Sandik komentáře u knih

Nestárnoucí klasika, pro děti kolem šesti let ideální způsob jak se seznámit se světem hmyzu. Samozřejmě legrační je z dnešního pohledu fakt, že Ferda mravenec je logicky dělnice, čili vlastně "ženská hrdinka" ;o)

6 12.01.2021

Za mě osobně asi to nejlepší od Václava Čtvrka. Není v tom ideologie jako v Robátkovi nebo Rumcajzovi a je to víc pro kluky, na rozdíl například od Makové panenky. Čtvrtkova práce s jazykem je mile starosvětská, archaická a přitom naprosto skvělá. Celkový dojem: 95%

6 30.11.2020

Rozhodně dobře vymyšlená detektivka, hodně dlouhá, byť ne vysloveně rozvláčná, literárně tomu (jako řemeslu) nelze mnoho vytknout. Kniha je konzistentně napsaná, byť na několika málo místech (v popisech děje) lehce nepřehledná. Zároveň ale musím napsat, že mě hlavní hrdina po většinu knihy až neuvěřitelně štval a že vlastně nevím, jestli mám chuť číst další "chandlerovky"... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: tanuki, marlowe

6 23.04.2020

Podivná kniha. Začíná velmi slibně a člověk pořád čeká, co přijde. A ono nepřichází nic, nebo spíš, nic co by čekal. Jen je to pitomější a pitomější. Zhruba v polovině jsem měl chuť knihu definitivně odložit, protože mi její děj připadal nejen krajně nepravděpodobný ale navíc bez jakéhokoli smyslu a pointy. Ovšem vytrval jsem a dobře udělal. Nakonec to jakýsi nadhled a vtip bezpochyby má. Žádná velká sláva to ale taky není. V podstatě by to byla milá povídka o stárnoucím podivínovi, kdyby nebyla nepochopitelně natažená na rozsah celé (byť útlé) knihy. Kdyby se to seškrtalo a mělo to nějakých patnáct nebo dvacet stránek, bylo by to bezpochyby vtipné, pohotové a chytré. Horníček byl zjevně mistr malých forem a ty rozsáhlejší mu příliš nešly... Celkový dojem: 66%

6 12.04.2020

Hodnotit podobnou knihu hvězdičkami je téměř nesmyslné, vždyť je to především unikátní historický dokument. Už jeho vznik je souhrou mnoha dosti roztodivných souvislostí a také stav němž jej známe je těmito nečekanými historickými zákruty dosti ovlivněn... Co však hodnotit lze je jeho moderní knižní vydání. To české, z Odeonu z roku 1989 má nejen slušivé ilustrace Adolfa Borna, ale také vysvětlivky. Jejich chybou je ovšem to, že se omezují prakticky pouze na identifikaci jednotlivých popisovaných míst. Vysvětlení by si ovšem zasloužilo i mnohé další. Rozhodně cenný je i obsáhlý doslov. Celkový dojem českého vydání z roku 1989: 75%

6 08.02.2019

Kniha napsaná velmi čtivě a přehledně. Autorovi bych dokonce nevyčítal ani tu psychologizaci, byť je to psychologie amatérská, vyplývající nikoli ze studia odborné literatury ale z vlastní subjektivní zkušenosti. Radko Pytlík se totiž ve svých soudech většinou vcelku "trefuje". Osobně bych ale ještě více zdůraznil Haškovu neschopnost konstruktivně přijímat cizí autoritu a s ní těsně související neschopnost autoritou být. Tyhle věci s Haškovým neveselým dětstvím a mládím jistě souvisí velmi těsně a je škoda, že u nás stále ještě při psaní biografické literatury vůbec není běžné s psychologem spolupracovat. Co naopak u knihy postrádám dosti silně je poznámkový aparát. Tak jako tak je to jedno z nejpodrobnějších zpracování daného tématu, takže je čirým alibismem vymlouvat se co já vím na to, že to "není žádná vědecká práce". Ocenil bych také obsáhlejší obrazovou přílohu. Ne každý například ví, jak vypadal Haškův domek na Lipnici atp atd. Také v textu zmiňované fotografie by měly být přiloženy, zvláště když právě jimi autor dokládá cosi podstatného. Škoda také několika překlepů, vzniklých patrně při převodu textu pro nové vydání pomocí OCR... Celkový dojem: 80%

