vandalindakova komentáře u knih

Obrovské překvapení už jenom protože druhé díly dost často umí být vycpávkové, nudné a o ničem. Tento se k tomu rozhodně neblíží.
Ani chvilku mě to nenudilo, naopak jsem se nemohla vůbec odtrhnout.
Část knížky nám hlavní hrdinka cestuje, a to cestování tam je naštěstí přesně akorát, ani příliš krátké, ani extrémně zdlouhavé.
Co je tam naprosto fantasticky popsané, je vývoj hlavní hrdinky. Boží, jak sledujeme, jak pomalu objevuje věci, které nezná, a hlavně jak si to po krůčcích srovnává v hlavě! Naprosto geniální.
Chvíli jsem větřila LGBT linku, bohužel to byl planý poplach, ale na druhou stranu, další bod za to, že se nám naše hrdinka neúplná hloupě na prvního člověka, kterého viděla.
Překvapilo mě, kolik se toho dá vměstnat do relativně malého prostoru, aby to bylo dostatečné fantasy s dostatečně vybudovaným světem i charaktery postav.
Tohle je po hooodně dlouhé době série, kterou chci mít delší než třídílnou!

22.01.2023

Druhý díl mě zanechal v takovém napětí, že jsem okamžitě chtěla sáhnout po dalším díle. Jenže když už jsem to udělala, tak mě to zase brzo omrzelo. Celkem zábavných bylo třeba tak prvních 150 stran, a pak to padlo dolů a stálo na místě. Přišlo moje neoblíbené fňukání postav (Nesto a Elain, koukám přímo na vás). A až když začalo jít do tuhého, tak se to zase rozjelo. Děkujeme hlavnímu záporákovi, že nám svými činy zase rozjel příběh a posledních 200 stran bylo zase . Jenže když má člověk knihu o 700 stranách, tak prostě nechce mít půlku nudnou. Něco nás u toho musí udržet, pokud to nechceme číst půl roku po částech (jako já zase).
Maasová má štěstí, že umí psát dvě věci fakt dobře. Postavy jako takové, a romantické linky/vztahy. Nebýt tu Feyre s Rhysandem, a jejich přátelé, tak nevím jak by to dopadlo. I když je tahle série pro mě jako na houpačce, tak mi ty postavy stejně přirostly k srdci, a já potřebuju o nich číst dál a dál.

3,5 ⭐️

4 22.01.2023

Mě tahle kniha naprosto odrovnala, nejlepší doplňkový příběh co jsem kdy četla a jedna z nejlepších knih roku, s přehledem. První příběh pro mě byl zajímavý tím, že zjistím, co vlastně předcházelo charakterům hlavních hrdinek a jejich postojům. Trochu jsem se toho bála, protože dost často tyhle doplňky nemají to, co bych od nich čekala. I tady jsem dostala něco jiného, než jsem čekala. A to obří dávku emočně nadupaných situací. Přesně mi je jasný, jak toho autorka docílila. Nebojí se psát. Nepíše s citem, nepíše "tak trochu záporáky", nepíše opatrně…Ona to prostě naservíruje všechno, ať je to sebedrsnější, ať je to sebevětší blbec s hnusným charakterem. A já to četla s totální frustrací, protože se proti tomu nedalo nic dělat. Byla jsem divákem drsných, dechberoucích a emočně vypjatých momentů, které se prostě nějak staly. U Blake nečekejte Happy end, u Blake očekávejte emoční krizi. Protože tak moc ždímající to je. A v tom druhém příběhu se tohle projevilo nejvíc. Člověku se chce zvracet z těch pokřivených charakterů, které ovládly celý příběh. Ale to je přesně to, co tuhle knihu udělalo originální a naprosto skvělou. Proč máme dostávat jenom šťastné příběhy, které si třeba za pár měsíců už ani nebudeme pamatovat? Autorka mi předvedla, že dokáže napsat něco ještě lepšího, než dosud předvedla. A já smekám.

