Sarah11 komentáře u knih

(SPOILER) Autorčinu Divergenci miluju celým svým srdcem a pořád čekám, že mi svým dalším počinem vyrazí dech stejně, jako to bylo u jejího debutu, ale mám pocit, že tohle byla úplně poslední šance, kterou jsem jí dala.
Začátek vypadal slibně - parta hrdinů kolem třicítky, kteří jako teenageři zachránili svět, se musí vyrovnávat s neutichající pozorností médií, ale i sami se sebou a se svými traumaty, a hlavní hrdinka, která rozhodně není psaná s cílem se zalíbit, ale vy ji svým způsobem chápete. No posuďte sami, nezní to skvěle? Ano, zní. A řekla bych, že do téměř do půlky to skvělé bylo...
Jenže pak přišlo cestování mezi dimenzemi a moje touha vědět, jak to bude dál, padla prudce dolů. Najednou se děj začal neskutečným způsobem táhnout a já postupně ztratila poslední zbytky zájmu, takže odhalení identity našeho hlavního záporáka mě nechalo naprosto chladnou a novinové články a tajné spisy, kteté měly knihu obzvláštňovat, mě začaly vyloženě otravovat. A bohužel to nenapravil ani závěr.

2 16.04.2022

Trochu jsem se bála, jak si autorka poradí s postavami, které známe ze seriálu, ale musím uznat, že tento úkol zvládla přímo bravurně. Maeve je správně cynická, Otis přesně tak akorát neohrabaný, ale dobrosrdečný, Eric se do všeho vrhá po hlavě a Aimee? Ta mě tady svými hlody bavila snad úplně nejvíc. Místy jsem se dokonce musela nahlas zasmát.
Co se týče samotného děje a zápletky, tam už ale kniha oproti seriálu ztrácí šťávu. Působilo to na mě jako taková hodně odlehčená verze pro mladší - málo narážek na sex, postavy (ač si stále nějakým způsobem zachovávaly svoji seriálovou povahu) se občas chovaly na můj vkus až moc dětinsky. Na druhou stranu nebýt jich, tak samotná zápletka knížku neutáhne.
Ve výsledku příjemné odpočinkové čtení, které pobaví, ale beru to spíš jenom jako takový doplněk k seriálu, který je v mnoha ohledech lepší.

1 16.04.2022

Kdovíproč jsem čekala podobný vibe jako u Horečky od Karen Marie Moning (kdo četl, ví), ale Půlnoční kroniky s ní mají společný opravdu jen žánr urban fantasy.
Nástroje smrti jsem sice (zatím) nečetla, ale jsem si téměř jistá, že se autorky, když to řeknu hodně mírně, inspirovaly. Když to řeknu na plnou pusu, tak to prostě víceméně obšlehly, ale bohužel to nefunguje.
Všechny postavy byly nemastné, neslané a žádnou z nich jsem si nedokázala dostatečně oblíbit, takže jsem se do čtení musela neskutečnýn způsobem nutit, a i když už jsem četla dost špatných knížek, nepamatuju si, kdy jsem u nějaké takhle trpěla.
Půlnoční kroniky také slibují romantiku, což mi přišlo jako neotřelá kombinace, ale... Kde přesně byla ta romantika? A ne, to, že hlavní hrdina hrdince neustále kouká na prsa a na zadek, opravdu není romantika. Pomalá romantika mi celkem vyhovuje, ale tady nejen, že k ničemu nedošlo (vyjma jedné pusy), ale ani jsem tam necítila žádnou chemii, což je pro romantiku klíčové.
Další kapitola sama o sobě je svět. Ano, autorky nám vysvětlí, že pokud lovec bojuje s jakoukoliv příšerou, aktivuje kolem sebe jakousi bublinu, aby ho nezahlédli běžní smrtelníci - fajn, dobře, beru, ale když se nějaký z nich k této bublině přiblíží, jak přesně to funguje? Nabourá? Projde skrz? Donutí ho to přejít na druhou stranu ulice? A druhá věc - co potom se stopami po boji? Rozbitá auta, výlohy? Nikdo se neptá? Nenahlásí to policii? Co mi drásalo nervy ale asi nejvíc je to, že u sebe všichni nosili zbraň a nikdo si toho nikdy nevšiml. Nikoho nikdy nezastavila policie? Nedívala se do kufru auta a nebylo jí divné, že tam někdo jen tak vozí brokovnici? Hlavní hrdinku nikdy nezastavila hlídka a nevyptávali se, proč s sebou nosí kuši?
A hlavní záporačka? Nuda. Vůbec jsem nepochopila její záměr.
I když jsem chorobný dočítač sérií, tohle mě otrávilo natolik, že další díly vynechám, díky.

