Jitro kouzelníků

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Podtitul: Úvod do fantastického realismu.

Úvahy nad některými málo probádanými otázkami lidské civilizace. Fantastický výklad jevů kulturního vývoje lidstva.

https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/48228/jitro-kouzelniku-tm1-48228.jpg 4.2194
Žánr
Literatura světová, Esoterika, astrologie, okultismus, Mytologie
Vydáno, XYZ (ČR)
Orig. název

Le Matin des Magiciens, 1960

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (36)

Kniha Jitro kouzelníků

Přidat komentář
jardadr
02. února

Je jasné, že kniha, která se zabývá tématikou, jako tato, a byla vydána v roce 1960 musela nutně utrpět jisté šrámy působením vlivu času. Přesto, alespoň pro laika, jich očividně se nezdá být tolik, aby ztratila něco ze své podivuhodnosti, což by mohl být možná, ten správný výraz vystihující její charakter. Ano, přečteno s chutí člověka, který nevěří, že na každém šprochu je pravdy trochu a konspirační teorie považuje za krmivo pro už beztak šílené jedince, ale který má za to, že většina vědeckých teorií se počíná vysvětlovat slovy; představme si, že...
A doba, kterou žijeme je jistě dobou "zázraků". Přes všechny své nedostatky a nekončící děsuplnosti. I přes to, co je v této knize přes šedesát let staré (mladé?), také zmiňováno, že tempo doby neběží pro všechny stejně a mnohým uniká (což je jistě i můj případ). Je vůbec schopen se mozek běžného člověka přizpůsobit rychlosti změn? A není ten dnešní stav touhy po konzervatismu, návratu (k něčemu, co nikdy nebylo) ke starým hodnotám, vždy jen vágně načrtnutými, jen strachem a zpátečnictvím? Ne, že by se nebylo čeho bát v pohybu směrem dopředu, ovšem nemenší děsy jsme nechali za sebou.
Kniha je rozdělena do tří částí, z nichž za nejinspirativnější považuji právě tu první. Je to gró celého díla. Obsahuje vysvětlení pojmu fantastický realismus. Zbylé dvě části víceméně dokreslují příklady, to co už bylo řečeno a po pravdě mne již tolik nezaujali. Teorie nacistů o podstatě světa jsou možná zajímavé, ale bylo-li to opravdu tak, pak prakticky dokazují jen to, že to byli ještě větší šílenci, než jsem si myslel. A že to bylo zlo, svými skutky i podstatou, opravdové protihumánní Zlo, tak jak ho chápal Welšan Arthur Machen (slavný a často citovaný prolog k jeho povídce Bílý Lid, autoři do knihy vložili (a ve zdařilejším překladu, než v nedávno vydané Temnotě nepomíjí). Zajímavá byla zmínka o osobě Rudolpha Steinera, který ve Švýcarsku v první polovině dvacátých let zakládá protinacistickou nauku, stojící na základech tzv. "bílé magie", čili sil dobra. A je nacisti, jak jinak, zničen.
Jedním slovem, Jitro kouzelníků je prostě studna inspirace. A to především, není to vědecké, pseudovědecké dílo, ale ani ztřeštěnost ve stylu von Dänikena. Autoři, zdá se, věří, že lidské mysli musí být otevřené, musí se snažit bdít a nezatvrzovat se proti ničemu, čemu právě teď ještě nerozumí, nebo naopak neutvrzovat se, že to čemu věří teď, musí platit napořád a nebude nikdy vyvráceno.

kapr
01.11.2020

Základ. Učebnice jak pochybovat nad mnohými pravdami.


