vlkodlaq komentáře u knih
Po letech čtu s nadšením znovu. Ze Zeměplochy je mnoho Pratchettovek, o to je zajímavější, že moje dvě nejoblíbenější Pratchettovky jsou Mauric a Kobercové, které se NEodehrávají na Zeměploše.
Hlavní hrdinové Maurice jsou sympatičtí, jako málo v které jiné knize, i podruhé mě baví jména, která si krysátka dala. Velmi pohnutě prožívám jejich dobrodružství s nimi a jistě si Maurice (i Koberce) přečtu za pár let zase.
Knihu jsem se snažil číst už někdy v roce 2008, ale nedočetl jsem. Nedávno jsem to zkusil znovu v domnění, že zkušenějším okem uvidím více, bohužel je kniha úplně stejně nic neříkající, evangeliem prosmrazená nesourodá kupa nudy jako tehdy. Nedala mi vůbec nic, je to jen snaha o kritiku společnosti, ale podaná dost divně, příběh mě nudí od začátku až do momentu, kdy jsem se nedokázal dál do čtení nutit.
Vzhůru do divočičiny by mě ještě před rokem nejspíš nezaujalo, jenže teď máme kočku no a tím ledacos mění :)
Draci, kouzla, nenáročná zápletka a v celku dobrá čtivost, co víc si od odpočinkové fantasy přát.
Po letech jsem konečně sehnal i tuto tábornickou encyklopedii (za 200 v perfektním stavu), kterou zároveň hodnotím jako nejlepší knihu tohoto žánru, která v češtině kdy vyšla. Z nových (starých) knih mám vždy radost, tady jsem měl ale přece jen radost větší. Až slza ukápla, ale jen jedna, jsem tvrdej chlap :)
Pročtení mě jen utvrdilo v nesmyslnosti náboženství. Fascinují mě ony procítěné výpovědi, proč ten či onen člověk "objevil" boha. Skutečně fascinují. Bez vyjímky to jsou ale jen berličky pro limity lidského mozku. Než by se člověk smířil se smrtelností vlastní i svých blízkých, nekonečností vesmíru a neoblomnosti přírodních zákonů, hledá univerzální pravdu, která samozřejmě (bohužel) neexistuje. Analyzuji každý životní problém, snažím se hledat souvislosti a příčiny a radši se smířím s tím, že nebudu znát odpověď na vše a můj život skončí s koncem funkce mého těla, než bych podlehl téhle kolektivní iluzi a odměnám po smrti (protože slíbit něco po smrti, to přece nic nestojí)
Je mi líto, že knize o Setonovi dávám tak nízké hodnocení, ale nemohu jinak. Ačkoli je E.T.Seton můj jediný životní vzor, tuhle knihu bohužel vidím jen jako snahu přihřát si polívčičku na slavném autorovi. Kniha o Setonovi od jiného autora nesahá po kotníky kterékoli knize, kterou Seton napsal sám.
Přes svůj věk vynikající Technická příručka, podle které zručný kutil vyrobí mnoho zajímavého. Z dnešního pohledu je to vlastně skvělá prepperská příručka. Šestku mám, sháním všech 5 předchozích dílů.
Přes svůj věk vynikající Technická příručka, podle které zručný kutil vyrobí mnoho zajímavého. Z dnešního pohledu je to vlastně skvělá prepperská příručka. Šestku mám, sháním všech 5 předchozích dílů.
Přes svůj věk vynikající Technická příručka, podle které zručný kutil vyrobí mnoho zajímavého. Od elektronických udělátek (třeba vlastní bezbateriové rádio) přes nábytek, pomůcky, hlavolam, a mnoho jiného až třeba po domácí pec na tavbu kovů! Z dnešního pohledu je to vlastně skvělá prepperská příručka. Šestku mám, sháním všech 5 předchozích dílů.
Vynikající příručka pro mladé techniky, jak už název vypovídá. Mám šestku, sháním všechny
Jedna z posledních Setonovek, která mi ještě chybí (z těch, které chci). Máte li, nabídněte.
