VIVINKAR komentáře u knih
Knížka se mi moc líbila. Pěkně postavený příběh, který pozvolna plyne, čtenář se postupně dozvídá důležité informace, je mu odkrývána hlavní postava, napětí graduje...čtete, čtete, čtete, protože chcete víc a pak....pak přijde konec. Strašně rychle a strašně divně. Prostě konec byl slabej, ale příběh pecka.
Vlastně mě trochu mrzí, že ten příběh skončil, až tak mě Jacob a jeho parta bavili!!
Četla jsem už dávno, ale kniha má čestné místo v knihovničce :), ráda se k ní vracím a určitě doporučuji přečíst
Prostě pecka...ke konci knížky si už myslíte, jak jste geniální, že "panebožekonecnepřekvapí" a pak... Musso je prostě skvělý! Už aby vyšla další díla!
Pointa byla opravdu trochu předvídatelná, jak už tu někdo psal, ale nápad je to skvělý! Příběh byl tak opravdový a dramatický....že mě fakt mrzelo (POZOR MOŽNÝ SPOILER), jakým způsobem se našel ten Rachelin telefon :(, to bylo tak stupidně vymyšlený, že to ani nebylo možný teda.
Po přečtení recenzí jsem se knížky trochu bála. Přeci jen jsem od Keplera zvyklá na něco jiného. Nakonec jsem ale ráda, že jsem po ní v knihovně sáhla. Byla jsem nadšená. Knížka se mi opravdu moc líbila, i když se nejedná o detektivku. Sice mě hlavní hrdinka trochu štvala některými rozhodnutími, které udělala, občas jsem se ztratila v postavách, ale i tak jsem nemohla přestat číst. Doporučuji dát knížce šanci! :)
Takový zamotaný, vztahový příběh. Chvilkama mě kniha celkem nudila..
Já nevím, některé ty dialogy mi přišly jak z jiné planety. Asi nikdy nezapomenu na větu od Elišky: “Pojď se podívat, jak se dělá, ať si ho můžeš také zhotovit.” A Alois me štval, byl to pitomec!
Ze začátku mi trochu trvalo se zorientovat, pak jsem se začetla, a konec pro mě nebyl překvapením, dal se tušit od půlky knížky. Poslední kapitola v knize být ani nemusela...
Kniha mě velmi mile překvapila. Neměla jsem velká očekávání, ale i přes počáteční problémy začíst se, se četla velmi dobře a závěr mě překvapil.
Kniha se mi líbila, i když byla elkem krkolomě psaná. Tedy pro mě. Bylo těžké si na tento styl psaní zvyknout.
Táňa nezklamala. Její knížky mám moc ráda, vždycky vím, co mě čeká.
Její styl psaní je stále stejný, což je někdy velké mínus, protože čtenář předvídá, co ho čeká, jak se hrdinka zachová.
Pro mě jsou její knížky oddychovkou na jeden večer.
V Ranči mě první část velmi bavila, ta druhá, po nehodě už byla slabší.
Ze začátku jsem knihu chtěla odložit, vůbec mě nebavila, vše se strašně vleklo. Příběh se rozjel až tak v druhé půlce, kde byl děj předvídatelný.
Knížky od řeháčkové jsem četla ještě v pubertě a nyní po ní sáhla v knihovně znovu. A nezklamala, parádní oddychovka na jeden víkendový den :)
První kniha od této autorky a jsem ráda, že jsem po ní sáhla. I když jsem od začátku věděla, jak to dopadne, rozuzlení pro mě bylo přesto překvapením :)
Po čtvrtce jsem knihu odložila. Vůbec mě neoslovila, byla psána tak zmatečně, spoustu věcí si čtenář musel domýšlet, něco zase bylo rozepisováno až moc. Bestseller si představuji jinak.