sangreseth
komentáře u knih
Kruh
Mats Strandberg
Kruh je z mého pohledu nejvíc nedoceněná ya fantasy série všech dob. Je to nádherný příběh, především pokud se zaměříte na všechny charaktery a jejich myšlenky. Autorům se nějak povedlo vykreslit je všechny tak skutečně a detailně, cítíte, že jim naprosto rozumíte. V takovém množství postav je to skoro k neuvěření.
Příběh jako takový se rozvíjí skrz všechny tři díly - zpočátku to skoro vypadá jako každý jiný příběh o “vyvolených, ale po třech knihách je vidět, jak moc promyšlená celá trilogie je. Je škoda, že knížky jsou už méně dostupné, ale pokud se vám dostanou do ruky, určitě si je přečtěte. Je to jedna z těch knih, kterou spolknete za dva dny a ani nevíte, jak se to stalo.
Zrcadlení
A.G. Howard (p)
Asi bych nedoporučovala číst celou sérii v kuse. Ačkoli je tento díl asi nejakčnější a měl pár skvělých, napínavých scén, byla jsem už unavena neustálou debatou Zach/Morfeus. Je to fajn milostný trojúhelník, ale trvalo to moc dlouho na to, aby mě to vůbec zajímalo. I konec příběhu bych řekla, že je spíš kostrbatý, možná až moc dobrý. Na téhle knize se mi moc líbila morbidnost Kdekolijinde a vývoj Zacharyho, ale asi jsem si přála být po tom všem, co se za tři díly dělo, překvapena, šokována, a to se prostě nestalo. 4* za dobrou knihu, ale jsem ráda, že už je to za mnou.
Divotání
Anita Grace Howard
Tenhle díl mě hrozně zklamal. Asi jsem měla jen jiná očekávání, ale hlavním hybatelem děje jsou tu vztahy mezi Alison, Alyssou a Morfeem. Samotná Říše divů a její charaktery je po většinu knihy upozaděná. Asi by mi to nevadilo tolik, kdyby polovinu knihy všichni jen nepobíhali z místa na místo, zmatení a nerozhodní. Druhá polovina Divotání byla lepší a pár částí bylo opravdu skvěle napsaných, kolem a kolem mi to ale moc nenahradilo. Mám tuhle sérii ráda a chápu, proč byl tento díl potřeba, ale opravdu jsem se musela do čtení nutit.
Šepotání
Anita Grace Howard
Od téhle knížky jsem upřímně tolik nečekala. Moc nemusím převzaté příběhy - většinou se to od původního příběhu odklání natolik, že odkaz k původnímu příběhu působí spíš jako reklama (viz Dvůr trnů a růží), nebo kniha působí jako špatné amatérské dílo bez nápadu. Musím proto říct, že jsem byla opravdu příjemně překvapena - pohled autorky na Alenku z děsivějšího hlediska je tak akorát bizární, že to působí originálně, ale ne překombinovaně. Je tedy, na co se těšit, a přitom se setkáváte se známými charaktery, které vás potěší.
V příběhu je milostný trojúhelník, čehož nejsem velkým fanouškem, ale dává tu smysl a není hlavní hnací silou příběhu. Každý si asi najde toho svého.
Nakonec bych řekla, že ačkoliv mne Šepotání zaujalo a půjdu si přečíst další díl, není to knížka moc čtivá a většinou jsem se do ní musela přemlouvat. Jakmile ji otevřete, je to super, ale nutkání ke čtení jsem u ní neměla.
Třetí stříbrná kniha snů
Kerstin Gier
Báječná kniha s opravdu hezkým koncem. Všechno dopadlo, jak mělo, přitom se ale postavy z problémů nevykroutily příliš snadno. Celé to bylo tak nějak správné a mrzí mě, že už to končí.
Druhá stříbrná kniha snů
Kerstin Gier
Rozšíření snového světa o náměsíčnost dodalo Stříbrným knihám snů nový rozměr a byly ještě o to víc zajímavé a vzrušující. I přes to mi přijde, že je tento díl o něco méně napěchovaný akcí a až na finále, které za to tedy opravdu stojí, je to spíš vztahová knížka. Na druhou stranu - kdo by si stěžoval. Jsem skoro až překvapená, jak Kerstin vystihuje myšlenky teenagerky, všechno na mě působilo naprosto věrohodně a ve spoustě věcech jsem se shlédla. Příběh je samozřejmě plný sladkých momentů, které jsou pro Kerstininy knihy standart, ale navíc tu je i pár plot twistů a novinek, díky kterým série hezky graduje. S knížkou se loučím příjemně potěšena a rozhodně doporučuji všem věkovým kategoriím.
