Tereza0107 komentáře u knih

Knížka, která je na můj vkus až moc o ničem. Absolutně žádná zápletka, nic co by vás nutilo číst dál. Hromada nicneříkajících matematických grafů a teoretických plků. Alespoň, že ty postavy byly celkem sympatické místy i trochu vtipné, tak jsem to hecla a dočetla. Naštěstí je to tenká kniha, tak se to dalo, ale od pana autora jsem čekala daleko více.

⭐️"Přemýšlela jsi někdy o tom, jestli by tě lidi měli rádi víc nebo míň, kdyby do tebe viděli?"

14 17.10.2022

První díl mě tolik nebavil, četla jsem ho spíše stylem "ať už to mám za sebou", a tak jsem do druhého dílu šla s určitými předsudky. Ty se ze začátku knihy sice naplňovaly, ale tak ve čtvrtce knihy se něco změnilo a já se opravdu začetla. Bylo to asi hlavně tím, že mě začalo zajímat, co je teda s doktorem Blumem vlastně špatně a co se z této postavy nakonec "vyklube".
Další věc, která se mi hodně líbila byl popis doby, ve které se tento díl odehrával - hospodářská krize, vytváření pracovních táborů pro mladé muže, jako řešení plošné nezaměstnanosti a jeho aplikace na jednotlivé postavy. O tom jsem nikdy předtím neslyšela a tak jsem ráda, že jsem si z knihy odnesla i nové zajímavé informace.
No nedá se nic dělat, asi se začnu poohlížet i po třetím díle.

⭐️"Ne, jsem prostě jen udivená. Netušila jsem, žes měla tak těžký život."
Patience se zasměje. "Všichni máme těžký život, Becky. To nevíš? Někdy si prostě musíš své zraněné srdce vytáhnout z těla, zašít ho, nacpat si ho zpátky do hrudníku a jít dál..."

16 11.10.2022

Tak tahle knížka od pro mě doposud neznámé autorky se mi moc líbila. Zápletka o velkém rodinném tajemství, které se jednoho dne provalí a spustí lavinu otázek. Na téma vynucených adopcí jsem ještě u žádné knížky nikdy nenarazila. Sice to není příběh podle skutečné události, ale vynucené adopce se opravdu ve světě děly, takže jsem ráda, že jsem se o tématu něco málo dozvěděla.

⭐️"Nikdo by neměl mít právo zhasínat světlo v očích druhého člověka, ale přesně to jsme našim chovankám dělali."

18 20.09.2022

Minulé léto v červnu, jsme trávili naši dovolenou v Českém Švýcarsku. O Dolském Mlýně jsem v minulosti nikdy nic neslyšela, ale když jsme k večeru v Jetřichovicích měli před setměním ještě chvíli času a spatřili ukazatel k Dolskému mlýnu, řekli jsme si, proč ne. Moc jsem od toho nečekala a jaké bylo mé zhrození, když jsem viděla to urputné strmé klesání skalní roklí a ten zděšený pohled v přítelových očích kam ho to zase probůh táhnu. A pak jsme spatřili tu úchvatnou scenérii, jako z pohádky. Naprosto jsem se do toho místa zamilovala. Ten klid, to ticho. Nádherná rokle, kde se ve večerním šeru ukládá ke spánku torzo starého mlýna, rušené jen tichým zurčením řeky Kamenice. A hlavně nikde nikdo. Měli jsme celý mlýn jen a jen pro sebe. V tu chvíli jsem věděla, že se o tomto kouzelném místě chci dozvědět více. A tak jsem se před Vánoci (samozřejmě naprosto nenápadně) zmínila právě o této knížce. No a Ježíšek všechno slyší.