6 05.01.2019

Prastaré pověsti české sice nejsou tak prastaré jak by se mohlo z názvu zdát, vychází převážně z Hájka, název ovšem vědomě míří před Jiráska a jeho Staré pověsti české. Teprve při čtení Maškova dílka člověk pochopí, co a proč Jirásek vynechává. Jsou to především ty pověsti, které popisují války Čechů s Moravany. To se přirozeně v 19. století českým vlastencům nehodilo a tak z mnoha bojů zůstane pouze Lucká válka, kterou musí Jirásek navíc poněkud "přeorganizovat", neboť v původní podobě na sebe různé boje navazují. Neobstojí přitom tvrzení, že se Jirásek vrací ke Kosmovi, neboť zároveň akceptuje i poměrně mladé části pověstí, jakými je Bivoj či Horymír. Zpracovat látku po svém je samozřejmě nezadatelné právo každého autora, to že Jirásek svou úpravou svým čtenářům nemalou část starých pověstí českých zamlčel je ovšem poměrně smutné.
Porovnání Maška s Jiráskem je ovšem zajímavé ještě z několika dalších důvodu. Jirásek předně vykresluje jednotlivé postavy daleko černobíleji než původní pověsti, postavy spíše kladné nabývají v jeho podání doslova hrdinských kontur, postavy spíše záporné jsou často vykresleny jako zosobnění zla. Porovnání ale ukazuje také jedno pozitivum. Jiráskovo zpracování je často daleko působivější, obrazově bohatší, podmanivější, než jak to líčí Mašek a samozřejmě i kronikáři, z nichž vychází.
Na závěr knihy Mašek připojuje kapitoly popisující způsob, jakým jednotliví kronikáři s látkou starých českých pověstí pracovali. Začíná logicky Kristiánem a končí Jiráskem, u každého autora poměrně podrobně uvede, jaký byl jejich přínos, co přidali, ubrali, či změnili. Právě díky téhle poslední části knihy tak čtenář získá dosti plastickou představu o postupném vznikání korpusu, který pro mnoho generací našich předchůdců zachycoval nejstarší české dějiny. Dnes sice víme, že prakticky nic z těchto pověstí skutečné historické události nepopisuje, nadále ovšem zůstává cenným svědectvím o době, v nichž jednotlivé části korpusu skutečně vznikaly. Celkový dojem: 90%

6 11.11.2018

Jestli mě nějaká kniha v poslední době opravu překvapila, ohromila a vlastně i dojala k slzám, tak právě tahle. Neuvěřitelně silný a neuvěřitelně lidský příběh a kdybych věřil tomu že to něčemu pomůže, tak bych napsal, že by to měla být povinná četba. Minimálně pro každého kdo má oči a uši otevřené... Celkový dojem: 100%

6 14.04.2018

Ke knize vlastně není mnoho co dodávat. Zachytit věrně a přesvědčivě dětský pohled na svět se dospělému zpravidla úplně nedaří a Ireně Douškové se to povedlo naprosto mimořádně. Srovnat jej lze snad jen s Poláčkovou knihou "Bylo nás pět". Tím ovšem veškerá podobnost končí. Poláčkův dětský svět je idylický, Douškové dětství v reálném socialismu vysloveně depresivní a musím říci, že ta depresivnost je možná až přílišná. Osobně jsem taky trávil dětství v reálném socialismu, občas to vskutku bylo nechtěně komické, často trapné a někdy i dost kruté, v knize Hrdý Budžes je ovšem těch nečekaných úmrtí až příliš... Celkový dojem: 85%

Velmi autentické svědectví dopisů, které je citlivě a moudře komentováno zkušeným pastoračním pracovníkem. "Měl jsem rád jedno děvče" je rozhodně nejlepší křesťanská knížka o partnerských vztazích, kterou znám. Nejen proto, že je vybudována na autentických dopisech, ale také proto, že neuhýbá nalevo ani napravo. Na jedné straně (což se ovšem u křesťanské knihy celkem dá čekat) nestaví sex na piedestal a nedělá z něho modlu (jak to činí tento svět), ale věcně a přesně upozorňuje na to, že v chození je třeba poznávat daleko podstatnější a jemnější věci a na druhé straně (což je u křesťanských knížek žel pravidlem) nehalí všechno do podivné pseudoduchovní mlhy v níž tělesné věci vlastně ani řešit netřeba a když už, tak přísným odříkáním... Vypouštění tygra z klece je rozhodně ta nejtrefnější metafora probouzející se sexuality, kterou znám. Walter Trobisch byl rozhodně moudrý pán, číst jeho knihy určitě stojí zato a tohle je jedna z těch nejlepších...