1 16.04.2022

Byla jsem trochu skeptická, jestli mě Cameron i do třetice dostane (Psí domov jsem ještě nečetla, ale teď už o něm nepochybuji), ale on to opět dokázal. Psí slib je nádherný srdceryvný příběh, který se ale nezabývá pouze psí láskou, ale otevírá spoustu zajímavých a důležitých témat, ať už se jedná o problematiku přehrad, "bojových" plemen, nahrazení lidské pracovní síly stroji, život člověka upoutaného na invalidní vozík nebo čínskou kulturu.
Baileyho jsme si jistě oblíbili všichni, ale mně opět přirostli k srdci i naši lidští hrdinové. Smála jsem se společně s nimi, fandila jim, byla smutná, když si procházeli něčím těžkým... A to je přesně to, co od skvělé knihy očekávám. Na konci samozřejmě ukápla i slzička. Myslím, že lepší závěr jsme si nemohli přát.
P.S. Jen doufám, že to podobně funguje i s kočkami. Moc bych si přála, aby se k nám naše kočičí dušička, která odešla velmi brzo, vrátila.

5 06.03.2022

V první řadě nesmíte ke knize přistupovat jako k nějaké divoké jízdě, která vás na začátku vcucne a vyplivne až na konci. Přistupujte k ní jako k milému, vtipnému příběhu z běžného života, který si nejspíše nějakým způsobem prožil nebo prožije každý z nás. Co si budeme povídat, život je většinu času stereotyp. Chodíme do práce, do školy, trávíme čas s rodinou... Pokud ke knize budete přistupovat tímto způsobem, myslím, že, stejně jako já, nebudete zklamaní. Je to takové pohlazení po duši v dnešní hektické době.
Řekla bych, že Lara Jean v poslední knize dospěla a získala sebevědomí, což se mi líbilo. Obzvlášť, když to vpálila Peterovi, protože já sama jsem měla chuť ho občas proplesknout. A bylo jich tu víc, kteří by potřebovali pár facek - Margot, která je vším, jen ne nejstarší podporující sestrou, ale nejvíc Pererova matka, která se montovala do vztahu svého dospělého syna. Bože, to mi tak pilo krev!
Nicméně celkově jsem si knihu moc užila a musím se přiznat, že mi celá ta parta bude chybět.

5 06.03.2022

Kniha má jednoduchý styl psaní a krátké kapitoly, takže se čte poměrně rychle a lehce, bohužel ale nepřináší absolutně nic nového, na co už bychom v tomto žánru nenarazili. Vlastně se drží úplně klasické šablony, a tak můžeme celkem snadno předvídat, kam se celý příběh bude ubírat.
Zombíků bylo na můj vkus dost málo, hlavně pak ve druhé polovině, kde se více než samotná apokalypsa řešilo vztahové drama. Ta romantická linka mi přišla totálně zbytečná.
Nebylo to vyloženě zlé, ale kdybych si to nepřečetla, asi bych o nic zásadního nepřišla.

