tsal komentáře u knih

Zatím nejlepší díl. Z velké části za to může rozebírání Čizunina vztahu k jejímu otci a nyní i bratrovi. Vzrůstá nám tu trochu incestní sexuální napětí a dobudovává vyhrocenou atmosféru sourozeneckého vztahu. Člověk se při čtení nemůže zbavit pocitu, že jsou na cestě do pekel.

26.08.2013

Na tuhle mangu jsem se těšila už hodně dlouho a zatím nezklamala. Celý příběh stojí a padá na postavách, které jsou zde skvěle psychologicky propracované. Kazuna mi sice přijde trochu tuctovější, ale uvěřitelný a živý. Jeho sestra je pak jednou z pár snesitelných výjimek v historii japonských ženských charakterů a mou asi nejoblíbenější postavou v manze. Rozhodně doporučuji každému, kdo rád napjaté psychologické vztahy.

Překlad se čte hezky a grafické zpracování je rovněž na úrovni. Jediné, co mi vadí, je anglický přepis jmen. V českém textu působí rušivě.

26.08.2013

Skvělá věc, pokud si chcete obohatit výrazové prostředky o přísloví, nebo se jako já snažíte překládat a správný český ekvivalent vás ne a ne napadnout.

21.07.2013

Pouštní část se mi líbila, protože tam Audran začal být zase zajímavý a i Frídlander Bej se ukázal v trochu jiném světě. Pak se však oba vrátili zpátky do města a ke svým starým já, tedy k tomu, co už tu dvakrát bylo. Není to špatná kniha. Jen nijak nevyniká oproti dvěma předešlým.

12.07.2013

Ćlověk se tu musí prochroustat spoustou technických záležitostí, na nichž tento téměř čistě kybernetický svět funguje. Když to ale nevzdáte, možná nakonec neporozumíte všemu, ale tomu nejdůležitějšímu ano. A pak si začnete užívat hodně divokou jízdu, na jejímž konci je ztracená osobnost hlavní postavy. Zaujalo mě mnohem více než Neuromancer.

12.07.2013

Když jsem tuto Kadeta odložila, neměla jsem již tendenci se k němu vracet, což byl důvod, proč jsem ho dočetla jen do poloviny. Ne že by mě kniha vyloženě nudila nebo se mi protivila, jen ve mně prostě nevzbudila žádné pocity. Vůbec žádné. Text mě ničím nepřekvapil, ničím nezaujal a i knihy, které se mi opravdu nelíbily, si budu pamatovat více než tohle.

18.04.2013

Vcelku pěkná sbírka povídek, která se rychle četla. Nejvíce mě zaujala spíše atmosférická Noční směna, velmi napínavá a akční Stanice Šerá voda a Ocelový andělé se zajímavým nápadem.

10.04.2013

Rozhodně doporučuji všem milovníkům dětské četby. Autorovi se v Lesohradu podařilo vykreslit nádherný svět plný fantazie, který je děsivý stejně jako přitažlivý. Při čtení jsem se neubránila nervóznímu okusování nehtů, když se hrdinové dostali do potíží, a nedočkavému otáčení listů, abych se dozvěděla o oboře o něco víc.

26.02.2013

Byť kniha obsahuje jen 32 receptů sezbíraných z 18 zemí světa, rozhodně ji doporučuji každému, kdo hledá inspiraci. Ingredience na některé recepty jsou sice dražší, ale bez problémů si s nimi poradíte i v českých podmínkách.

16.12.2012

Zásadní chybou této knihy pro mě byla naprosto nesympatická hlavní postava. Odysseus a jeho nadřazené chování mě rozčilovalo, až mi nakonec vůbec nezáleželo na tom, co se s ním stane. Vlastně jsem si i chvílemi přála, aby se mu něco ošklivě nepovedlo a někdo mu sesadil hřebínek.

10.07.2012

Po dočtení první knihy jsem byla nadšená a říkala jsem si, jak je skvělé, že k mé oblíbené herní sérii vycházejí i knihy, které doplňují prázdná místa v historii míst a postav, s nimiž jsem strávila tolik hodin. Volání ve mně však vyvolalo spíše pocit zklamání. Jeho děj je již o něco blíže ke hře a tak mi velmi vadila celá řada nesrovnalostí mezi knihou a hrou. Je to smutné, protože druhá výprava krále Marika do Hlubokých cest si zasloužila něco lepšího.