Nejsem nakloněn žádné víře ani víře v jedno jaké bohy, ale tohle je Seton a indiáni! Víra, která uctívá z větší části přírodu a přírodní zákony, rovnováhu v ní a její zachování je mi přece jen mnohem bližší a mnohem snáz přijatelná a pochopitelná. To ta 'moderní' náboženství jsou naprosto zvrácená a jediným jejich cílem je ovládat prostého člověka. Indiáni (zjednodušeně řečeno a trochu vytrženo z kontextu) uctívali přírodu, co může být moudřejšího? Moderní člověk přírodou spíš pohrdá a jeho nejbližší spojení s ní je dokument na HBO, při čemž pojídá chipsy z plastového sáčku a popíjí colu z plastové láhve.
Jaký je rozdíl mezi povídkami od táborového ohně a povídkami od táborových ohňů? Je to stejná kniha nebo ne?
Bohužel nesehnáno, stále na ni číhám. Máte? Nabídněte. Seton je můj největší životní vzor, možná vlastně jediný člověk, kterého jsem za vzor kdy považoval, tak od něj sháním skoro všechno, co kdy vydal. Ještě pořád mi pár kousků chybí.
Bohužel nesehnáno, stále na ni číhám. Máte? Nabídněte. Seton je můj největší životní vzor, možná vlastně jediný člověk, kterého jsem za vzor kdy považoval, tak od něj sháním skoro všechno, co kdy vydal. Ještě pořád mi pár kousků chybí.
Čím starší jsem, tím větším vzorem se pro mě Seton stává. U některých jeho knih mi až slza ukápne, jak jsou krásné, a to jsem tvrdej chlap, zrovna včera jsem si vrazil třísku pod nehet, ani jsem nepíp, ale Seton? To je zosobnění mých zásad, lásky k přírodě a toho nejlepšího možného způsobu života. Žít čestně, dokázat se radovat z krás přírody a snažit se ji zachovat. Rolf Zálesák patří k mým nejoblíbenějším knihám, každých pár let se k ní vracím a čtu zas a zas. Samozřejmě, že mě první část (před válkou) baví více, ale kniha mi nabízí čtenářské uspokojení i jako celek.
V knize je toho mnoho zastaralého a dnešní chovatel už by slepým následováním postupů z knihy udělal mnoho chyb. Například koupání kočky se dnes už nedoporučuje, jen v extrémních případech, jako třeba když kočka vleze do barev a pod. (Protože by vlastní očistou barvy sežrala) Samozřejmě jako základ to lze vzít, nicméně informace je třeba si ještě doověřit jinde, proto knihu začínajícím chovatelům koček nemůžu doporučit.
Kniha tak depresivní až mi běhá mráz po zádech. Orwell musel být svým způsobem geniální, že dokázal tak přesvědčivě předjímat vývoj společnosti. Je to samozřejmě mírná nadsázka, ale co jiného tu máme dnes? Ministerstvo spravedlnosti jako ministerstvo pravdy, ministerstvo financí jako ministerstvo hojnosti atd atp. Ta naše zářná demokracie nám začíná postupně mutovat a degenerovat v totalitní režim založený na ekonomice. Úřady o nás ví úplně všechno, velké společnosti jsou v těsném závěsu. Slovo soukromí má stále se měnící význam, úplné soukromí už prakticky neexistuje. Sice máme svobodu slova, ale nikdo neslyší. Na druhou stranu se nám tu začíná jako plíseň šířit fanatická korektnost, ať už genderová, nebo jiná. Přesto, že náš otisk v digitálním světě je už kompletní a úplný, stále nejsou digitální volby. Proč? Protože výsledek takových voleb by znatelně hnul politickým pozadím a to ta naše vláda dinosaurů pochopitelně nechce. A to přesto, že digitální volby i s pořizovacími náklady stojí třetinu těch "papírových". Z knihy je mi zle, protože odráží mnoho ze současné doby.
Kostel můžete vidět kousek od Karviné, jezdím kolem něj. Zvláštní představa, že relativně nedávno bylo v těch místech malé město. Zajímavé je taky to, že kostel a okolí od doby děje knihy klesl asi o 30 metrů, o tolik se vše kolem propadlo, jak poddolované podloží neustále sedá. Pro místní, hlavně na Karvinsku, naprosto běžný děj.