A teď ke knize samotné. Doufala jsem, že se z ní dozvím hlavně životní příběhy mlýnských obyvatel. Jenomže ne všechno se samozřejmě dá vyčíst z archívů a tím méně život obyčejných lidí. Tudíž tyto informace odvál čas a nikdy zaznamenané nebyly. Ale kniha je i přesto moc zajímavá. Dozvídáme se informace, které o Dolském mlýnu zaznamenané byly - a to znamená účetní záznamy, kroniky narození úmrtí a sňatků či kroniky obcí. A i z toho se dá hodně vydedukovat. Ale jsou to hlavně opravy, údržba a stále opakující se renovace mlýnu a jezu po snad každoročních povodních.

V druhé půlce se tón vyprávění mění z odborné publikace na osobní zpověď. Moc hezky a emotivně popsáno, kolik je za "konzervací mlýna", aby se udržel alespoň v takovém stavu, v jakém je teď, nehorázné práce a odříkání. O tom jsem neměla absolutní potuchy a překvapilo mě to. Jeden by si myslel, že se o to "prostě" postará Správa Českého Švýcarska a ono ne. Je to z velké části práce nadšených dobrovolníků se srdcem na správném místě. Publikace je navíc doplněna spoustou krásných fotografií k dokreslení Vaší představivosti. A na úplně poslední stránce Vás dostaně věta: "Výtěžek z prodeje této knihy bude požit na konzervaci budov Dolského mlýna." Naprosto nádherné gesto paní autorky.
Za tři dny jedeme do Českého Švýcarska znovu a tentokrát budu hledět na Dolský mlýn zcela jinýma očima.

⭐️"Kdo nikdy nezatoužil vstoupit do časové smyčky a navštívit některé místo v jiné době?"

15 09.09.2022

Hodně zajímavá a krutá historická událost, o které jsem v životě nic neslyšela. Jsem moc ráda, že se autorka rozhodla tragický příběh životických (a očividně i neživotických) obyvatel sepsat, protože si určitě zaslouží nebýt zapomenut.
Originálně pojatý koncept kapitol - nejprve si přečtete vypovězený příběh pamětníka, poté autorka připojí vysvětlení a propojí to s obecnými informacemi přejatých z kronik či novinových článků. Sice si k postavám skoro nestihnete vytvořit žádnou vazbu, protože pohledy a vyprávění se neustále po pár stránkách mění, ale zase je to takový trochu jiný, realistický zážitek.
Od paní autorky mám přečtené všechny 3 její knížky, všechny moc doporučuji a nedočkavě čekám na další!

34 26.08.2022

Hezká brožurka, kterou jsem si koupila na dnech otevřených dveří zámečku, když byl teprve na začátku své rekonstrukce. Teď už vypadá krásně a mě těší, že se o takovou významnou budovu v naší historii začal někdo konečně zajímat.
U samotného textu mi to přišlo na jednu stranu celkem dopodrobna, ale na druhou trochu letem světem. No prostě je to malá brožurečka, s omezenou stránkovou kapacitou, do které se snažíme vložit co nejvíc informací, jmen a letopočtů. Ale pro někoho, kdo je zběhlejší v historii, by to asi takový zmatek nebyl. No vyzkoušejte sami.

12 19.08.2022

Nechápu, že jsem se ke knížce Dva proti říši dostala až teď, moc se mi líbila. Mám přečteno pár odborných knih k tomuto tématu, ale tady to je napsáno tak hezky v kontextu s postavami a vyprávěným příběhem, že se mi nejednou stalo, že mi určitá informace zacvakla na místo až při čtení této knížky.
Akorát když jsem se blížila k tomu neslavně známému konci moje touha číst mě postupně opouštěla. Chtěla jsem tyto muže zanechat v kryptě a doufat, že se jim přeci jen podaří zrealizovat jejich tajný přesun na bezpečné místo v pohřebním voze a Němci tak utřou nudli. No bohužel - ten konec je prostě - však víte sami...

40 15.08.2022

Hezky zpracovaný, stručný přehled o skupině Silver A a jejich spolupracovnících. Ideální pro ty, kteří třeba chtějí podniknout nějaký výlet po jejich stopách, protože u každého jména, je vždy uvedená i adresa, kde daný člověk nebo rodina bydleli (jak dřívější adresa, tak novodobé přejmenované adresy). Určitě stojí za přečtení.