10.07.2012

Byť kniha zprvu vypadala velmi zajímavě, s postupujícím čtením jsem se nemohla ubránit pocitu, že kvalita klesá. Co mi ovšem nejvíce lezlo na nervy, bylo neustálé podsouvání Andrejovi dobroty, díky čemuž jsem za chvíli začala být na hlavní postavu alergická. A druhá hlavní postava ala fracek tomu tedy moc nepřidala.
V každém případě, kdo čeká klasické upíry, jak je známe ze současnosti (ne, teď nemluvím o světluškách), bude překvapen. Upíři jsou zde trochu jiní a hlavně se začnou opravdu řešit až ke konci knihy. Tedy žádná klasická upírárna.
(A jsem jediná, komu přijde, že autor anotace knihu nečetl, ale spíše jen v rychlosti prolétl?)

31.05.2012

Stejné dojmy jako z předchozích dvou dílů. Jedno se této trilogii nedá upřít. Ať už si na ni utvoříte jakýkoliv názor, příliš ho během čtení nezměníte.

20.05.2012

První část příběhu o knížeti Corumovi mi přišla roztomile naivní. Jaký jiný také může příběh být, když je takový hlavní hrdina?

15.05.2012

Na tuhle sérii jsem byla hodně zvědavá, protože ji všichni opěvovali a vynášeli do nebe. Tedy alespoň její začátek. Já však Provinilé slasti dočítala jen silou vůle, z druhého dílu jsem nedala více jak 50 stran.
Příběh byl dobrý, napsané to bylo dobře, postavy zajímavé. Tak co tedy bylo špatně? Musela jsem dlouho přemýšlet, co bylo přesnou příčinou, že mě kniha vlastně nebavila. Nakonec jsem přišla na to, že za to asi mohla lidskost hlavní postavy. Anita se bála, zvracela strachy či znechucením, většinu soubojů prohrála... Ano, bylo to skutečné, malá ženská vám prostě upíra nepřepere, žaludek by se nad mrtvolou zvedl každému, a málokdo z nás by se opravdu chtěl octnout v situacích, v nichž se ocitla ona. Jenže já jsem zvyklá na hlavní hrdiny - terminátory. Chci, aby tahoun knihy vydržel víc, aby měl krutopřísné hlášky a aby vyhrával. Jsem tak prostě literárně odchovaná.

15.05.2012

Zdá se, že se anime opravdu drželo mangy zuby nehty, alespoň tedy pokud jde o první díl, za což jsem rozhodně ráda. Je to napínavé, vypočítavé, antihrdinu jsem si prostě zamilovala. A neméně kvalitní je i překlad, ať si kdo chce říká, co chce.

25.01.2012

Kdybych měla tuto knihu popsat jedním slovem, bylo by to: "Užvaněná." Autorka chtěla být vtipná a sarkastická, chtěla nám příběh podat očima jednoho z hlavních hrdinů. Bohužel to dělala na úkor všeho ostatního. V záplavě naprosto zbytečných myšlenkových pochodů, které jsou ve svém množství spíše ubíjející než zábavné, musíte hledat příběh pomalu pinzetou, protože se k němu obrací jen z nutnosti a na nejmenší nutnou dobu, jakou zvládne. Tématem této knihy není příběh dvou bratrů, kteří se snaží přežít. Je jím duševní odpad jednoho z nich. Kdyby všechen ten nepodstatný bordel okrouhala, zůstal by materiál na velice dobrou povídku.

30.12.2011

Na této manze jsem krom její mrazivé atmosféry ocenila i to, že jsem si až do úplného konce vlastně vůbec neuměla představit, kam to celé bude směřovat. Skvělá věc!

18.12.2011

Podle mého jedna ze slabších Zelaznyho knih, avšak nepopírám, že to mohlo být jen indiánskou tématikou, která mi naprosto není blízká.
Největším kamenem úrazu byl však překlad, hlavně na začátku. Pan Chmelař zřejmě ve slovníku vůbec nevede slovo "sem", skladba věty byla občas velmi zajímavá a některé úlety mi řádně nadzvedly obočí.
"Putoval pod cizími sluncemi"
"Hned vzápětí nabrala na rychlosti"
"Trpěl z důvodu zabití všech nepřátel, které kdy zabil"
"To já jsem tě tady přivedl."

02.10.2011

Kniha měla obrovský potenciál. Sto tajných dvířek do jiných světů a chlapec, na kterého čeká spousta objevů. Doufala jsem v magické světy, neznámé krajiny a bytosti a neustálý pocit napětí a očekávání.
Bohužel si autor s touto ideou neuměl poradit tak, aby vše nevyznělo do prázdna. Souslet událostí mi přišel moc strojený, jednání postav naprosto nereálné a hloupé, že by nad tím kroutilo hlavou i dítě (obzvláště pak vztah Henryho k jeho rodičům byl až zvláštně emočně odtažitý) a poslední třetina knihy mi přišla jako prapodivné puzzle, které se někdo pokusil spojit násilím. V závěru jsem proto měla pocit, že vše směřovalo odnikud nikam a že si vlastně ani sám autor nebyl vědom, čeho chtěl dosáhnout.

01.08.2011