Viviana komentáře u knih

Zajímavý, jak se to sešlo... nedávno jsem četla knihu Obranný reflex od P. Eisnera, která má naprosto stejné téma: Země, celek, se bouří proti své součásti. Nutno říct, že jsem ke knize přistupovala s mírnou nedůvěrou a skepsí. Číst o tomtéž, co nedávno? Navíc dvakrát obsáhleji - to dává tušit průšvih v podobě nezáživných bloků textu... ale ne. Byla jsem příjemně překvapena. Sice tu na čtenáře nečeká smršť akce a vzrušení jako v jiných thrillerech, ale příběh odsejpá, veden svojí vnitřní logikou, vše do sebe zapadá a dokonce i vědecké a filosofické úvahy jsou podány formou, která je stravitelná. Nakonec jsem celý ten příběh zhltla během jediného dne. A rozhodně to nebyl zahozený čas... protože nakonec se té knize podařilo dotknout se i mého srdce...
Doporučuji a přeji podobný zážitek, jaký jsem si užila já. :)

1 29.10.2011

Jako snad všechny autorovy knihy, i tahle pořádně (a parádně) odsejpala. Nemám v podstatě námitek, až na, a teď přijde trochu SPOILER, na můj vkus příliš časté používání geniálně řešených masek.

1 24.10.2011

Zase mi dělalo problémy se na ten příběh soustředit. Myslela jsem, že to je vnějšími okolnostmi (malé dítě a spousta práce kolem), ale teď jsem se začetla do jiné detektivky/thrilleru, a tam je to bez problému... tak nevím. :) Možná za to může styl psaní, to vyprávění je takové "trhané" a přesto rozvláčné... Několikrát jsem ztratila nit, a nevěděla co, kdo, kde a proč...Jak se tak na to dívám, možná jsem se mohla spokojit s anotací a možná si k tomu dočíst poslední kapitolu. Bylo by to rychlejší a nejspíš i zábavnější. :)

24.10.2011

Tak, už docela dlouho jsem se chystala si počíst nějaké crichtonovky... a pořád jsem to odkládala, až jsem dostala tuhle a pustila jsem se do ní. Je to pro mě takové znovuobjevení Crichtona jako autora, který mě baví. Už jsem pozapoměla, jak dokáže psát o tématech, která by mě jindy absolutně nudila, nebo přinejlepším bych se do čtení musela těžce nutit. Myslím, že tahle knížka je perfektním příkladem "popularizace" vědy, nebo aspoň jednoho vědního oboru. Docela složité a těžké téma podané formou, která zaujme i naprostého laika (jako jsem já). A z některých částí skutečně mrazilo... stejně jako jednu z postav na konci knihy...
Zkrátka a dobře mě tenhle román nakopl, abych konečně "šla do Crichtona". A za to mu dík. :)

3 16.10.2011

Tak tuhle knížku jsem dostala nedávno darem, přelouskla jsem jí během dvou dní, a zcela mě uchvátila. Ovšem pravda, že jsem autorce věřila... možná ne do slova a do písmene, jednak chápu něco jako právo autora si věci přibarvit, a to i v "pravdivém" příběhu, jednak vím, že dětskýma očima vidíme a později si pamatujeme věci trochu jinak, než kdybychom je viděli objektivně... ale komentář od RUSTY mě teď docela zklamal.
Takže, dobře napsaná fikce? Každopádně silný příběh, obzvlášť pokud věříte, že se to tak skutečně někde stalo...

No, v podstatě je to spíš asi takové čtení pro mládež. Pár povídek bych pochválila, vyloženě slabé my taky přišly asi dvě, jinak průměr... Ale je dobře, že u nás takové projekty fungují. :) To hodnotím velice kladně.

2 20.08.2011

Myslím, že všechno, co bych k téhle knize chtěla říct, už bylo řečeno mnohokrát a lépe, takže jen dodám, že se už těším, až jí budu číst mojí mrňavé... :)

Tak tohle byla příjemná jednohubka, zhruba na dvě hodinky odpoledne. Takový zákusek po hutnějším čtivu. Což nemyslím vůbec zle, je to čtivé, a to rychle, má to spád, napětí, emoce, prostě všechno, co si jeden může přát, jen na můj vkus to celé bylo hrozně krátké. A to je svým způsobem pochvala... :)
Kniha má v podstatě dva "hlavnější hrdiny", i když spíš tak vyplynou v průběhu děje... žádný superhrdinové bez lázně a vany :D, civilní a sympatičtí lidé. Zápletka, nebo spíš celkové vyznění celé knihy, je mi taky hodně sympatická. Kdysi dávno jsem přemýšlela nad stejným námětem, ale tohle je mnohem hororovější a přitom "logičtější", než jsem si kdy dovolila být...
Takže, máte-li chuť na něco rychlejšího a přitom dost záživného, tohle je přesně TA kniha.

