sgjoli komentáře u knih

Další pecka od Johna Greena! Tentokrát se Greenovi podařilo skvěle zpracovat téma užívání si života a hledání důležitých životních priorit jedince bez ohledu na to, co od nás očekává společnost. Zároveň je zde výborně zachyceno téma toho, že člověk zná jiné lidi často jen do určité míry a ještě zkresleně. Ta hlavní myšlenka, že se spousta z nás až moc zabývá vlastními životy, že se kolikrát ani nesnažíme vžít do pozice druhých a vidět svět jejich očima, mne skutečně pohltila a nutila se zamyslet. Na Greenovi mne baví to, že dané téma vždycky zpracuje s lehkostí sobě vlastní, kniha je napsaná velmi čtivě a zajímavě, zároveň si ze čtení člověk něco odnese. Z mé strany rozhodně naprostá spokojenost a určitě se k Papírovým městům ještě někdy vrátím.

27 04.06.2016

Vražda v Mezopotámii je další z mých nejoblíbenějších příběhů o Poirotovi. Kromě toho, že se autorce opět podařilo sepsat detailně propracovaný a logicky vystavěný případ, tak mne na této knize také baví to, že se odehrává v atraktivním prostředí archeologických vykopávek. Toto prostředí se Agathě podařilo skvěle vykreslit a přiblížit, ale není se čemu divit – archeologické vykopávky byly autorce velmi blízké, a tak znalostí o nich využila. Zároveň mě bavila tísnivá tajuplná atmosféra doprovázející okolnosti smrti hlavní postavy. Já si čtení rozhodně užívala.

26 04.06.2016

Na této knize mne bavilo, jak se autorovi podařilo vylíčit vnitřní rozpor hlavní postavy. V době, kdy se Anna stala královnou, byla stále ještě dospívající dívkou, která – nebýt vdavek s nejmocnějším panovníkem Evropy – by pravděpodobně žila úplně jiný život, jako jiné šlechtičny té doby. Touha chovat se „normálně“ - nekrálovsky v ní bojuje s vědomím, že se musí přemoci a stále se musí mnoho učit, aby se osvědčila jako královna česká a budoucí císařovna římská. Tento rozpor mezi touhou žít jako normální dívka a mezi povinnostmi, které si musí coby panovnice osvojit, je provázen celou knihou. Přibský v knize úžasně a velmi citlivě popisuje Annin vnitřní přerod v dívky v ženu – zatímco zpočátku ji poznáváme jako dívku, která ještě do jisté míry tíhne k dětským zábavám, na konci knihy ji opouštíme jako vnitřně dozrávající ženu.
Osobně jsem si čtení této knihy nadmíru užila a určitě se k ní ještě v budoucnu vrátím.

13 04.06.2016

Vzhledem k tomu, že jde o young adult literaturu, musí člověk počítat s tím, že to nebude zas tak moc náročné čtení, ale i tak musím říct, že jsem si knihu vlastně dost užila. Nakonec jsem se dočkala celkem napínavého tajemného příběhu se zajímavou zápletkou a zajímavým vyústěním. Rozhodně jde o zajímavý napínák s mysteriózním nádechem, který dokáže čtenáře zaujmout. Vysvětlení všeho se nám dostane až na samém konci, takže jsme napínáni celou dobu. Sama jsem byla s rozuzlením spokojená, navíc se dá konec částečně považovat za do jisté míry otevřený, což mne osobně dost baví, ale chápu, že by to mohlo některé čtenáře trochu otrávit. Nicméně – co se týče mě samotné, bezvadně jsem si u knihy odpočinula, bylo to napínavé, tajemné a rychle mi to uběhlo. Což bylo přesně to, co jsem od knihy čekala. Za mne lepší průměr.

