sporran komentáře u knih

Nenáročná kniha, která je čtivá, není přitom slaďácká až do absurdity. Naopak příběh, poměrně jednoduchý tak akorát na takový rozsah knihy. Zajímavé prostředí bydlení jedné z hlavních postav.

10.03.2017

Velmi zvláštní knihy. Zprvu jsem jí byla nadšená. Jak Leah začíná pronikat do vztahu s devadesátnicí Adelou... Čekala bych hlubší pohled do jejich vztahu, do střetu dvou generací, více vzájemného pochopení. Od poloviny knihy jsem měla pocit, že se podoba jejich schůzek opakuje. Navíc mi někdy přišlo, že Leah se snaží ze schůzek co nejdříve zmizet a hned poté je tam psáno, že jí Adela změnila život. Myslím, že toto téma tady bylo nakonec docela prohospodařené.

18.02.2017

Literární styl Johna Greena mi připomněl některé knížky amerických autorů, které jsem v nedávné době četla např. Odpusťte mi, váš Leonard (což byla knížka, která mě zaujala více). Chvíli jsme se na konci ztotožnila s autorem... Margo byla vlastně jen taková zpovykaná holka z bohaté rodiny. Co mě zaujalo jsou papírová města, ať už nerealizované čtvrti nebo neexistující místa na mapě. To mi přijde jako zajímavé téma.... Víc než bláznivá mládež, která nemá dost starostí a tak si vymýšlí hloupé útěky.

22.01.2017

Silný příběh, obzvláště na začátku. Syrový popis holčičky, která vkročila do minového pole.... první třetina je o hlubokém zamyšlení, příběh nouze a lásky k blízkým.... Poté už začíná být tak trochu líbivou sondou do válečného světa, tedy pokud to takto lze říci. Závěrečná návštěva Gazy už neměla pro mě tak vypovídající hodnotu. Očekávala bych hlubší popis a niternější pocity hlavního hrdiny. Nicméně líbil se mi dobrý konec. Na to, že jsem zprvu myslela, že knihu z mně naprosto neznámého a nového prostředí blízkého Východu odložím, tak mohu říci, že jsem se opravdu hodně začetla.

21.01.2017

Zvláštní kniha..... Podle hodnocení by o ni člověk ani nezakopl. Ale zaujal mě název a přebal knihy. Je tak nějak bláznivá. Některé pasáže jsou trochu rozvláčné a tak trochu uniká jejich smysl. Od druhé poloviny je kniha totálně bláznivá. Ti, kdo již přečetli mi dají za pravdu, že scény z nemocnice jsou šílené např. dvojčata. No a celý závěr je tak nějak bláznivý vč. duchařiny. Rozuzlení je dost idealistické v duchu všichni šťastni.

12.01.2017

Velmi náročná kniha na čtení. Po první čtvrtině už jsem nějak nemohla pokračovat. Kniha se mi zdála příliš těžká. Hodně se prolínají autorčiny sny, přání, myšlenky, což občas působí trochu chaoticky. Ve výsledku je ovšem kniha poutavá a opravdu zvláštní. Popisuje hledání Edith cesty ke své biologické matce i té adoptivní, ke které ji v na sklonku dětství ztratila. Také obdivuji autorku, že dokázala knihu napsat a prolnout ji pocity, myšlenkami, vírou v Boha a to vše propojit. Pokud jde skutečně o autobiografický příběh, tak je velkým důvodem ke změnám a zamyšlení....

04.11.2016

Dobrá kniha. Přečetla jsem ji za pár hodin večer a dočetla ráno. Řada věcí je předvídatelných. Asi jsem ji četla v době, kdy jsem četla silnější knihy. Takže na mě nezapůsobil tolik ani ústřední motiv - láska matky, která onemocněla leukémií a vzdala se svého dítěte, aby mohlo žít šťastným životem a holčička o ni nepřišla v útlém věku. Kolem bylo zbytečně hodně dalších příběhů lidí, kteří se Anežky byť jen dotkli. Samotná adopce je tam hodně zidealizovaná. Takhle všichni získají dojem, že je to frk mrk. Jeden den schůzka, druhý den už si jedou pro mimčo. Pro mě typicky sladko-bolestný příběh.

10.09.2016

Naprosto úžasná kniha s 366 pozitivními myšlenkami seřazenými do jednotlivých dnů. Pokaždé, když si vzpomenu a podívám se na ten daný den, tak to sedí. Řekla bych, že se hodí do každé citlivější domácnosti.

04.09.2016

Zajímavé a čtivé. Je to velmi zajímavý námět na knihu, jen bych možná ubrala příběhů a šla víc do hloubky. Rozhodně bych asi ubrala Kerndla a Darmovzala, protože by mi přijdou, že už určitě někde zveřejněné byly. Zajímají mě spíš příběhy "obyčejných" lidí, kteří se se svými problémy poprali a jak to vnímali. Určitě bych obdobnou knihu uvítala.

29.08.2016

Zprvu jsem se trochu zahltila množstvím postav a jejich životů a situací, ve kterých se nacházejí. Později do sebe všechno pěkně zapadlo. Kniha nabízí sondu do osmdesátých let ve vyšší společnosti, společnosti kšeftařů a melouchářů. Líbil se mi konec, ale to nebudu prozrazovat. Kniha je odlišná od těch současných a přece tak stejná, jen o pár desítek let starší.

