St. Jimmy komentáře u knih

Roaring twenties! Věk jazzu a elegentních pánů ve smokingu, nejlépe s doutníkem. A tento román je takový pán ve smokingu, v jedné ruce doutník, před sebou na stole sklenku whisky a s nonšalancí sobě vlastní pozoruje dění okolo sebe. Takhle nějak bych popsal autorův styl, který na čtenáře dýchá od první až do poslední stránky. Že jsem ho prolétl tak rychle, to si možná ani nezasloužil, na druhou stranu co jeden nadělá, když se to čte téměř samo.

2 12.04.2015

Nevím, jak je možné, že jsem o Cyanide & Happiness před četbou této knihy vůbec neslyšel. Jejím přečtením ale nastal obrat o stoosmdesát stupňů a já jsem nyní fanouškem těchto krátkých komiksů :). Srandy kopec!

2 01.04.2015

Další dílo od jednoho z nejvýraznějších představitelů naturalismu, tentokrát zasazené do prostředí železnice. Příběh ujíždí zběsilou rychlostí vysokorychlostního vlaku, nečekejte zde žádný pomalý, bachratý osobák. Snad ani na moment se mi nestalo, že bych se nudil, i když uznávám, že někomu mohou popisy různých tratí a železničních stanic přijít trochu zdlouhavé a zbytečně podrobné. Zola si zde nádherně pohrál s psychologií několika odlišných postav, které vedou jejich vnitřní démoni ke špatným životním rozhodnutím, či rovnou k vraždám.
Právě tito "démoni" pak z hlavních postav dělají oné lidi-bestie, zmíněné hned v názvu. Asi každému se automaticky vybaví Jakub a jeho tragicky končící vnitřní boj, ale podle mého názoru se tohle tvrzení více či méně dotýká všech. Skvělá kniha od velkého autora, dávám plný počet a doporučuji.

2 07.05.2014

Odkládám knihu a nabývám dojmu, že King se s darem přesvědčivosti prostě už narodil. I při čtení jeho románové prvotiny jde o vysoce sugestivní četbu, od které prostě nelze odejít. Samozřejmě každý autor se postupem času vyvíjí a i King zde není místy tolik elegantní jako v románech, které napsal později. V Carrie to skvěle vynahrazuje svojí originalitou (úryvky z fiktivních dokumentů se jeví jako velmi dobrý nápad) a již zmíněnou přesvědčivostí. Už jen zápletka, do které King připletl drobné, nenápadné nitky na témata „metody a výsledky bigotní katolické výchovy“ a „šikana na školách“, je ve své jednoduchosti úžasná. Pokud do výsledku přičteme ještě šikanovanou dívku, procházející pubertou, navíc obdařenou telekinetickými schopnostmi, máme na světě Carrie.

2 20.05.2013

Za mě se asi nejedná o nejlepší Kingovu knihu, nicméně musím uznat, že se četla opravdu sama. Začátek se mi nezdál kdovíjak utahaný, naopak si myslím, že pomalejší rozjezd příběhu akorát prospěl. Postavy Ralfa a Lois byly uvěřitelné, navíc mi oba celkem přirostli k srdci – asi proto mi konec přišel tak dojemný. Zbytek díla na přílišný sentiment nevsází, naopak, Nespavost dokáže být pro čtenáře s bujnou fantazií poměrně děsivá (zvláště pak postavy „holohlavých doktůrků“), což dokládá noční můra, která se mi v době četby zdála. Zbytek noci jsem neusnul, takže název knihy perfektně vystihoval můj stav.
Román rozhodně stojí za přečtení, četbu jsem si perfektně užil, ale některé pasáže byly popisovány až zbytečně dopodrobna, i když v nich v podstatě o nic nešlo. To však v celém kontextu vadí jen velmi málo. Jinak velmi dobrá kniha.

2 01.04.2013

Opravdu poutavý příběh, do kterého se člověk začte a zapomene na všechno ostatní. Skutečně jsem Misery (a zvlášť posledních sto stran) přečetl jedním dechem, takhle napínavou knihu jsem dlouho nedržel v ruce. Kromě vložených úryvků právě psaného románu, které shledávám jako „příjemně odpočinkové“, tato kniha napětím jen kypí. A v budování tohoto napětí smíšeného s děsem je King opravdovým mistrem. Děj přitom není nikterak fantaskní, dovedu si představit, že se něco takového opravdu může stát. Zkrátka zajímavý, napínavý a místy děsivý příběh, u kterého se nelze nudit. Člověk musí vědět, jak to dopadne...

2 20.07.2012

Tato novela byla vydána za druhé světové války a toho času vzbudila velký ohlas. Především pak díky tomu, že se zabývá nejen tehdy velmi aktuálním problémem okupace, ale také duševní silou okupovaného obyvatelstva a schopností postavit se svému nepříteli i za cenu ztráty vlastních životů. Jsem si jistý, že ve válečných dobách měl tento příběh vyšší „cenu“, než je tomu dnes, ale i tak je to příjemné a v lecčems poučné počtení na jedno deštivé odpoledne.