6 21.04.2015

Výborný a čtivý přehled detektivky. Škvorecký zaujatě popisuje její vznik a vývoj, její milníky, její hlavní proudy. Kniha má jen jedinou nevýhodu, že z podstaty věci končí v šedesátých letech a nezahrnuje to, co se v detektivním žánru odehrálo v posledních čtyřiceti letech. Celkový dojem: 90%

6 10.04.2015

Nesmírně přesná alegorie komunistické utopie, ve chvíli, kdy se stane uskutečněnou realitou. Až si člověk říká, kde na to ten chlap vůbec přišel. V tom Španělsku?

Václav Čtvrtek měl neuvěřitelný cit pro jazyk, přičemž mu nedělalo vůbec problém občas používat nejrůznější archaismy nebo nářečí, aniž by to zároveň jakkoli překáželo jeho dětským čtenářům. Forman Šejtroček má navíc tu výhodu, že se v něm oproti takovému Rumcajzovi na každé druhé stránce hloupě a zbytečně nezesměšňuje jičínský kníže pán, takže kniha vyznívá přece jen pozitivněji. Celkový dojem: 90%

5 06.01.2023

„Náš dědek Josef“ je kniha napsaná velmi dobře, má spád, je jazykově kultivovaná a současně obsahuje skvěle podané nářeční dialogy. Děj sestává z řady víceméně izolovaných příhod, jejichž prostřednictvím se čtenář seznamuje nejen s "dědkem Josefem" ale obecně s životem na moravském maloměstě v první polovině 20. století. Obojím „Dědek Josef“ velmi silně připomíná knihy Zdenka Galušky. Děj je zasazen zhruba do roku 1948, ovšem s řadou retrospektiv do válečného nebo ještě staršího období.
Nutné je zmínit, že podstatě všechno se v knize točí kolem alkoholu. Autor své postavičky až na výjimky líčí jako více či méně těžké alkoholiky, často s podivně "přiohnutou" morálkou, sobecké a poživačné. Pokud už je zmíněn nějaký abstinent, jedná se zpravidla o nějakou "svíčkovou babu", neustále chodící do kostela, zlostnou, hádavou, klevetnou atp.
Do jaké míry je příběh autobiografický, není z textu jasné. Autor zcela mění například názvy. Sám Jaroslav Matějka pocházel z Ivančic, Strunkov je malá vesnice v Pošumaví, Rokytka je potok protékající Moravskými Budějovicemi, hrabě Wražda žil na zámku v Polici a mimochodem, ačkoliv mu byl zámek roku 1945 skutečně konfiskován a opravdu zemřel roku 1948, a to v devadesáti letech, stalo se tak v Polici a ne v Rakousku jak tvrdí autor, nemluvě o tom, že místní jej považovali za dobrosrdečného starého pána a měli jej převážně rádi. To všechno naznačuje, že ačkoliv příběh působí autobiograficky, úplně autobiografický zřejmě nebude. Přesto je zároveň pravděpodobné, že není ani úplně vyfabulovaný, spíše ale půjde o určitou montáž založenou na životních příbězích většího počtu rázovitých ivančických postaviček.
Zajímavé je, že jinak kovaný komunista Matějka sice neopomene do knihy vložit řadu míst, jež komunistickému vidění světa odpovídají, přesto z ní ve výsledku čiší spíše smutek nad světem který minul. "Dědek Josef" umírá spolu s ním.
Autorovo komunistické vidění světa se projevuje nikoli zásadními "ideovými postoji", ale spíše řadou drobných útoků na věřící, hospodské, advokáty, duchovní, císaře pána či šlechtu. Dokonce ani ve chvílích které k tomu skutečně svádí, především v událostech týkajících se vzniku družstva, se ovšem děj nezmění v „agitku“, neboť i představitelé komunistické moci jsou líčeni kriticky, jako lidé sice ryzí a nadšení, ale současně i příliš zbrklí, nezkušení, váhaví, opatrní atp. Pravdivý tenhle "psychologizující" postoj ale taky není. Zde i mnohde jinde autor celou situaci idealizuje. Komunistické uchopení moci bezpochyby zločinné bylo a družstva samozřejmě vznikala za pomoci velmi nevybíravého nátlaku. To všechno autor pomíjí a tváří se, že se lidé pro socialismus rozhodli sice s obavami, ovšem svobodně. Přitom nic nebylo realitě vzdálenější než právě tohle... Celkový dojem: 75%

