Thrawn89 komentáře u knih

Druhý díl již trochu víc sází na napjatou atmosféru související s tím, jak jsou Bradavice skličovány strachem z neznámého útočníka. Stále však jde o spíše pohádkové zpracování. Závěr v tajemné komnatě je však již více napínavý než nepříliš záživný závěr prvního dílu. Již však poprvé, když jsem knihu v útlém věku četl mi nešlo na rozum, jaktože ten geniální Brumbál ani žádný z učitelů na nic nepřišli a zachránit to musela partička malých dětí :D

3 03.09.2015

Historický román jako víno. Skvěle se čte, příběh vtahuje a nabádá i k přemýšlení (např. o náboženské nesnášenlivosti). Jedna z nejlepších knih v rámci žánru, kterou jsem četl.

3 08.02.2015

Normálně bych dal možná tři hvězdy ale vzhledem k očekávání, které jsem měl, jsem čekal více a proto dávám dvě. Ano dobrému popisu válečné reality, ano psychologii postav. Jinak však dle mého jde o nezáživnou četbu plnou nudných pasáží, takže jsem knihu dočítal spíše z povinnosti než z radosti.

3 02.02.2015

Nemám rád tento typ lidí. Jejich nemorální podnikání, na kterém vydělají velké peníze "maskují" charitou, která jim má zvýšit popularitu a navodit pocit "slušnosti" a "férovosti". Virtuální obraz těchto lidí pak vyhrává volby. Ale není to problém jen náš, děje se to v celé Evropě.

3 20.01.2015

Neskutečně propracovaná historická fikce o tom, kdybychom se v osmatřicátým bránili. Je to čtivé, pohladí to srdce každého patriota, ale je to také v některých ohledech přitažené za vlasy. Možná jsme se v tu chvíli bránit měli, ale já jsem rád, že tomu tak nebylo, páč jinak bych to tu dnes asi nepsal...

3 15.01.2015

Tak při pohledu na moji profilovou fotku je jasný, že jde o srdeční záležitost.
Jinak výborný příběh (Zahn je dle mého nejlepší autor ze světa star wars) a mimochodem několik dobrých odkazů na Nový řád jedi. Thrawn by si s Yuuzhan vongy poradil jedna dvě ;-)

3 04.01.2015

Ze společenského hlediska ta kniha není nezajímavá, ale čte se hrozně.

3 03.01.2015

Vynikající literární dílo. Ano pro náctileté čtenáře Divergencí asi trochu nůďo, ale pro mne jeden z vrcholných děl české literatury. Skvělá psychologie, smrt jako něco jednoduchého až banálního - v kontextu předválečného období - to člověka až zamrazí.

3 30.12.2014

Jsou dvě knihy, kde naleznete vše: Bible a Švejk

3 23.12.2014

Pokud bych měl hodnotit knihu jen podle svého čtenářského zážitku, dal bych tři hvězdy. Kniha je vtipná, lehce a příjemně se čte a samotný hlavní námět patří mezi ty, které mě baví. Na druhé straně kniha se rychle vyčerpá a závěr je vyloženě slabý (v zásadě žádný není). Kniha ne zcela vyčerpala svůj velký potenciál a celkově proto nenaplnila mé očekávání. Nakonec jsem však jednu hvězdu přihodil, protože kniha mé vedle svého čtenářského významu také význam společenský. Ukazuje totiž, i když místy trochu nuceně a přemrštěně, relativismus a financializaci (všechno je hodnoceno pouze dle toho, zda to má ekonomický efekt) naši společnosti (a naše je na tom ještě hůř než ta Německá), což se nám může, jak kniha ukazuje, velmi vymstít.

3 03.01.2014

Zahn už mě začíná štvát. Polovina knihy věnující se snaze nových záporáků udělat zmatek v Ascedenci je tak zoufale natahovaná a nudná, že mě to až bolelo. Škoda, protože linky okolo Thrawna byly opět velmi dobré. Proč musí Zahn tvořit pořád tolik vaty? Je to jeho rozhodnutí, nebo ho k tomu někdo nutí? Samé otázky. Každopádně oprostíme-li se od toho, že půlka knihy šla vyřešit 2-3 kapitolami, tak hlavní příběhová linka zůstává zajímavá a to mě motivuje jít i do posledního dílu.

