Líný rodič

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Podtitul: Zaručený návod, jak být pohodovým rodičem: lenošením a nečinností k lepšímu rodičovství S nadsázkou napsaný text o výchově dětí pro všechny líné rodiče. Líný rodič = pohodový rodič = pohodové dítě. Autor v knize popisuje, co a jak dělat jinak ve výchově dětí, aby byly děti šťastné, pohodové, soběstačné a aby v rodině panovaly dobré vztahy. Své rady zakládá na obecných principech, které může každý používat ve výchově po svém. Problém vidí v tom, že rodiče do výchovy vkládají příliš mnoho práce. Radí nechat děti žít, nevnucovat jim pravidla. Nabízí rodičům řadu úvah, pomocí kterých by měli nalézt vlastní přístup k rodinnému životu a neřídit se podle úzkoprsých, uniformních souborů pravidel....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/34_/34644/liny-rodic-34644.jpg 3.5107
Orig. název:

The Idle Parent (2006)

Žánr:
Literatura naučná, Rodina
Vydáno:, Jota
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (31)

Kniha Líný rodič

Přidat komentář
SONP
16. února

Pár rad, které kniha obsahuje, už většina rozumných rodičů provozuje a nejsou nijak světoborné. Souhlasím s autorovým názorem na záplavu dětského světa plastem a ani níže popisované levičácké autorovy názory mi nejsou zcela cizí, jenže špatná je podle něho i veškerá technologie, auta, letadla, moderní domy, myčky nádobí, zábavní parky a mnoho dalších věcí, bez kterých se člověk 21. století neobejde.
Většinu textu tak tvoří prezentace autorova světonázoru ve stylu "Současná doba je špatná, nejlepší byl středověk a co bylo po 17. století je třeba zahodit". Takže moderního člověka nesdílející autorovy názory kniha spíše naštve než poučí. 50%

Simikik
13. února

Měla jsem docela velké očekávání od knihy slibující "Zaručený návod". Styl americké literatury hledající návody mi není zcela blízký. Autor v knize vypichuje tři literární díla, která mají skutečnou hodnotu a neustále se na nich točí. Ve své podstatě je kniha takovým deníkem "My to dělali špatně, ale teď se snažíme vychovávat dobře.. zkus to také". Rozhodně ale nepopírám, že jsem si v knize nenašla nějaké dobré rodičovské rady, které chci zkusit aplikovat.

Frupet
27.09.2018

Do knihy jsem se pouštěla s velkým nadšením, které mě postupně opouštělo. Spíš mám pocit, že bych si měla přečíst Emil, čili o výchově a další knihy, ze kterých autor vychází a cituje.
Některé myšlenky mi byly blízké, např. že zábava s dětmi nemusí být nákladná návštěva zábavního parku, ale třeba hraní si v lese nebo společné vaření... ale když tutéž myšlenku čtete stále a stále dokola...
S jinými myšlenkami vyloženě nesouhlasím, například odmítání hraček... na lego a jiné stavebnice prostě nedám dopustit. Na většinu plyšáků se nám sice práší, ale s některými si dcera hraje hodiny a hodiny...
A věčné omílání toho, že si máme dát pivo a nechat děti ať si dělají co je napadne - proč ne, ale proboha, nebudu tvrdit, že je to výchova....

Shashlick
03.07.2018

Spíše než o rady k výchově dětí se jedná o sociální manifest. Připravte se na nadpoužívané pojmy kapitalismus, puritáni, katolíci, atd. Autor si přečetl tři knihy, ze kterých neustále cituje a na jejich základě se staví proti současnému řádu (nutno přiznat, že v některých směrech zcela oprávněně). Názory jsou prezentovány jako nezpochybnitelné a pokud s nimi nesouhlasíte, jste dle autorových slov prosťáček.

Co se týče rodičovských rad, tak autor je skutečný odborník. Má tři děti, přičemž nejstaršímu bylo v době napsání osm let (takže o tom, jak výchova nakonec dopadne, se nic nedozvíte).
Autor si také často sám odporuje. Například vás nabádá, že není potřeba dobře placené zaměstnání, které vás obírá o čas, který byste měli věnovat rodině. Načež v jiné kapitole prozradí, že si jeho rodina vzala hypotéku, aby si mohla najmout chůvu. Jakoby snad svůj text psal v delším časovém úseku a již jej znovu nečetl.
Obecně lze vycítit, že většinou rad se autor při výchově svých dětí neřídil, pouze mu krátkodobě zafungovaly (viz časté užívání obratu "minulý týden jsem zpozoroval...").
A kapitola o chování zvířat, to byl jeden vtip vedle druhého. Nejsem žádný odborník, doma jsme chovali pouze slepice a králíky, ale autorovy "převratné " objevy mi opravdu vyloudily úsměv na rtech.

