Všechna ta těla

13.06.2023

Čekala jsem, že to bude horší, než jaké to bylo, když jsem viděla to nízké hodnocení. Od Blake jsem četla dvě knihy, Annu krví oděnou a ta se mi líbila (ale četla jsem to před devíti lety, k tomu nutno přihlédnout :D) a Antibohyni a ta se mi fakt nelíbila. Takže to bylo tak padesát na padesát, jestli se mi další kniha bude líbit. Po začtení jsem měla problém s dobou, ve které se příběh odehrával (1958), pořád jsem byla naladěná na to, že se to odehrává v současnosti, zkrátka mi atmosféra připomínala víc současnou dobu. Sice tam byly nějaké náznaky typu hranolky s mléčným koktejlem, co měl na vrchu třešničku, ale ani to nestačilo. Co se mi líbilo, bylo to, že autorka vlastně předkládá takový ten příběh vedlejší postavy, který se nikdy nevypráví dopodrobna - v tomhle případě by někde souběžně běžel velký příběh o záporákovi, který nechal ve štychu svého přívržence, protože věděl, že mu nikdo nebude věřit a v hlavní lince by bylo jen pár vět o tom, že Marii drželi ve vazbě, odříkala nějakou historku, které nikdo nevěřil a ende... A main story by běžela dál.
Jinak ano, je tam dost slabších částí, například tempo vyprávění a odhalování informací je dost unylé a je tam dost repetitivních částí, než se to přehoupne do nějaké zajímavější roviny, dost diskutabilních situací, ale jinak se to četlo docela dobře, takže průměr.

22.01.2023

Četla se mi příjemně, odsýpalo to a stránky ubývaly před očima. Některé pasáže mě přitahovaly více, konkrétně ty, ve kterých bylo více akce a napětí, než ty podlouhlejší a popisné. Přesto bylo zajímavé sledovat, jak se vyvíjí psychika jak hlavních postav, tak ostatních obyvatel okolo. Autorka má fajn styl psaní, kterým si mě získala už v sérii Tři temné koruny. Uměla mě u knihy udržet, a hlavně ze začátku jsem byla napjatá, co se za případem skrývá za tajemství. Postava Michaela mi byla sympatická, přišel mi na svůj věk rozumný, a zároveň přístupný jakýmkoliv možnostem. Výsledná zápletka nebyla přitažená za vlasy, a všechno to tam postupně zapadávalo na své místo. Bylo to dobře promyšlené (u thrillerů se často obávám, že to bude naopak). Bylo tam pár momentů, kdy jsem si říkala hlavně ať to není vytažené do extrému, a nebylo. Přesto mám pár připomínek. První je zahrnutí upírů. Ono to dávalo smysl, bylo mi jasný proč to tam je, a vymyšlené je to fakt dobře, ale já si už někde v první třetině říkala: teď za tím budou upíři a mě klepne! Bum, o pár stránek dál, a máme to tady. Druhým bylo občasné chování Marie, která si sice nejspíš prošla docela hrůznými věcmi, do kterých nevidíme ani na konci příběhu, ale někdy mi přišlo, že to přehání. Řvát ve vězení na určité lidi mi nepřijde jako dobrý tah. Některé situace se mi nečetly zrovna nejlíp, většinou když šlo o nějakou nechuťárničku, ale to neberu jako minus, to je čistě můj postoj k podobným situacím, které prostě já extra nezvládám. Ale zase jsem se nebála, což jsem normálně strašpytel, takže až tak děsivý to nebylo. Docela jsem byla překvapená tím, že na konci jsem zjistila, že se autorka inspirovala reálným případem, což je pro mě vždycky takové wow hlavně jak jde o podobné cringe události. A ve výsledku je to pro mě takový originálním způsobem napsaný zvláštně zajímavý thriller, jaký jsem asi ještě nikdy nečetla.

17.01.2023

(SPOILER) po dočtení Teda Bundyho jsem chtěla něco na odlehčení a sáhla jsem po téhle YA knize, která slibovala temný thriller.
Léto roku 1958 a hlavní hrdinka Marie (15), která je nalezena na místě vraždy rodiny, celá od krve. Oběti ale nejsou první a mají jedno společné - všechny byly vykrveny.
Marie je zatčená a rozhodne se, že vypovídat bude jen jednomu člověku - Michaelovi, který je synem šerifa a je mu pouhých 16 let.
Jakto, že na místě činu byla krev jen na ní a nikde kolem? Jakto, že všem předešlým zavražděným zmizela taky krev do poslední kapky? Marie tvrdí, že nikdy nikoho nezabila, ale že byli dva. Koho tedy kryje a proč?
V lese se mezitím začnou objevovat zvláštní značky na stromech a Michael začíná pátrat ve starých knihách o čarodějnických procesech.