7 04.06.2016

Od této knihy jsem příliš mnoho nečekala, což asi bylo dobře, protože při případném nadšení bych asi narazila na zklamání. Takhle mohu být jen mile překvapená, že to nebylo zas tak mizerné, jak jsem se zpočátku bála.
Nápadově je to docela zajímavé, příběh je celkem čtivě napsaný, rychle to plyne, autor zbytečně nic neokecává (žádné zbytečné popisy přírody a čehokoliv dalšího, které by zdržovaly). Kniha nepřináší nic nového, originálního či neotřelého, co by vám nedávalo spát – to jistě ne. Je to takový ten klasický survival, kdy lidi musí něco udělat, aby přežili. V tomhle případě mi to trochu připadalo jako jakési křížení Hunger Games s Robinsonem Crusoe – postavy musí pro přežití plnit úkoly a jsou při tom na pustém ostrově uprostřed ničeho.
Jak jsem psala, není to nic objevného, spíš je to jen taková jednorázovka buď k odpočinku nebo pokud potřebujete zabít čas. Do určité míry je to dějově předvídatelné, ale přiznám se, že ten konec jsem teda nečekala. Celkově mi kniha přišla taková spíš povrchní – dějově by podle mého mohla být trochu rozsáhlejší, nápaditější, vynalézavější. Při čtení mi to tak ani nepřipadalo, ale po dočtení jsem měla takový neodbytný pocit, že se tam vlastně skoro nic nestalo. :-D Ve výsledku je to tak pro mne jen jakýsi průměr. Škoda, nápad dobrý, ale autor z toho mohl vytlouct daleko víc.

12 04.06.2016

Spouštěč byl mým prvním seznámením s Wulfem Dornem a jsem skutečně ráda, že jsem se nakonec odhodlala k tomu, abych se do knihy pustila. To byla naprosto neskutečná jízda!
Hlavní hrdinka byla skvěle vykreslená a její osud byl výborně popsaný. A ten zvrat v jejím životě jsem opravdu nečekala! Pro mne to bylo naprosto strhující a výborně popsané a detailně propracované! Celá kniha je čtivá, akční, napínavá, nenechá vás ani na chvilku vydechnout. Pořád se zde něco děje a je to napsané tak chytlavě, že se od čtení prostě neodtrhnete. Wulf Dorn rozhodně ví, jak zaujmout a napínat své čtenáře!

19 28.05.2016

„Holčička“ není ten typ knihy, u které se budete klepat strachy a po přečtení se budete bát být sami po tmě, to jistě ne. Nicméně jde minimálně o skvělý psychologický román a po jeho přečtení se přiznám, že bych vskutku nerada zůstala sama ztracená v lese, bez ohledu na to, že jsem o X let starší než hrdinka této knihy. :-D
Kniha je skvěle napsaná, je napínavá a přesvědčivě vykreslená, že má člověk skutečně pocit, jako by s tou holčičkou byl skutečně v lese a prožíval vše, co prožívá ona. Nevím, jak se to Kingovi povedlo, ale vyprávění z pohledu devítiletého dítěte se mu podařilo napsat naprosto věrohodně. Četla jsem knihu již dvakrát a určitě se k ní vrátím minimálně ještě jednou.

23 28.05.2016

Tahle kniha velmi neobvykle nahlíží na téma první světové války – konkrétně se zaměřuje na téma rozmáhající se vlny spiritismu, kdy se zdevastování a utrápení lidé snaží pomocí seancí spojit se svými padlými příbuznými. Námětově mne kniha zaujala již po přečtení anotace a já tak doufala, aby to ve výsledku nebylo nakonec zklamání. A nebylo! Popravdě jsem dostala víc, než jsem čekala.
Jedná se o výborně napsaný psychologický román s prvky hororu a nadpřirozena. Je velmi čtivě napsaný, je napínavý, detailně a logicky propracovaný, postavy skvěle vykreslené – a zvlášť hlavní hrdinka je velmi sympatická a člověk si ji velmi rychle oblíbí. Navíc ta atmosféra! Atmosféra je velmi intenzivní, mrazivá a napínavá – člověk se do příběhu ponoří, ani neví jak, a knihu neodloží, dokud se nedostane na samotný konec. Závěr je pak úžasně vygradovaný. Rozhoně všem doporučuju!