1 22.01.2023

Tohle je zřejmě první kniha, která mě ničí a baví zároveň. Jak je to možný? Tak já začnu nejdřív tím pozitivním.
Tím je samotný děj příběhu, který odsýpá a baví. K tomu se nám stále pomalu otvírá svět Lovců stínů, nadpřirozené bytosti a jejich místo, hierarchie, celkový systém tohoto fantasy světa. V tomhle směru je to fakt dobře vymyšlené, a díky tomu taky v sérii chci pokračovat dál (a taky v naději, že to bude čím dál lepší).
Co je ale průser je každý okamžik, kdy jakákoliv postava otevře pusu a mluví. Přímá řeč a dialogy jsou tu naprosto, ale naprosto katastrofální. Otřepaný pubertální hlášky tu používá doslova každej. Nehledě na to, že se tu asi hraje pomyslná soutěž v kategoriích: 1. Setřu tě nejvíc (a je jedno, jestli jsi nepřítel nebo kamarád), a 2. Budu mít ten nejpitomější dotaz nejlépe ve chvíli, kdy mě odpověď na něj sama fackuje do tváře.
Druhá věc, která mi tu drásá nervíky, je to jak nikdo nepracuje s novými poznatky. A nejvíc to odnáší Clary (a tím ji nebráním, protože ona sama to má těžce na salámu).
Snažím se brát v potaz, že je to už starší série, která je vhodná asi hlavně pro puberťáky, ale třeba v takovým HP takhle praštěný obraty a hlody nenajdete. Snad nám postavy dospějí…

1 22.01.2023

Vězenkyně koruny je první díl nové fantasy série, který neobsahuje mnoho akce, ale i přesto si umí plně získat čtenářovu pozornost. Celá kniha je o tom připravit si půdu na pokračování, ale i tak to nenudí. Je tam totiž pěkně a tak akorát detailně vykresleno prostředí, ve kterém se zápletka odehrává, a celkově popsána situace, která v tomto fantasy světě panuje. Vidíme, jaké postavení tu zastávají muži x ženy, jak to chodí ve vyšších až nejvyšších vrstvách.
Během příběhu sledujeme hlavní hrdinku vyrůstající zavřená v Seragliu, kde se chystá na chvíli, kdy ji bude vybrán manžel. Učí se hlavně věci, které se ji hodí do manželství. Naopak ji nikdo nenaučí pro nás základní dovednosti, mezi které patří: čtení, psaní, počítání, základní znalosti. Jena neví ani to, jak vypadá slon, a tak se těší na budoucí život, protože si myslí, že trochu to okolí pozná.
Jenže nečeká, že její nastávající je starý tyran, který utýral již několik svých předchozích žen. V tuto chvíli se nám začne rozjíždět i nějaká ta akce, která nás navnazuje na slibné pokračování, na které jsem tedy upřímně dosti zvědavá.

22.01.2023

Druhý díl Dvorů už byl mnohonásobně lepší, zábavnější a poutavější než díl první. Přesně tak, jak mi spousta lidí říkala. Ani nešlo poznat, že je to dvakrát tak delší.
Příběh hezky odsýpal, plynul a od té chvíle, co tam byl Rhys mě to opravdu bavilo. Po první části jsem pochopila, proč všichni nemají rádi Tamlina, a samozřejmě se přidávám mezi ně, protože wtf, to co udělal?
Co bych vypíchla úplně nejvíc, je budování vztahu mezi Feyre a Rhysem, protože to nemělo chybu. Nebylo to ani uspěchané, ani natahované, ani jednoduché a ani překombinované. A bylo to to, co jsem na téhle knize hltala nejvíc. A hlavně to dávalo smysl.
Oblíbila jsem si i další vedlejší postavy, které tu potkáváme. A ten konec? Měla jsem chuť pokračovat hned dál, protože to bylo celkem nečekané a ještě to skončilo otevřeně.
Celkově jsem z tohoto dílu hodně spokojená, a v této knize jsem si užila již můj oblíbený styl psaní této autorky.

5 22.01.2023

Pro mě oddechový příběh z reálného života, který nám ukazuje, co se může stát, a jak se s tím lidé vyrovnávají. Má to spíš takový pochmurnější vibes, než naopak, ale zároveň je to napsané velmi čtivým stylem, který otáčí stránky jako nic.
Prolíná se tam linka z minulosti, kdy byla Tara čtrnáctiletá a žila se svou matkou, s linkou přítomnou, kdy Tara už má svůj život, syna. V tu chvíli se příběh strhává díky schránce, která se k ní dostane. To vše doplňují útržky dalších příběhů, které vypadají, že s hlavní zápletkou nesouvisí, ale nakonec to do sebe všechno zacvakne.
O něco víc mě asi bavila ta linka z přítomnosti, která mě ke konci uměla i překvapit.

Knihu mi k recenzi poskytlo nakladatelství Cosmopolis.