První stříbrná kniha snů
Kerstin Gier
Pro svou cílovku naprostro nepřekonatelná kniha s originálním námětem a dokonalým stylem psaní, který je hravý, s dobře bizarními prvky, příjemně romantický, vtipný a svižný. Hlavní postavy jsou jako vždy u Kerstin super, ale hlavně oceňuji snový svět, který je tak akorát smysluplný a fantasy a zkrátka naplňuje všechny moje představy. Je snadné knihu kritizovat a vidět na ní chybky a nesrovnalosti, když není psaná pro vás, ale když jsem ji v jedenácti četla poprvé, nemohla jsem z toho celé dny spát. Tenhle pocit si dobře pamatuji dodnes a přesto jsem překvapená, jak se i po tolika letech do příběhu zamilovávám nanovo. Dobrá kniha se zkrátka pozná, ať už je určena komukoliv.
Železná vdova
Xiran Jay Zhao
Po dlouhé době mohu s čistým svědomím říct, že nemám slov.
Na naprosto fenomenální konec příběhu se opravdu nešlo připravit a vůbec mě nezanechal chladnou. Také se zasloužil o hodnocení pěti hvězd, ačkoliv jsem byla skrz celou knihu nakloněna spíš čtyřem.
Prostředí příběhu je hrozně nové a zajímavé. Míšení tradičních čínských motivů s moderní společností vás asi nudit ani nemůže. Děj je nadupaný - to, co se zdá jako námět celé knihy, se vyřeší během prvních pár kapitol, a příběh poté nabírá na síle, že ani nechápete, jak jste se do takového momentu za těch 400 stran dostali.
Co se hlavních postav týče, mužské nebyly tak barvité a hluboké, jako Ce-Thien, ale to byl asi záměr. Přesto vás chytnou za srdce. Romantická linka mne zprvu spíš rozptylovala, ale od chvíle, co se rozjela, jsem byla uchvácená. Oceňuji, jak málo prostoru zabrala a přesto byla nedílnou součástí děje.
Morálka a “feminine rage“ Ce-Thien bylo něco, s čím jsem se v literatuře asi ještě nesetkala a už jen proto knihu všem doporučuju. Rozhodně nezklame.
Má lady Jane
Cynthia Hand
Tohle bylo super. Parádní příběh, vtipné a vkusné poznámky autorek, sympatické postavy a svižný děj. Hrozně se mi to líbilo. Hlavní hrdinové jsou plní stereotypů, ale k takovéhle knize to sedí, přidává to hravou a možná trochu až karikaturní atmosféru, která báječně ladí s poznámkami na okraj od autorek.
Knížky se snažím hodnotit k jejich potenciálu v rámci příběhu a zároveň ku žánru a cílové skupině čtenářů, proto i přes jednoduchost a nahodilou nesmyslnost této knížky musím dát 5*, protože to je přesně tak bláznivé a zábavné, jak bych si to představovala.
Co za světla není vidět
Kerstin Gier
Vyrostla jsem jako Kerstinina cílovka a její knihy hltala po celých svých -náct, takže si každou nově vyšlou bezmyšlenkovitě kupuji, protože s kvalitou zkrátka počítám.
Pomněnka se mi dle očekávání líbila - trochu neobvykle jsme od Kerstin dostali dva vypravěče, z čehož jsem nebyla dvakrát nadšená, ale vzhledem k příběhu to dává smysl. Obě postavy jsou fajn, zatím mi k srdci tolik nepřirostli, ale v dalších knihách na to snad bude prostoru dost. Romantická linka na drahou stranu byla fakt super, před pár lety bych z toho byla úplně na větvi, navíc se k sobě moc hodí a je to prostě správně sladké a romantické. Navíc prostředí, do kterého jsou Quinn a Matilda zasazeni, je hrozně zábavné a příjemné na čtení.
(Side note: ten jejich zádrhel by mi asi nepřišel super ani když jsem byla o dost menší a kniha by se rozhodně obešla i bez toho, ale rozhodla jsem se to prostě ignorovat.)
Okraj pro mě byl až moc mišmaš a přála bych si ho vidět v příběhu mnohem víc, abych celý obraz působil celistvěji (na druhou stranu, kdykoliv mi něco nesedělo, stačilo si říct: "Prostě o tom nepřemýšlej." a kupodivu to fakt fungovalo). Myslím, že tohle bude spíš záležitost dalšího dílu, který si také ráda koupím.
Závěrem asi takhle - z Kerstininých sérií jsem vyhodnotila Pomněnku jako nejslabší, ale pořád kouzelnou, navíc máme ještě dvě knihy na to to vykompenzovat. Co mi ale hodně vadilo jsou četné gramatické a jiné chyby - byly tak očividné, že nechápu, jak to CooBoo mohlo vydat. U takovéhle knížky je mi to obzvlášť líto.