15 13.07.2022

Nádherná knížka. A to nemyslím jen obálku, která je mimochodem také naprosto úchvatná. Příběh nebohé malé Kyi, žijící v bažinách raději se zvířaty, než s lidmi, kteří ji tolikrát zklamali, byl opravdu dech beroucí. Pokaždé, když Kyu opustila nějaká další milovaná osoba, srdce mi pro ni krvácelo.
Miluji autorčiny popisy čisté a divoké přírody, kterou vidíte před s sebou, jako byste na místě opravdu byli. Tato knížka je opravdu jedinečná - taková kombinace naprostého splynutí s přírodou, lásky, něhy a klidu, která se zároveň prolíná s nenávistí, opovržením, předsudky a samotou. A ten konec?! No já byla úplně v šoku. Když už jsem začínala věřit, že příběh musí skončit otevřeně, protože prostě není šance to stihnout rozuzlit najednou bum. Co všechno odhalí jedna malá básnička.
Knížku si určitě přečtěte, já budu netrpělivě vyhlížet další díla od této autorky.

⭐️Zasmála se kvůli němu, což ještě nikdy neudělala. Obětovala další kousek sebe, jen proto, aby mohla mít někoho jiného.

⭐️Věděla, že to není Chase, kvůli komu se trápí, ale život plný odmítnutí. Nad hlavou se jí přetlačovala obloha s mraky a Kya řekla nahlas:" Musím žít život sama. Ale jedno už vím. Už dlouho vím, že lidé nezůstávají."

⭐️Zíral na ni. V jiné době, na jiném místě, by se starý černoch s mladou běloškou možná objali. Ale ne teď, ne tady. Položila dlaň na jeho, otočila se a odjela pryč.

⭐️Správný muž se pozná tak, že pláče beze studu, čte poezii srdcem, v duši mu zní opera a udělá všechno, co může, aby ochránil ženu.

50 13.07.2022

Knížka se mi moc líbila, četla jsem ji u moře a musím říct, že je to taková ideální oddychovka, která se lehce čte. Byla to celkem zajímavá zápletka, jelikož jsem si předem nepřečetla shrnutí z obálky, byla jsem celkem překvapená, kam se příběh ubíral. Líbilo se mi, že postavy nejsou popsány černobíle a tak nejsou rozděleny jen na dobré a zlé. Autorka tím u mě dosáhla toho, že jsem vlastně soucítila i s postavou, která by měla platit za zápornou. Určitě vyzkouším nějakou autorčinu další knihu.

⭐️Zavřela jsem oči a ucítila, jak se mě jeho rty dotkly na klíční kosti. Vtiskl mi tam lehký polibek a já se cítila stejně, jako když mě tam tehdy před lety políbil poprvé. Posunul mi rty k uchu a zašeptal :"Už nemusíš dál plavat, Lily. Už jsme u břehu."

28 11.07.2022

Ach to byla tak úžasná knížka, nechápu jak to, že mi takovou dobu unikala? Heřmánkové údolí jsem si naprosto zamilovala a autorka na mě svým vypravěčským stylem a takovou určitou hořkosladkou nenuceností příběhu, udělala opravdu dojem. Krásně popsán poválečný život v pohraničí a jak bylo v té době těžké, udržet si alespoň nějaké živobytí. Myslím, že by se mohlo líbit fanouškům Šikmého kostela, knížka u mě vzbudila podobné pocity.
Každopádně doporučuji všema deseti, určitě si přečtěte a nebojte, není to žádná červená knihovna (to jsem si totiž myslela já, když se mi knížka dostala do ruky). Určitě vyzkouším i nějaké další autorčiny knížky.