08.08.2016

Zajímavé téma, německého překladatele, který se vydává v Paříži za Francouze. Trochu to nechápu. Že by to zrovna Francouzi nepoznali? Do poloviny poměrně čtivé, pak se děj zhoupl ve změť vypisování mučení, pocitů a zmatení čtenáře v tom, co se tedy s hlavním hrdinou bude dít. Nakonec poměrně nesmyslná cesta s totálně useknutým koncem. Ale jak píše paní pode mnou. Od autora si už nic nepřečtu, ale až tak hrozné to nebylo. Takové trochu plytké. Řekla bych, že autor zajímavé téma prohospodařil.....

05.07.2016

Další ze řady knížek Torey Haydenové. Opět nezklamala. V obsáhlé knize popisuje svoji práci s dětmi s problémy s chováním a zaměřuje se na Venus, týranou holčičku, ke které si hledá svoji cestu, aby ji "otevřela". U jejích knížek mi vždycky trvá pár desítek stran, než se začtu. Je to trochu hutnější čtení. Od půlky už opravdu hltám každou stránku a těsně před koncem už lituju, že kniha končí. Autorku mám ráda. Píše o týraných dětech. Tam často jejich obtíže pocházejí právě z této situace. Jen by mohla napsat příběh i o dítěti, které třeba žije v běžné rodině a potýká se obdobným problémem. Nemusí tam být ta "populární" zápletka s násilím. Takových dětí je hodně a nepíše se o nic tak často.

29.05.2016

Přínosné pro ty, co pracují v tomto oboru. Je to ucelený základní přehled. Šikovné i jako učebnice.

21.05.2016

Úžasná kniha. Sama nejsem přílišný čtenář krátkých povídek, v tomto případě fejetonů. Knihu jsem dostala. Je opravdu čtivá, pobaví vás. Takové odlehčené čtení, ale chytré a ze života. Všem doporučuji.

23.04.2016

Před dvěma lety, kdy jsem se při čtení hledala jsem byla autorkou a jejím stylem psaní nadšená. Pak jsem přečetla řadu dalších knih a musím říci, že už mi tento styl tak nevyhovuje. Ač mi nevadí popisy míst, tak tohle už mi přijde moc. Píše o kdejaké zatáčce a to třeba Šumavu, kterou v závěru této knížky navštívila a popisuje, mám v živé paměti. Musím říci, že už mi řada věcí připadala ne až tak vtipně. Za polovinou knihy jsem se tak trochu nudila. Kdyby nekončila Šumavou mou milovanou, tak bych asi nevydržela.

05.03.2016

Kniha ostrá jak ledové střepy. Hodně nahuštěný konec. Nicméně kniha je velmi čtivá a zajímavé je i prolnutí dvou linií - povídání Jáchyma s Kamilou a vzpomínky Jáchyma na to, co předcházelo. Hlavní hrdinka Emma je zajímavou postavou, bohužel její charakteristika je popsaná jen povrchně. Vzhledem k tomu, že příběh celé knihy je postaven a vystaven na jejím naturelu a jejím chování, tak bych se možná jako čtenář i více ponimrala v jejích pocitech, v tom jak se chová atd.
Smutný konec, ve všech ohledech.

19.02.2016

Četla jsem tuto knihu už jako několikátou od této autorky. Musím říci, že mi přišla zatím nejhorší. Spíš příliš hnaná do extrémů. Čekala bych, že se bude více zabývat pasážemi, kdy trávila čas s Jadii. Satanismus tam byl tak nějak přimíchán. Celé to pro mě vyznělo tak nějak do prázdna. Jak to asi ve skutečnosti bylo? Co je tam přidáno pro zatraktivnění? Příběh mi přijde až příliš zbulvarizovaně, přestože právě tomu se autorka sama brání....

06.02.2016

Oddechová knížka, ale bez nějakého zásadnějšího dopadu. Prostě normální. Líbí se mi, jak prolíná vyprávění z pohledu několika postav. Z přečetných knížek od Blanky Hoškové zatím hodnotím nejhůře. Nicméně přečtu si i další.

23.01.2016

Čtivá knížka, takové to lehké čtení "na dovolenou". Bavila mě linie příběhu z vinařské rodiny. Člověk, který se v takovém prostředí nepohybuje, si uvědomí, jak vinice a vše s nimi spojené pohltí celou rodinu. Představuji si, že takto nějak to skutečně funguje. Jen mi přišlo divné, že z jedné rodinné vinice lze zásobovat brněnskou vinárnu a ještě shánět odbytiště jinde. Stále jsem se pokoušela si představit Hedviku, jak vypadá. Myslím, že její vztah a pocity v souvislosti s Honzou byly přitažené za vlasy. O tom konci ani nemluvím. Ten mě dost zklamal. I když jsem tak nějak ráda, že jí to s mlaďochem Honzou nevyšlo. Ale tohle? To bylo fakt silné kafe. Jinak opět rychlý useknutý konec, stejně jako u minulé knihy Horko u domácího krbu. Mám pocit, že je to asi autorčin styl. Možná by bylo dobré ke konci směřovat dění už dříve, aby pak nepřišel takový zásek.

10.01.2016

Kniha je čtivá. Jak je uvedeno v anotaci, tak kniha rozkrývá hloubu a složitost lidského nitra. Bohužel se tak děje u příliš mnoha postav. Mám ráda, když se v jednotlivých kapitolách prolínají příběhy jednotlivých lidí, ale tedy je to až příliš. Vzniká jakási změť. Přitom příběhy jsou většinou zajímavé a pokud by autor prolínal třeba jen tři z nich, bylo by to přehlednější. Závěr je tak trochu "ujetý". Jak to tak už bývá, tak se několik hlavních hrdinů setká na jednom místě. Okolnosti jsou ovšem opět zvláštně divně pojaté. Trochu mě to zklamalo. Uvítala bych větší hloubku a nějaké zásadnější vyústění.

26.12.2015