Převorství u pomerančovníku
Samantha Shannon
Převorství je po dlouhé době nová YA fantasy kniha, ve které se vyskytují draci, což je rozhodně příjemná změna od víl. Mimo draků kniha nabízí pár dalších mýtických charakterů a hezký systém magie, který narozdíl od obsáhlého světa a náboženství není nijak složitý. Já jsem z knížky opravdu nadšená, protože mám rozmanité světy ráda. Charaktery v knize jsem si opravdu oblíbila, i když jich spoustu bylo záměrně nesympatických, všichni měli hloubku a jejich chování bylo smysluplné. Romantická linka nezastiňovala děj, příběh se okolo lásky opravdu netočí, ale její vyobrazení bylo krásné a jemné. Přesto je tu pár věcí, co mi dojem z knížky malinko pokazily - asi už jsem až moc zvyklá na série, ale konec této knihy je opravdu koncem, navíc na délku příběhu trochu krátký a asi i neuspokojivý, a je mi líto, že takto propracovaný příběh je už po jedné knize uzavřen. Takový svět bych si přála vidět jako ságu, stál by za to. Příběh má také pár trochu zbytečných odboček, které já si hrozně užívám, ale pro ty, kteří neradi čtou “vedlejší“ pasáže to může být vysilující. Za mě něco mezi 4/5*, ale vzhledem k tomu, jak líto mi je, že už mám knihu za sebou, jsem dala 5. Líbí se mi, že kniha opravdu vypráví celistvý příběh i s minulostí postav a provádí vás světem způsobem, že jste do děje s nimi ponořeni. Rozhodně všem doporučuju.:)
Zámek v oblacích
Kerstin Gier
Nádherné.
Kerstin Gier je moje slabost už od dětství, ale i přes mou mírnou zaujatost k jejím knihám musím říct, že je tohle jedna z těch nejkouzelnějších knih, co se v zimě dají číst. Lehké, svěží, sladké, ale ne nutně jen v romantickém smyslu. Knížka je svižná, navodí atmosféru Vánoc a svátků. Spád má rychlý, nikde se nezadrhnete, je to přesně takové, jaké si to od Kerstin představujete. Jsem moc ráda, že autorka po velkém úspěchu série Rudá jako rubín nezačala produkovat průměrné knihy, ale spíš pokračuje a vyšperkovává svůj specifický autorský styl. I přes to, že její knihy jsou romantické, nemáte z nich cukrovou vatu na mozku a po dočtení se cítíte zkrátka moc dobře.
Krvavé ostří
Sarah J. Maas
Pokud sérii čtete opakovaně, rozhodně doporučuji začít tímto dílem. V porovnání s ostatními knihami Skleněného trůnu není tak obsáhlý, komplikovaný, příběhově dechberoucí, zato je rozhodně milý a hodně vám pomůže v pochopení a vnímání dalších dílů. Příběhy jsou kratší a spíš doplňují události, ke kterým se pročtete časem, přesto jsou dynamické a plné děje a vy nemáte pocit, že vás Krvavé ostří jakkoli zdržuje od hlavního příběhu, na který se můžete těšit v dalších knihách.
Velmi oceňuji, jak mladá se Celeana zdá, ten charakterový posun skrz knihy série je skvěle napsaný a v tomto dílu opravdu není těžké uvěřit, že je zatím jen šestnáctiletá holka. Stejnětak mne nadchly odkazy na tuto knihu v dalších dílech. Celé této sérii dodává rozměr a tvar a jsem za něj moc ráda. 4 hvězdy proto, že oproti ostatním dílům mne vlastně neuchvátil, jen mile doplnil, co jsem potřebovala.
Hry o život
Suzanne Collins
mám ráda hunger games. je to krásný příběh, dobře promyšlený, dává smysl. ovšem co mě na knížce zarazilo je fakt, že drtivá většina příběhu je její holý děj. knížka se čte rychle, protože ona skutečně je rychlá. suzanne na popisy, vnitřní monology, úvahy, myšlenky a nádhernou barvitost psaní dvakrát neužije. což vůbec není špatně, jen to asi není nic, co si vezme vášnivý čtenář do rukou a srazí ho to na kolena. naopak si ale myslím, že to je dokonalá kniha pro někoho, kdo zas tolik nečte - děj ho neunaví, styl psaní je absolutně nekomplikovaný a příjemný.
autorce se ve mně nepovedlo úplně vzbudit napětí ani silné emoce, ale vzhledem k tomu, že psala z pohledu chladné katniss jí to nemám za zlé. nakonec musím říct, že jsem si knížku ráda přečetla a vzhledem k její popularitě si ze zvědavosti přečtu i zbylé dva díly, ale osobně mám ráda něco trochu jiného. a musím uznat, že slávu si tahle knížka a její nápad určitě zaslouží.
