VenAlud
komentáře u knih
První hrob napravo
Darynda Jones
Objevit tohle ve své veronicamars základkové éře ani nedýchám (a spoustu věcí odpouštím...)!
Bílá komnata
Vojtěch Matocha
Tak nevím no, ten konec jsem nějak nepochopila a to mi je 30 a né 9... To bylo tááák nelogické, uspěchané a podivné, přitom první díl neměl chybu!
Černý merkurit
Vojtěch Matocha
Asi jsem divná, ale chtěla bych na Prašině bydlet :D! Tak dva dny v týdnu. O víkendu. V zimě. Všude ticho, klid, jen kniha a petrolejka :)... Takový krátký pobyt zpátky v dětství, kde nebyl počítač, mobil a lidi k sobě měli tak nějak blíž. Chvilkový restart a pak zpátky do města - do kina, do divadla a na tacos :D...
Prašina mě prostě fakt bere! S druhým dílem jsem si dokonce zvykla na její třeskuté tempo. Připomíná mi letní prázdniny pod stanem se Správnou pětkou... momenty, kdy jsem se dokázala ještě do čtení ponořit tak, že svět přestal existovat :)! A za to patří Matochovi dík.
Mystický léčitel: Šťáva z řapíkatého celeru
Anthony William
Čtyři věci princezně chyběly - slunce, čerstvý vzduch, láska a celerový džus :D...
Mystický léčitel: Tajemství chronických i záhadných nemocí a jejich léčba
Anthony William
Ke čtení téhle knížky si musíte vzít hooooooodně otevřenou mysl. Aby vás totiž mohla "zachránit", totálně rozloží celý váš myšlenkový koncept o zdravé stravě. Třeba, že citrusy zahleňují a v zimě jsou totální nesmysl, že ovoce je plné cukrů, způsobuje akné, nadváhu a hyperaktivitu. Že tepelně upravená strava je nezbytnost, smysl dávají jen sezónní potraviny, a pro chléb se vyplatí i přes plot skočit. Ještě jste se mnou? Tak to je dobře. Protože, když utišíte ten hlas v hlavě, co vám tvrdí, že tenhleten Anthony bude nejspíš jen nějaký další šarlatán, padne i koncept nevyléčitelných nemocí. Protože to jsou jen nemoci, se kterými si doktoři neví rady. Nic víc.
Ráda tě poznávám
Rachel Winters
(SPOILER) Tak tohle bylo totální guilty plaisure (tímdle se omlouvám všem těm oceněným superduchaplným románům, na které mi mezitím doma padá stoletý prach :D!)!
Díky Rachel jsem překlenula čtecí krizi posledních měsíců. Bavilo mě to od první strany a poprvé jsem měla výbuch smíchu už asi na straně 15, což se nepovedlo ani poslední Poslední aristokratce. Původně jsem chtěla nahodit jen čtyři hvězdy -------------SPOILER----------- za tu hovínkovou scénu :D, ale závěrečné Poděkování mě uchlácholilo.
Prašina
Vojtěch Matocha
Za první půlku ***, za druhou *****. Ze začátku jsem si připadala, jak kdybych hrála nějakou starou adventuru na počítači :D. Po nekonečném dumání dáte do kupy pár nepravděpodobných indicií a světe div se, posune vás to do další místnosti. A pak to začne celé nanovo. Furt se někam/před někým utíkalo, nonstop pronásledovačka. A já čekala, kdy si prostě sednou, vydechnou a dají kakao s koblihou... V druhé půlce jsem si zvykla, že nikdy a že mi to vlastně zas tak neva. A pak už jsem zažívala téměř euforické nostalgické pocity, jako když jsem jako malá četla Enid Blyton. Za mě rozhodně úctyhodný český počin...
P. S. Milé děti, rozhodně nelozte po střechách, do polorozpadlých baráků... a vůbec s cizími lidmi se nebavte, radši si dejte tu koblihu :D...
Ikabog
J. K. Rowling (p)
Od 7 let? V tom věku jsem četla tak možná Martinku nebo Zuzanku a nejtemnější pasáží bylo odřené koleno :D...
Ale nechci být prudérní, dost možná tyhle věci vnímáme tak citlivě jen my dospěláci, protože už to filtrujeme přes všechny ty nahromaděné strachy, a to je pro "Ikaboga" bašta největší ;), takže nechť si z téhle politické pohádky nepohádky každý odnese, co právě potřebuje...
Btw ta očividná inspirace Tajemstvím staré bambitky je velmi okatá, paní Rowlingová :D...
Dash & Lily: Kniha přání
Rachel Cohn
Ach, jak já tuhle knihu miluju!
Děkuji knižnímu bohu, že si mě nějakou záhadou před pěti lety v knihkupectví našla (a Netflixu za připomenutí!), protože přiznejme si na rovinu, ta původní vazba je celkem nůďo (a na tu novou bych ve svém věku ani nešáhla :D!), anotace jakbysmet, jestli já nešla po Levithanovi...