1 16.07.2011

Celkem příjemně působil mírně archaický styl vypravování. Připoměla jsem si letní chvíle s Dickensem - i když oproti tomu byl tenhle román zase, nutno uznat, "modernější". Každopádně vyprávění je to hodně obsáhlé, plyne i v akčních momentech tak nějak klidně, prostě působí jako perský kocour, v zimním večeru natažený u krbu a předoucí nějaký kočičí příběh... :) Díky tomu pomalému proudu mi knížka vydržela docela dlouho, za což jsem ráda.
Prostředí, v kterém se děj odehrává, aspoň mě připadalo dokonale propracované, postavy celkem věrohodné, jen možná budování napětí moc nevyšlo, nějak jsem neměla nikdy problém knížku na chvíli odložit. Což je svým způsobem taky plus.
Takže, kdo se na tuhle knížku chystáte, nečekejte žádnou bouři akce a citů, nebo mrazení hrůzy, spíš poctivě budovaný příběh, který prostě šlape svým tempem a odvede svou práci.

2 16.07.2011

Docela milý příběh... trochu mi požitek z četby kazily chyby, kterých je v knížce docela dost (dokonce i takové překlepy jako běd místo oběd a podobně :D). Celkově to byla docela hladká četba, bohužel asi i bez trvalejšího účinku, čímž chci říct, že za měsíc už nebudu vědět, o čem to bylo. A nebude mě to ani nějak zvlášť mrzet.
Příběhově je to takový lepší průměr, nenadchne a neurazí... Charaktery postav jsou docela dobře propracované, uvěřitelné. Občas se člověk i zasměje. A myšlenka na takový literární klub se mi moc líbila. :)

2 11.07.2011

Tak tohle byla nakonec pecka (i když nevím, jestli to taky není tím, že jsem dlouho měla knižní dietu, tak jsem se vrhla na první čtivo, co mi přišlo pod ruku, jako hladová... zombie? :D). Chvílemi mi styl psaní připomínal Kulhánka v jeho nejlepší formě, i když pravda, ne tak vtipného... a přece jen je celá kniha až moc americká, ale to nic nemění na tom, že je to fajn jízda. Vřele doporučuji včem fandům zombiárem, filmových nebo komixových... Jak už tu bylo zmíněno, ta knížka je jako film. Dokáže vtáhnout do děje, akce střídá akci, a člověk se ani pořádně nenadechne, a je konec. Ten konec je místytrochu... hmmm, řekněme přeslazený, ale není to nic akutního.
Jinak se mi hodně líbilo, že většina věcí, od těchnických, přes zdravotní, až po popisy pocitů a chování lidí, byla aspoň pro mě hodně uvěřitelná. Perfektní důkaz, že ani akční příběh se nemusí spokojit s prkenými postavami bouchačů, zlounů a krasotinek, které nedokáží vybočit ze své šablony.
Takže... vážně dobře se mi tahle knížka četla a doporučuju. :)

3 09.07.2011

Nevím, jestli skvěle napsaný příběh, spíš mi přišel mírně neobratný a až humpolácký, ale to možná bylo i takovým malinko prkenným překladem. První půlka mě ještě bavila, druhá už tolik ne a konec vyloženě zklamal... Ale jako jednohubka po obědě to tak zlé nebylo. :)

2 06.06.2011

Zaujalo mě to jenom chvilkama... asi jako když je někde puštěná televize, a člověka upoutají útržky dějů, ale ne celé pořady. Nevím přesně, čím to je, možná takovým těžkopádným stylem, zápletkou, která byla od začátku taková průhledná, a postavami - sice dle anotace "psychologicky propracovanými", ale hrozně si podobnými. :)

Tak nějak nic moc, od příběhu po styl... Dost mi vadily úvody do kapitol stylem "a tak si Anča říkala, že to udělá takhle a takhle", člověka to tak nějak vykolejí, zvlášť když zbytek už takhle "pohádkářsky" napsán není. Celkový vyznění na mě taky působilo dost prvoplánovitě a naivně. Prostě mírně cukrkandlovitý román, okořeněný trochou vtipu a navlečený do hávu jakéhosi poselství, že všude chleba o dvou kůrkách...