48 17.06.2022

Knížka už se nedala nikde sehnat, proto si představte moji radost, když jsem ji úplnou náhodou našla u nás v antikvariátu.
Kniha se mi moc líbila. Autor zde věnuje celkem hodně prostoru operaci Silver A a jejímu působení na Pardubicku, což pro mě byly jen a jen plusové body. Další, tady pro mě až příliš velký prostor, je věnován Pardubickému gestapu, jeho členům, popisu jejich práce, metod atd. Místy velmi zajímavé, místy méně. No a pak část věnovaná samotným Ležákům. Je zde uvedeno velké množství porůznu shromážděných výpovědí přeživších svědků, což bylo ohromně zajímavé číst. Mráz mi šel po zádech z deníkových zápisků a výpovědí pracovníků krematoria, kteří měli za úkol odvážet těla popravených na pardubickém Zámečku. Dochována zůstala i některá poslední slova lidí jdoucích na smrt, vyřčená těsně před zastřelením.
Opravdu mnoho pro mě dosud neznámých informací. Určitě si knihu přečtěte, pokud ji tedy ještě někde seženete.

15 15.06.2022

Ačkoliv normálně komiksy moc nemusím, naposled jsem četla tak možná Čtyřlístek, tento je moc povedený. Krásně nakresleno, historické postavy jsou si opravdu podobné, úplně jako z fotek. Všechny události přehledně a srozumitelně popsány. ALE za mě by bylo lepší, kdyby se autoři zaměřili pouze na výsadek Anthropoid, případně jen to nejnutnější okolo a nevtahovali do knížky snad všechny výsadky, které byly na našem území vysazeny. Občas jsem se totiž měla problém zorientovat o kom to zrovna vlastně čtu.

18 10.06.2022

Stručně a přehledně popsané životy a osudy statečných lidí, zapojených do odboje na Pardubicku. Je to sice trochu letem světem, ale to se od tak útlé brožurky dalo čekat. To nic nemění na tom, že se to dobře četlo.
Na konci se dozvídáme i o příbězích často trochu opomíjených a ne tak známých odbojářů, spolu s údaji, kde tenkrát žili nebo kde zemřeli. Za to jsem byla ráda. Dělala jsem si v hlavě pomyslnou mapičku Pardubic, či přilehlých vesnic a představovala si, jak to k sobě měli daleko, jak často se mohli potkávat v běžném životě na ulicích, kudy asi tak chodili nebo jestli já sama chodím ulicemi, ve kterých se tato smutná součást historie odehrávala.

14 18.05.2022

Tato publikace předčila má počáteční očekávání, která byla už beztak dost vysoká. Velice srozumitelně a nezaujatě sepsané a rozebrané materiály, které byly postupem času získány z výslechů všech přeživších osob, nějakým způsobem zapojených do odboje a i z výpovědí zatčených gestapáků. Tyto výpovědi byly posléze porovnány, některé nejasnosti upřesněny, jiná tvrzení na základě porovnání výpovědí a důkazních materiálů i vyvrácena.
V další části se máme pak možnost podívat na celou řadu unikátních fotografií, ať už manželů Krupkových nebo i jiných velkých jmen, v práci zmiňovaných. A na závěr přiloženo i velké množství dokumentů, z kterých autor čerpal. A jaké bylo mé příjemné překvapení - všechny dokumenty i zápisy svědectví jsou v češtině. Když jsem knížkou zběžně listovala, tak jsem si říkala, že to pro mě bude vlastně jen trilion fotek dokumentů, které si stejně nepřečtu, protože německy neumím. A ono ne. Opravdu velice zajímavá a poučná práce. Velmi doporučuji.

