Ikabog

Kniha je označena jako dětská, ale v dnešní době se spíš nese nečíst takové hrůzy nejmenším.
Mně to připomíná pohádky bratrů Grimmů jako Červená Karkulka nebo perníková chaloupka, které jsem jako malá milovala.
Příběh plný lhaní, manipulace, chamtivosti, vydírání i vražd se čte docela dobře.
Při 300 strán se to občas táhne zbytečně, ale i přesto je to pěkná pohádka, která varuje: když lžeš jednou, musíš lhát dál. Ideální lekce pro děti i dospělé.

Tohle byla taková praštěná a zároveň drsná pohádka pro teens a dospělé. Určitě bych to nedoporučovala mladším dětem, jak je uvedeno na obálce knihy (7+), spíše tak 14+ řekněme? Styl psaní je sice dětský, ale je tam dost umírání a dost 'politiky', kterou si myslím, že mladší děti nepoberou.
Já si ale čtení užila. Ze začátku jsem trochu bojovala s těmi pitomými jmény a říkala jsem si, co to sakra je, ale pak mě kniha začala bavit, hlavně tím, že se s nikým nemaže a že takhle to holt v životě chodí - pro moc a peníze jsou lidé ochotni udělat cokoliv. Navíc mě Ikabog dostal ze čtecí krize.
Nejsem fanoušek J.K.Rowling a HP mě nijak zvlášť nebavil (vydržela jsem 4 díly), ale tahle knížka byla podle mě skvěle vymyšlená a jsem ráda, že jsem si ji po letech chození kolem nakonec půjčila a přečetla. Klidně bych ji zařadila mezi ty, které si v budoucnu ještě někdy přečtu znovu.

Dojem mám takový, že bych takovou knihu doporučila spíše staršímu dítěti, které vyhledává knihy, kde se bojuje, umírá, ale zároveň jde o příběh stále ještě fantaskní a pohádkový. Takže bych to spíše viděla jako čtení pro náctileté děti, které se z toho nebudou budit v noci strachy.

Nemohla jsem odolat. Zaprvé autorka Harryho Pottera. Říkala jsem si, že už to by měla být záruka kvality. Navíc ilustrace českých dětí? To mě přesvědčilo si knihu přečíst. Samotný příběh špatný nebyl, ale nenadchnul mě tak, že bych si knihu nechala ve své knihovně.

Tohle byla třeba nejlepší pohádka kterou jsem četla. Možná je to trochu drsné, ale tím lépe by se mi to jako dítěti pamatovalo a líbilo.

J. K. Rowlingová ty fantasy a pohádkové příběhy zkrátka umí. Sice mě tedy překvapila drsností a syrovostí, až se mi zdálo, že čtu pohádky bratří Grimmů, na druhou stranu děti se mohou setkat i s horšími pohádkami. Myslela samozřejmě na dospělé, kteří by nalezli spoustu skutečných případů o marnivém, slabém a hloupém vládci, za nějž rozhodují proradní a zlí rádcové...

Kniha mi přijde nevyvážená - na jednu stranu je psána hodně dětsky, ale příběh je trochu těžší a těch mrtvých je v knize opravdu hodně, takže menším dětem bych knihu určitě nedoporučil. Příběh je ale docela dobrý, i když předvídatelný a u některých částí jsem se trochu nudil. Nechat knihu ilustrovat děti je zajímavý nápad, ale popravdě bych radši viděl profesionální ilustrace.

Řekla bych, že tato kniha bude čtenáře lehce rozdělovat. Těm, kteří považují za vhodné chránit děti před veškerým zlem světa, se nejspíš líbit nebude. Osobně tento postoj nesdílím. Z toho, co se kniha snaží předat, i ze způsobu jejího podání jsem byla nadšená. Ano, hodně se tam umírá, schytávají to i velmi sympatické postavy. Jenže tak to holt v životě chodí a v zemi, kde si moc začne uzurpovat tyran, to takhle boužel vypadá. Čím dřív děti pochopí, jak moc je demokracie důležitá, tím líp.

