withoutyou
komentáře u knih
Kouzla rodu Thornů
Margaret Rogerson
Ale jo... tohle bylo hezké čtení. Silas a Nathaniel jsou za mě tahouni příběhu a jejich prazvláštní vztah mě mnohdy bavil více než romantická linka, která je sice roztomilá, ale také ničím nepřekvapí. Jinak děj knihy je zajímavý, kouzelné grimoáry jsou skvělým fantasy prvkem a jasně, kniha by si zasloužila lepší překlad ( vážně musí postavy krákat?), ale jinak jsem spokojená.
Nasterea
Petra Stehlíková
Nasterea je zkrátka jiná než předešlé knihy. To ovšem neznamená, že je vyloženě špatná. Spíš si jde svou vlastní cestou a nebere moc ohled na přání čtenářů. Autorka v této knize ve velké míře sází na mytologii světa, odhalování záhad a veškeré vztahy jdou trochu stranou. Což má za následek to, že se kniha táhne, tudíž u některých čtenářů ztrácí na atraktivitě. V mém případě tomu tak nebylo, ale dokážu pochopit zklamání ostatních. I já se musím přidat k těm, kteří čekali více Joela a ostrouhali. Jinak nemám co vytknout, autorka má skvěle vymyšlený svět, poutavý styl psaní a hlavní hrdinku, která je sice na pár facek, ale i tak jsem si k ní dokázala vybudovat vztah a nebyla mi lhostejná.
O myších a lidech
John Steinbeck
Upřímně, čekala jsem víc. Styl psaní mi přišel krkolomný a postavy Candyho, Curleyho a Carlsona se mi zpočátku pletly dohromady (ono pojmenovat několik postav podobně znějícím jménem není vždy úplně výhodné) Co naopak musím vyzdvihnout je Crooks. Ten by si podle mého názoru zasloužil v knize daleko víc prostoru a ze všech postav mi přišel nejsympatičtější. George a Lennie mi nevadili, ale nějaké hlubší citové pouto jsem si k nim taky nevytvořila. Možná za to může fakt, že se mi zdál jejich vztah místy toxický. Opravdové nezištné přátelství si představuji jinak.
Královna ničeho
Holly Black
Po dočtení celé této série mám pocit, že jsem to byla já, kdo ochutnal omamné vílí ovoce... Tak moc se mi dostaly knihy pod kůži. Co se týče stylu psaní, mám jedinou výtku a to sáhodlouhé popisy oblečení, hostin... první dva díly se to ještě dalo ignorovat, v tom třetím už bohužel ne. Příběh jako takový mě bavil , i když nesouhlasím s tím, jak autorka vyřešila zápletku s Madocem. I tak jsem Holly Blackové ochotná odpustit ledacos (třeba takový detail, že kdykoliv se na scéně objeví borec s ocasem, hlavní hrdinka jaksi ztrácí schopnost používat mozek ale tak co už..), protože svět, který vymyslela, mi zkrátka uhranul a chtěla bych v něm ještě nějakou chvíli pobýt.
Navždycky
Nofreeusernames (p)
Čekala jsem dvě věci- čtivost a fajn romantiku. Čtivost se Navždycky rozhodně upřít nedá, ovšem romantika tady malinko skřípe. Chápu, že vzhledem k žánru je určitá sentimentálnost a naivita na místě, ale čeho je moc, toho je příliš. Viděli jste film the Kissing booth? A líbil se vám? V tom případě je pro vás Navždycky to pravé čtení. Vypnete u toho, oceníte vtipné narážky na filmy, seriály, chování některých postav přejdete s povytažením obočím , ale to je asi tak všechno. Realitu v téhle knize nehledejte.
Nocte
Courtney Cole
Kniha není špatná. Musím ocenit kapitoly z pohledu Finna- ty mě moc bavily. Co mi však úplně nesedlo je hlavní hrdinka a její "love Story". Uprimne, podle mě by autorka udělala líp, kdyby se milostné lince v této knize zas až moc nevěnovala. Je tu přemíra klišé a " dojemnych scén", které mi přišly zbytecne natahovane. Callu a Darea jsem si kvůli tomu nedokázala oblíbit, což je škoda. Konec je velmi otevřený a zároveň zmatený, takže jsem ve výsledku spíš zklamaná. Jedná se o lehký průměr, který má šanci zaujmout mladší čtenáře/čtenářky. Já mezi ně už asi nepatrim.
Má první láska
Tanja Voosen
Je to klišé, ale skvěle napsané. Knihu jsem četla dvakrát a pořád mě baví. Na léto ideální čtivo.
Království popela
Sarah J. Maas
Knihy SJM jsou jako čokoláda. Víš, že bys to číst/ jíst nemela, ale stejně si nemůžeš pomoct. První díl mě zklamal . Po všech těch skvělých ohlasech jsem čekala opravdu dokonalou fantasy a ono nic. Místy to dost připomínalo Selekci, jen s tím rozdilem, že Skleněný trůn ma o něco "drsnější" a protivnejsi hlavní hrdinku. I tak jsem ale četla dál a postupně na tuto sérii měnila názor. Dědicku ohně doteď považuji za nejlepší díl a za tím si stojím i po dočtení Království popela. Poslední díl nebyl špatný, ale něco mu chybělo. Možná min pohádkový konec? Jinak za velké plus považuji Doriana a Manon.
Psycho
Robert Bloch
Na to, že je kniha tak krátká, jsem ji četla dost dlouho( 6 dní). Co knize nemůžu rozhodně vytknout je skvělé vykreslena hlavni postava. Norman vás coby čtenáře okamžitě zaujme a sledovat jeho myšlenkové pochody je místy vskutku psycho. Proto mě mrzí, že si autor nedal tolik záležet i na ostatních postavách. Zvrat na konci knihy jsem nečekala a příjemně překvapil.
Meta
Pavel Bareš
Tak jo. Knihu jsem dočetla dva dny nazpět a pořád mi rezonuje v hlavě. To totiž s vámi tato kniha udělá. Okamžitě vás vtáhne do příběhu a vy nechcete přestat číst. Autor si nebere servítky, nebojí se tnout do ziveho, poukázat na problémy , které jsou i v dnešním světě stale tabu. Hlavní hrdinka je svá, ironická , ne každému asi sedne , ale já si ji upřímně zamilovala. Protože co si budem, je osvěžující číst jednou o holce, která není pořád happy, ale má i svoje stinné stránky, kterých si je ( a to je důležitý) ona sama dobre vedoma. Kniha je reálná, vtipná a zároveň strašně psycho. Jakože FAKT . V některých částech knihy jsem měla chuť do příběhu vstoupit a Lenny pomoct . Nevím teda sice jak, ale ta nutkavá potřeba tady byla , což už je samo o sobě dost velká známka kvality.
Jinými slovy Meta má velký potenciál a tímto se pro mě osobně Pavel Bareš stává autorem, který se může v klidu rovnat takovým špičkám jako je Orwell nebo Čapek. Jeho knihy totiž mají stejně jako u zmíněných autorů přesah, myšlenku a to je něco, co se v dnešní literatuře zas tak moc nevidí.