1 22.01.2023

Já příběhy této autorky miluju, skvělé pro mě byly dva předchozí, takže i tento mě nezklamal a padl mi do noty. Autorka má svůj specifický styl, jakým píše, a podle kterého už ji poznám. Pokud je mám porovnat mezi sebou, tak tenhle je za mě z nich asi nejslabší, ale pořád je luxusní. Důvodem je pro mě ten konec, který byl na mě moc snadno vyřešený. Babičce ,která se promění během jedné noci z uschlé staré větve na uvědomnělou a milující, jsem to úplně neuvěřila. Jinak zase obdivuji to, že se to čte samo, že to baví a má to zajímavou zápletku. Příběh nijak nekolísá, prostě furt odsýpá stejně, stejně dobře. Líbí se mi také změna, že se tu mnohem více řeší budování vzniklého vztahu než pouhé navazování. Letní prostředí už k těmto knihám pro mě taky neodmyslitelně patří. I přesto, že postava Luckyho může být trochu klišoidní, tak jsem si ho oblíbila (takových týpků prostě není nikdy dost!). A vypíchnout musím i rodinné problémy, sice opět postaveno na nekomunikaci, jenže tahle autorka si to umí dobře napsat a obhájit. Takže, jo proč ne! No prostě, nemůžu se dočkat další její knihy!

3 22.01.2023

Kniha se čte dobře a rychle, příběh mi odsýpal i přesto, že byl pomalejší a detailnější. Jelikož mám ráda obě autorčiny série, které u nás vyšly (Divergence a Čáry života), tak jsem si tuto také užila. Přesně jsem poznala autorčin styl psaní, který mi vyhovuje. Díky vmezeřeným článkům, rozhovorům to bylo živější, komplexnější. Ocenila jsem dost vývoj romantických linek, kdy v Divergenci to mělo dosti rušivý efekt minimálně u druhého dílu. Tady naopak to působilo reálně, nenásilně, ale i tak to umělo něco z těch emocí ze mě vyždímat. To, že je Mox Vyvovlený jsem si zvládla domyslet, přesto ale mi některé zvraty vyrazily dech (zhroucení obou světů díky smrti Temného atd.). Konec byl částečně dojemný, hlavně díky "zabití" armády nemrtvých, částečně překvapivý a trochu mi i nad tím rozum stál. Co mi přišlo ale dost vtipný, byla ta situace, kdy se jehla zabořila Sloane do paže a v klídečku si projela půlkou jejího těla do paže druhé (jakože to byl fakt wtf moment :D). Naopak jsem ocenila, jak to vše bylo celkem dost podrobně vysvětlené. Na začátku jsem se prostě začetla aniž bych věděla, proč že to vlastně čtu, a co mám čekat, že se stane. Sbírala jsem drobečky až jsem to začínala chápat víc a víc. V některých chvílích to mohlo trochu tahat za vlasy, ale z celkového příběhu mám pozitivní pocity. Bavilo mě sledovat vývoj Sloane jako postavy, romantiky to má za mě tak akorát.

1 22.01.2023

Četla se mi příjemně, odsýpalo to a stránky ubývaly před očima. Některé pasáže mě přitahovaly více, konkrétně ty, ve kterých bylo více akce a napětí, než ty podlouhlejší a popisné. Přesto bylo zajímavé sledovat, jak se vyvíjí psychika jak hlavních postav, tak ostatních obyvatel okolo. Autorka má fajn styl psaní, kterým si mě získala už v sérii Tři temné koruny. Uměla mě u knihy udržet, a hlavně ze začátku jsem byla napjatá, co se za případem skrývá za tajemství. Postava Michaela mi byla sympatická, přišel mi na svůj věk rozumný, a zároveň přístupný jakýmkoliv možnostem. Výsledná zápletka nebyla přitažená za vlasy, a všechno to tam postupně zapadávalo na své místo. Bylo to dobře promyšlené (u thrillerů se často obávám, že to bude naopak). Bylo tam pár momentů, kdy jsem si říkala hlavně ať to není vytažené do extrému, a nebylo. Přesto mám pár připomínek. První je zahrnutí upírů. Ono to dávalo smysl, bylo mi jasný proč to tam je, a vymyšlené je to fakt dobře, ale já si už někde v první třetině říkala: teď za tím budou upíři a mě klepne! Bum, o pár stránek dál, a máme to tady. Druhým bylo občasné chování Marie, která si sice nejspíš prošla docela hrůznými věcmi, do kterých nevidíme ani na konci příběhu, ale někdy mi přišlo, že to přehání. Řvát ve vězení na určité lidi mi nepřijde jako dobrý tah. Některé situace se mi nečetly zrovna nejlíp, většinou když šlo o nějakou nechuťárničku, ale to neberu jako minus, to je čistě můj postoj k podobným situacím, které prostě já extra nezvládám. Ale zase jsem se nebála, což jsem normálně strašpytel, takže až tak děsivý to nebylo. Docela jsem byla překvapená tím, že na konci jsem zjistila, že se autorka inspirovala reálným případem, což je pro mě vždycky takové wow hlavně jak jde o podobné cringe události. A ve výsledku je to pro mě takový originálním způsobem napsaný zvláštně zajímavý thriller, jaký jsem asi ještě nikdy nečetla.

