Terezaazeret komentáře u knih
Moc se toho o Máchovi z tohoto deníku člověk nedozví, ale i tak má zajímavou a jistě obrovskou vypovídající hodnotu o tom, jaký to byl člověk. Knihu jsem nečetla jako celek, dost jsem přeskakovala a nahlížela do ní, jak se zrovna hodilo a naskytlo. Doporučuji.
Kdyby to v životě chodilo, jako v téhle knize, kdy se žádný z předestřených problémů neblíží problémům reálným, nechtěli bychom takové knihy číst. Pět hvězdiček za dokonale vykreslený naivní svět. Skvěle napsáno.
Haha. Ráda bych napsala, že jsem se moc smála, protože KK avizoval, jak moc vtipné to je. Ale román to není vůbec vtipný, spíš trapný.
Kratičký, přesto hutný příběh, který jistě má co říci i dnes. Líbilo se mi přemýšlení chlapce i to, jak se choval v různých situacích, vyspěle na svůj věk, což je jistě dobrou inspirací dodnes.
Podobné knihy miluju. Ty Štorchovy o to víc, že se staly předmětem mé diplomové práce. U dnešních knižních bloggerů je nenajdete, ale kdyby tehdy nějací existovali, mluvili by určitě o omračujícím dobrodružství z dob, které jsme si před přečtením ani neuměli představit, protože jsou z dávné minulosti, jako tento příběh. Velmi čtivý, plný nezapomenutelných detailů.
Dojemný příběh o jednom funkcionalistickém mementu, které poukazuje na pomíjivost. Knihu hodnotím vysoko, i když má řadu nedostatků, jako třeba těžkopádný styl.
Čekala jsem asi víc praktických tipů, víc čtivého dobrodružství. Text mě nudil, ale jeho hlavní protagonisté jsou moc sympatičtí.
Ta kniha nebyla špatná, ale zdá se mi, že se autor tak trochu už opakuje a vykrádá sám sebe. Co takhle zasadit děj další knihy na Maledivy?
Že nad stejnojmenným filmem vzdychá parta puberťáků s rozbouřenými hormony, to chápu, ale vyzdvihování této knihy nikoliv.
Především je to nuda.
Pokus o text plný absurdností. Výsledek? Trapná plichta, za níž by si hvězdičku zasloužil pouze překladatel, který nad touto knihou musel vydržet sedět několik hodin.
Postavy, příběhy a vlastně i vše ostatní jsou nerealistické, ponaučení a přidaná hodnota je pro mě v tomto dílku neviditelná.
Chápu, co knihou chtěla autorka říci, ale i tak jsem se v ději ztrácela a k pochopení byla cesta dlouhá. Nicméně v tom balastu banální literatury tato kniha vyniká i tak.
Líbí se mi autorčiny popisy a věřím, že s každou další knihou jen poroste.
Bála jsem se že půjde o čistě mužskou záležitost a možná ano, ale já se z textu dozvěděla hodne zajímavých věcí a doporučuju všem.
Taková lehce primitivní, ale zároveň zábavná vztahovka, která se moc dobře čte.
Taková autorčina klasika - popisovat vtipně normalizaci a další zásadní období nedávné historie. Tím, že šlo o povídky, které byly dlouhé tak akorát, můžu dát vysoké hodnocení. Nebylo tam tlačení na pilu, pokus o humor za každou cenu (jako třeba v případě knihy Hrdý Budžes, která je svou infantilitou na úrovni filmů Z. Trošky), soubor se mi líbil a doporučuju.
Tohle je kniha, kterou jsem četla před patnácti lety. Možná je to ale mnohem déle. Smála jsem se u ní nahlas a když jsem jí minulý týden objevila doma zapadlou v knihovně a přečetla si ji znovu, smála jsem se nahlas úplně stejně, jako tehdy. Černý humor, lehce přihlouplé postavy, absurdní situace. Kniha je sice pro náctileté, mě ale baví pořád. Tak tohle je můj tip pro vás.
Tohle je jako ty odpoledni filmy na TV Barrandov nebo TV Prima.
Spatni herci pobihanici po trave na utesu nad morem, kteri se miluji, ale nejdriv se fakuji, aby se nakonec sobe navzajem omluvili a skocili do naruce.
Tohle bylo podobne, misto mizernych hercu jsou v knize mizerne vykreslene postavy ocitajici de v trapnych situacich, budete se cervenat az na zadku...
Jestli mate radi Bretan, prohlednete si ji radeji na google photos.
Jo, je to hezká kniha. Dopisy mají skvělou stylistiku i myšlenky. Je to ojedinělé v mnoha obledech. Jedním z nich je právě to, že jsou určené matce. Láska syna k matce je žádoucí, to jistě, nechtěla bych být ale muži, který píše takovéto dopisy matce partnerkou. Ta představa mě ubíjí. A udivuje mě, že Exupéry ve svém věku nenašel jinou spřízněnou duši, které by mohl takové věci psát a svěřovat se... navíc matka, která dobrovolně vydá dopisy od svého syna, něco tak intimního, je podle mě úchylná. Ale počtení je to dobré, to ano. Dobré ve své zvrhlosti.