2 14.06.2012

Cujo byl můj první thriller / horor, který jsem od Kinga přečetl. Pomalejší a nenápadný rozjezd, který v tomto případě rozhodně nebyl na škodu, se vyvinul ve velmi solidní zápletku. Vraždící pes, nakažený vzteklinou – zdánlivě jednoduché, ale skvěle napsané. King zde naprosto brilantně stupňuje napětí smíšené se strachem, které jakoby dosahuje své kritické hranice s každým dalším, až neuvěřitelně dynamicky popsaným, útokem. Co však musím přiznat je, že v průběhu celé knížky mi bylo Cuja strašně líto. A jak sám autor v závěru dodává – „možná neuškodí připomenout, že chtěl být vždycky hodný pes.“

2 25.05.2012

V první řadě musím říct, že tohle Kafkovo dílo bylo velmi těžké vůbec přečíst. Když však pominu fakt, že jde o něco složitější četbu, nemůžu o Procesu říct jedno křivé slovo. Nic zvlášť krásného se zde neodehrává (právě naopak), ale tato kniha má v sobě něco, co v člověku budí neklid a nutí ho číst ji stále dál. Za zmínku stojí dynamický vývoj postavy Josefa K. – zvláště pak vývoj jeho názorů na proces a soud.

2 13.04.2012

Tak nadešel ten den, kdy se s těmito čtyřmi mušketýry budu muset rozloučit. Poslední část trilogie je doslova dechberoucí, zápletka střídá zápletku, intrika střídá intriku, zkrátka neustále se něco děje. Dumas zase prokázal, jakým mistrným vypravěčem je. Doplňování děje, vysvětlování nezbytných skutečností, živé postavy a strhující příběh – to je to, co Dumase dělá Dumasem. Tak sbohem, d’Artagnane, Athosi, Porthosi a Aramisi. Bude se mi po vás stýskat.

2 18.03.2012

Asi nejlepší kniha o Beatles, kterou jsem měl tu čest přečíst - nejen plno zajímavých informací o Beatles, ale i informace o některých muzikantských vychytávkách, které Beatles použili jako první (či mezi prvními). Mnoho biografií hudební stránku nechává ladem a je to škoda.

2 03.02.2012

Kdysi dávno jsem ji četl vícekrát dokola. Plno vzpomínek...

2 01.02.2012

Originální věc. V "Legendě" nenaleznete pouze poutavý text a vzácné fotografie, ale také mnoho kopií dopisů, rukopisů, textů a kreseb, které nabízí další pohled na život a dílo tohoto originálního hudebníka a umělce. Pro mě jakožto Beatlofila perfektní.

2 28.12.2011

Upřímně jsem nečekal, že to bude až takhle dobré. Žádná klesající úroveň, žádné "lapání po dechu" - čtyři skvělí přátelé v čele s d'Artagnanem jsou pořád při síle. Stejně kvalitní jako první díl, opět mistrná práce vypravěče, dynamický děj a opravdu výborná zápletka, plná zvratů. Navíc se dílo četlo samo. Tak nějak si to představuju, výborné.

2 25.12.2011

Opravdu výborná četba, momenty v jeskyni byly neuvěřitelně napínavé, skutečně thriller s hororovými prvky. Chvílemi podobné Danu Brownovi, dokonce i stejně čtivé, chytlavé. Sympatické hlavní postavy s historií, zajímavá zápletka... proč ne?

2 08.12.2011

První díl trilogie Milénium mě vzal natolik, že jsem se ihned těšil na ty další. Naprosto strhující a dynamický příběh, perfektně prokreslená psychologie postav, velmi sympatické a lidské postavy Mikaela a Lisbeth, napínavý děj a řada zvratů. Co víc si přát?

2 08.12.2011

První polovina byl takový slabší rozjezd, ale druhá to bohatě vynahradila. To se nedá popsat, to se musí přečíst. Brown si zase, jako již obvykle, hraje s citlivými tématy a přes ně se dostává ještě k otázkám etiky a morálky. Stihnout to za jednu knihu je docela výkon. Zde se to podařilo.

2 08.12.2011

Strašnej překlad. Místy až nečitelné.

1 13.11.2021

Pan fotbalista, Stevie G, Captain Fantastic, SG8... můj nejoblíbenější fotbalista, můj vzor, idol mnoha mladých fotbalistů a v neposlední řadě srdce Liverpoolu FC.
Tato biografie je poctivá jako Stevenova hra a upřímná jako jeho láska k Liverpoolu FC. Plus neuvěřitelně čtivá. Pro fanouška Liverpoolu a Stevena Gerrarda povinná záležitost.

1 01.02.2017

Okomentovaná sbírka dopisů jednoho z nejvýznamnějších hudebníků 20. století, Johna Lennona, nabízí další pohled na vztahy k jeho nejbližším a k fanouškům. Zajímalo by mě, jak by John Lennon vnímal e-mail, facebook, nebo takový twitter. Zda by, za předpokladu, že by se dožil roku 2017, vyšla třeba sbírka tweetů, nebo statusů na facebooku.
Dopisy jako takové jsou většinou zajímavé, ale někdy vyloženě zbytečné - tedy ne že by mě nezajímal nákupní seznam J. Lennona, ale do obchodů chodíme všichni... co je tedy na tom? I když na druhou stranu i krátký seznam může o člověku prozradit hodně, pokud je čtenář profesionální grafolog.
Uvítal bych víc dopisů Yoko, či ostatním členům Beatles. Jinak skvělá četba.

1 28.12.2016