2 14.08.2023

Monumentální, čtivý a svým způsobem ohromující příběh Jugoslávie v onom krátkém 20. století. Země jejíž jméno bude navždy spojeno s jedním mužem, jehož konec byl i koncem oné krásné a přitom tolik trpící země u Jadranského pobřeží.

2 29.05.2023

Kdyby byl příběh této knihy zpracovaný jako povídka nebo jako jeden díl v seriálu Rebels, tak by to bylo asi OK. Ale jako kniha je to opravdu slabé. Povrchní, předvídatelný příběh se šablonovitými postavami bez hloubky, Ahsoka mi k srdci moc nepřirostla a tak jediné, co to drží nad vodou jsou různé návaznosti na předchozí SW tvorbu, která fanouška udrží v pozornosti.

2 01.08.2022

Potřebujeme tento typ knih, který nestojí na neprostupné bariéře mezi tím, co bylo před rokem 1989 a po něm. Naopak ukazuje, jak myšlení, návyky a představy budované v době státního socialismu ovlivnily náš přechod ke kapitalismu a demokracii. Zaměření na výsek některých expertních disciplín kvituji a i když ne všechny kapitoly mě zaujali stejně, jako celek jsem odešel po dočtení této knihy velmi obohacen o nové myšlenky a postřehy.

2 29.05.2021

Jedná ze zásadních knih měnící dosavadní mainstreamový pohled na postkomunismus. Zmínil bych tři myšlenky, které v době jejich sepsání nebyly všeobecně přijímány, ale které se časem ukázaly jako správné nebo alespoň relevantní pro debatu.
Buden ukazuje, že pád komunistických režimů nebyl jen ojedinělou a unikátní historickou událostí (vítězstvím jednoho systému nad druhým), ale jenom jednou z etap postupného konce industriální společnosti, ať již jejího Východního nedemokratického provedení, tak toho Západního demokratického. Postkomunistické společnosti se tak staly jakýmsi prototypem a předzvěstí konce "společnosti jako společnosti", která postupně nastávala (i když pomaleji a s větším odporem společenské solidarity) i na Západě. Konec celku společnosti a jejich tradičních pout a vazeb, rozpad společenské solidarity, individualismus nejen v konzumu, ale po nástupu sociálních sítí i v myšlení nebo prekarizace práce, to jsou všechno prvky, které jsou pro Východ i Západ společné, pouze na tom Východě přišli dříve a s větší brutalitou.
Druhá myšlenka zní, že znovuobjevená víra v boha se v postkomunismu změnila ze svého spirituálního základu na kulturní nástroj. Náboženství se stalo jakousi prodlouženou rukou nacionalismu a místo své duchovní a morální výzvy pro individuum se stalo jakousi náhražkovou společenskou symbolikou, která v "odspolečenštěné společnosti" vytváří kontrast mezi námi a ostatními (silné především v Polsku, Maďarsku či Rusku, ale od uprchlické krize i částečně u nás). Všechny ty křesťanské hodnoty z úst lidí, kteří nebyli v životě v kostele a neznají ani desatero jsou jen kulturními symboly, kterými si snažíme násilně nahradit chybějící společenské vazby a tradice, které nás dříve definovali jako společnosti.
Třetí myšlenka je degradování účastníků demokratických revolucí ve východní Evropě, což by samo o sobě měla být známka jejich politické a demokratické vyspělosti, na ubohé děti, které jsou politicky a kulturně zaostalé a které musí ten vyspělí a kulturní Západ učit demokracii a svobodě. A tak po dovršení nejvyšší možné zkoušky z demokracie, občanského svržení komunistických režimů, jsou její účastníci a celé postkomunistické společnosti postaveny a do pozice nesvéprávných jedinců, kteří mají jenom jednu možnost a to slepě kopírovat Západ a skládat před ním zkoušky. Aby bylo možné tohoto dosáhnout, je nutné celé předchozí období komunismu popřít jako "vypadnutí z dějin a politické bezčasí". Rok 1989 je jakýmsi bodem nula, kde se jakoby rodíme na svět bez jakýchkoliv zkušeností a historické paměti. Celý tento narativ, který je tak silný v našich liberálních "elitách", pro které vyrovnání se s komunistickou minulostí znamená její popření, znamená neustálý boj s větrnými mlýny morální dokonalosti. Všechny ty kýče současného boje za pravdu a lásku, tu proti Zemanovi, tu proti Babišovi, tu proti Rusku a Číně jsou odsouzeny k neúspěchu nejen proto, že budou vyrůstat nové "deformace demokracie", ale především proto, že politiku nelze redukovat na souboj dobra se zlem, ze kterého se můžeme vyléčit ("vyrovnat se s minulostí"). Jak však vidíme na současném Západě ani tato moralizace a depolitizace politiky není pro postkomunismus ničím výjimečná. Jen vyrůstá z jiných základů.