04.03.2011

Tehle kousek mě bavil snad ještě víc než Pan Klarinet. :) Jediné, co bych vyčetla, ani není tak problém téhle knížky, jako spíš celého žánru obecně... nějak mě začíná nudit snaha autorů o co nejbrutálnější mordy. Tady se to dalo zkousnout jako součást nějakého budování atmosféry, nebo tak... ale obecně... no, mám dojem, že za chvíli skončím na dietě Agáty Christie, jestli to se mnou a s krimi-thrillery půjde takhle dál.

2 02.03.2011

Zábavné, chutně černohumorné, bezva... nedoporučuju chlapům obecně. :D

25.02.2011

Na Kellermana těžký průměr. Nevím, možná to bylo i mojí momentální náladou, ale poslední třetina mě už nějak ani nebavila. Zaujala mě hláška jakési postavy z téhle knihy, při pohledu na detektivky... něco jako že ve skutečnosti je vyřešeno 60-70% případů, kdežto v knihách je to sto procent. Detektivka, na jejímž konci by nebyl dopaden vrah, by mě asi naštvala, ale pořád lepší než tenhle šedý průměr. :)

Edit: dala bych dva a půl bodu, ale bohužel to nejde. :)

23.02.2011

Od knih, které najdu v sekci detektivek, většinou neočekávám příliš. Stačí lineární příběh typu "vražda-vyšetřování-rozuzlení"... většinou pravda ozvláštněný osobami, které zde vystupují. Lišit se můžou vnější znaky - šokantnost zabijákových/psychopatových metod, zvláštnosti toho, kdo mu jde po krku, ve zvlášť odvážných případech si román hraje na originalitu i co se týče právě těch zažitých věcí - vražda může jako vražda jen vypadat, pravý zločin bude skrytý jinde, zabiják je skrytý za maskou někoho, kdo celou dobu působí jako klaďas... ale to jsou všechno jen hry. Základ zůstává stejný. :)

U "Podezřelého" příběh probíhá skoro staroškolsky klasicky, a řekla bych, že mu to sakra prospívá. Ano, brzo tu máme první falešný krok stranou, když je ze zločinů obviněn právě hlavní hrdina, ale i to tady už mnohokrát bylo... a na zaběhlém schématu to vlastně nic nemění. Z mého pohledu to ale knize vážně nijak neškodí. Je psaná čtivě, děj plynule odsejpá, má to ten správný rytmus, co chytí a nepustí.
Hlavní hrdina je sympaťák, přestože/protože má svoje mouchy - a teď nemluvím o Parkinsonově chorobě, která ho sužuje. Hlavní padouch je správně neodhadnutelný, pavučina zločinů je zamotaná a hustá a rozplétá se jen pozvolna, aby závěr mohl nabídnout nový a překvapivý pohled na její komplexnost a promyšlenost.
Takže jo, je to jenom další thriller, ale myslím, že jestli autor bude i nadále psát tímhle stylem, brzo se zařadí po bok mých dalších oblíbenců jako je Kellerman, Patterson a Deaver... nebo je možná i překoná. :)

2 22.02.2011

Konečně příběh, který probíhal a dopadl jinak, než jsem čekala! :) Bezvadný.

21.02.2011

Kouzelná knížka. Překlad mi vůbec nepřekážel, vlastně bych nad tím ani nepřemýšlela, nebýt Ruwa... :D
Ono v podstatě nebýt těch fantastických věciček, které se tam míhají, občas trochu samoúčelně, jde vlastně o docela jednoduchý příběh. Jasně, trochu je ozvláštněn tím, že vyvolená se ukáže být tak nějak k ničemu a všechno to odře nevyvolená... asi jako kdyby se v Pánovi prstenů Frodo zasekl v krčmě a všechno to zůstalo na Samovi. Ale zase tak moc velká inovace to není, na tohle téma mimo stovek fanfikcí vzniklo určitě pár dalších "oficiálních" příběhů.
Ale tenhle je prostě kouzelný.
Mievillova fantazie mě uchvátila, už když jsem od něj četla svojí první knížku, Jizvu.. a pak už mě nepustila. Jak jsem zmínila, někdy to dýchá dojmem vytváření bizarních postav a situací jen pro tu bizarnost, ano, ale to si uvědomím, až když je kniha zavřená a dočtená. Ve chvíli čtení to neřeším, asi jako neřeším, nakolik je kytarové sólo v mojí oblíbené písničce jen výrazem ega kytaristy... :D
Jednoduše a do třetice, tohle je kouzelný čtení a doporučuju všem milovníkům fantastiky, jejich mladším sourozencům, dětem, ale i rodičům a prarodičům, kteří si ještě zachovali hravou a otevřenou mysl.

2 21.02.2011