1 22.01.2023

Knížku jsem si pošetřila na dovolenou u moře, a udělala jsem jenom dobře. Protože tohle je přesně taková oddechovka narvaná cestováním, atmosférou dovolené a jiných zemí, jakou si u relaxu ve volnu chcete otevřít.
Od začátku víme, že čteme romantický příběh, takže taky očekáváme, že nějaký dostaneme. Líbilo se mi, že samotné spíš rozuzlení než vznik něčeho, tam bylo dávkováno postupně. Je to napsané ve dvou časech, v přítomnosti a v minulosti. A vzájemně se to perfektně doplňuje. Ty změny jsou geniálně naplánovány, aby to v nás vyvolávalo přesně ty pocity, co má.
Spojení energetického člověka a klidného až tak trochu morouse, mě vždycky baví. I přesto, že je to romantický příběh, tak mě v určité pasáži uměl i emočně šokovat.
No nemohla jsem sáhnout lépe prostě.

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce od nakladatelství Metafora.

3 22.01.2023

Původně jsem si myslela, že mě tahle kniha mine. Dokud jsem ji nedostala jako dárek od Yoli na Yoli narozeninách, a přesto mi doma trčela nějakou tu dobu, než jsem si ji s sebou vzala na dovču. Bála jsem se, že už se mi nebude líbit, protože vyšla před dávnou dobou, a mezitím navycházelo mraky knih podobného žánru. A ono mě to velmi mile překvapilo.
Po dlouhé době je to kniha, ve které se otevírá téma sebevražd, což je za mě téma, které by mělo být vidět, aby jsme nakoukli, co se vlastně dokáže některým lidem honit v hlavě, že to může dospět až takhle daleko. Stejně tak tu máme ztrátu blízké osoby, což spolu tak nějak souvisí.
Hlavní postavy jsou rozdílné jako den a noc, ale přesto mezi nimi vzniká zápletka, která je dost zvláštní a tím i dost originální. A je to celé napsané čtivým způsobem, který nenudí. Tom pomáhají všechna ta malá dobrodružství.
Konec mě rozsekal, což jsem podle ohlasů mohla očekávat, ale nějak jsem to vytěsnila, a o to víc to bylo šokující.

4 22.01.2023

Nějakou dobu jsem měla zálusk hlavně na seriálové zpracování na Netflixu, ale stejně jsem si to chtěla nejdřív přečíst než na to kouknu. Knížku jsem si pořídila na Světě knihy. Podle ohlasů jsem čekala super čtení, a to jsem taky dostala!
Sledujeme přímým stylem napsaný příběh Beth, která v osmi letech přichází o matku a musí vyrůstat v sirotčinci. Beth je zvláštní dívka, která příliš nikam nezapadá. Aby se nějak vyrovnala se svými problémy, tak se chce naučit hrát šachy, ve kterých je velmi dobrá, a bere zklidňující léky.

V knize se střetává problematika závislosti, kterou rozvíjí samotný sirotčinec, ve kterém dávali dětem léky na zklidnění (wow), mixuje se to s alkoholismem a pohledem do toho, jak to ovlivňuje chování, osobnost, fungování člověka, a jak je těžké se z toho vyhrabat. Dále se zde naťukává nerovnoprávnost žen x mužů, což jde vidět v rámci hraní šachů, které v té době hráli převážně muži.

Šachy jsou v knize zakomponovány hodně a celkem i podrobně. Vidíme tu některé popsané partie, názvy partií a strategií, historii šachu apod. Já osobně jsem si to užívala, protože jsem šachy jako malá hrála.

