wir komentáře u knih
Dovoluji si nesouhlasit s označením uvedeným na přebalu knihy “strhující příběh “.Tím nemohu říci, že námět knihy nebyl zajímavý, ale pravděpodobně autorův styl psaní mi nesedl natolik, aby mě strhl ...
Není potřeba sáhodlouhé popisy. “Flanaganovy pohádky pro dospělé”. Po sérii HU přišlo na řadu bratrstvo.-)
Pohled do světa člověka, který přemýšlí úplně jinak. Některé kapitoly jsem jen “prolítla”, ale kapitoly týkající se samotných ponorů jsem přečetla se zájmem.
V některých pasážích možná zbytečně dlouhé, ale jinak knížka fajn, standard hodný tohoto autora.
Poučné, bylo více než fajn zjistit o tomto člověku mnohem více než, že jen: " to je ten, který zachránil 669 dětí".
Ke knize se pravidelně vracím, z tvorby autora má nejoblíbenější.
Je to ta správná oddechovka, osobně mě více než samotné "story" bavily jednotlivé hlášky, kterých je v knize požehnaně. Myslím si, že se určitě objeví v blízké době v mé knihovně .-)
Den po ustavení 101. divize zahrnul generál Lee do svého všeobecného rozkazu číslo jedna poselství, které se mělo stát proroctvím cti a slávy 101. divize. „101. divize nemá žádné dějiny, má však schůzku s osudem. Stejně jako první američtí pionýři, jejichž neporazitelná odvaha byla základním kamenem národa, i my jsem se rozešli s minulostí a jejich tradicemi a vyhlašujeme svůj nárok na budoucnost. Vzhledem k povaze našich zbraní a naší taktiky – obojí hodláme dokonale ovládnout – budeme nasazování v operacích dalekosáhlého vojenského významu a budeme obvykle povolávaní do tažení, která budou okamžitě a naléhavě nutná.“
Příslušnici 101. vzdušné výsadkové divize se na „schůzku s osudem“ dostavili a napsali svými činy historii, o které hovořil prvního dne existence divize generál Lee.
Snad jediná patetická "věta" v celé knize, která však odpovídá dle mého naturelu Američanů. Kniha je napsaná opravdu naturalisticky a bez jakýchkoliv příkras.
Knih z období po”šoa” jsem zatím moc nečetla.Kniha nutí člověka přemýšlet o této části historie, což bez další znalosti nepůjde. Takže na příští rok mám vlastní čtenářskou výzvu .
Některé kapitoly velmi zajímavé, některé člověk zná, některé pro mě nezajímavé. Celkově vzato, kniha si “prolitnutí” zaslouží.
Autorův styl psaní se nezapře ani v této knize. Leč některé kapitoly jsem přeskakovala, neb pro mě nikdy neznalosti dané knihy nebo autora byly nezajímavé.
Neotřela myšlenka promíchání časových období vývoje planety a to jak "k mamutům", tak i do doby temna r. 2780 (+/-). Kniha má mnoho k zamyšlení z dnešní doby, tak i řadu úsměvných situací, kdy se např. Římané diví, co je to za cestu z jednoho kusu kamene a na co, tam jsou ty bílé pruhy :-) Je to tak skutečné, člověk si říká, že by tomu tak opravdu bylo, kdyby se, zde některý objevil ...
Za mě super, konec zase sice, jak začíná být zvykem u autora lehce přitažené a to hne několikrát, ale neodrazuje mě číst jeho knihy dál. Příjemná změna od série knih s Lincolnem R.
Kniha se dobře četla. Rozhodně se nebudu bránit si od autora přečíst další knihu .-)
Doporučuji jako fajn oddychvoku.
K tomuto autorovi jsem se vrátila po nějaké době a do 400 stránky nezklamal, pak mi však přišly zvraty dosti přitažené, leč přečtení nelituji.
Četla jsem i Amerického snipera, což je de facto podbná knížka. Tato kniha mě však více pohlitila, díky absence nabubřelosti, tak podobnou amíkům. Respekt p. Stehlíkovi,
Zvláštní a neotřelá myšlenka. Neříkám, že bych hltala děj jedním dechem, ale byla to fajn oddechovka, tkaže pokračuji i druhým dílem.