sf1 komentáře u knih
Nic moc jsem od románu nečekal, protože byl vyhrabán z koše roky po smrti autora, a ještě se odehrává na Divokém západě. Jaké bylo mé příjemné překvapení, když se z očekávané laciné kovbojky vyklubala mistrná fabulace a jedna z nejlepších Crichtonovek. A největší překvapení odhalí autor až v doslovu.
Po otřesném Neuromancerovi, hodně divné Mašině zázraků a nemastných neslaných Zrcadlovkách je toto konečně kyberpunk, který byl srozumitelný a čtivý. Následné povídky byly také výborné.
Naprosto vynikající sci-fi v té nejčistší a nejlepší podobě, která zcela po zásluze vyžrala všechna nejdůležitější SF ocenění. Fascinující popis vnitřního světa Rámy, záhady, které skoro všechny zůstanou nevysvětleny a mrazivě okázalá ignorace lidstva, které si myslí, jak je úchvatně jedinečné... Clarke na vrcholu sil!
Stupidita plná hloupých intrik, povrchních romantických vzplanutí a křesťanských žvástů, kterou dorazil otřesný překlad a obrovské množství překlepů.
Ten vznik náboženství u čílů na podobně nesmyslném základě jako lidské náboženství byl prostě perfektní. Jako zbytek knihy samozřejmě.
Nejlepší česká sci-fi povídková sbírka. Co povídka to skvost.
Největší dějový zvrat od dob Šestého smyslu. Brada mi spadla úplně stejně jako tehdy v kině.
Autor vzal mustr Selfies a narouboval na něj Chlorid sodný. Takže vraha známe od začátku a skoro pět set stran čteme o tom, jak po něm Carl a spol. pátrají. Rozvláčné, nudné, protkané katolickými tlachy.
Skvělý rozjezd, slabá druhá polovina, ještě slabší konec. No stačilo, Camillo.
Poklad kapitána Kida považuji za nejlepší dlouhé dobrodružství Čtyřlístku. Napínavé, vtipné a s parádní pointou.
(SPOILER) Ten pozvolný návrat demence mi přišel daleko děsivější než cokoli, co kdy napsal Stephen King.
Krátký román o tom, co následuje, když tajemství neviditelnosti objeví amorální gauner. Celkem to ušlo, záměrně archaický překlad je fajn, ale to obrovské množství překlepů je otřesné (vyd. Melantrich 1990).
Velký kultovní prd. Co povídka, to originální nápad, ovšem zpracování čtenářsky odpudivé. Povídky jsou nesrozumitelné, bez pointy, plné plytkého žvanění, působící jako kdyby si autor hlavně honil vlastní ego.
...aneb Jak jsem z jednoho tématu vydojil sedm knih.
Tak především tohle není sci-fi ale fantasy. A to navíc nesnesitelně nudná a blbá. Stále mám pocit, že bych měl za dočtení této slátaniny dostat nějaké ocenění.
Zdaleka nejhorší Clarke, opravdu otřesné! Na téhle pitomosti se Clarke spolupodílel tak maximálně půlstránkovou synopsí a vlastním jménem.
Problém této ságy, pokud ji celou přečtete v krátkém čase, je, že autor nejen vykrádá sám sebe (doslova opisuje celé pasáže), ale ještě si protiřečí. 2010 nenavazuje na 2001, 3001 popírá epilog 2010, co bylo v jednom díle zakázané, už v dalším nevadí. Celá tetralogie je i přesto dost dobré sci-fi, komu sedí Clarke, ať se klidně vrhne i do Odysey. Ale ta nekonzistentnost čtenářský zážitek děsně sráží.
Srovnávat Artemis s Marťanem je nesmysl. Taky snad srovnáváte Nadaci s Koncem Věčnosti? Artemis je stejně jako Marťan kvalitní sci-fi připomínající starou školu z Astoundingu plnou zběsilé akce, dějových zvratů a happy endingu jako dělo.
Sem tam fóreček k pousmání, ale většinou plytké plácání o všem a o ničem.
Úplně jiný příběh 2. A úplně stejně perfektní oblbovačka na čtenáře. Příznivcům Nessera a dua B&B absolutně doporučuji.