Kapitoly byly docela dlouhé, ale já se od knihy nechtěla odtrhnout, takže tu mi to ani tolik nevadilo.

Seriál na Netflixu je ztvárněn podle knihy hodně dobře. Bylo tam pár momentů, kdy jsem si říkala: ,,a kde tohle vzali?”, ale jinak fakt povedený seriál!

7 22.01.2023

Po druhém díle je pro mě tahle série taková nemastná, neslaná. Nejsem z ní odvařená, a zároveň mě na ní ani nic nějak neštve. To, že ničím nevyniká, asi není úplně dobře, přesto v ní budu pokračovat dál, protože jsem zvědavá, kam to povede, a jestli se psaní autora zlepšuje a zlepšuje.

Je to pro mě taková oddechová middle grade, která je napsaná hrozně příjemným stylem, se zajímavým magickým světem, který zatím stále poznávám. Občas to obsahuje moment, který mi do toho stylu nezapadá (třeba svou drsností minimálně tu u hlavní zápletky, to byla docela dost nechutnost). Hlavní postava je nevýrazná, ale nejlepší za mě je pořád kočkoveverčák, u kterého mě možná trochu mrzí, že ho okolí tak brzdí. Mohla by být větší sranda.
Trochu bych chtěla vidět rozvíjení té hlavní postavy, místo toho aby ho drželi zamrzlého v jednom a tom samém bodě, a to v nevědomosti o všem. Díky tomu podle mě stojí i celý příběh, přestože se pořád něco děje, tak ve výsledku ale zápletka stojí na místě. Tak snad ve třetím díle!

22.01.2023

Kniha je hodně přirovnávaná k Jenn Bennett, a je tomu tak. Je to taková česká verze jejích knih. Pro jednou je to zase dobrá česká kniha, která se mi dostala do rukou. Bylo to napsané hezkým stylem, odsýpalo to, a mělo to spád. Oceňuji zobrazení covidové doby, od toho jak to fungovalo ve školách až přes nebezpečí, které virus může přinést.
Od začátku jsem věděla, že čtu romantický příběh, takže bylo jasné, co kdo a jak s kým. Bylo fajn, že tu romantická linka, jak vznikala, tak tu ale byla i otázka toho ji udržet. A to minimálně díky tomu, že hlavní postavy byly odjinud.
Plný počet nedávám kvůli nekomunikaci, už zase prostě! :D Naštěstí ale na tom nestála celá zápletka, jen takový ten závěrečný zvrat. Oceňuji prostředí přírody, a originální koníčky postav (lukostřelba, debatní kroužek). To je asi jedna z věcí, proč mi to připomíná právě příběhy Bennett.
Ke knize jsem dostala obálky, které se měly otevírat na určitých stranách. A bylo to příjemné zpestření, kdy mě bavilo čekat na to, co otevřu dalšího.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce od Ya čtu.

1 22.01.2023

Na další knihu McManus mě naladil seriál Jeden z nás lže, který se mi svým zpracováním celkem dost líbil. A tak jsem se do ní pustila, radši tedy bez očekávání, protože přeci jen z pokračování (Jeden z nás je na řadě) jsem byla spíš zklamaná.
Ale ve výsledku jsem spokojená. Mělo to zajímavou zápletku, která nebyla jen zavřená uprostřed střední školy. Mělo to spád, žádné pomalé rozjíždění nebo omáčka navíc. Občas to teda bylo naopak tak rychlý, že jsem se motala ve jménech a přemýšlela, kdo je vlastně kdo.
Konec byl v jeden moment pro mě kritický, protože už to vypadalo, že se to zase přehoupne do takového toho vyústění, které nedává hlavu ani patu, a je to akorát totálně divný a neuvěřitelný. Nakonec to ale do sebe zapadlo, takže nic takového se nekonalo.
Takže příběh povedený, ale na Jeden z nás lže to nemělo.

