Willandra komentáře u knih

Hodně čtu názory čtenářů, jak je knihy o Dívkách v sedlech nudily apod. Skutečně to jsou knihy pro děti a mládež, pokud si to neuvědomujete, knihu odložte. Funkce tohoto žánru je primárně pobavit a vychovávat. V každém díle Dívek v sedlech je poučení, a to nejen o koních, ale mají vést k upřímnosti, důvěře, přátelství, odpovědnosti a lásce ke zvířatům.

Dívky dospívají a zažívají nová dobrodružství. Přestože jsou pro mě už některé části předvídatelné a některé informace se připomínají v každém díle, dočetla jsem s příjemným pocitem.

Brilantní psychologický román! Podle mě Petr Švajcar tak úplně bez citu nebyl a já osobně jsem si kolikrát říkala, že se vůbec nedivím, že jedná tak či onak. I jeho, chladného člověka při smyslech, nakonec přeci pronásledoval přízrak Neviditelného. Jak úsměvně zaznělo pořekadlo v kalendáři: "Každý je svého štěstí strůjcem!"

6 20.07.2014

Básničky o vlasti a domově, které se mi díky písňovému rytmu četly moc dobře.

"Na trávníku sedlák má
tak své myšlénky,
kdyby mu jen nepadaly
na tvář housenky." :-)

1 11.06.2014

Překvapilo mě, jak dobře se kniha četla. Ten jazyk mi přišel krásný a "odsejpalo to", i přechodníků jsem si užívala, podle mě by byla škoda je "vytláčet" a "překládat" do současné češtiny. K příběhu musím říct, že si mě rychle podmanil, vložené vyprávění bylo skvělé. Obecně jsem romány 19. století podcenila (dále třeba I. Hermann - U snědeného krámu). K happy endu - já fandila Ambrožovi, ale jeho konec měl takový heroický nádech. :-)

2 24.05.2014

Prolínání nereálného s reálnem a vyprávění ve vyprávění mě stále udržovalo v nejistotě a lehce zmatenou, což je stav, ve kterém si při čtení libuji. :-D Můj první Ajvaz, který tak trochu smrdí Kafkou, mě přesvědčil, abych po něm brzy sáhla znova.

1 23.04.2014

Já pro jistotu podezírala všechny. :-D Kniha má skvělý rozjezd - mrtvola v knihovně! Pak se mi děj trochu vlekl, pořád se objevovaly nějaké postavy, závěrečné rozuzlení mě docela překvapilo, ale i tak mě moje první kniha od Christie (která rozdává podpisy svým postavám :-D) bavila.

2 02.01.2014

Protože je na přebalu Erichsen prezentován hlavně jako študovaný literát, čekala jsem něco víc. Spousta námětů by byla super, kdyby byla pořádně propracována. Na druhou stranu primitivnost knihy možná i reflektuje dobu, ve které se odehrává.

Jedna věta mě ale zaujala: "Žijeme v době komplexů méněcennosti, špatného svědomí a sebepohrdání. Proto se lidi nenávidí."

3 23.12.2013

Škvorecký tuto knihu sám charakterizoval jako vzpomínkovou a najdeme zde autobiografické prvky, čímž se pro mě stala ještě zajímavější. Opět se zde setkáváme s mladým Dannym. Autorova základní idea byla: "Hranice mezi lidmi nejsou národnostní, ale morální."

3 24.11.2013

Boží slovníček dla początkujących. :-) Obsahuje kvantum ilustrací s výslovností a fráze z běžného života.

23.11.2013

Kniha mě uchvátila a i po téměř sto letech má co říci, jak píše zimmicz. Dům o tisíci patrech jsem si představovala jako takové to Escherovo schodiště, příběh na mě dýchal surreálnem, fantastičností a ta snová atmosféra se mi moc líbila a vtáhla mě.

8 13.11.2013

Nádherná publikace plná skvostných fotografií a zajímavých informací z chovu. Dostala jsem ji již před mnoha lety, přesto v ní ráda listuji dodnes.

16.08.2013

"Autor, nakladatel, držitelé autorských práv ani překladatelka nejsou odpovědni za jakékoli zhoršení zdravotního stavu či škody způsobené použitím některých z metod uvedených v této knize. Postupy zde uvedené nenahrazují odbornou konzultaci s lékařem."
Pěkný tah na čtenáře. :-)
Kniha ve skutečnosti neobsahuje žádné podrobné návody, jak se ubránit černé magii, nýbrž obecné informace o ochranných rostlinách, meditaci, Satanské církvi...
Nicméně zajímavé ilustrace zde skutečně jsou.