17 28.05.2016

Začátek této knihy je poněkud pomalejší, ale pak kniha nabere takový spád, že jsem se vůbec nemohla od čtení odtrhnout, jak mne vyprávění vtáhlo do sebe. Román je čtivý, napínavý a hlavně velmi realisticky napsaný. Námětově je to rozhodně zajímavé a vlastně i docela děsivě reálné – představa, že by se něco podobného mohlo odehrát i v reálu, je celkem mrazivá a strašidelná. Nicméně zpět ke knize – kniha je skvěle napsaná, napínavá, detailně propracovaná a já si ji naprosto užila.
Při čtení jsem si také vzpomněla na romány Tma a Tma 2.0 od Ondřeje Neffa, které jsou na stejné téma. Takže kdo jste nečetl a zajímá-li vás tato tématika, rozhodně je také doporučuju, stejně jako Vteřinu poté!

13 28.05.2016

Tato kniha je další takový z těch survivalů, kde parta lidí musí bojovat o svůj život – ať už bojují proti sobě nebo proti přírodě či čemukoliv jinému. Pro mne to byla jednorázovka, od které jsem nečekala nic moc velkého – pouze to, že příjemně zabiju dlouhou chvíli. A to jsem taky dostala. Bylo to akční, napínavé a já si to užila. Námětově to není nijak originální – vlastně mi to dost připomínalo Rollinsovu knihu Ledový ostrov, popř. film Věc (s Kurtem Russelem v hlavní roli), ale nestěžuju si – počítala jsem s tím dopředu.
Bylo to napsané velmi živě a čtivě, i když je pravda, že mne trochu trochu rozčilovaly některé postavy svojí povahou a chováním. Předpokládám však, že ty postavy tak byly napsané schválně, aby čtenářům lezly na nervy, nicméně já teda autora za to skoro proklínala.Nicméně i tak jsem si to užila a pokud máte rádi akční a napínavé survivaly odehrávající se v tvrdé nehostinné přírodě, určitě doporučuju!

15 28.05.2016

Krvavá Mary je další z těch knih, od které jsem původně nic nečekala, ale nakonec se z tohoto hororu vyklubalo celkem povedené dílo, které mne bavilo od začátku až do konce. Nemůžu tedy říct, že bych se vysloveně bála a byla z knihy vyděšená k smrti, to určitě ne, nicméně se jedná o zajímavě podané napínavé vyprávění s prvky nadpřirozena a mysteriózna a já se u toho bavila. Také kvituju, že kniha celkem příjemně plyne, není nijak zvlášť ukecaná – v tomto případě to je pro mne rozhodně velké plus. Samotný závěr byl pro mne trochu překvapivý a nečekaný.
Celkově příjemné překvapení, čekala jsem něco o dost horšího. A nebo začínám mít čím dál menší nároky.

10 28.05.2016

Od Přebytečných jsem původně vůbec nic nečekala a asi to bylo dobře, protože se mi „za odměnu“ dostalo příjemného překvapení. Tahle kniha má sice svoje mouchy (například uspěchaný konec a některé scény mohly být lépe propracované), ale zápletka byla zajímavá, postavy celkem sympatické, příběh čtivě napsaný a já si celkově čtení moc užila a bavila se u toho. Škoda, že to bylo myšleno jako young adult. Dost je to na tom poznat a člověk s tím holt musí počítat – pokud tento žánr nevyhledáváte, možná vás čtení nebude moc bavit. Já s tím problém neměla, ale říkám si, že kdyby byla kniha napsaná pro „dospělého čtenáře“, mohla by nabídnout daleko víc. Osobně bych si uměla představit detailnější propracování, které by nám celý svět přiblížilo více do hloubky, a také by se nabízelo napsat příběh trochu drsnějším či syrovějším stylem, který by podle mého určitě neuškodil, možná by spíš naopak knihu udělal o to zajímavější a sugestivnější. Nicméně v té podobě, jaké to je, beru knihu jako lepší průměr a fajn oddechovku.

