Simikik komentáře u knih
Opět výborné dílo skvělého autora, který si hrůzy koncetračního tábora zažil na vlastní kůži. Kniha je psána nevšedním formováním slov jako různých úvah, lží a pravd, které se jeví hlavní hrdince odehrávají v jejím novém světě za branami koncetračního tábora. To jak si pan Lustig pohrává s vývojem je kouzelné a Collet je nádhernou, krátkou výpravou do světa ženy za dráty.
Knihu jsem četla na doporučení. Je to americkým způsobem psaná "psychologická" vysvětlující kniha o rozdílech žen a mužů, práci psychoterapeuta a také trochu Boha v pozadí. Asi mě trochu mrzí, že se onu křesťanskost autor snažil napasovat do poslední kapitoli a sem tam někde utrousil nějakou křesťanskou poznámku.
Někdy se pan Mertin tak trochu opakuje nebo opakuje takovéty omšelé fráze a věčné pravdy. Několikrát jsem se musela vrátit o pár stránek zpět a hledat, zda si tak trochu sám sobě neodporuje.
Kniha je ale rozhodně kvalitním náhledem do "rodičovství" nebo do základních pravidel výchovy a vzdělávání dětí.
Joestieina Gaardera mám ráda, četla jsem od něj již mnoho knih a vždy mě nezklamal. Kniha je velmi oddychová, hraje si se slovy a příběh má velmi nekonvenční. Rozhodně to není šálek kávy pro každého. Hodnotím ji jako oddychovou četbu na chaloupku. Ovšem překvapil mě vlastně závěr, kteý tak jako vyplnul ze situace a možná jsem očekávala, že spolu nakonec budou happy crazy forever..
Popis měštana 19.století s celou jeho nabubřelostí, pýchou, nestřídmostí se v mnohém nezměnil v popisu člověka 21.století. Kniha byla milým, krátkým výletem do 19. a následně 15.století, kde se lidské činy poměřovaly jinými měřítky.
Kniha je bajecnym pruvodcem, ktery muze byt napomocny pri budovani manzelskeho svazku. Je dobrym pripomenutim a lehce stravitelnou ukazkou co to vlastne znamena byt ve smlouve v krestanskem pojeti.
Měla jsem docela velké očekávání od knihy slibující "Zaručený návod". Styl americké literatury hledající návody mi není zcela blízký. Autor v knize vypichuje tři literární díla, která mají skutečnou hodnotu a neustále se na nich točí. Ve své podstatě je kniha takovým deníkem "My to dělali špatně, ale teď se snažíme vychovávat dobře.. zkus to také". Rozhodně ale nepopírám, že jsem si v knize nenašla nějaké dobré rodičovské rady, které chci zkusit aplikovat.
Tuto knihu doporučuji i pro mládežníky, kteří ještě v maneželství nejsou:)
Pan Hejzlar popisuje svůj životní příběh, plynule navazuje a doplňuje Kameloty I a Kameloty II. Mám jeho styl psaní moc ráda. Kniha je duchovně - historicky - osobnostně zajímavá. Velice jsem ocenila jeho otevřenost v popisování jeho životního putování, hříšnosti a naplnění života slovem Božím. Děkuji za ta slova!
František Emmert shrnul přehledně, jasně a uceleně historii a kontext doby T.G.Masaryka. Děkuji za tuto knihu.
Kniha je plná návodů a pouček. Mé dvě hvězdičky dávám jen proto, že nejsem fanda těchto amerických námětů na život. V knize se odkazují na výzkumy, výzkumy nejsou nikde uvedeny. Celkově je kniha asi vtipným připomenutím rozdílnosti mužů a žen, ale neshledávám v níž žádnou hodnotu.
Příjemně smutný příběh o smrti, o ztrátě a naději blízkých dnů.
Nádherná kniha, která pojednává o stvoření světa tak trochu "jinak". Daniel Pasterčak se vyznamenal svými okouzlujícími slovními spojeními. Výtvarné zpracování knihy je umělecké!
V úvahách, které autor předkládá čtenáři se vydáváme na cestu do Betléma. Jedná se o adventní kalendář příběhů. Na každý den jeden. Nevydržela jsem to a přečetla úvahy jako knihu při cestách vlakem. Autor vždy svůj příběh zakládá na biblickém textu a následně nám dá nahlédnout do křesťanských i nekřesťanských světů lidí, se kterými se setkal nebo jejichž příběhy zná. Kniha je čtivá, svižně psaná a milým stylem podává obraz narození Ježíše Krista v Betlémě.
