Ulala komentáře u knih

Opět skvělé, sice první díl na mně udělal větší dojem, ale i tento byl zajímavý a čtivý.

1 22.02.2022

Krvavé, napínavé, trochu více irských kořenů a to tomu přidalo na přitažlivosti. Opět skvělé a vážně bych také přivítala nový díl.

1 12.02.2022

Čtivé, nenáročné, docela pohodové (až na tu vraždu). Potřebovala jsem oddech po tématech jako jsou únosy dětí, migrační problémy a tak podobně. Udělala jsem dobře, kniha mi byla blízká také tématikou odchodu na odpočinek hlavního hrdiny - za to dávám jednu hvězdičku, druhou za krásný popis naši vinařské krajiny, třetí za to, že fandím českým autorům detektivek a paní Fojtové, která ukázala naši rodnou hroudu bez přehánění. A čtvrtou navíc za ten poklid a lehký humor, která z knihy číší.

1 10.02.2022

Oproti mému poslednímu zveřejněnému názoru na "Dallasovou" se nic nezměnilo. Není to sice výkvět klasické detektivky, ale je to dobře napsaná série. Že je podobnost v některých momentech jednotlivých dílů to nepopírám. Ale ta podobnost se vyskytuje u všech sérií všech autzorů. Přečetla jsem tři Dallasové za sebou a mohu jen potvrdit, že autorka umí udržet napětí až do konce. Když člověk potřebuje například detox od práce, je to sice krvavé, ale hodně dobré čtení a když při tom dobro zvítězí nad zlem, tak proč ne.

1 20.01.2022

Moje první kniha tohoto autora. Byla jsem docela mile překvapená. Kombinace faktů a skutečnosti, skoro bezchybně používaná polština v názvech a jménech a zejména téma, které zvolil americký autor. Neříkám brilantní, ale určitě povzbuzující pořídit si další knihy této série.

1 15.09.2021

Fidelma dořešila svůj další komplikovaný případ a já jsem si užila dva dny v roce 671. Dozvěděla jsem se další fakta z raného křesťanství a opět obdivovala právní řád starého Irska, ale i provázanost se "starou vírou" a zvyklostmi. Teď mi však nezbývá, než se těšit na další pokračování.

1 31.07.2021

Knihu jsem vybírala podle názvu, ani jsem nečetla názory čtenářů a vůbec jsem nebyla zklamaná. Zajímavé historické pojetí řešení problémů žen. Propojení současnosti a minulosti bylo fajn a docela se autorce povedlo nevybočovat. Zajímavé, čtivé, vřele doporučuji všem, kdo máte rádi historii.

1 31.07.2021

Nějak mně to nechytlo. Nemohla jsem se do děje dostat a proto mi čtení trvalo strašně dlouho, dokonce jsem měla sto chutí toho nechat. Nakonec jsem dočetla a pro sebe zhodnotila, že další knihy autorky nechám zatím být.

1 06.07.2021

Knihu Já poutník jsem ještě nečetla a thrillery z oblasti darknetu nejsou moje parketa, ale tento jsem si přečetla se zájmem. Propojení reality s fantasii se autorovi docela povedlo. Varování před online světem z tohoto románu číší a o skutečnosti, že na druhé straně online diskuse je někdo jiný, kdo má za lubem úplně něco jiného, než popovídání si o životě, by mělo vznikat více literatury a to zejména pro mladé, kteří často v tomto světě žijí.

1 16.05.2021

Hodně dobré, ale začátek mně zmátl. Nemohla jsem si zvyknout na data před a po a na jména v pojmenování kapitol. Nějak jsem se za začátku neorientovala. Pak si ale člověk zvykne a už to má spád. Neotřelý, trochu jiný příběh o přistěhovalcích.

1 11.01.2021

Docela jsem si knihu užila i když než jsem se zorientovala v postavách, byla jsem v půli příběhu. Stejně jak někteří čtenáři jsem si myslela, že si více užiji Vídně a jeho atmosféry, ale co se dá dělat. Určitě si přečtu něco dalšího od autorky a pak si udělám názor.

