Maják na útesech
kniha od: Marie Lamballe (p)
Po autonehodě Susanne dočasně ztratila paměť. Trápí se, neví, kdo je. V této situaci najde v kapse svého kabátu pozvání do Bretaně, adresované Anne-Marie LeBarsové. Susanne v domnění, že je Anne-Marie, odjíždí do Bretaně do malebného místa nad strmými útesy, kde stojí pouze několik rybářských domků a maják. V domě strážce majáku Susanne poznává milou a srdečnou starou paní, která je přesvědčená, že se konečně setkává se svou vnučkou Anne-Marie. Obě ženy si padnou do oka a brzy si Susanne oblíbí celá osada. Dívka se také začíná sbližovat s Alanem, který po tragické ztrátě preferuje samotu, ale její nově nalezené štěstí začínají ohrožovat vzpomínky na minulý život, které se Susanne postupně vracejí… Autorka napsala tři tzv. bretaňské romány, Hortenziovou zahradu, Hlubokou modř moře a právě Maják na útesech je poslední z těchto knih, které spojuje láska ke krásné provincii západní Francie.... celý text
Literatura světová , Romány , Historické romány
Vydáno: 2020 , Brána
Originální název:
Der Leuchtturm auf den Klippen , 2016
více info...
Komentáře (49)
Komentáře 49 Recenze 2


Bylo to hezké, ten začátek byl možná trochu moc rozvláčný, ale líbilo se mi to. Hortenziová zahrada mi možná přišla o něco lepší, už se nejde vyhnout srovnávání, ale mám tyhle příběhy celkově ráda. A mám moc ráda Bretaň.


Začátek byl docela zdlouhavý. Pořád jen řešení jestli pravdu odhalit nebo ne a kdy. Až tak v polovině to začalo být zajímavější. Taková klidná oddechovka.


Oddechovka, u které mi vadilo to jen nepřirozené prodlužování toho, kdy jít s barvou ven.


Příjemný příběh s přátelského prostředí malé vesničky na pobřeží Bretaně se spoustou nedorozumění, přátelství i kapkou lásky. Kniha je moc hezky napsaná a četla se skoro sama, ale na pět hvězdiček tomu něco chybělo.


Celkem zdlouhavá první část knihy, posléze zamilování do Bretaně. Když se vysvětlí děj první části, ztrácí naše hrdinka náklonnost většiny obyvatel vesnice, ovšem v druhé části knihy se dostane Suzanne do nezáviděníhodné situace a je vděčná za pomoc rodiny, pak srovná i vztahy z předchozího pobytu a končí vše smírem. Nejvíce mi jí bylo líto při pobytu ve vězení, slečna zhýčkaná v bohaté rodině těžko přežívá. Kniha si zaslouží všechny hvězdičky.


Po Hortenziové zahradě pro mě byla tato kniha trochu zklamání a dlouho jsem se do příběhu nemohla pořádně začíst. Překvapilo mě, jak rychle se Sussan vrátila paměť a nedařilo se mi pochopit, proč měla potřebu neustále si něco vymýšlet. Příběh se poměrně táhnul a některé části byly dost nelogické. Líbilo se mi krásně popsané prostředí Bretaně i konec příběhu, i když ten na rozdíl od jiných částí knihy, mohl být obsáhlejší.


Hodnotím lepší průměr.Neurazi,nenadchne.Takova oddechovka z červené knihovny s mírně detektivní zápletkou.


Začátek i konec knihy měl spád, ale střední část se dost táhla a nebyla tolik zajímavá. Měla ukázat atmosféru bretaňského pobřeží, moře, majáků, života místních obyvatel, ale nedokázala mě do ní přenést, jako některé jiné knihy autorky. Konec to trochu napravil.


Mám ohromnou slabost pro majáky, tak jsem po knize nemohla v knihovně nesáhnout.....No, prvních asi 50 stránek celkem dobrý, ale pak po dalších dvaceti stranách jsem to vzdala..... Špatně se mi to četlo, bylo to utahaný a dost se to vleklo.....Zkrátka nuda....


Celkem pěkné odpočinkové čtení s předvídatelným koncem. Po nočních směnách výborný prostředek pro odpočinek a spánek. Spokojenost.


Milý, čtivý příběh, sympatická hrdinka, zajímavé prostředí, trochu napětí, ideální koktejl pro duši.


Zajímavý příběh ikdyz místy trochu nedával smysl. Konec byl trochu odflaknuty ale jinak hezké čtení zasazené do krásné krajiny.


Nejvíce se mi na této knize líbil ani ne tak samotný příběh, kdy se jedná o klasický romantický příběh, který nijak neurazí, ale ani nenadchne a už na začátku je jasné, jak dopadne, ale popis pobřeží čarokrásné Bretaně. Celou dobu jsem si při čtení představovala, jaké by to tam mohlo být. A pointa knihy .... " za přílivu se rodí děti, odliv s sebou bere zpátky do moře duše umírajících ...." Být paní na majáku a všude kolem vlny moře - nádhera.