Vhodné spíše ke společnému čtení s rodičem a následné diskuzi. U dětí do cca 10 let bych se určitě nepokoušela o samostatné čtení, místy je to oprvadu náročnější na vhled i emoce.

Rowlingová umí krásně vyprávět pohádkové příběhy a tady to opět potvrdila. Pohádka s přesahem, doporučuji.

Politický thriller jako pohádka? Žádný problém, pokud jste J. K. Rowling.
Ano, Ikagob je pohádka. Pohádka, ve které se umírá. Pohádka, ve které lži a manipulace dlouho vyhrávají. Pohádka, ve které hloupí lidé mají velkou moc. Příliš skutečné? Tak to s pohádkami bylo přece vždycky.
Ano, Ikagob je pohádka. Pohádka plná originálních nápadů. Pohádka plná drobných poselství, které si stojí za to připomínat. A jako správná pohádka má i svůj happy end. A ten teď potřebujeme všichni.
J.K. Rowling je skvělá vypravěčka. Možná i jedna z nejlepších. A Ikabog to jenom potvrzuje. Aktuální a kouzelný příběh, u kterého se budete usmívat, ale který vám zároveň připomene, že cesta k happy endu není nikdy snadná.

Jak uz se psalo nize, nelze Ikabog srovnavat s HP. Je to sice porad pohadka, nebo spis “pohadka, ale naprosto odlisna.

Kdyz to vezmu poporade..
Zacatek me nadchnul, pribeh o pohadkovem kralovstvi, spousta postav, pribeh o drakovi. Pak se to ale zvrtlo, pribeh nabral obratky, prislo spoustu spatneho, smrt spousty lidi a spatnych osudu. Jenze to cele davalo smysl a jedno velke poselstvi. Nakonec z toho Rowlingova vybruslila naprosto brilantne az mi vehnala, na zaver toho vseho, slzy do oci.
Uprimne nevim, jestli bych to precetla diteti, kdyz i me samotnou ta krutost chvilemi zarazila, ale ve finale hodnotim vsemi hvezdami, protoze pohadka bez stastneho konce neni pohadka.

…a tohle pohadka byla :)

“Jé, to bylo pěkné - moje reakce po přečtení. Autorka umí strhnout pozornost a jak se nemohla od knížky odlepit. Krásný příběh i přes to, že je tam hodně smrti. Poučný - lhát se nevyplácí.

(SPOILER) „Lži, lži a zase lži. Jakmile jednou začnete lhát, musíte lhát dál a pak jste jako kapitán na děravé lodi a lepíte jednu díru za druhou, abyste se nepotopili.“

Tento úryvek pro mě ve zkratce shrnuje podstatu příběhu. Bavil mě začátek a posledních 70 stran, které celý příběh a mé hodnocení hodně pozvedly. 200 stran vraždění, obviňování a věznění na mě bylo zbytečně dlouhých a bezcitných. Líbili se mi kresby českých dětí

Zajímavá knížka moc se mi líbil příběh i ilustrace Českých dětí, ale trochu jsem čekala od knihy víc, když je od J. K. Rowlingové, ale po druhém přečtení se mi vždycky stane že si víc začnu všímat detailů a začnu zkoumat i jak autorka vůbec začala psát knihu, jaká scéna ji napadla jako první...
Úžasná kniha stojí za to si ji přečíst.

Za mě to je rozhodně pěkná kniha. Děti (8 a 10 let) se těšily na každý večer na čtení. Sice je to hrubší a krutější, ale krásně tajmné a imaginární a prostě se nám to všem líbilo a určitě si rádi přečteme znovu :)
Navíc se děti seznámí i s tím, že s námi nežijí jen pohádkově dobří a krásní lidé, ale také prolhaní zrádci a prospěcháři a že je fajn řídit se vlastním úsudkem. Nic jsem od knihy nečekala a mile mě překvapila. Ilustrace od českých dětí v českém vydání jsou super nápad a naše děti z těch obrázků byly paf, protože samy kreslit moc neumí :-D

Na pohádku pro děti je to fakt dlouhý, zamotaný a krutý. Jasně, motivy dlouhodobě hladovějících dětí odtržených od rodičů známe z klasických lidových pohádek, ale u moderního příběhu od bestsellerové autorky jsem to nečekala. Těch smrtí tam taky bylo, že jsem to nedávala skoro ani já. Ikabog je plný mravních ponaučení, to je fajn, ale dětská literatura to moc není, ač tak byl zamýšlen.