1 26.12.2020

Dle mého názoru jeden z lepších dílů. Pokud by autor šel trochu do hloubky historie, neuspěchal děj a dodal hlavním osobám trochu vážnosti, mohla by to být docela dobrá kniha. Jenže autor se asi naopak snaží vše odlehčit a tím u mně ztrácí hvězdičky při hodnocení.

1 17.12.2020

Trochu překombinované, přehršel odboček k prezidentům, k filmům, k hercům, které nesmírně rušily děj. Jinak průměr, Asi jsem jako první knihu tohoto autora nevybrala dobře. Možná to ještě někdy zkusím.

1 01.11.2020

Jednodenní kniha. Pokud je to z vlastních zkušeností, tak se autorovi nedivím, že chtěl zážitky hodit na papír.

1 08.08.2020

Ale jo, na víkendové čtení dobré. Určitě si od této autorky ještě něco přečtu.

1 08.08.2020

Kniha mně mile překvapila. Showbyznys, láska, nevěra, trochu mystiky na hudebním festivalu, který je poznamenán vraždou. I to se může stát. Sice tam vidím trochu amatérismu v profesionálním přístupu, ale mně se kniha líbila a už mám nachystaný první díl série.

1 06.07.2020

Dočetla jsem další dvě knihy I.J.Parker s tématikou posazenou do Japonska 11. století a začala jsem se shánět po dalších dvou. Je to taková správná oddechovka, dobře se čte, autorka navazuje v jednotlivých příbězích na různé postavy a tím to děla přitažlivější. Nechápu nějak předchozí komentáře, které odsuzují srovnání se soudcem Ti. Myslím, že ty dva autory nikdo nesrovnává. Spojuje je pouze Japonsko. Soudce Ti je moudrý, zkušený, distingovaný soudce a je obklopen lidmi, které si vybral. Van Gulik je geniální autor. Akitada je mladý nezkušený státní úředník, který je, jaký je. Možná trochu trotl, ale i takoví jsou mezi námi a „luštění záhad“ je pouze jeho koníčkem. I.J.Parker si vybrala pro své příběhy Japonsko a tady možná podobnost a také dva pomocníci, kteří se vypracovali z lidí z okraje společnosti. Tak to ale asi v té době fungovalo. Příběhy autorka doplňuje historickými poznámkami, které potvrzují skutečnost dějové linky. U historických detektivek nezkoumám historickou pravdivost - jde mi o příběh a o povzbuzení představivosti o Japonsku této doby. Příběhy se mi líbí a míním pokračovat v čtení, mimo jiné i proto, že jsem zvědavá, jak skončí rodina Suguvarů a zda se Akitada dopracuje nějakého vyššího postavení na ministerstvu.

1 29.06.2020

Byla to má první kniha od pana Cimického a asi to byla správná volba. Autor vychází ze svého prostředí, ve kterém se vyzná, proto popisy posudků a stavů pacienta - podezřelého jsou velmi realistické. Určitě by se dalo něco vytknout, ale byla to docela dobrá "oddechovka" a se zájmem jsem ji přečetla až do konce. Nejsem si jistá, že to byla kritika českých i unijních předpisů i když se z nelibosti o tom autor zmiňuje, Spíše v tom vidím velkou kritiku přístupu novinářů, chtějících za každou senu otisknout senzaci a obecně lidského myšlení, které se tak lehce nechá zviklat názory jiných.

1 22.02.2020

Seriál jsem neviděla a tak knihu jsem četla bez emocí. Příběh by mohl být zajímavým kdyby měl trochu větší hloubku. Tajemství paláce Versailles je sice úchvatné, ale něco mi zde chybělo. Asi to bude tím, že jsem se historii Francie v 17 století nikdy nezabývala. Budu to muset napravit.

1 05.07.2019

Nechci soudit, případy soudce Ti Frédérica Lenormanda mají něco do sebe. Mně však nesedly i když se nutím nesrovnávat s van Gulikem. Vraždy na Žluté řece se mi zdají jako nejslabší z příběhů, které jsem četla. Slova, které se mi tlačí do myšlenek jsou rutina, výplň, vata. Napsane bez jiskry. No nic napříště to bude možná lepší. Ale nenechávejte se odradit tímto komentářem, je to přece jen pouze můj subjektivní názor.

1 05.01.2019