Tohle je jako ty odpoledni filmy na TV Barrandov nebo TV Prima.
Spatni herci pobihanici po trave na utesu nad morem, kteri se miluji, ale nejdriv se fakuji, aby se nakonec sobe navzajem omluvili a skocili do naruce.
Tohle bylo podobne, misto mizernych hercu jsou v knize mizerne vykreslene postavy ocitajici de v trapnych situacich, budete se cervenat az na zadku...
Jestli mate radi Bretan, prohlednete si ji radeji na google photos.


(SPOILER)
Jsem dost vytočená. Nejen, že se celý děj vyzradí v anotaci, ale hlavně se celé PROČ? zodpoví na straně 111. což je skoro z 500 stran VELMI BRZY. Dál spolu už budou jen chodit a zbližovat se a to mě nezajímá.
Takové divné, rozporuplné. Ta Roxana, co ji stopla a veze ji-kamioňačka. Napřed jí pomůže a ještě jí dá prachy, a přitom si o ní myslí, že je to rozmazlenej parchant, co divně myslí a mluví, ale je "zároveň i roztomilá". Tak jak-se*e ji nebo je podělaná z toho, jak je cute, i když je dospělá?? Nemá to hlavu patu prostě.
Hodlá volat z toho majáku-nezvládne zavolat telefonem s rotačním vytáčením, "prsty jí vždy vyklouzly ven z číselníku?" Jako proč, je trotl, že je tam neudrží, nikdy to v nějakých 25 neviděla???
Nějak mi nesedí fakt, že by ji ta bábi jakože fakt nepoznala a nikdy ji za dospěla neviděla... ale na druhou stranu se po ní vrhne a ihned ji začne objímat a ví natuty, kdo ona je,,,wtf??
Zavolá "matce" a pozná po hlase svou uklízečku a ta pozná ji. Ta ví, jak nehoda dopadla a zná každičký detail. Proč právě uklízečka, proč ne její-Simonina matka jako nejbližší člověk ne?? Prostě se poznaj po hlase a vůbec je nepřekvapí, že ona je u jejich babky a užívá si tam...
Jedna hvězda za nádhernou obálku.


Pěkný příběh odehrávající se v krásné a drsné Bretani. Jsou tu hezky popsané charaktery lidí žijících v sounáležitosti s přírodou.


Kniha se mi moc líbila. Je pravda, že děj byl dost předvídatelný... Ale v této nelehké době to byl příjemný relax, kdy jsem mohla od problému utéct a myslet na něco jiného.
Kdo si chce odpočinout, rozhodně doporučuju :-)

Odkládám, neboť bytostně nesnáším věty typu: "Tolik toužila po jeho těle....Patřil jí - konečně...My dva, moje malá vílo...."
Těžké zklamání, škoda času!


Mínus jedna hvězda za pomalý rozjezd... První třetina knihy - moře, skály, přílivy, odlivy, mlhy, mokro, vítr, déšť, ale je to Bretaň a popisy přírody a krajiny jsou krásné. Když už to slabší povahy vzdávají ;), začínají se vytvářet první vztahy Anne-Marie (Suzanne) s malou vesnickou komunitou a příběh začíná být velmi čtivý a "chutná" až do konce :).


Za mne opět krásný román, jako vsechny od teto autorky, popisy přírody mi rozhodně nevadily, nic bych neubrala. Cetla jsem na jeden zátah.


Knihy od této autorky sbírám, ale tuhle pošlu dal. Začátek knihy dobrý pak nasleduje 200 zbytečných stránek a nudy. Chtěla jsem ji odložit pak naštěstí se něco zvrtlo a už jsem to dočetla. Nejslabší kniha od autorky. Škoda.


Děj mě nebavil, nesympatická hlavní hrdinka, nesmyslné chování postav, překlad také nic moc. Od této autorky nejhorší kniha. Téma dobré, ale zpracování se nepovedlo.


Dávám 3 hvězdičky pouze kvůli autorce a krásné obálce... Jinak mě příběh nebavil, rozčilovalo mě nesmyslné jednání a chování postav, a taky krkolomný a kostrbatý překlad. Tohle se bohužel moc nepovedlo.
Štítky knihy
láska pro ženy romantika identita ztráta paměti, amnézie Bretaň ságy historické romány
Autorovy další knížky
2017 | ![]() |
2018 | ![]() |
2019 | ![]() |
2020 | ![]() |
2019 | ![]() |
Kniha Maják na útesech je v
Právě čtených | 1x |
Přečtených | 210x |
Čtenářské výzvě | 20x |
Doporučených | 10x |
Knihotéce | 223x |
Chystám se číst | 164x |
Chci si koupit | 47x |
dalších seznamech | 4x |