Postřehy z poslední řady

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Když Neila Gaimana posadili při udílení Oscarů za rok 2009 na první balkón, odkud toho moc neviděl, neměl příliš dobrou náladu a nudil se. Díky tomu zážitku vznikl text Postřehy z poslední řady, který později propůjčil název sbírce projevů, esejů, úvah a sloupků. Gaiman v tomto souboru dokazuje, že se bravurně orientuje nejen ve sci-fi, fantasy a komiksu, ale také v hudbě, politice, literatuře a umění obecně. Posaďte se s Neilem Gaimanem do poslední řady a nechte si vyprávět o pohádkách, Batmanovi a H. P. Lovecraftovi, ale také o Douglasu Adamsovi, Tori Amos nebo nově se rodící americké mytologii....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/392104/postrehy-z-posledni-rady-Lcp-392104.jpg 4.435
Žánr
Literatura světová
Vydáno, Argo
Orig. název

The View from the Cheap Seats, 2016

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (7)

Kniha Postřehy z poslední řady

Přidat komentář
Lískaran
19.09.2020

Doufám, že si to v neposlední řadě přečtou i nějací nakladatelé a že si řeknou „sakra, jak to, že u nás ještě pořádně nevyšlo nic (kromě pár povídek v časopisech nebo antologiích) od Harlana Ellisona nebo lorda Dunsanyho?!“
Osobní vyznání a inspirativní a zasvěcené texty od autora, který nikdy nepřestal snít a který ukazuje, že je dobré číst v dětství knihy pro dospělé i v dospělosti knihy pro děti. Kdo má rád Neila Gaimana a žánr „můj oblíbený autor píše o svých oblíbených autorech (a filmech a hudbě)“, tohle by si mohl užít.

Honzajosl
13.05.2020

Tadle kniha je jako výstřel z brokovnice. Určitě se trefí, jde jen o to kolik broků ve vás uvízne. A to záleží na tom, jak moc čtete Neila, jak moc čtete to, co čte Neil , jak moc posloucháte přibližně to, co poslouchá Neil i to na co chodí Neil do kina. V mé hrudi uvízlo těch broků víc, ale tak ne zdaleka všechny.


3nitka
12.04.2020

Nádhera. Krásna kniha, obsahovo aj vizuálne :)
Eseje, príhovory, krátke postrehy. Gaiman je skvelý rozprávač, s neuveriteľnou fantáziou.

"A hlavně jsem psal příběh, který bych si chtěl sám přečíst"
"Píšu příběhy proto, abych zjistil, co si myslím o různých věcech"

Len píš, Neil, píš :):)

ps, K. moc ďakujem za jedinečný darček.

Sudlice
04.03.2020

Krátké eseje, úvody, úvahy... voňavý papír a příjemný formát dělá z této knihy ideální čtivo před spaním. Pokud jste s Neilem naladěni na stejnou kulturní vlnu, budete jednoduše nadšeni.

wir
22.02.2020

Autorův styl psaní se nezapře ani v této knize. Leč některé kapitoly jsem přeskakovala, neb pro mě nikdy neznalosti dané knihy nebo autora byly nezajímavé.

martunka
18.12.2019

Musím uznat, že i v této knize se nedá přehlédnout skvělý styl vyprávění mého oblíbence. Jen pro mě je trochu problém u této knihy to, že neznám většinu knih a autorů, o kterých se v knize mluví. Jinak jsem jako fanoušek Sandmana nadšená, že jsem mohla poznat to, co se líbí jeho autorovi.

petrarka72
20.11.2019

Ta kniha je skvělá i proto, že se dá číst jakkoliv - od začátku do konce, na přeskáčku, namátkou i cíleně, s pohledem do obsahu či seznamu literatury či rejstříku, aby člověk našel to, co se chce dozvědět nebo na co má zrovna náladu, případně zcela chaoticky, s ochutnáváním témat, vět, slov, která vykouknou, vyskotačí nebo se ležérně vyloudají z náhodně otevřených stránek. Gaiman je velmi britský, má suchý humor, lehkost psaní a zároveň důkladnost v pojmenovávání toho, co chce říci; a i když jde o texty příležitostné, od přednášek, děkovných projevů, glos, úvah, předmluv (a "protimluv", jak jim říká) až po kritické stati, zachovává a využívá svůj smysl pro vystižení podstaty i umění vtipné zkratky; překvapivě však kniha působí velmi emocionálně. Autor se věnuje tématům, která dobře zná - spisovatelskému řemeslu, také vybraným žánrům, od science fiction přes komiksy, horory a fantasy po pohádky a mýty, rovněž jiným uměleckým druhům, konkrétně hudbě a filmu, v oddíle Někteří moji známí laskavému zhodnocení autorů u nás známých (v čele s trojlístkem Terry Pratchett - Douglas Adams - Stephen King), méně známých i těch nepřeložených - a přirozeným vyvrcholením knihy je skvělý a zároveň údajně nejznámější Gaimanův nebeletristický text, proslov na filosofické fakultě filadelfské univerzity Tvořte dobré umění z roku 2012 - a poslední oddíl, podle něhož byl nazván celý tento výbor, Postřehy z poslední řady s dovětkem "na čem opravdu záleží", s poklonou své budoucí ženě a hudebnici Amandě v kapitole The Dresden Dolls: Halloween 2010, s netypickým nekrologem hudebníka Anthonyho Martignettiho Osm pohledů na horu Fudži, s empatickou uprchlickou reportáží V Sýrii teď existuje tolik způsobů, jak zemřít: květen 2014 a s nezamýšleným žalozpěvem nad odchodem spoluautora Dobrých znamení a blízkého přítele, Terry Pratchett: A Slip of the Keyboard (Překlep). Dostala jsem chuť si některé věci znovu přečíst - Draculu, Poa, Kiplinga i Hvězdný prach a Koralínu; podívat se na filmy, které neznám - Frankensteinovu nevěstu, Masku zrcadel a další; a těším se, až se u nás objeví česká verze článků o smrtích Amandy Palmerové, Umění a lstí a Dcery elfího krále. Díky, Neile Gaimane; každá z těch téměř pěti set stránek stála za to.