⭐️Pověst je suma nedorozumění, která se nahromadí kolem jednoho jména. (Rainer Maria Rilke)

⭐️Jak daleko kleslo lidstvo od dob Kristových, kdy Ježíšova božsky krásná a lidsky jímavá výzva: „Kdo z Vás nikdy nezhřešil, ať hodí první kamenem na tuto ženu“ zachránila život cizoložné ženě. Dnes by jistě na podobnou výzvu celé desítky lidí sáhly po kamenech, doufajíce, že pod hromadou kamení nejen dodýchá jejich oběť, ale bude také navždy pohřbena jejich vlastní vina! (Arnošt Wenig)

⭐️Za těch téměř padesát let, která uběhla od atentátu, se mi stále naléhavěji vtírá jeden poznatek. Mým největším hříchem je patrně to, že jsem se vrátil, že jsem přežil. Kdybych byl i s manželkou popraven 2. července 1942 na Zámečku, bylo by vše v pořádku a byl bych oslavován jako hrdina a mučedník našeho odboje. (Václav Krupka)

11 11.05.2022

Neuvěřitelné příběhy z různých nechvalně známých období naší země. Mě zaujala hlavně první část publikace - vyprávění pamětníků o heydrichiádě a o strastiplných cestách koncentračními tábory. Z příběhu rodiny Burdychových, která ukrývala radistu Silver A Jiřího Potůčka mi běhal mráz po zádech. Hrdinství lidí, kteří i přes hrozbu trestu smrti, pomáhali odboji mě fascinuje. Jsem z východních Čech, tudíž mě o to víc bavilo číst o známých místech, která pro mě takto získala nový, zajímavý rozměr.

8 02.05.2022

Publikace se mi celkem líbila. Je to dá se říci takový stručný přehled o tom, jaké bylo dětství, rodinné zázemí nebo finanční situace rodiny A. Bartoše. Popisuje jeho studijní úspěchy, motivaci k tomu, proč se dal k vojsku a velké množství jeho vojenských cest či kariérních postupů.
Po konci této popisné části navazuje část s obsahem Bartošova zápisníku, které tvoří z velké části adresy lidí z různých států. Dále si zde zapisuje své osobní myšlenky, oblíbené citáty, knihy, které přečetl a jeho názor na ně. Vyskytují se zde i nějaká politická jména, pár poznámek (nejspíše z výcviku), údaje s kontakty, u kterých by se měl hlásit po seskoku, atd. Ale nečekejte nějaké rozsáhlé vypisování - vše jsou to spíše hesla či útržkovité věty s občasnými vysvětlivkami pana Kotyka. Ale i tak mě brožurka bavila - je to takové pidi čtení, které vám zabere pár desítek minut.

7 29.04.2022

Pokračování příběhu Granelin O´Malleyové, mě bavilo o trošičku více, než první díl. Přišlo mi hodně zajímavé dozvědět se něco nového o přesidlování Irů do Ameriky, jak je tamější obyvatelé vnímali a jaký byl jejich následný život v "novém světě". Vůbec jsem neměla potuchy o tom, že Irové byli Američany vnímáni vlastně jako úplná spodina, která nemohla pomalu ani vstoupit do obchodů.
Do obrazu se dostávají i nové postavy, které jsem si velmi oblíbila. Liam, kapitán Reinders, Lily a její děti, ti všichni byli super. Měla jsem původně koupené tyto první dva díly a byla jsem si celkem jistá, že další již číst nebudu - natolik mě zase neoslnily. Jenomže pak přišel ten otevřený a celkem zajímavý konec, který mi navrtal červíka do hlavy. Takže kdo ví, uvidíme, jestli se mi pokračování někdy dostane do ruky.

12 29.04.2022

Do této knížky jsem šla s tím, že to nejspíš bude taková trochu slátanina s pár stránkami, vydaná pouze pro to, aby z toho káply zas nějaké ty peníze. No nevím, kde jsem tento předsudek vzala, ale knížka předčila má očekávání a mile mě překvapila.
Byla to taková nenáročná oddychovka, se zajímavým námětem. Hodně mě zaujal popis uvažování psychicky nemocné Azy. Až jsem si kolikrát říkala, že mě to vlastně nikdy nenapadlo přemýšlet, co se takto psychicky nestálému člověku asi může honit hlavou a jak můžou být jeho utkvělé představy skutečné, vtíravé a nekonečné.
Jako další plus vidím i autorovu schopnost vyjadřovat se. Moc se mi líbil jazyk, jakým popisoval vztah Azy a Davise. Kolikrát jsem se u nějakého odstavce zastavila a četla si ho i několikrát za sebou, jak se mi jeho myšlenka líbila.
Hvězdičku strhávám hlavně za to, že jsem se na začátku, než jsem se do knížky dostala, celkem hodně nudila. Ale nějak se to pak najednou přehouplo a já zbytek knížky slupla jako malinu.