2 14.07.2020

Podnětná kniha, která jak je u Žižka zvykem, převrací některá zaběhlé proudy uvažování. Ačkoliv originální vydání vyšlo již v roce 2008, jsou výstupy této knihy možná ještě aktuálnější dnes, po 11 letech.

2 16.06.2019

Zajímavé a podnětné čtení, ve kterém jsem se však ne vždy našel. Kniha je vystavena na konceptu tekuté modernity, se kterou přišel Bauman na přelomu tisíciletí (dobře rozvijí např. Ulrich Beck). Tento mimořádně vlivný a pro pochopení současné situace důležitý koncept však touto knihou není v zásadě nijak dále rozvíjen. Proměnlivá, silně individualizovaná, konzumní a globalizovaná společnost, jejím ideologickým ukotvením je neoliberalismus má přirozeně i své stinné stránky, které autoři označují jako tekuté zlo. Tekuté zlo však manifestují na příkladu rozkladného vlivu neoliberální ideologie na západní - euroatlantický - prostor, ale současně také na putinismu v Rusku. Především Donskis přitom dle mého podléhá pochopitelnému, ale zjednodušujícímu pohledu na Rusko, které šmahem označuje za fašistické, jako by touto nálepkou označil putinismus za vyřešený problém. Projevuje se to mimo jiné křečovitou snahou naroubovat Orwellův svět z knihy 1984 na současné Rusko ačkoliv tato analogie kulhá na obě nohy. Bauman se naopak snaží správně poukázat, že současné tekuté zlo má blíže spíše k huxleyovské Konci civilizace. Oba autoři také dle mého podléhají jednoduché cestě morálního rozhořčení nad stavem společnosti, která však končí u lakonického TINA (There is no alternative). Možná ale není morální rozhořčení tím, co bychom proti TINA měli postavit.

2 28.05.2019

Pražské jaro jednoznačně patří mezi nejvýznamnější intelektuální a morální momenty našich dějin. Je smutné, že soudobá mediální pozornost se (z aktuálních politických důvodů) zaměřuje téměř výhradně na invazi samotnou nebo na tragické události po ní (Palach). Co ale znamenalo Pražské jaro, jak vzniklo a co se dělo ve společnosti před invazí, to zůstává jaksi stranou zájmu. Možná i díky německé národnosti autora je kniha zbavena jakéhokoliv patosu nebo nánosu ideologizace. Pražské jaro je popsané takové jaké bylo. Tedy jako obrovské kulturní a morální vzedmutím národa, které paradoxně začalo v samotné KSČ a které bohužel narazilo na limity mezinárodního blokového uspořádání.

2 04.05.2019

Ač z pera komunistického politika (ale především velmi sečtělého historika a filozofa), tak velmi zajímavá (bohužel velmi těžko čtivá) kniha o vývoji revolučního myšlení. Musím se přiznat, že knihu jsem nepřečetl celou, pouze vybrané pasáže, které mě zajímaly. Každopádně člověk musí smeknout před obrovskou zdrojovou základnou (navíc v několika jazycích), ze které autor vycházel. Právem byl označován za chodící encyklopedii...
A její hlavní závěr, a sice, že lidská práva jsou revolučního charakteru, by asi dnešní liberální mainstream moc nepotěšil :)

2 06.08.2018

Svojí délkou jde spíše o povídku, pojednávající o misi, kterou Han a Chewbacca provedou pro povstaleckou Alianci. Kromě dvojice hlavních hrdinů určitě vyniká zajímavá postava imperiální důstojnice Beck, která dodává příběhu tu správnou "zlou postavu". Celkově jde o svižné počtení, které vtáhne čtenáře do děje, ale které končí příliš rychle. Škoda, že nebyl dán větší prostor jak příběhu, tak některým postavám.

2 07.01.2018