superrodina komentáře u knih

Jsou knížky, které si s nadšením přečteme jednou, dvakrát…, vracíme se k nim nejen jako ke knihám, ale jejich úryvky, věty, myšlenky či příběhy se nám promítají v hlavě jako film. Můžeme je zastavit, posunout, pozměnit, asociovat s vlastními zážitky, zkušenostmi, nechat je žít v další nové dimenzi: ve své hlavě, ve svém životě. Podle mého názoru je to pro knihu jako takovou to nejlepší. Jako by už překročila sebe sama a svým způsobem ožila.

Mám samozřejmě také několik takových nejoblíbenějších, ke kterým se ráda vracím a o které bych nerada přišla. Jednou z nich je Volba Jakuba Trpiše.

1 11.09.2016

Jakou strastiplnou cestu vedou potraviny v lidském těle! Při čtení Vollmerovy knihy Zdravá střeva, Zdravý život (Grada 2016) jsem místy měla až tíživý pocit v oblasti břicha. Lépe řečeno mě pohltil určitý pocit viny: kolik toho musí organismus vykonat, jak se „nadře“, zatímco já si mlsám, užívám si ty chuťové orgie.

Přitom už na samém začátku jde o hodně. Mluvím o žvýkání. Měla bych k němu přistupovat zodpovědněji. Velmi tím napomohu trávicímu traktu a zároveň si užiju při konzumaci potraviny i její „vedlejší“ chuťové efekty.
Více na
http://www.superrodina.cz/2016/07/26/nase-zdravi-je-v-nasich-strevech-a-co-ma-serotonin-spolecneho-se-zazivanim/

11.09.2016

Dost provokativní úvod. Zejména když kniha poprvé vyšla ve Velké Británii v roce 2014. Samozřejmě ani tehdy nebyl Brexit žádnou novinkou. Vždyť Cameron v roce 2013 přislíbil, že v jeho zemi do konce roku 2017 referendum proběhne. Časově to dává smysl: Andrew Marr dlouho uvažoval o tom, že by chtěl sepsat politickou satiru. Cameronův slib ohledně referenda byla jako hozená rukavice. Díky svému agentovi se seznámil s významným členem politického rodu Peterem Chadlingtonem a společně vymysleli hlavní zápletku.
Více na
http://www.superrodina.cz/2016/08/04/co-prave-ctu-andrew-marr-hlava-statu-brexit-2017/

Popravdě řečeno, je to kniha šokující svým obsahem a důvěrně známá svými reáliemi. Odehrává se totiž celá v Praze a kdo Prahu trošku zná, tak bude ty dny prožívat úplně do morku kostí. Autorka je výborná v popisu reálií, v popisu pocitů a myšlenek. A že se opravdu vyřádila, protože hlavní hrdina není žádný béčkový hrdina. Naopak, budete z něj docela šokováni. Ač kdoví, třeba takhle vypadá ten pravý vysokoškolský, introvertní svět…. Naklonoval do potkanů své vlastní geny a pak myšky hezky roznesl po Praze. Trvalo to nějakou dobu, za tu dobu se stačil zamilovat, přemýšlet o života a jsou to myšlenky hodné starého kmeta, bohužel často nepříliš lichotivé dnešní době… Tomáš je beta samec, student genetiky s hlavou v oblacích a možná v trochu temných oblacích, v každém případě silně introvertních… Romance z dob genetiky, praví podtitul této knihy a já dodám, že u čtení budete mít pocit, že v těch oblacích létáte také. Roztříštění na molekuly, vidící svět jinýma očima, přemýšlející, proč je Tomáš takový, jaký je? Proč nezapadl?

Více na:
http://www.superrodina.cz/2016/09/10/marketa-bankova-malickost/

Jsem si jistá, že tohle je tak individuální kniha, že kolik lidí, tolik názorů. Každého chytne někde jinde, a zcela jistě, každého naštve někde jinde. Najdete tu totiž pestrou směs nádherné lásky, a kruté pravdy a odhalení syrového konzumu „lásky“ a to nejen toho fyzického, ale i duchovního. Autor se snažil velmi hezky uspořádat kapitoly a vybrat témata. Ten, kdo jeho tvorbu zná, tak možná nedojde mnoha nových věcí, vlastně jen to „přeprané to“, co už autor v mnoha předchozích publikacích napsal, ale opakování je tady matka moudrosti a mnohé z toho, co tu píše, jsou jen další úhly pohldu nebo jiné souvislosti, do kterých své učení David Deida dosadil. Budete tu rozplývat nad krásou lásky a fyzického milování…. Budete opravdu cestovat díky svému tělu a tělu partnera k Bohu.

Více na
http://www.superrodina.cz/2016/09/10/david-deida-sex-jako-cesta-k-bohu/

Pes, kocour a sirotek z nakladatelství Meander/Vyšehrad je naprosto originální, výlučná kniha na knižním trhu vůbec. Máte pocit, že držíte v rukách spíš než běžnou publikaci z pultu doslova umělecké dílo. Vždyť co obvykle očekáváme od knihy? Příběh. Pokud je kniha dobrá, děj nás může zcela pohltit.