10 28.05.2016

Stejně jako u Ženy v černém jsem se i na tuto knihu coby fanda hororových a duchařských příběhů hrozně moc těšila, ale nakonec se bohužel dostavilo zklamání.
Samotné čtení ubíhalo celkem rychle, bylo to svižně napsané, ale opravdu nemohu říct, že bych se nějak při čtení bála nebo cítila dlouhodobě nějaké napětí nebo jakoukoliv podobnou emoci, kterou by člověk při duchařském příběhu čekal. Knihu jsem přečetla na jeden zátah a pořád jsem čekala, kdy přijde nějaká ta pasáž, co by mi vyrazila dech, nebo mne alespoň překvapila, nebo že by mi z ní mrazilo v zádech, ale najednou byl konec a ono nic. Nechci tvrdit, že se v knize napínavé či tajemné události vůbec nedějí, jsou tam, ale je jich tam jak šafránu. Zbytek je bohužel jen vyprávěním, které těchto pár skrovných napínavých scén spojuje dohromady. A to mi prostě nestačí. Škoda no, námětově to je rozhodně zajímavá kniha, ale autorka bohužel nevyužila plně potenciál, který to mělo. Dalo se z toho podle mého vyždímat daleko víc a mohla to být skvělá napínavá, tajemná, strašidelná kniha. V této podobě to je však pro mne slabota a zklamání.

8 28.05.2016

Na tuto knihu jsem se těšila už dlouho, a to i přesto, že jsem nejdříve viděla filmy a vlastně už věděla, o čem to je a jak to vlastně skončí. I když je kniha tenoučká, dostala jsem od ní vše, co jsem od ní očekávala. Filmy a kniha se v některých detailech lišily, ale to se dalo vlastně tušit, a mně to vůbec nevadilo, naopak jsem byla ráda, protože jsem věděla, že i přes tu základní dějovou linii dostanu od knihy něco, co mi filmy nenabídly.
Je to ten typ hororu, který bude hrát na vaše nervy pomocí nevědomí, nejistoty. Stejně jako hlavní hrdina tápete, nevíte, co máte čekat, nerozumíte některým věcem, a to je to, co já mám na hororech ráda. Ten pocit, kdy tušíte něco tajemného a strašidelného, ale vlastně pořád nevíte, co se děje.
V případě Ženy v černém jde o skvělý mysteriózní duchařský příběh, vhodný k ukrácení dlouhého večera a který vám svojí výborně popsanou atmosférou příjemně pošimrá vaše nervy. Ti otrlejší by se možná mohli trošinku nudit, ale já byla spokojená a příjemně jsem se u knihy bavila.

16 28.05.2016

Po přečtení této knihy ve mně zůstaly poněkud rozporuplné pocity. Na jedné straně je to ten typ knihy, u které čtenář již velmi brzy dokáže odhadnout, jak bude příběh probíhat a jak asi zhruba končí. Dějově je to tedy kniha velmi snadno předvídatelná, zároveň jsem se při čtení nemohla ubránit jistému pocitu naivity a povrchnosti. Obsahově také není kdovíjak originální – příběhů o krásce a zvířeti bylo napsáno již mnoho. Na straně druhé musím říct, že mne zaujalo moderní pojetí. Netvor je také psaný velmi jednoduchým stylem, takže se to velmi rychle čte a kniha se tak dá přelousknout za jeden večer.
Nejedná se o žádný zázrak a literární veledílo, to jistě ne, ale čekala jsem jednoduchou nenáročnou oddechovku a to jsem dostala. Na jedno přečtení proč ne. Pro mne průměrná fajn kniha.

8 28.05.2016

Přestože je tato kniha určena pro mladší čtenáře, i tak to nebylo moc lehké čtení, a to pro téma, kterému se kniha věnuje. Nicméně mne čtení tohoto románu celkem bavilo – kniha byla velmi citlivě a čtivě napsaná, zároveň ten způsob, jakým je vyprávění pojato, je velmi zajímavý a rozhodně zaujme. Kniha je částečně takovým sladkým či hořkosladkým příběhem dvou zamilovaných teenagerů, který čtenáři nepřinese nic moc nového, co by neviděl někde jinde. Zároveň je však zajímavě napsaným dramatem člověka, který se musí rozhodnout, zda chce žít život, v němž přišel o celou rodinu, nebo si zvolí raději smrt. Části, kde se řešil vztah hlavních hrdinů, mne moc nebavily (holt prostě nejsem cílová skupina), ale ty části v nemocnici mne naopak bavily hrozně moc! Ve výsledku pro mne takový lepší průměr. :)