3 05.03.2022

Nejlepší díl trilogie. Autorka si zřejmě nechávala veškerou akci na závěr série a to je neskutečná škoda. Kdyby se celá série nesla v tomto duchu, tak je to úplně o něčem jiném. O zvraty tu není nouze, některé jsou předvídatelné, některé méně, ale konečně to alespoň dostalo šťávu.
Novina rozpolcenost se zde projevuje v plné síle, a i když už mi často lezlo na nervy číst o dalším způsobu, jak vrazit Adrianovi kudlu do zad, byla svým způsobem pochopitelná.
Autorka taky krásně popisuje vztah rodičům k dětem.
Co se týče závěru - něco takového jsem čekala, ale v trochu jiné obměně, myslím, že kdyby to skončilo tím, k čemu to celou dobu směřovalo, vyzněl by celý příběh lépe, ale i tak jsem byla víceméně spokojená.
Nejpřekvapivější částí byl pro mě rozhodně epilog, akorát mám pocit, že autorka si tím trošku nechala pootevřená vrátka pro další pokračování a nevím, jestli to je něco, po čem toužím...

2 02.02.2022

Já vlastně ani nevím, co k tomu napsat. Četlo se to celkem dobře, styl psaní je přístupný, ale nic se tam neděje. NIC. Nějaká akce se objevuje až téměř ke konci, jinak se to stále točí v kruzích. Renegáti mi místy přišli až natvrdlí, Nova se kolikrát vymlouvala tak okatě, že jsem si říkala, že už to přece musí prasknout a ono ne. Pochopila bych to ze strany Adriana, protože ten měl růžové brýle, ale nejmocnějším Renegátům to nedocvaklo?
Plusové body dávám za postavu Maxe, který je prostě zlatíčko, a Calluma, jehož pasáže mi vždy vykouzlily úsměv na tváři.

2 31.01.2022

Neměla jsem velká očekávání, ale musím říct, že jsem byla mile překvapena.
Líbilo se mi téma OCD, o kterém jsem ještě žádnou knihu nečetla a které bylo dle mého názoru velmi hezky a poučně zpracované.
Leu jsem si oblíbila hned, k Jayovi jsem si musela trošku hledat cestičku, ale to byl nejspíš účel. Naopak oceňuji to, že to byl opravdu bad boy se vším všudy, ať už co se týče chování, vyjadřování, zájmů, způsobu bydlení... Líbilo se mi taky vhodné, vkusné a vtipné zakomponování popkulturních narážek - takhle se to dělá!
Jediné, co bych vytkla, bylo velké množství anglických výrazů, což by někomu angličtinou nepolíbenému mohlo dělat problém. I já jsem měla s pár výrazy problém. Samozřejmě jsem si dokázala domyslet, o co jde, ale v životě jsem to neslyšela a nepoužila. :-D Na konci se vše okolo drogového gangu vyřešilo dost snadno, nevěřím tomu, že by to v realitě takhle fungovalo.
Jinak se ale jedná o fajnovou oddychovku, kterou jsem zhltla během dvou večerů a mohu s klidným srdcem doporučit.

2 17.01.2022

Hned, jak jsem se do knihy pustila, mi bylo jasné, že už mám letošního favorita.
Jedná se o velmi silný příběh o toxickém vztahu, fyzickém i psychickém násilí, manipulaci, citové závislosti, ale i o následném uvědomění a vyhledání pomoci psychologa, zároveň je to ale napsáno tak lehce, napínavě a poutavě, že nemůžete přestat otáčet stránky.
Tato kniha by určitě neměla zapadnout a s klidem by se mohla zařadit i do povinné četby. Myslím, že je důležitá bez ohledu na věk čtenáře.

5 17.01.2022

Je pravda, že už nejsem cílovka, ale tahle kniha bohužel nepatří mezi ty, které si můžete přečíst v jakémkoliv věku. Bylo to celé takové nemastné neslané, námět zní skvěle, ale celé to jen tak klouže po povrchu, žádný z hrdinů ničím nevyčnívá.
Koho si Sophie nakonec vybere je jasné hned, jak se poprvé setkají, což by mi nevadilo, ale ocenila bych, kdyby autorka ten vztah víc rozpracovala. Na to, že to má být romantická knížka, je tam romantiky žalostně málo.
Líbí se mi nápad s obrovskou rodinou, ale tady už toho na mě bylo nějak moc, vůbec jsem nevěděla, kdo je kdo (možná by pomohl nějaký rodokmen?), ale na druhou stranu v průběhu knihy přijdete na to, že to pro příběh není stejně vůbec podstatné.
Kniha není objektivně špatná, je vlastně docela milá a neškodná, ale mě už to v mých 23 letech prostě nestačilo.