Příběh se pomalu, ale jistě rozmotává, Michael se vzdává všech svých materiálů zjištěných o Marii a slibuje jí, že pro ni vykoná ještě poslední věc.

Tahle knížka je taková netypická upířina, která má skvělý nápad a potenciál, ale místy byla dost nedotažená. Příliš rychlý konec je taky moc nepřispěl, ale jako oddechovka to na mě fungovalo.
Mnoho komentářů se zmiňovalo o tom, že konec nebyl vysvětlen, což není pravda, protože konec je zde vysvětlen jasně a je jen potřeba ho pochopit a číst mezi řádky. Za to autorce za mě palec nahoru.
Zhltla jsem ji téměř na jeden zátah a bavilo. Žádná vysoká literatura to ale není.

Moje hodnocení: 7/10

28.09.2022

(SPOILER) Kendare Blake není mojí nejoblíbenější autorkou ale série Temné koruny, kterou mám rozečtenou zatím není špatná a autorčin styl je celkem čtivý. To ale neplatí pro tuto knihu, sice jsem ji dočetla ale několikrát jsem měla nutkání ji zavřít a jelikož jsem pořád doufala v nějaký zvrat, akci, boom tak jsem četla dál. Bohužel jsem asi nemusela protože žádný boom se nekonal, děj se nudně vlekl dál a nakonec se z hromady nesmyslů stala slátanina. Údajný upír se zde jen tak na oko mihl ale žádná větší akce (či interakce) s ním nebyla takže na co tam byl teda zmíněný?!
Hlavní hrdina a ani Marie si mě nezískali, ostatně žádná z postav ve mně nedokázala vykřesat jakoukoliv emoci, což byl bohužel poslední hřebíček do pomyslné rakve.
1* a doufám, že se autorka ve své spisovatelské kariéře bude ubírat jiným směrem.

26.09.2022

Série Tři temné koruny mi leží doma na tbr poličce už celkem dlouho. Když jsem zaregistrovala, že autorce vyjde young adult thriller, řekla jsem si, že ho zkusím. Budu mít díky němu představu o jejím stylu psaní atd.
.
Příběh je zasazen do 50. let 20. století a odehrává se na americkém Středozápadu. Pachatelem je sériový vrah, který nechává své oběti bez jediné kapky krve. Trochu Hon na knížete Draculu vibe, ale to je přesně to, co mě lákalo.
.
Hl. protagonistou je Michael, syn místního šerifa, kterému dívka, jež byla nalezena na místě činu pokrytá krví, vypráví svůj příběh. Michaelovým úkolem je přijít na to, kde se schovává pachatel a kdo jím vlastně je. Nevěří totiž, že by všechny ty lidi zabila patnáctiletá dívka. Prostřednictvím jejího vyprávění se dozvídáme informace o jednotlivých vraždách.
.
Styl vyprávění je jednoduchý a tak nějak plochý. Přišlo mi, že autorka “nezajela” pod povrch. Námět sériového vraha je zajímavý a už mnohokrát zpracovaný. Nevím, byla jsem po dočtení knihy taková rozpačitá. Nemůžu říct, že bych čekala víc, jelikož to bylo mé první setkání s autorkou, jak už jsem psala. Takový průměr. Nic, co by vám chybělo, kdybyste si tuhle knihu nepřečetli.

07.09.2022

(SPOILER) Tuhle knížku jsem přečetla na jeden zátah. Příběh byl plynulý a napínavý. Pořád jsem se k ní musela vracet a nutit se to dočíst.
Příběh mi přišel tajemný, až hororový. Marii jsem si okamžitě zamilovala a po celou dobu jsem doufala, že byla pouze a jen obětí. Její konec mě dostal do kolen. Taky jsem absolutně nenáviděla pana Pilsona, který se od samého začátku chtěl proslavit na její smrti, což se mu nakonec taky i povedlo.
Naprosto doporučuji 10/10

14.08.2022

Nájezd byl dobrý, ale pak to šlo z kopce. Marie se rozhodne, že svůj příběh řekne Michaelovi. Až na to, že jí to trvá fakt dlouho a leze to z ní, jak z chlupatý deky. V podstatě se skoro nic nedozvíme, čekala jsem aspoň nějaký boom na konci ale nedočkala jsem se. Spatlanina skoro o ničem, zklamání.

11.08.2022

Kniha o úplným prdu a naprostá ztráta času. Nulová atmosféra, slabomyslné postavy, žádné zvraty a zápletka, která by nevystačila ani na pětiminutové video. Dvě hvězdičky dávám jen za to, že to bylo jakž takž slušně napsané a že jsem si oblíbila Percyho, nejlepšího kamaráda hlavního hrdiny.