Ale co víc by kniha mohla nabídnout? Divili byste se. Silný zážitek lze ještě více umocnit – v tomto případě naprosto úchvatným vizuálním zpracováním. Nejprve vás přitáhne plastický povrch: přejíždím dlaní a cítím jak samet hladké desky s vytlačeným lesklým písmem. A silná prostorová ilustrace: modrá temná hloubka, zpod těžkých mraků letí dva dravci, v dálce tmavý hrad a na cestě jezdec na světlém oři.
Více na:
http://www.superrodina.cz/2016/09/03/pes-kocour-a-sirotek-napinave-dobrodruzstvi-ze-stredoveku-ktere-da-ctenarum-vic-nez-cekali/

11.09.2016

Mladý „šoumen“ s blonďatými vlasy v černých brýlích se nezvykle vlní u mikrofonu. A lidí šílí. Holky blázní a rocker Miki si může vybírat. Jako by neměl žádné zábrany: děvčat na jednu noc je nespočet. Nebo spíš „kurev“. Neváží si jich. Jsou tak snadno dostupné. Ale on není o moc lepší. A ví to; častuje se podobnými nechvalnými tituly. Jakoby život byl jen teď. Je na vrcholu, je král, je český Elvis.

Se svým zaoceánským protějškem toho měl hodně společného: láska ke stejnému hudebnímu žánru, závislost či upjatost k matce, sklony k tloustnutí až k jakési podivné opuchlosti, tragická nevyjasněná smrt, drogy.

Rovněž to byl Elvis, který Mikiho přivedl k Rock and Rollu. Bylo mu třináct roků, když si přečetl článek (sic pranýřovaný) v tehdejším socialistickém Dikobrazu o úpadkové západní hudbě. Efekt byl opačný. Pubescent Miki začal Elvise obdivovat.
Více na
http://www.superrodina.cz/2016/09/10/zivot-krale-ceskeho-rock-and-rollu-divoky-vrchol-a-temny-pad/

11.09.2016

Naprosto luxusní!!!! A dechberoucí, perfektní, no, asi bych tu pěla jen ódy, tak radši doporučím toto - http://www.superrodina.cz/2012/11/29/recenze-c-a-pickover-matematicka-kniha-aneb-jak-snadno-podlehnout-vasni-pro-tuto-vedu/

1 29.11.2012

Inu, nevím, co na to říct. Možná se mělo s napsáním počkat další rok nebo dva. S časovým odstupem.

1 29.10.2012

Vražedný advent se opravdu povedl a o napětí tu rozhodně není nouze!

1 24.10.2012

Vzpomínky autora Satanských veršů. Je to velmi obsáhlé a přesto se to dobře čte. Od dětství, školní šikanu, strach ze smrti, vztahy, knihy, setkání se známými osobnostmi. Mezi mnoha významnými jmény figuruje i Václav Havel (a proti návštěvě stojí tehdejší předseda vlády Václav Klaus - v dnešním světle to ukazuje na více než jen na špatný politický tah, ale i na další úhel lidských povah. Politika nebo svoboda? Peníze nebo lidský život?) Doporučuji všem - číst a znovu se k ní vracet.

1 21.10.2012

Možná tohle o Češích nechceme ani vědět, ale na Šumpersku se těsně po válce takové věci děly. Hodně dobrá knížka a moc se těším na film. S nabízeným hereckým obsazením věřím, že mě nezklame.

2 21.10.2012

Je to zábavné čtení pro holky, co už pijí kafe. Nic náročného, ale za to super pro nedělní deštivé odpoledne.

1 21.10.2012

životopisná kniha, která však dává prostor k dalšímu zpracování. Věřím totiž, že by se podle toho dal napsat skutečně poutavý beletristický román. Obsahově je zajímavá a důležitá, jsou zde i dobové fotografie a některé dokumenty.

11.10.2012

Moc moc moc hezky napsané, nádherná příroda, ryzí dětská dobrodružství, záchrana životů i smrt, přátelství i opovržení. Doporučuji to každému školákovi.

1 11.10.2012

Myslela jsem si, že to přečtu "bez emocí", ale nedokázala jsem to, je to provokující knížka. Dokonce jsem se přistihla, že ovlivnila některé mé chování - např. včera syn obdivoval nějaké větší auto technických služeb s výfukem z boku a stál právě u toho výfuku a já si vzpomněla na ta jeho slova, jak tihle malí tvorečkové jsou nosem blíže k silnicím a nadýchají toho víc... taková drobnost, už jsme odtamtud šli :-D

2 11.10.2012

Něco tak bolestného a smutného jsem ještě nikdy nečetla. Doporučuji mít u sebe hromadu kapesníků

1 21.09.2012

Kniha naplnila očekávání.

1 13.07.2012

pohodová knížka o čerstvé důchodkyni a jejím pejskovi. Potěší ty, kteří nemají rádi adrenalin a příliš napětí, co si chtějí u knížky v klidu odpočinout.

3 13.07.2012

Nádherná stylistika. Je to však odlišný styl, a proto potřebuje svého čtenáře. Mně se kniha strašně moc líbila, ale v kolektivu mám také kolegyni, která ji zcela odsoudila. Líbí se mi to barvité popisování prostředí, zvuků a vůní, to prolínání skutečnosti s představami, má to své kouzlo. Doporučuju si přečíst tuhle knížku někde na lavičce pod košatou korunou stromu, v klidu a pohodě, kde jediné zvuky, které vás budou doprovázet, bude zpěv ptáků a ševelení listů ve větvích...

3 08.07.2012