1 07.01.2022

Já se tak moc těšila, ale tohle jsem vyloženě protrpěla od začátku až do konce. Tak do tří čtvrtin jsem vůbec nechápala, o co jde, a když jsem se do toho konečně trošičku dostala, už jsem byla tak otrávená, že mě vůbec nezajímalo, co bude dál a četla jsem jen z donucení.
Nápad asi dobrý, ale tohle na mě působilo spíš jako nějaká úplně prvotní verze, zmatený soubor nápadů, na kterých je ještě potřeba dost zapracovat, aby se to celé dalo číst a dávalo to smysl.
Tu romantickou linku jsem asi taky úplně nepochopila, na tom, že jedna postava tu druhou neustále sráží a dívá se na ní svrchu, mi nepřijde nic romantického.
Když už nic, tak jsem alespoň doufala v nějaké epické vyvrcholení, ale ani to se bohužel nekonalo, a ač nemám ráda, když se někdo ke knihám chová ošklivě, tuhle jsem po dočtení měla opravdu chuť vyhodit z okna a zapomenout, že jsem ji někdy četla.

1 19.12.2021

Nemůžu si pomoct, ale já tuhle spisovatelskou dvojici zkrátka miluju.
První díl byl fajn, ale trochu jsem se motala v postavách, takže to nebylo úplně ono. Ale ten druhý? Tady můžu s klidným srdcem konstatovat, že to bylo (téměř) perfektní. Už dlouho jsem nezažila ten pocit, kdy se každý večer těšíte, až si konečně lehnete do postele a budete si číst. Ani zde samozřejmě nechybí charakteristický humor, který nemusí být šálkem čaje každého, ale mým rozhodně ano, skvělá parta postav (oceňuji, že jsme se dozvěděli i hodně informací z jejich minulosti), napětí, bitvy, ale i nějaká ta láska. Což je mimochodem asi jediný problém, který s touhle knížkou mám - ta romantika mezi Aurorou a Kalem nějak úplně neklape, nebo alespoň já jsem z toho neměla ten pocit. A Aurora, ač je to ona, kolem které se točí celý příběh, stále zůstává mojí nejméně oblíbenou postavou. Měla jsem pocit, že potřebuje neustále zachraňovat a ujišťovat, jak moc je skvělá.
Nicméně doufám, že závěrečného dílu se dočkáme co nejdříve, protože nevím, jak dlouho ještě po tom, co se stalo na konci, dokážu čekat...

5 30.11.2021

(SPOILER) Nevím, jestli je to mým momentálním rozpoložením, nebo stylem psaní, ale mě se to prostě ani trošku nedotklo. Ten románek se celý seběhl tak strašně rychle, což není zrovna můj šálek kávy, ale byla bych ochotná to akceptovat, pokud by mezi hlavními hrdiny byla nějaká chemie, jenže nebyla. Smrt sestry hlavní hrdinky mi taky přišla jako poněkud zbytečný prvek, který měl podle mě jediný úkol - a to ještě víc tlačit na pilu, což se ale tak úplně nepovedlo.
Romantizování nemocničního prostředí je kapitola sama o sobě. Většinu času mi přišlo, že v nemocnici nemají jiné pacienty než naše hlavní hrdiny - sestry neměly nic jiného na práci, než krotit bandu teenagerů, kteří si chodili z oddělení na oddělení, jak se jim zachce, dokonce i do kuchyně a na podobná místa, kde zřejmě nikdo nepracoval, a aby toho nebylo málo, tak se jeden z hrdinů vloupá na operační sál - to byla vážně třešnička na dortu.
A o závěru ani nemluvím... Když hlavní hrdinka jen tak z rozmaru odmítla nové plíce, "protože se milujeme a já už je nechci" (protože náhradních orgánů je na rozdávání a na transplantaci se nečeká roky - nemluvě o tom, že někdo se třeba vůbec nedočká...), měla už jsem chuť křičet.
Pěkný pokus o druhé Hvězdy nám nepřály, ale nepovedlo se. Hvězdička za krásnou obálku a postavu Poea.