Marekh
27.08.2020

V knihu jsem četl v minulosti. Nevypsal jsem si žádné poznámky. Pokud si vzpomínám, tak to byla docela náročnější četba. V knize se vyskytují témata jako okultismus, ezoterika, magie, některé kapitoly z alchymie apod.

knihyKeMne
24.05.2020

Prvotní zklamání - z první kapitoly se zdálo, že jde o abstraktní filozofický spis zamýšlející se nad tím, že věda ustrnula ve svém smýšlení v předcházejícím století. Potom jakési zmatečné výklady o různých "nadpřirozených" událostech, které věda zametá pod stůl. A co si představit pod pojmem "fantastický realizmus", o kterém se tu porád mluví?

Hodně těžké čtení plné cizích slov, složitých úvah a překlepů (jako naschvál - různé záměny pádů činících dílo ještě hůře pochopitelným). A taková bichle k tomu! Jedna z mála chvil, kdy upřímně lituju svého zvyku dočítat až do konce.

Ale nelituju! Nakonec se vše vyjasní, dozvěděla jsem se o spoustě zajímavých lidí, o kterých jsem v životě neslyšela (jak to?), hodně zajímavý byl popis alchymistického postupu (konečně vím, o co jde) a neméně zajímavá byla část osvětlující cíle nacizmu. Teorie věčného ledu podaná velmi uvěřitelně, že až mi bylo líto, že jim to nevyšlo.

Takže ačkoli autoři si kladli za cíl pouze "sbírat fakta a vztahy mezi fakty, které oficiální věda leckdy zanedbává nebo jimž upírá právo na existenci", snažíce se nehodnotit a nabádajíce k dalšímu výzkumu, a tedy kniha jako by byla určena všem současným a budoucím vědcům, jsem i já ráda, že jsem vytrvala a dočetla ji.

desert.fox
20.07.2019

Klasika. Mám přečteno několikrát.
Odvaha k odlišnému pohledu na skutečnosti okolo nás je tím, co lidského ducha postrkuje nahoru. Doporučuji.

JKDelaney
29.03.2019

Velmi zvláštní kniha na kterou lze nahlížet hned z několika úhlů.. Já bych asi jen doporučil ji přečíst s hlavou otevřenou všem novým poznáním a zda věřit či nevěřit.. to je na každém čtenáři..

harena
11.02.2019

Moc dobře si pamatuji, že když jsem knihu kdysi kupovala, hlídala jsem ji jako poklad. Také jsem ji četla několikrát a doporučovala kamarádům . Snad mi tenkrát i trochu pozměnila pohled na svět. Teď už je spousta dalších knížek, ale tenkrát měla velký úspěch, ani jsem ji nestačila půjčovat .

woodward
20.07.2018

Velmi stručně bych shrnul to hlavní, co mi autor sdělil a s čím se v zásadě odjakživa ztotožňuji: Vědec by měl být - jak samo slovo napovídá - člověk zvídavý. Pročež by neměl vytěsňovat z oblasti svého zájmu a zkoumání předměty a jevy, o nichž současná věda neví nic moc anebo vůbec nic a to zejména proto, že někteří "velikáni" to či ono označili za nemožné, za fantasmagorii atp. a každý, kdo by se takovému bádání věnoval, riskuje, že se stane terčem posměchu a bude vyobcován z komunity "seriózních" badatelů.

Netvrdím, že souhlasím se vším, co se v té knize píše, ale nezaujatost a otevřenost mysli by měly patřit k základní výbavě každého vědce a myslitele. To je to hlavní, co jsem z té knihy vyčetl. Není to žádnej Daniken, Bergier nám nic nevnucuje, jen upozorňuje na události, skutečnosti, náznaky, možnosti, kterým příslušně erudovaní veleduchové nevěnují pozornost buď ze strachu, aby se nezesměšnili anebo proto, že je ani nenapadne požádat o radu odborníky z jiných vědeckých disciplín. Zejména "nepřekonatelná" propast mezi humanisty a přírodovědci působí v tomto ohledu škody možná nedozírné - to se nedozvíme, dokud se nějaká partička osvícených vědátorů z rozličných oborů neodváží naťuknout ten či onen problém současně, každý ze své strany.

1