22.01.2023

Tohle pro mě bylo celkem dost velikým zklamáním. Měla jsem radost, že kniha vychází u nás, protože jsem si ji všimla už ze zahraničí. Čekala jsem takové fantasy tajemno s nádechem romantické linky. Jenže to byl takový nedotažený mišmaš, který mi moc nedával smysl.
Romantických prvků tam bylo zoufale málo. Já chtěla nějaký vývoj, vznik něčeho mezi postava a nic takového jsem nedostala. Z ničeho nic to tam prostě cvaklo, a najednou to tam bylo. No tak to mi vážně nestačí.
Začátek vypadal celkem nadějně, protože to mělo lehce tajemný nádech. Ten se ale pomalu vytahoval do šíleného extrému, až ten konec byl tak přitažený, že mi to opět nedávalo žádný smysl.
A hřebíček tomu zasadila hlavní hrdinka, která se chovala šíleně nesympaticky. Furt si potřebovala stát za svým, a sežrala očividně všechnu moudrost světa, protože věděla všechno nejlíp a hned. Nikdo jiný pravdu mít prostě nemohl. A to i přesto, že některé věci zjistila chvíli předtím.
Škoda toho, protože obálka je nádherná.

1 22.01.2023

Po dlouhé době jsem se pustila do něčeho grafického, a bylo to moc fajn. U některých stránek jsem se dost nasmála, protože to bylo tak výstižný. Na zlepšení nálady nebo po dlouhé službě v práci, kdy nedávám číst souvislý příběh, to bylo to pravé.
Pořád ale zastávám názor, že neumím docenit knihy vzniklé uspořádáním kreseb či čehokoliv jiného ze sociálních sítí, proto jsem si tuto také půjčila z knihovny.

22.01.2023

Ne moc často se stává, že by druhý díl série byl stejně dobrý jako první a závěrečný díl, nebo snad i lepší. Tak ale tenhle je jedním z nich, protože WOW.
Zlatá klec neslouží jako žádná výplň, protože je nabitá dějem, akcí a emocemi!
Je to taky po hoodně dlouhé době kniha, která mě donutila po zaklapnutí vzít telefon, a okamžitě si v angličtině koupit pokračování do čtečky.
Děj je z velké části o politikaření, střetává se tu Kivin poznaný svět s její rodinou. Ona má před sebou hooodně dlouhou cestu skrz poznávání, co jak vlastně doopravdy je, a musí se začít těžce rozhodovat, co je pro ni důležitější.
Prakticky okamžitě jsem se do příběhu začetla, a už mě to nepustilo! Autorka nám servíruje jednu překvapivou informaci za druhou, a vy musíte číst dál, protože mezi jednotlivými odhaleními nestíháte ani sklapnout pusu.
A já už tak od třetiny tušila, že mě to zničí, a taky že jo. Totálně mě to emočně rozervalo, protože v co to vyeskalovalo…to mi roztrhalo srdce na cáry.
Co na tom nejvíc miluju? Že to není o jednom stanoveném cíli na začátku série, že to není o dokonalé hrdince, která má super schopnosti a vše ji vychází, a že to s vámi emocionálně nemálo hne.
Tahle série je za mě MUST READ!

Knihu jsem četla v rámci spolupráce od Humbooku díky Humbookblogerům.

2 23.12.2022

(SPOILER) Možnost vrátit se do viktoriánského Londýna? To samozřejmě potřebuju, zvlášť když se jedná o prostředí Animant Crumbové!
Kufr z nebe je volné pokračování Kronik prachu, viděla jsem zmínky, jak tyto příběhy spolu vůbec nesouvisí, ale já bych chtěla upozornit, že zmínky tu teda jsou, a hlavně v epilogu. Jakože pokud jste nečetli Kroniky prachu, tak vám to stejně asi nedojde, ale pro pořádek říkám tak.

Příběh bych rozdělila na dvě části. Ta první, ve které řešený případ za mě nehrál takovou roli, a byl spíš na vedlejší koleji. Přišel mi takový celkem jednoduchý, a přímočarý, a já si užívala spíš to všechno okolo, a být zpátky v tom super prostředí. Bylo tu i několik super hlášek.
A potom je tu ta druhá část, kde se rozjela akce a zápletka, která mě začala zajímat a bavit, a otravné mi přišlo zas všechno okolo (mrkám na vás Eliso a Greene!)
Vyzdvihnout musím ještě dvě věci, za prvé styl zpracování formou dopisu od hlavní hrdinky doplněný poznámkami jejího parťáka Jamieho, a za druhé totálně přirozeně zakomponovaná LGBT+ linka, přesně takhle to za mě má v příbězích vypadat!
No a pokud chcete číst něco, co je lehce vánoční, a zároveň není vánoční, tak to čtěte teď!

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce od Humbooku díky Humbook blogerům.

3 10.12.2022