1 24.07.2013

Sérii knih o Wendy mám moc ráda, vracím se k nim už od svých osmi let. Osobně si myslím, že kdyby dal autor příběhu víc místa než necelých sto stran, byl by stokrát lepší a mohl by být spíš detektivkou než holčičím románkem. Seriálové zpracování už se mi tak moc nelíbilo, postavy na mě působily jinak než v knížkách.

Tahle kniha udělala, co měla, pobavila mě. Svým způsobem se mi líbila, i když hlubší příběh nebo sdělení zde čtenář vážně nenajde. "Máte tak přenádhernou pipinku, překrásně jemnou a mistrně tvarovanou" mi na tváří vykouzlilo spíš úsměv, než že bych zvlhla, ale rozhodně se zde dá najít dost pasáží, které podnítí lidskou představivost. :-)))

Přestože nejsem velkým konzumentem titulů o historii, tímto mi Tichák ukázal, že vždy nutně nemusí jít o sled událostí jednoho místa nebo doby, ale že existují i takové knihy, které mě dokážou vtáhnout do děje. Líbil se mi jazyk – srozumitelný, živý, ne jen strohý popis faktů. Autor mě doslova provedl starou Olomoucí a docela vtipně komentoval nejen velké množství fotografií.
Kniha není napsána "po časové ose", což chvílemi vyvolává dojem chaotičnosti, ale autor čtenáře na začátku každé kapitoly, která se zabývá jedním tématem (radnicí, školami, náboženstvím atd.), uvede do děje a připomene historické souvislosti.

1 18.07.2013

Vážně originální povídky. Dost jsem se bavila a pak to musela strkat všem známým k přečtení. :-D Líbily se mi povídky o plivníkovi, vikýřníkovi a živé/mrtvé kočce.

1 18.07.2013

Četla jsem do semináře o sci-fi. Kniha vznikala v době velkých objevů a údajně ji Běhounek několikrát přepisoval, ale nevím, co je na tom pravdy. Trochu mi byl proti srsti ten ideální svět budoucnosti, ale ubránila jsem se dívat se na knihu jako na ideologickou. Samotná akce Luna s cílem roztočit měsíc, aby se dal kolonizovat, je ale zlatá.

1 18.07.2013

Skvělá kniha! Během prchání starými nemocničními prostory mi tuhla krev v žilách, nemluvě o klonování a odběru orgánů, což je tak daleko za mou etickou hranicí, že název knihy přesně vypovídal mému stavu po jejím přečtení.

17.07.2013

Tuto útlou knížečku jsem přečetla takřka jedním dechem. Ne, že by byl tento příběh kdovíjak strhující a odlišný od podobných s tímto tématem. Zaujala mě hlavně jeho autentičnost a vylíčení toho, jak snadné je dostat se na dno propasti a sáhnout si na smrt, a jak důležitá je vnitřní síla pro návrat zpět nahoru, kterou bychom těžko hledali bez opory.
Kdybych měla ještě něco dodat, tak snad jen "návod" na čtení této knihy - nedívejte se na ni jako na literární dílo, ale na životní příběh.

4 28.03.2013

Anděl není vůbec jednoduchá kniha, ale ohodnotit ji jako odpad? Každá kniha nám něco říká.
Anděl je příběh odehrávající se převážně na Smíchově, na křižovatce jménem Anděl, propojuje se zde více dějových linek, ty se však ke konci spojí.

"Na jedné pražské křižovatce se mu totiž v textu sešly signifikantní porevoluční středoevropské fenomény: tradice (synagoga, kostel), konzum (Mac Donald), drogy, mafie a „multi-kulti“ po česku: cikáni, vietnamci a mnoho dalších s rozmanitými životními osudy… A aby Topol podpořil mytickou atmosféru křižovatky Anděl, zahalil vyprávění krvavým oparem a vybraný topos nadto obohatil o jámu, v níž mizí lidé... " (Eva Marková, článek na http://www.litenky.cz/)

"Blaho zabíjelo bolest. Chtěli ho všichni."
Jak píše Anilka13, rozhodně je tato próza zajímavá a vybízí k zamyšlení. Nehledáme i my takové blaho?

5 20.03.2013