Nakonec dávám dvě hvězdy za pár trefných postřehů o naší společnosti. Nečekejte však žádné převratné objevy.

konicekbily
21.05.2018

Věřím, že autor píše své knihy s nadhledem a ne vše o čem v knize píše ve skutečnosti provádí. Ale v jednom s ním souhlasím, i s naším spisovatelem ze století devatenáctého:" všeliké kvaltování pro hovada dobré jest". Jistou dobu již si neorganizuji -ani mému nejbližšímu okolí -život zbytečně dopředu - a je to v pohodě.

baacinka
10.03.2018

Asi jediná kniha o rodičovství, která mě bavila a se kterou se dá souhlasit. Zdaleka ne se vším, ale s tou hlavní myšlenkou, určitě. Časem se to opakuje a ztrácí dech, ale čtivě to napsané je, o tom žádná.

roso.mak
28.11.2017

Ach chudáci rodičové v US, že potřebují takové rady. Rady napůl dávno objevené a napůl zcestné a nebezpečné. Třeba, že děti můžou jíst kdy chtějí, naprosto mimo vůli rodičů.

OK, vyházejte nesmysly, vemte za své, co se vám líbí a asi tak třikrát přitvrďte, co se týče samostatnosti a disciplíny. Pak se možná dočkáte klidu.

Elyen
15.02.2017

Z dětských hřišť, kroužků, moderních hračkářství, mamadiskuzí i obvyklých hodnot většinové společnosti mám kopřivku, přesto (nebo možná právě proto) mě tato vychvalovaná kniha zklamala. Autor nepřichází s ničím objevným, zůstává v obecné teoretické rovině bez praktických příkladů a není ani vtipný. O dětech, manželce, přátelích, zvířatech, přírodě mluví čistě pragmaticky, bez jakéhokoli citového zabarvení. Po dvacáté zmínce o zálibě v alkoholu, zrůdnosti plastových hraček, tuposti korporátních zaměstnanců, zbytečnosti osobních aut či směšnosti plánovaných rodinných akcí nudí a irituje. Na svět a život pohlíží (jako my všichni) očima své životní filosofie, nedává však prostor pro jiné možné výklady skutečností a situací. Podle něj je tak např. zavinování kojenců pouze nezdravou, despotickou snahou o jejich omezování. A můj syn přitom začal mít díky mému objevení této metody klidnější a delší spaní. Sama jsem poznala, kdy už nebylo zavinování dále potřeba. Obdoba zavinování může pak být důležitá v mnoha jiných životních obdobích a situacích v lidském životě. Tom Hodgkinson je na můj vkus až příliš extrémní, kritický a sebestředný a jeho kniha pro mě rozhodně nebyla oddychovým čtením. Jako u většiny knih o výchově dětí jsem měla co dělat, abych ji dočetla.

Čtenářník
05.02.2017

Kniha Líný rodič, v níž autor předkládá svůj pohled (a pohledy jiných autorů) na výchovu dětí, je určitě v mnohém přínosem a stojí za přečtení - naleznete v ní několik zajímavých tipů a poznatků. Každý si z knihy může vybrat, co se mu zlíbí. Na knize oceňuji zejména autorův ojedinělý humor a domnívám se, že spousta věcí je psána s velkou nadsázkou :)

Signorina
19.01.2017

Doporučila bych hlavně těm, co tu výchovu trochu moc "baští". Kniha kontrastuje s moderní dobou, kdy rodiče své děti učí hlavně to, že se kolem nich neustále poskakuje a neuvědomují si, že jim tak prokazují medvědí službu. Když už nic, tak za přečtení kniha určitě stojí.

anansie
13.01.2017

Po přečtení Jak být volný a Jak být líný mě kniha Líný rodič už vlastně nemohla ničím překvapit. Jen mě utvrdila v tom, že líný rodič jsem taky a své ojedinělé pocity viny za to, že vnímám realitu jinak, než davová většina kolem mě, tudíž odhazuji s úlevou v dál a cítím se o něco sebevědoměji.

Phoenix
21.10.2016

Rudozelený anarchista a neoluddita Hodgkinson a jeho představa o výchově dětí. V jednotlivostech má pravdu (např. není dobré se snažit udržet děti ve stoprocentně bezpečném prostředí, není dobré jim koupit tuny zbytečných hraček, není dobré skákat pouze kolem nich a udělat všechno pro ně a za ně), ale jako celek je kniha tak neuvěřitelný ideologický blábol, že se může směle rovnat „veledílům“ jako je Kapitál nebo Mein Kampf.