Klíč
Mats Strandberg
finále celé trilogie bylo doopravdy něco neskutečného.
zatímco u většiny trilogií kvalita napříč knihami klesá a autoři se snaží horko těžko domyslet rádoby logické spojitosti mezi událostmi z první a poslední knihy, je vidět, že sara a mats věděli přesně, co dělají. napsali naprosto komplexní, celistvé vyprávění, do detailů promyšlené a navíc tak... krásné. miluji je. za to, že napsali příběh, kterému věřím. že psali o dívkách, co žily skutečné životy. co naprosto reálně uvažovaly. dívky, co měly charaktery, vlastnosti, zlozvyky. to, jak krásně byl naskrz příběhy ukázán jejich vývin. to, že chybují, nejenom jako čarodějnice, ale hlavně jako běžné středoškolačky.
klíč je bichle, o tom žádná. a určitě to mohlo být o dvě stě stran kratší. ale nikdy bych se těch dvou set stran navíc nevzdala, protože to je přesně ten prostor, který příběhu dodává tu dechberoucí reálnost. a musím říct, že konec knihy byl pro mě opravdu silný čtenářský zážitek - bylo to napínavé, nečekané, mrazivé. a dojemné. strašně, strašně dojemné.
za mě je tohle jeden z nejlepších příběhů, jaký jsem kdy četla. najít tolik spojitostí v naprostých drobnostech mezi první a třetí knihou, které byly psány v rozmezí pěti let, to je opravdu něco. je to pro mě nesmírná radost. takhle by se měly psát knihy.
nakonec už chci jen říct - psala jsem i saře, i matsovi, abych jim sdělila, že mě jejich příběh dostal na kolena, a oba dva jsou to skvělí lidé, kteří si se mnou moc hezky popovídali. opravdu k nim chovám neskutečnou vděčnost.
kruh vám všem zatraceně moc doporučuji.
Illuminae
Amie Kaufman
neskutečně originální zpracování, které vás od první chvíle strhne do nálady celého příběhu. ačkoli jsem si neoblíbila hlavní hrdiny, zamilovala jsem se do formy knihy. do toho, jak mě příběh nutil uvažovat, přemýšlet nad ním, domýšlet si. bát se. čte se nesmírně snadno a rychle a hlavně druhá polovina knihy je naprosto fenomenální. za mě čtyři hvězdičky kvůli ne úplně dobré romantické lince - sama sice nevím, jak bych rozvíjela románek po emailech a zprávách tak, aby to nepůsobilo úplně mimo, ale v příběhu mě to skoro až rušilo.
za mě jedna z knížek, které si zaslouží přečíst už jen kvůli jedinečnosti zpracování. nabízí úplně jiný styl vyprávění - navíc velmi dobře uchopený - že knížku prostě nemůžete dočíst s pocitem "tak tohle nestálo za nic".
Zlodějka knih
Markus Zusak
zlodějka knih.
není to kniha o válce, nýbrž o lidech. o životě a naději, o důvěře, o risku, o lásce. o samotě, o pomoci, o zoufalosti. o snaze.
dostane vás ta skutečnost. tahle knížka vám ukáže, že lidé za války skutečně žili a skutečně umírali. ukáže vám, co znamená čest a laskavost. a strach.
při čtení zlodějky jsem žila s příběhem. je tak samozřejmé se do liesel vcítit a dýchat spolu s ní, že je vám už po krátké chvíli jasné, že tohle vás bude bolet. a přesto si nemůžete pomoct. bojujete o každou vteřinu, celý příběh se vám odehrává před očima. když zrovna nečtete, máte ji na mysli. a když čtete, bojíte se, co přinese další stránka.
smrt byla tím nejlaskavějším tvorem války.
roztříštila mě na milion kousků.
Falešný polibek
Mary E. Pearson
čte se skvěle a autorka opravdu vyniká v ne příliš dlouhých, ale přesto nádherných popisech. líbilo se mi prostředí, které vytvořila, ale rádoby badass hlavní hrdinka mi moc nedávala smysl, ať už kvůli prostředí, ze kterého pocházela, nebo obecně díky jejím myšlenkovým pochodům. moc naivní, moc sladké.
když došlo na akci, děj drhnul a autorka to vynahrazovala melodramatickými dialogy. přesto nemůžu říct, že je to špatná knížka - je to zkrátka přesně to, co si pod pojmem fantasy young adult představíte. za mě průměr, její čtení jsem si užila, ale velké emoce ve mně neprobudila a pro další díl jsem hned také neběžela.
(kdo je princ a kdo zabiják mi bylo jasné snad už po dvou kapitolách, ve kterých se vyskytli, ovšem nevím jak. takže pokud zvědavost čtenáře měla být tím hlavním tahákem pro čtení, u mě to nezafungovalo. jinak si umím představit, že se tím knížka čte o to líp.)