⭐️„Říkala, a ne jednou, že roj meteorů se na nebi děje, přestože ho pro mraky nevidíme. Komu záleží na tom, jestli nemůže líbat? Ona vidí skrz mraky.“ (Davis)

⭐️„Podívat se na tebe může každý, ale je dost vzácnost najít někoho, kdo vidí stejný svět jako ty.“

⭐️„První lásku si pamatujete, protože vám předvede, protože vám dokáže, že můžete milovat a být milování, že nic na světě si člověk nemůže zasloužit, až na lásku, že láska dělá z člověka osobu, a že je v ní jedno jak i proč. Ale pod tím nebem, když vaše ruka spočívá v jeho, tohle všechno ještě nevíte. Nevíte, že v té krabici na stole je ten obraz se spirálou a na něm je zezadu na rámu přilepený lísteček: Ukradl jsem ho pro tebe ještěrce. D.“

⭐️„Díváte se na stejné nebe a on po chvíli řekne: Musím jít, a vy řeknete: Tak nashle, a on řekne: Nashle, Azo, a nikdo neřekne nashle, když tě nechce zase vidět.“

13 11.04.2022

(SPOILER) Tohoto dílu jsem se musím říct maličko bála, protože z Paměti kostí jsem byla celkem zklamaná. Ovšem Vepsáno krví vlastního srdce mě opět vrátilo na moji "miluju sérii Cizinka" vlnu.
Části s Rogerem a Briannou jsem vyloženě hltala. To, že se Roger při hledání malého Jemma dostane skrze kameny do úplně jiné doby, než zamýšlel, byl pro mě dost nečekaný twist. Bavilo mě setkání s Brianem i shledání Rogera a jeho pravého otce Jeremiaha - i když tomu se dle mého autorka mohla ještě více pověnovat a trochu to rozvést. Klidně bych na úkor toho oželela části s Lordem Johnem a jeho otravnou famílií nebo extrémně nudné části, zabývající se kvakerstvím. A ještě jedna připomínečka - docela mě štvalo, že autorka v minulých dílech popisovala, jak je cestování časem čím dál náročnější a když už procházíš kameny po několikáté, může tě to nejspíš i zabít. Ale to nevadí, v tomto díle cestujeme všichni časem, hlava nehlava.
Co jsem naopak ráda je, že se nám příběh vrací znovu zpět na Fraserův hřeben - sice až ke konci, ale přece - třikrát hurá! Už se těším, až vyjde další díl.

⭐️"Pojď ke mě, mo nighean donn." Natáhl svou dlouhou paži, přitáhl si mě k sobě a přivinul si mě blízko k tělu. Objala jsem ho. Stáli jsme nějakou dobu zcela nehybně, má tvář se opírala o jeho hruď a jeho tvář o mé vlasy. Čerpali jsme jeden ze druhého sílu na cokoliv, co mohlo přijít. Manželství.

⭐️"Přišla jsi o rodiče jako mladá, mo nighean donn, a bez kořenů ses toulala světem. Milovala jsi Franka a samozřejmě miluješ Briannu, Rogera Maca a děti...ale Anglánko, já jsem ten pravý domov tvého srdce a vím to. Já miloval jiné a miluji mnohé, ale tobě samotné patří celé mé srdce, je jen ve tvých rukou," řekl tiše. "A ty to víš." (Jamie)

17 04.04.2022