Objevila jsem Masaryka v naší domácí knihovně a těšila se na něj. Není to tak docela četba do vlaku, ikdyž jsem ji tam četla. M. Machovec se nás snaží provázet životem pana prezidenta Masaryka od dětství až po jeho skon. Kniha je náročnější vědeckou prací, obdivující TGM ve všech směrech. Odhaluje nám filosofické pojetí života TGM, jeho sudijní úspěchy, jeho cestu životem, politický náhled na situaci v naší zemi při vzniku první republiky.
Kniha pro mě byla přínosná pro objevení nálady, ve které první republika vznikala a jakým způsobem se TGM dostal k politické profesi.
Kniha je součástí červené knihovny, kterou až tak úplně nemusím. Nicméně, současně otevírá téma eutanásie a samostatného rozhodování člověka. Autorka nechává na čtenáři, zda souhlasí či nikoli. Celou situaci si prožíváme v časovém úseku šesti měsíců společně s hlavní hrdinkou knihy, která se zdá být originální a jedinečná, myslím si však, že to byl jen takový pokus a hlavní představitelka příběhu je obyčejná dívka vyrůstající na malém městě. Čas od času se objevuje prolínání pohledů a popis situace jiných hrdinů z knihy, to se mi zamlouvalo a bavilo mě číst i jiné charaktery. Autorka se samozřejmě zamiluje do invalidního, bohatého muže, o kterého pečuje v rámci pracovního úvazku na dobu určitou. On je ale se svým upoutáním na vozík nespokojený a je rozhodnutý odjet do Švýcarska, kde jsou ochotni mu udělat eutanázii. Úkolem Lousi Clarkové je přimět ho žít. V celém závěru knihy přiměje spíše sebe žít a nechat druhé činit vlastní rozhodnutí.
Autorka knihy se snaží vystihnout dobu temna, kterou svět ještě nezažil. Popisuje situaci v USA, kdy se v důsledku lidských chyb přestanou rodit děti. Ženy jsou zoufalé, muži se chopí svých autoritářských "biblických" mocí. Moc v knize je založena na dvou verších z Bible. Musím říct, že s tímhle si autorka pohrála moc hezky. Líbí se mi způsob, kterým se snaží ukázat, že vytrhování z kontextu není cesta, kterou bychom se měli nechat vést. Zaujal mě i způsob přechodu z normálního života do života pod područí druhých, vymývání mozků a nastolení nových pořádků. Hlavní hrdinka, asi June, nás provádí svými myšlenkami a světem, který se zkazil, ale pro někoho se zdá být lepší. Konec knihy mě tedy nemile překvapil, ale myslím si, že je to spíše mým ovlivněním seriálem, který jsem viděla před četbou.
Kniha je pro mě zklamáním. Nedostala jsem se přes 150s, ikdyž jsem se hodně snažila. Vůbec bych knihu nepopsala jako s groteskní nadsázkou, ale spíše jako ubohou snahu udělat biblický příběh podle aktuálního lidství - tzn. co nejvíce sexuálních motivů a příliš mnoho rádoby žertů. Pro mě velmi domýšlivá a zbytečně naivní kniha.
Styl, kterým je kniha napsaný je tak blbý až je dobrý. Prvních několik desítek stránek jsem měla veliký problém se stylem psaní, ale jde si zvyknout.
Kniha je příběhem českého vědce, který se potýká s láskou, názory lidí a světem. V knize se otevírá téma svobody života ve světě, vlastního názoru. Otevírá velmi současné téma pro naši zemi: rasismus. Kniha je psaná tak trochu automatismem, příběh ale běží příjemným tempem s vracením se do minulosti po své vlastní ose života. Indie je zde dána kontrastem k "lepšímu" životu všude jinde ve světe. Dramatické popisy udávání mladých dívek cizinců i sexualní potřeby hlavního hrdiny.
Milý Láďo, knihu jsem čítala ve vlaku několik málo dní. Znovu si uvědomuji, jak moc je potřeba činit dobrodiní a milovat. Milovat celou duší, celým srdcem i tělem.
Z jednoho z příběhu jsem si vštípila otázku: "Kdo je věřící?" a větu: "Tak jako my jsme závislí na Božím dobrodiní, jsou lidé kolem nás zavislí na milosrdenstvím našem!" Moc díky!