umbra
komentáře u knih
Pátá dohoda
Don Miguel Ruiz (p)
To, co jsem psala o Čtvrté dohodě platí i zde, s jediným poupravením: Čtvrtá dohoda je jenom lehké pošimrání, takové jemné zaťukání na dveře, jestli je někdo doma. Pátá dohoda, to je velký jarní úklid, dveře a okna dokořán. A každé další přečtení vhání dovnitř čerstvý vzduch a hřejivé paprsky vyhánějí poslední stíny z dlouho opomíjených koutů naší duše. Byť je kniha napsaná velmi jednoduchým jazykem, není to lehké čtení. Někdy mám pocit, že jen při maximálním soustředění, podobajícímu se až hluboké relaxaci, je možné pochopit, co ta zdánlivě jednoduchá sdělení znamenají. Pátou dohodu jsem poslouchala v podobě velmi příjemně namluvené anglické audioknihy, což mi pomohlo snadněji udržet zklidněnou mysl, než kdybych knihu četla.
Někteří lidé tvrdí, že knihy Dona Miguela Ruize jsou až příliš povrchní. Je až s podivem, jak rozporuplně jsou různými lidmi vnímány. Možná si do těch jednoduchých pravd každý po svém vnášíme veškerou hloubku svého dosavadního poznání? Nevím. Ale jedním jsem si jistá: bylo to velmi podnětné čtení a k této knize se budu vždycky ráda vracet.
Den Trifidů
John Wyndham (p)
Tuto knihu jsem četla na střední škole, a naprosto mne nadchla. Později jsem četla ještě lepší sci-fi, ale nevím, zda jsem četla lepší postapokalyptickou, alespoň prozatím. Na tuhletu určitě nikdy nezapomenu.
Stroj času
Herbert George Wells
Je třeba si knihu nejdříve zasadit do doby, kdy byla napsaná, pak můžete být jedině mile překvapeni neuvěřitelnou fantazií jejího autora. Stroj času jsem četla na střední škole a velmi mě to bavilo. Později jsem viděla dvě zfilmované verze, což bylo opět zajímavé srovnání. Je to každopádně klasika.
Jitro kouzelníků
Jacques Bergier
Kniha byla napsána jako jakýsi manifest "fantastického realismu" a odkazuje na ducha surrealistických manifestů dvacátých let minulého století. Nejde o to uvěřit, spíše jako utovřit si názor a získat rozhled. V době, kdy jsem ji četla poprvé, mi každopádně zcela učarovala.
"Zítřek bude fantastický, to ví každý. Ale bude možná dvojnásob fantastický, neboť nás osvobodí od představy, že včerejšek byl všední."
Pí a jeho život
Yann Martel
Pí a jeho život má tři fáze, každá je poněkud jiného ražení a bez jednoho nelze chápat druhé. Je to podle mne bravurně vystavěný příběh, a kdyby se kterákoli jeho část seškrtala, nestačili bychom pochopit celou hloubku jeho sdělení. Autor nám dává čas vše strávit, aby nám na závěr otevřel již jednou dokořán rozevřené oči (ta část na moři je náhodou strhující, připomíná mi příběhy z edice KOD). Přitom vše, o co se s námi Yann Martel dělí, má v příběhu své místo a není tam jen tak náhodně. Ostatní již bylo velmi výstižně řečeno.
Otec prasátek
Terry Pratchett
Asi zůstane tou nejlepší. Bohužel už jsem ji přečetla tolikrát, že si budu muset dát nejmíň rok pauzu :-) Není to jen nápaditým příběhem, ale zkrátka spoustou detailů, které mne nikdy nepřestanou fascinovat.
Sirotek lowoodský
Charlotte Brontë
Tuto knížku jsem četla jako malá. Bylo to vskutku drsné čtení, ale zároveň velmi zajímavé. Rozhodně jsem si pak víc vážila toho, co mám a jak pohodlně si žiju.
Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků
Don Miguel Ruiz (p)
Jestliže u beletrie oceňuji bohatost jazyka a důmyslnost děje, u praktického průvodce, jakým jsou Čtyři dohody, mi jednoduchost podání nevadila. Četla jsem ji v anglickém originále berouc v potaz fakt, že angličtina není rodným jazykem autora, jenž se však rozhodl používat právě ji, aby mohl oslovit širší část populace bez nutnosti prostředníka-překladatele. (Ze stejného důvodu dávám přednost originálům v angličtině před českými interpretacemi.) Je mi upřímně jedno, z jakého popudu Ruiz knihu napsal a kolik mu vynesla. Já z ní cítím jen lásku a zase lásku, a kdybych uměla tak čistě a jasně předávat hluboká poselství, jako to dovede Don Miguel Ruiz, tak bych přestala dělat co dělám a začala bych sama knihy psát. A že není jediný, kdo o takových věcech píše? A co teprve autoři detektivek? historických románů? vědecko-fantastických příběhů? Neměli bychom jim doporučit, ať jdou raději hrabat listí, protože stále dokola omílají stejná témata? ...raději zpět k věci: myšlenky jsou podány opravdu průzračně a jejich recyklace v rámci knihy je něco jako mantra, jejíž opravdový význam pochopíte teprve dlouho poté, co jste přesvědčeni, že už je vám dávno všechno jasné. Těžko se to popisuje. Čtyři dohody nebo desatero přikázání, je dobré si občas připomenout, jak se chovat - nejen k ostatním, ale i k sobě. Je nad slunce jasné, že tato kniha neprobudí vlnu nadšení v každém čtenáři bez rozdílu. Ovšem ten, kdo bojuje s démony a hledá možnost, jak se dostat z bludného kruhu, tomu bude světlem na konci tunelu. V tom šťastnějším případě pak může být základním kamenem mladému člověku, který své postoje teprve utváří. Její jednoduché a přímé poselství tak může najít cestu jak k dítěti, tak dospělému; k člověku kterékoli profese, kultury či vyznání. Nakonec si neodpustím poznamenat, že změnit se vyžaduje víc, než jen přečtení knihy. Nečekejte zázraky. Tím zázrakem jste vy sami.
Čtyři dohody – Inspirační karty
Don Miguel Ruiz (p)
Ráda se obklopuji krásnými věcmi, a tak když jsem vloni na jarním blešáku na náměstí zahlédla na pultíku krásnou pomalovanou krabičku, instinktivně jsem po ní sáhla a začala prozkoumávat její obsah. Tehdy jsem o Don Miguelově učení pouze slýchávala od svých kamarádů. Ty nádherné malůvky a moudrá slova mne pak přivedly k ostatním knihám a můj život se začal pomalu, leč nezadržitelně, měnit...
Ten, který loví jeleny - Proroctví amerických Indiánů
Kurt Kaltreider
Krásná kniha, plná podnětných myšlenek. Doporučuji každému, kdo občas trpí pocitem, že se příliš vzdalujeme přírodě, svým blízkým a v důsledku i sobě samotným. Zaujalo mne toho v knize mnoho, zde jen několik úryvků...Nevím, co si mám myslet, že jsi, děde, ale vím, že jsi dobrý člověk. Když ses ke konci snu změnil v strom, měl jsem pocit, jako bys byl most mezi nebem a zemí, mezi minulostí a budoucností. Je tohleto, co jsi? [s. 21]Jeden stařec z kmene Winebagů řekl: Vezměte něco svého a někomu to darujte. Vezměte část sebe samého a udělejte to z víry v to, že jsme se vším spojeni. Vnímejte sami sebe jako část všeho. Na okamžik trpte, aby nikdo jiný trpět nemusel. [s. 150]Nebyl přehlédnut jediný krůček ve vývoji dítěte a vždy byl ohlášen všem, aby mohla být uspořádána oslava na jeho počest. Vývoj dítěte byl tak znám celému kmeni, celé větší rodině, a dítě dospívalo s pocitem reputace, kterou si musí udržet. [s. 170]
Obrázky z českých dějin a pověstí
Zdeněk Adla
Jako malá jsem tuto knihu milovala. A to tak, že když jsem ji loni na jednom blešáku zahlédla, musela jsem si ji pořídit - tak nějak z nostalgie :-)
Obrazy z dějin národa českého: Tři přemyslovští králové, Poslední Přemyslovci
Vladislav Vančura
Pokračování v úryvcích z českých dějin a stylizovaných portrétech slavných osobností. Knihu asi nelze číst jedním dechem, jako spíš po douškách. Pro mne se její největší hodnota skrývá ve Vančurově bohatém jazyce.
Rudý měsíc
Miranda Gray
Souhlasím s Nico, ale celkově považuji knihu ve své kategorii za bezkonkurenční. Proto 5*
Anglicko-český, česko-anglický velký slovník ...nejen pro překladatele
kolektiv autorů
Skvělý slovník se širokým záběrem. Vždy moje první volba, i v případě lehce oborové angličtiny.
Jazykový instinkt – Jak mysl vytváří jazyk
Steven Pinker
Čtivá, místy až zábavná, ale hlavně plná zajímavých faktů. Kniha odhaluje spoustu tajemství spojeného s osvojováním řeči a to snadno stravitelnou formou.
Letiště
Arthur Hailey
Skvělá kniha, čtivá a ledasco napoví o své době. Film z roku 1970 je jedním z mála, o kterých se dá říct, že se své knižní předloze kvalitou vyrovnají.
Lidová rčení
Jaroslav Zaorálek
Reprint prvního vydání Lidových rčení (z r. 1996) je zajímavým vhledem do, pro nás již zastaralého, českého jazyka a především odlišného myšlení lidí první poloviny minulého století.