Souhlasím s tím, že bych toto mladším dětem opravdu číst nedala, přestože si myslím, že děti dokáží pochopit mnohá poselství. Navíc mi úplně neseděl styl. Netuším, jestli v tom hraje roli překlad, takže toto nebylo rozhodující. Za to, že tuto knihu čtenáři srovnávají s Harry Potterem, si konec konců může autorka sama, včetne toho, jak srovnání dopadá.
O tom, co dokáží způsobit manipulace, strach a zbabělost, není pochyb. Vědí to ti dobří a vědí to i ti špatní. Nesnadným údělem člověka je se v tomto rozhodnout, kudy se vydá. Protože i nebýt rozhodnutý, vlastně už rozhodnutím je. Můžeme si jen přát, aby reálné Přehršlánie tohoto světa, čekal alespoň nějaký happyend.

Jsem rád, že se Rowlingová vytasila s nějakým dalším příběhem, jelikož její knížky opravdu zbožňuju. Neměl jsem nikterak velká očekávání, a tak musím říct, že mě kniha velmi příjemně překvapila.

Vzhledem k tomu, že se jedná o literaturu pro děti, byl jsem celkem zaražen, že se v knize objevují scény, které bych úplně nedoporučoval dětem od 5 let. Na druhou stranu mě však potěšilo, že se nejedná čistě o pohádku, i když se v knize objevují typické pohádkové motivy a především má šťastný konec.

Čtení pro odlehčení. Navíc doplněno krásnými ilustracemi dětí, které musely prokázat velkou dávku fantazie při malování. Nejedná se o vrcholné dílo dětské literatury, ale je pojato z trochu odlišného hlediska, aby si děti uvědomily, že svět není tolik růžový a že nelze všemu věřit.

Nemám ve zvyku se ve svých příspěvcích vyjadřovat ke komentářům druhých, v tomto případě však udělám výjimku, poněvadž nechápu, proč má někdo tendence porovnávat Ikaboga s HP? Přece to, že obojí napsala tatáž spisovatelka, není důvodem pro srovnávání dvou naprosto odlišných děl.

Za sebe říkám, že Ikabog mě nezklamal ani v nejmenším. Očekávala jsem pohádkový příběh vyprávěný tím skvělým stylem, jakým to Joanne Rowlingová umí, a přesně to jsem také dostala.

Trochu mě překvapilo, že je kniha určená dětem už od sedmi let, jelikož se zde vyskytují "věci", které bych tak malým čtenářům ke čtení nedoporučovala.
Pro ty vyspělejší je to však pozoruhodný a velice poučný příběh, u něhož snad nejde nečíst mezi řádky. Chvílemi mě až mrazilo, jak snadno lze využít příležitost, překrucovat pravdu, převzít moc a manipulovat s lidmi.
Autorka zde také bravurně předvedla svůj vlastní citát: "Zlé časy vykřešou z některých lidí to nejlepší, a z jiných zase to nejhorší." K tomu jen dodám, že JKR je zkrátka PANÍ SPISOVATELKA.

Za zmínku určitě stojí i zajímavý nápad s ilustracemi, které trefně dokreslily celý příběh.

Pokud tedy uvažujete, že si knihu přečtete, směle do toho, ale vyvarujte se přehnaných očekávání. Jen proto, že se toto dílo nevyrovná takovému fenoménu jako HP, neznamená, že není kvalitní. Mně osobně nabídlo spoustu zajímavých myšlenek a překvapivých souvislostí a určitě jsem ho nečetla naposledy.