Autor samozřejmě vychází z nebetyčného nesmyslu Jean-Jacques Rousseaua (autora citátu „Jakmile fakta odporují vaší teorii, tím hůře pro fakta“ a nejen proto velkého oblíbence komunistů) jménem „Ušlechtilý divoch“. Takže kupříkladu nabádá k tomu, abychom děti neučili nic o morálce nebo autoritách (a brojí proti téměř jakémukoli řádu včetně dodržování časových harmonogramů). Kniha je také (vzhledem k ideovému zakotvení autora zcela pochopitelně) plná útoků proti kapitalizmu, přičemž autorova ideologická zaslepenost kulminuje například výrokem „Nehody mohou být osvobozením z pochmurné atmosféry výkonnosti industriálního kapitalizmu“. Jinými slovy, nevadí, že u nehod umírají lidé, hlavně že je možné jejich existenci použít k nesmyslnému ideologickému útoku.

Zcela nepřekvapivé je také autorovo selektivní vnímání reality a velmi pečlivé vybírání pouze těch faktů, které odpovídají jeho světonázoru. Osobně jsem dalek tvrzení, že dnes je všechno správně a středověk bylo jednolité období staletí trvajícího temna. Ale tvářit se jako autor, že ve středověku se měli lidé lépe prakticky ve všem a ignorovat třeba masovou kojeneckou úmrtnost, výrazně nižší věk dožití nebo obrovské morové epidemie (kterým v Evropě padly za oběť desítky milionů lidí při výrazně nižší hustotě osídlení než dnes), to chce opravdu ideologickou vymaštěnost první třídy.

Přesně kvůli (ne)myšlení, jaké autor předvádí, se nachází euroatlantická civilizace až po krk v neomarxistických sračkách. Ani náhodou nejde o řešení, nýbrž o příčinu problému.

Tapeworm
03.08.2016

Na většinu toho, co radí Tom Hodgkinson jsem se vlastně mohla zeptat rodičů, až na pár výjimek (myslím si, že rodinné dovolené můžou být fajn, školy a školky jsou pořád ještě nejlepším možným způsobem vzdělávání a socializace a děti by se opravdu neměly učit zacházet se zvířaty metodou pokus - omyl a týrat je tak) s ním nemůžu než souhlasit. Dítě jsem sice zatím nevychovala ani jedno, ale vzhledem k tomu, jaké mám vzpomínky na dětství já, můžu Tomovy výchovné metody jen doporučit :)

gemi
31.07.2016

Zpočátku zajímavé až slibné, ale postupem času čím dál víc mimo realitu. Po sto stranách jsem to vzdal...

syskas
03.07.2016

Túto knihu pokojne mohla napísať moja babka. Presne takto vychovávala svoje 4 deti a potom aj mňa s bratom, od jedného roka až kým sme nešli do školy. Naučili sme sa postarať sami o seba, dávať si na seba pozor, pomáhať doma... Zároveň popri práci si babka vždy na nás našla čas - na rozprávanie, odpovede na zvedavé otázky, ktoré začínali: "Babka a prečo....?" Bolo to nádherné detstvo.
Pri čítai kníh tohto autora sa vždy znova presviedčam, že som v podstate rodená anarchistka :-).

Svastas
27.06.2016

Kniha představuje jiný pohled na rodičovství, než jaký se dnes nebohým rodičům předkládá. Dnešní doba klade na rodiče obrovský tlak. Například máte pocit, že děti musíte od narození tahat na plavání kojenců, pak na různé hudební kroužky a jiné nesmysly (které se samozřejmě nedají zvládat bez stresu, pokud máte více než jedno dítě). Jsem jediná u nás z baráku, kdo nechává šestileté dítě samotné hrát na hřišti (ostatní rodiče trpělivě postávají kolem a pečlivě na své děti dohlíží). Dnes se vám vnucuje, že dobrý rodič je ten, kdo se dětem "věnuje" - to je organizuje jim život a veškerou zábavu, včetně právě hraní na pískovišti. Jsem ráda za tuto knihu, alespoň si nemusím připadat hloupě, že se snažím vést děti k samostatnosti co nejdříve. A taky že mi je jedno, že mi rok a půl starý syn běhá po zahradě nahatý a pojídá hlínu ze záhonu, zatímco si jeho brácha vyrábí postavičky z jílu místo toho, aby oba kultivovaně seděli u televize v čistém oblečení. Na venkově nebo v menších městech je to nejspíš jiné, ale v Praze mi situace přijde podobná tomu, co autor popisuje.