5 09.11.2021

Druhý díl je opět čtivý, svižný, je tu spousta vtipných situací a dialogů, zkrátka Lara Jean, jak ji známe z prvního dílu. V poslední třetině mi to ale už přišlo trochu repetitivní a na to, že se tam něco řeší tři čtvrtě knihy, se to vyřeší hrozně jednoduše a lehce. Ale možná to byl účel - někdy si stačí jen pořádně promluvit a problémy jsou rázem vyřešeny. Těším se na poslední díl.

3 07.11.2021

Na tohle opravdu nejde použít jiné přívlastky než "sladký" a "roztomilý". Jako první jsem tentokrát viděla filmy, do kterých jsem se naprosto zamilovala, takže jsem se zprvu bála, jestli mě knížky ještě budou bavit, ale pohltilo mě to už od úplného začátku. Knížka se čte lehce (čteno v angličtině), moc mě bavil ten humor, dokonce mě někdy donutila se nahlas zasmát, slovní roztržky mezi ústřední dvojicí byly perfektní. Naprosto jsem si zamilovala většinu postav (Lara Jean, Peter, Kitty, Chris), ale našly se i takové, které mě doháněly k nepříčetnosti (Margot, později Josh).
Co se týče hlavní hrdinky, tady asi budu vybočovat od většiny recenzentů, ale mě sedla. Nepřišla mi ani sobecká, ani ubrečená ani *doplňte jakoukoliv negativní vlastnost z komentářů*, ale správně ztřeštěná s kapičkou roztomilé naivity (nesmíme zapomínat, že je jí šestnáct, bože, kdo v takovém věku nedělal blbosti?!) a v mnohém mi připomínala mě, i když šestnáct mi bylo už hodně dávno.
Knihu jsem přečetla téměř na jeden zátah a pohladila mě po duši, což od dobré romantiky očekávám. Nemám co vytknout a to už jsem dávno mimo věkovou skupinu, pro kterou je tenhle příběh psaný.

4 07.11.2021

Druhý díl je hodně o pocitech, opravdového děje je tu pomálu, a i když dle mého názoru dobře a uvěřitelně popisuje depresi a vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka, tak nějak se to točilo pořád v kruzích a myšlenky se stále opakovaly, až jsem měla někdy pocit, jestli už jsem to samé jednou nečetla.
Nevím, jestli jsem si to jen špatně nepřečetla, ale také mám pocit, že autorka několikrát změnila věk Hailee. V první knize na začátku zmiňovala, že je jí 24, potom 22 a v druhém dílu najednou 21?
Trošku mě štval klasický postoj hlavní hrdinky "nejsem pro tebe dost dobrá", protože, SAKRA, však ti několikrát vysvětlil, že chce TEBE (!!!), ale jinak opět chválím popis vztahu, který byl vyspělý a hlavní hrdinové na sebe nežárlili kvůli nesmyslům. Chase je zlatíčko.
Je to zkrátka taková oddechovka, která brnká na vážnější notu, ale asi vám dlouho v hlavě nezůstane.
K čemu mám opět výtky, stejně jako u přechozího dílu, je překlad. Z Charlotte se najednou stala Charlotta, některé věty mi přišly kostrbaté a některá slova dost zvláštní. Chválím za trigger warnings, ale nejsem si jistá, jestli mají na poslední stránce smysl.