Tak jako tak, když nepočítám Harryho a Malé ženy, je to skoro první knížka, kterou čtu podruhé... A možná si z ní udělám vánoční tradici :).
Dej tělu šanci k přirozené rovnováze, štíhlosti a zdraví
Ivana Stenzlová
Vizuálně pěkná, rady cenné, recepty lákavé, což o to... ale místy to na mě působilo až moc apokalypticky... nevím... myslím, že strava by měla především přinášet radost, a ne strach z toho, že pokud na všechny ty správné zásady člověk půlku svého života tak trochu kašlal, má našlápnuto do hrobu... Možná je mé hodnocení ovlivněno i knihami Hanky Zemanové, které jsem četla ve stejnou dobu a kde je podobný princip pojatý tak nějak citlivěj...
Ellie a její náhodné setkání
Hazel Prior
Tak tohle je ta nejmilejší věc, jakou jsem kdy četla ❤...
Ve stínu Hvozdu
Naomi Novik
Čtyři hvězdičky za slibný začátek a dechberoucí konec! V prostředku lítalo nějak moc useknutých hlav na můj vkus :D...
Sedm dopisů z Paříže
Samantha Vérant
jako kilo žužu s litrem šlehačky a čokoládovým topingem - slaďárna až za hrob...
Láska z Paříže
Alexandra Potter
Kniha se těžko hodnotí. Svět je malý a o náhody zde není nouze, ale přece...Něco takového by se těžko podařilo v nějaké Horní dolní s dvaceti obyvateli natož v Paříži :D...ale když člověk hodně přimhouří oči a zatne zuby, musí uznat, že Alexandra Potter opravdu vyprávět umí. Po chvilce vás pomalu opustí realistické uvažování a začnete jí zobat z ruky :)...
Moc podvědomí
Joseph Murphy
Pocity smíšené...kdyby se celý obsah knihy zredukoval na 5-10 stran, tak by se nic nestalo...klasické omílání jedné hlubší myšlenky pořad dokola, je už asi u tohoto typu literatury standardní :(...čím ale kniha vybočuje, je její podání, kterým konkurenci dosti převyšuje :)
Dash & Lily: Kniha přání
Rachel Cohn
"Lidé, kteří jsou pro nás důležití, zanechávají svůj otisk v našich životech. Ať už ve skutečnosti zůstanou nebo odejdou, v našich srdcích jsou napořád, protože je pomáhali utvářet. A proto se na ně nedá nijak zapomenout."
Kniha, která pohladí na duši a to i v případě, že už vám nějakou chvíli není -náct. Díky autorům jsem si znovu připomněla, proč jsem se jako malá zamilovala do čtení. Škoda, že na světě není víc Dashů (či podobných sarkastických antikvariátových nadšenců) a víc holek jako je Lily (poctivek, co věří v lepší svět). V neposlední řadě nutno zmínit paradox, že v tomto originálním kousku si na svoje přijdou zarytí uctívači Vánoc, ale i naprostí Grinchové :)
Cinder
Marissa Meyer
U mě dobrý :)...jsem ráda, že se konečně objevila sci-fi kniha, ve které se na každé druhé straně neusekávají končetiny, netečou v ní hektolitry krve...a přesto dokáže zaujmout. Příběh je zajímavý, i když lehce předvídatelný...
Není přání jako přání
Alexandra Potter
Asi nejsem cílová skupina...po Já a pan Darcy jsem chtěla dát šanci další knížce, když je autorka tak populární, tak na jejich dílech přece musí něco být, ne? A opět zklamání...Né, že by to nemělo potenciál, nápad (i když né moc originální) a sympatickou hlavní hrdinku. Všechno je to ale v průběhu zadupáno do země. Postrádá to spád. Autorka sice s oblibou popisuje, jak hrdinky čůrají a holí si nohy, když pak ale přijde na velký závěrečný romanticky boom (vystoupení Gaba), kde by mělo všechno k čemu se celých tři sta stránek ubíráme vygradovat, tak se o tom dovídáme zpětně v pár ochuzených větách. A pak James. Zbytečný v příběhu stejně tak, jak byl zbytečný pan Darcy. Pořád jsem čekala, jak se jeho postava rozjede, čím mě překvapí, protože jsem měla pocit, že něčím překvapit a zasáhnout do děje přece musí. Mít nějaký svůj příběh, historii. No a žádný zvrat nenastal. James odplul stejně rychle jako připlul a jedeme dál...Přijde mi jako kdyby se celá zápletka odehrávala minimálně rok a né něco málo přes jeden měsíc. Ale navzdory všemu musím uznat, že se to dobře čte (když nad tím člověk moc nepřemýšlí) a do vany je to přímo ideální :). Nicméně Alexandru Potter přenechávám jiným...