5 30.03.2022

Vančurův košatý jazyk je samozřejmě krásný a starobyle znějící, to ovšem děti úplně neocení. Situaci tak zachraňují jedině obrázky a znalost televizního večerníčku... Celkový dojem: 70%

5 07.03.2022

Záležitost stejně skvělá jako Ferda. 90%

5 07.01.2021

Téhle knize nelze vytknou téměř nic a skutečně se čte prakticky stejně dobře jako detektivka. Přitom nikde ani náznakem neuhne k nějaké beletrizaci a přísně se drží historických fakt. Ba co víc, ačkoliv by autor mohl svá zjištění velmi snadno využít k dehonestaci katolické církve, nečiní to ani náznakem. Vlastně vůbec velmi málo hodnotí, spíš jen předkládá fakta a nechává na čtenáři, aby si sám utvořil patřičný obraz. Skutečně brilantní, velmi podstatná a bohužel velmi neveselá kniha. Domnívám se ale, že jedině takhle důkladným poznáním vlastní historie se může (nejen) katolická církev skutečně odpovědně postavit k výzvám budoucnosti. Samozřejmě ze mě mluví historik ale taky křesťan. Zlo musí být poznáno a vyznáno. Hřích musí být nazván hříchem. Nesvatost nesvatostí. Zločin zločinem. Nezmizí ze světa samo o sobě...

PS: Veliké díky Tomáši Petráčkovi, za upozornění na knihu a jejího autora.

5 04.01.2021

Těžké hodnocení. Na jedné straně je to nezapomenutelná klasika, kterou jsem miloval já a milují ji dnes i moje děti. Na druhé straně při čtení vždycky trnu, co si z toho mé milé děti odnesou. Pevně věřím že jim to neublíží, protože jim časem dokážu vysvětlit jak to bylo doopravdy. Ostatně, ne nadarmo máme byt plný historických knih ;o) Obraz minulosti, který zde Čtvrtek tak sugestivně kreslí, je ale skutečně dokonale vylhaný a pokřivený. Samozřejmě si řeknete, že "to je jen pohádka", že je to psáno s nadsázkou, že medvědi nebo lišky taky nemluví, nejsou draci, vodníci ani obři. Ano ale ruku na srdce, kolik dětí (i dospělých) zná šlechtu ještě odjinud než z pohádek? Kolik rodičů svým dětem dokáže později ten lživý obraz vysvětlit? Bojím se, že jen málokdo. A není právě překroucená minulost pčinou toho srabu, ve kterém se teď nacházíme? S estébákem ve strakovce a lhářem na hradě?
K historickým reáliím pár poznámek. Děj se má zjevně odehrávat v šedesátých letech 19. století. V několika kapitolách se mihne prusko-rakouská válka, Jičínem prochází železnice a ve Valdicích je věznice. Mnohé jiné reálie přesto odpovídají spíše staršímu, řekněme baroknímu období.
Celkový dojem: 75%

5 30.11.2020

Dokonalá, krásná, úchvatná kniha o češtině! 100%

5 17.09.2020

Čechurova nesmírně obsáhlá kniha působí na první pohled až lascivně. Její název i názvy jednotlivých kapitol připomínají průrazné slogany. Čtenář tedy nutně má velká očekávání. Poučený čtenář ostatně ví, že Čechura umí psát. V případě této knihy lze ale poměrně rychle dojít k závěru, že to je jen sbírka košilatých historek. Ani to ovšem není pravda. Kniha obsahuje velmi podstatná zjištění, která se ovšem netýkají sexuality, nýbrž prostě tehdejší každodennosti a z části také vztahu knížete a knížecích úředníků k poddaným. Je velká škoda, že tato zjištění "přebíjí" prvoplánový důraz na "pouhou" sexualitu... Celkový dojem: 75% Více k tomu v mé recenzi

5 30.05.2020