Lenka4
24.04.2016

Zdá se, že autor zařadil čtenáře do pozice dítěte, kterému je třeba neustále vysvětlovat a opakovat několik pouček, aby je pochopil a zapamatoval si je. Při troše zamyšlení je evidentní, že nic převratného nepředkládá. Navíc je každé dítě zcela jiné a nelze proto výchovné metody zobecňovat. Možná by knize prospělo více příkladných rodinných historek. Zajímavé je, že se autor neváhal prezentovat jako osoba holdující pivu a občas pořádně vzteklá.

maximka
25.10.2015

Kniha mě hodně bavila a taky jsem se v ní poznávala. Podle názvu jsem se jí trochu bála, ale ukázalo se, že líný rodič je tak trochu přirozený rodič, nic proti přírodě. Vedu děti k samostatnosti a zde se to ukazuje také jako výhoda. Zmíním zajímavé zásady, jakože je zbytečné jezdit do zábavných dětských center, radši si pozvat návštěvy domů, děti si hrají a dospělí se můžou bavit podle sebe. Důležité je také nebýt stranou u dětských her, ale klidně jako pasívní hráč, třeba jako sedačka :-) Další zásady: Hrajeme si v přírodě, na polích, plastové hračky nejsou potřeba. Líný rodič je šetrný rodič, vynalézavý rodič. Oba pracujeme tak málo, jak je to možné, zvlášť když jsou děti hodně malé. škoda že kapitola o knihách je mi tak vzdálená, spousta z nich nevyšla v českém překladu. Ale jinak opravdu povedené dílko.

dohnálci
06.01.2015

Vzhledem k dvěma malým potomkům, mohu říci, že každý by měl vychovávat děti dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a ne podle rad jiných, neb je nejvíce milujete vy a ne nějaký spisovatel. Knihu jsem ani nedočetla, neboť hlavní myšlenka je jasná a přišla mi zdlouhavě rozebíraná. Pokud bych ji méla doporučit, tak jedině bezdětným.

lue
09.10.2014

Jo, dobrá kniha. Takhle vychovávám už několik let, jen to někdo musel napsat, abych si to utvrdila, že nejsem mezi těma všema "bydlenkama a mamčama" které na hřišti a v okolí poznávám jediný blázen.

Dandy1
21.07.2014

Spíš odpočinkové čtení než rádce. Hlavní myšlenka knihy, je pravdivá.

Evelin
11.02.2014

Taková oddechová četba...

Truckline
24.11.2013

Inspirativní kniha. Ač jako návod k rodičovství asi příliš použitelná nebude, k zamyšlení je v ní postřehů dost. Určitě stojí za přečtení.

saly
25.10.2013

Obhajoba tzv. vědomého zanedbávání dětí pro ty, kdo si třeba myslí, že musí dětem obětovat vše a zbytečně se stresují...

between
17.10.2013

Základní myšlenka je hned jasná. Zbytek je na můj vkus až vlekle popisovaný. Ačkoliv zatím bez vlastní zkušenosti, tak realizace těch sice dobrých myšlenek nebude tak jednoduše aplikovatelná. Logicky úvádí příklady na podporu své myšlenky, ale nepochybně by bylo spousta situací, kdy to je obráceně. Myslet si, že co je zadarmo a přírodní, že kolem toho bude vládnout harmonie je naivní a děti se pohádají i o kus klacku v lese. Také je to psané víc pro "přecivilizované lidi pohlcené konzumem", kterých ovšem je bohužel čím dál víc.
Každopádně svůj přínos ta knížka má.

vorenus
27.09.2013

Má druhá kniha od Toma a opět spokojenost!V knize je spousta mouder do života a ještě k tomu se to dobře čte!Autor má v hodně věcech velkou pravdu, ale neříkám, že ve všech.Prostě nebrat život tak vážně i když je situace jakkoliv vážná.S tím se dá jen souhlasit.Určitě si koupím v budoucnu nějakou další knihu autora.

Klamm
12.06.2013

Vzal jsem si z knihy poučení pro výchovu dětí: ,, NECHTE JE BEJT..."

Tedy do určité míry, samozřejmě! Nenechat je například bejt jen proto, abych mohl doma v klidu chlastat jak autor káže.
60%

regi1
10.06.2013

Četla jsem s chutí,často jsem se i smála,souhlasím určitě s mnoha radami autora,jen je tak ještě dokázat doma prosadit...

Zuzka_Dudek
27.03.2013

Zpočátku jsem knihu četla s velkým nadšením a se spoustou názorů souhlasím, nicméně, je potřeba si uvědomit, že autor pochází a žije v UK, kde je život přece jen jiný. Myslím si, že naše děti to na stromy a do přírody nemají ještě tak daleko, a generace dnešních mladých rodičů vyrostla ještě za dob, kdy v televizi nebylo moc na co koukat a běhalo se "po venku". Jako námět na přístup k rodičovství a varování před hrozbou moderního světa je to určitě dobrá inspirace.

Kapis
01.02.2013

Kniha se mi moc líbila a přečetl jsem ji dost s chutí, s takovými 85% věcí nemohu než nesouhlasit. Rady tipu "Pracujte méně" apod. jsou sice krásné, ale každý nemá to štěstí, že se může živit psaním a válet se doma a na zahradě;-) Každopádně jsem si z ní dost odnesl - jestli v dobrém nebo špatném ukáže až čas