10 21.05.2016

Od této knihy jsem původně očekávala úplně něco jiného, vůbec však nelituju toho, že se kniha vyvrbila nakonec úplně jinak. Dostalo se mi výborně napsaného příběhu zabývajícího se tématem, které se dotýká nás všech. Hlavní postava Maud je velmi sympatická a člověk si ji velmi rychle a snadno oblíbí. Zároveň mi jí ale bylo líto, protože spolu s ní prožíváme to, jak se musí poprat s tím, že trpí zapomnětlivostí a jak je to s každým dnem horší a horší.
Pro mne to byl silný čtenářský zážitek!

13 21.05.2016

Měděný jezdec je výborně napsanou historickou romancí popisující boj hlavních postav Taťány a Alexandra, a to boj o vlastní přežití a boj o to, aby tito dva hrdinové mohli být spolu. Autorka si při vyprávění rozhodně nebere servítky, co se detailů týče – důkladně nám popisuje, jaké to bylo žít v Leningradě během okupace, velice sugestivně líčí hladomor a mráz, který obyvatele sužovaly, zblízka popisuje pocity jednotlivých postav, nebrání se ani detailnějším milostným scénám. Konec knihy je pak úžasným akčním vyvrcholením, které nám nabízí jakousi naději do budoucna díky své neukončenosti. Což ale je jedině plus, protože to dalo Simmonsové možnost v příběhu pokračovat a napsat jeho pokračování, které si rozhodně velmi ráda přečtu. Co se týče mě, já knihu rozhodně chválím, a zase jen chválím. Čekala jsem romantický příběh (ale ne kýčovitě podaný) posazený na historickém pozadí, který se člověku vryje do paměti, a toho se mi dostalo ve vrchovaté míře. Určitě se k Měděnému jezdci ještě někdy vrátím!

19 21.05.2016

Vraždění lazebnic je i přes tragický konec příjemnou oddechovou knihou, která je napsaná živě a s lehkostí. Čtení velmi rychle ubíhá a než se člověk naděje, je najednou konec. Velmi kladně oceňuji zvládnuté reálie doby (autor je vystudovaný historik), které příběhu dodávají na přesvědčivosti a reálnosti. Přitom jsou do příběhu vetknuty naprosto přirozeně a nenuceně, že má čtenář pocit, jako by v té době skutečně žil a procházel se rudolfínskou Prahou spolu s postavami s naprostou jistotou. Knihu bych určitě doporučila, zvláště těm, kteří se při čtení rádi vracejí do dob dávno minulých, mají rádi příběhy s prvky detektivky, ale zároveň si u knihy chtějí odpočinout. Tento román jsem si i přes smutný konec rozhodně užila!

10 21.05.2016

Diamantového tygra jsem poprvé četla asi tak před deseti - patnácti lety. Pak jsem knihu na dlouhou dobu úplně vypustila z hlavy, což mělo za následek, že jsem takřka pozapomněla děj. V hlavě mi však uvízl vskutku kladný dojem, který tehdy na mě kniha udělala, což mne přimělo, abych si knihu zopakovala. A nelitovala jsem. Kladný dojem z knihy přetrval, možná se i navýšil, a já si čtení Diamantového tygra opětovně užila. Ač by někoho od dočtení mohlo odradit to, že autorka nám nabízí větší množství geologických údajů, podle mě to knihu jen obohacovalo a pomohlo to čtenáři lépe nahlédnout do tohoto světa, který není každému blízký. Přestože kniha zahrnuje tolik informací, podařilo se podle mého Maxwellové napsat knihu dynamicky a napínavě. Zároveň mne bavily hlavní postavy Erin (hlavně její charakterový posun, proces její vnitřní proměny z nedůvěřivé ženy v ženu sebevědomou) a Cole, který je jako postava dlouhou dobu záhadný a vy nevíte, na jaké straně stojí. Celý příběh je pak skvěle okořeněný popisy nádherné australské přírody, v níž se děj částečně odehrává. Za mne rozhodně spokojenost.

8 21.05.2016