venora komentáře u knih
pokud zrovna nevím, jakou knihu otevřít, Jane Eyre patří k těm, které beru do ruky bez váhání
knihu jsem objevila u rodičů v knihovně, Rodina jsem znala v podstatě jen jako jméno... Mezitím v Paříži proběhlo uchvacující setkání s jeho díly, když jsem byla někde okolo první třetiny knihy. Po dočtení mě mrzí, že jsem nečetla už před návštěvou Rodinova muzea.
Výborná, čtivá kniha o komplikovaném, nadaném, byť poněkud bezohledném umělci.
ke knize jsem se dostala až nyní, po krátkém váhání jsem se začetla a musela se od knihy cíleně odtrhávat, udělat si čas na zpracování faktů. Autorův částečně dokumentární styl mi vyhovoval, ač jsem občas měla takovou tendenci - když to nedočtu, tak se to vlastně nestane... Člověk samozřejmě ví poměrně přesně, jak kniha skončí (v obecné rovině), i přesto to pro mě byl silný zážitek. Také první kniha o životě v ghettu z pohledu zevnitř...
Nemohu než doporučit, kniha se četla doslova sama.
čtivé, i když už dávno mimo mojí věkovou skupinu. Nikdy předtím jsem však nečetla nic od autorky, tak jsem ráda, že jsem v rámci Výzvy dohnala resty.
jiný pohled na (po)válečné období, vliv událostí na generaci ‘dětí’, vztah většiny Němců k válečným událostem - vše v knize podáno z pohledu tří velmi odlišných žen, které se jakoby náhodou ocitají pospolu.
moje první "kingovka", rozhodně nelituji, ač základní děj samozřejmě znám z filmového zpracovánî. Skvělé!
raději si ukliďte klávesnici než toaletu (a ani s jedním to úplně nepřehánějte) - trochu nadsázka, ale z této velmi zajímavé a čtivé knihy jeden z možných poznatků.
vřele doporučuji!
Mé první setkání se Zolou, k němuž jsem se odhodlala, promyšlený úvod do celé dlouhé ságy, kde se čtenář seznámí s mnoha postavami, které se později stanou hrdiny svým vlastních, no v Zolově podání spíše tragédií.
I přes tento úvod je pro mě při čtení Zolových knih tabulka s rodokmenem nezbytnou pomůckou.
Dobře se čte, pobaví i (nenásilně) poučí
velmi silná kniha s děsivým obsahem. Klobouk dolů před autorem a všemi, kteří prošli tímto peklem. Rozhodně doporučuji přečíst, ale asi ne jako první knihu o holokaustu. Zážitek z knihy je pro mě o to intenzivnější, že to jsou sotva tři týdny, kdy jsem v Auschwitz I i II strávila takřka půl dne a tedy při čtení měla před očima živé vzpomínky na ... to místo a emoce, které i po té době způsobuje.
příjemné fejetony plné laskavého humoru a postřehů z běžného života
kniha se četla dobře, autor opět (dříve jsem četla ‘Gruzii’) bourá mnoho stereotypních představ o navštívených zemích a jejich obyvatelích.
tak tato Zeměplocha mě zatím bavila nejmíň, i přes skvělé momenty a situace
Zolovy romány jsou sázkou na jistotu, zde tematika uměleckého světa Paříže, který byl autorovi znám, zaplněna živými a různorodými lidmi a jejich mnohdy trudnými osudy. Klobouk dolů před Zolovými charakteristikami a takřka psychologickými profily jednotlivých postav, i jejich posunem s ubíhajícím dějem - jako v reálném životě...
velmi čtivé, zdařilé charakteristiky vybraných habsburských princezen. Knížka tak na dvě odpoledne, ve které se dozvíte zajímavé i dobře známé informace o těchto dámách, které měly to štěstí (nebo možná smůlu), že se narodily v dané době do této rodiny...
Po předchozích knihách už mě tolik nepřekvapoval autorčin jazyk, o to lépe se mi asi četlo. Knihu jsem měla za pár dní, obsahově velmi zajímavé a rozuzlení překvapivé.
tady bych asi dala i šest hvězdiček, kdyby to šlo. Velmi čtivé, ale hlavně neuvěřitelně nadčasové, popis vzniku a rozmachu obchodu takřka v dnešním stylu. Mouret s zákazníky, resp. zákaznicemi, skvěle pracuje a vždy je dostane tam, kde je chce mít. Oba hrdinové byli sympatičtí, asi si v nich každý může najít to svoje, i když hlavním hrdinou tohoto příběhu je spíš samotný obchodní dům.
no, u staříka i analfabetky jsem se pobavila víc, ale jsem ráda, že jsem si přečetla