1 25.09.2021

Musím se přiznat, že mě knihy zaujaly spíše svými obálkami, které jsou opravdu krásné, ale zároveň už jsem měla dlouho chuť na nějakou dospělejší romantiku, takže to byla jasná volba.
Co velmi oceňuji, jsou hlavní hrdinové. Chase není typický tajemný a majetnický bad boy, ale vlastně docela fajn kluk, který je schopen vyspělého vztahu, a Hailee naopak není typická asociální knihomolka (ne že by na tom bylo něco špatného, ale je to v tomhle typu literatury trochu klišé), ani přehnaně sebevědomá dobrodružka, ale působí lidsky a uvěřitelně. VELKÝ palec nahoru za netoxický vztah a za zmínění ochrany při sexu.
Co se týče samotného příběhu, tam už kniha trošku pokulhává. Ze začátku, když se seznamujeme a postavami a hlavní hrdinka poznává Fairwood, je to celkem zábavné, ale potom už příběh plyne stále ve stejném tempu, takže jsem se někde za polovinou přistihla, že se vlastně trošku nudím.
Polovinu závěrečného zvratu (Katie) jsem tušila už tak nějak od začátku, ale druhou polovinu (co Hailee chystá) jsem neodhadla, takže se mi líbilo, jak nakonec všechny dílky zapadly do sebe.
K čemu mám ještě výtky, ale není to chyba autorky, je překlad, který je místy docela kostrbatý, u některých slov jsem měla pocit, že snad ani neexistují a musela jsem hodně přemýšlet, co tím chtěl básník říci, někdy byly dokonce zachovány anglické výrazy nebo byly v jedné kapitole anglicky a v další česky. Dost mě také rušilo časté střídání minulého a přítomného času a jazyk, jakým se spolu postavy bavily, mi přišel dost strojený a rušivý, myslím, že třeba kdyby místo "děkuji" používali "děkuju", působilo by to mnohem přirozeněji, ale to je asi jen má osobní preference.

3 23.09.2021

Knihu jsem koupila už nějakou dobu zpět za krásných 79 korun v Levných knihách, takže jsem nečekala zázraky, ale opět jsem byla vyvedena z omylu, protože v Levných knihách se někdy objevují opravdové poklady, až je potom mi vlastně líto, že se tam ty knížky dostaly...
Autor si mě získal už od začátku svým sarkastickým stylem psaní, který v knihách naprosto miluju, a klasickými puberťáckými výplody, nad kterými jsem se královsky bavila. Přitom to ale nebyl jen obyčejný příběh ze střední školy, ale mělo to překvapivě docela hloubku. Řeší se rodinné vztahy, nenaplnění očekávání ze strany rodičů, nepochopení, rozvod, těžká nemoc v rodině, drogy, sebevražda... Nebudu vyjmenovávat všechno, ale je tam toho opravdu hodně. Ale i přesto to na mě nepůsobilo překombinovaně a soucítila jsem (skoro) se všemi postavami, smála jsem se s nimi, bála se, brečela (skoro)... A když jsem si na konci přečetla prosté a jednoduché "Umřel." a dolehl na mě význam té věty, tak jsem šla do kolen, protože jsem pořád tak nějak ve skrytu duše stále doufala, že ta postava otevře oči a zjistí, že je v nemocnici nebo tak něco.
Rozhodně zajímavé čtení, doporučuju.

2 05.09.2021

(SPOILER) Pane bože, tohle už byla vyloženě slátanina...
Opět jako u přechozího dílu - většinu postav jsem nemohla vystát nebo ve mně absolutně nevyvolávaly žádné emoce, chemie mezi Jackem a Sabou nulová, protože Saba je posedlá DeMalem a potom ty zvraty na konci... Cením, že se autorka nebála zbavit důležitých postav, ale bohužel se mě to vůbec nedotklo. A odhalení s Tommem a DeMalem? Kolik by v tom případě muselo DeMalovi být? A proč by si proboha chtěl vzít svého největšího nepřítele? Přece by mu muselo být jasné, že to nevyhnutelně dřív nebo později musí vést k jeho konci.
Jestli si chcete přečíst dobrou YA dystopii, tak s touhle sérií neztrácejte čas.

2 05.09.2021