Brouk Pytlík

Nádherné ilustrace, krásný jazyk, spousta výrazových prostředků, hodně faktických informací podaných formou pohádky.

Rodiče mi těch modrých Sekorovek koupili několik. Ferda samozřejmě vede. Brouk Pytlík mě bavil, byl srandovní, takovej antihrdina. Úžasné ilustrace.

Ako malá som sa ho trucha bála :))) Dnes mi to príde vtipné, pretože tie ilustrácie sú nádherné, roztomilé, nič desivého na nich nie je a už sa teším, ako zareagujú vnúčatá ;)

ČVd 14 Nečtu poprvé. Znovu návrat k panu Sekorovi, tentokrát k mému oblíbenému Pytlíkovi, který na rozdíl od Ferdy byl takové milé trdlo a v dětství se mu člověk smál, protože se mu také ne vše povedlo. Dnes už salvy smíchu u dospěláka tolik nevyvolá, ale ratolesti ty se válí smíchy:-)

Dokonale popsaný svět hmyzu, který už musíme spíše dokonale hledat v naší přírodě.... Opět zlobivé i hodné postavy, jako v lidském světě.... Fantazie, kterou měl pan Sekora a jeho obrázky jsou návratem aspoň na chvíli do dětského světa, lepšího, kdy se můžeme zastavit a zamyslet se proč je ten v němž žijeme tak složitý....

(SPOILER) Když už jsem synům po večerech představil Ferdu Mravence, nezbylo, než to samé udělat i s Broukem Pytlíkem. Koneckonců, nakonec jsem to četl v dětství, jistě si to nepamatuju úplně přesně..
A taky že ne. Úplně jsem zapomněl, jak neskutečně drsná knížka to je! Potemník, Chroust, Potápnice a Krtonožka jdou po Pytlíkovi jak T800 po Johnu Connorovi. A narozdíl od něj uspějí a Pytlík končí v mělkém hrobě původně vyhrabaném pro zdechlého kanárka. No řekněte, nebyly ty dětské knížky dřív takové nějaké roztomilejší a vřelejší? (spoiler - podobně jako Tarantinova Nevěsta se z hrobečku dostane a odletí páchat dobro jinam)¨
Druhá část je prozměnu o malování, Pytlík, aniž by měl nějaké vzdělání, se stává lektorem výtvarných umění, to je takové docela současné, tahle část je spíš o situačním humoru vycházejícím z toho, že po motýlech se nekreslí, larvy neumí rovné čáry, některý hmyz má tak dlouhé fousy, že se nevejdou na plátno a že je legrace, když se na zajíce namaluje hlávka zelí. U mě by nepochodil, jím rád jak zelí tak zajíce. Mrtvých broučků je tam taky dost, mafie vás pošlou spát s rybami, Sekora posílá svoje postavičky do slepic. Dobře, no.

Brouk Pytlík... Vzpomínám si na něj dobře z knihy s Ferdou Mravencem, ale jinak jsem tuto samostatnou knihu o něm ještě nikdy nečetla. Až nyní se mi dostala do rukou její audioverze bravurně načtená Jaromírem Medunou. Jednotlivé příhody podrobněji popisovat nebudu, ale jsou opravdu zábavné a někdy dokonce i tak trochu dobrodružné. Brouk Pytlík mi nikdy dříve sympatický nebyl a také zde se nechová zrovna příkladně ;-). Ale ve svém okolí je - světe div se! :-) - docela oblíbený. Každopádně se jedná o milou knihu, která si plným právem vysoké hodnocení zaslouží. A já se k němu moc ráda připojuji, přestože už dávno nejsem ve věku dětí, kterým je určená...

Krásná vzpomínka na dětství.

Synovi se kniha moc líbila jen pořád čekal kdy v knize konečně už bude ten Ferda Mravenec. Nedočkal se, ale řekl mi že knihu příště zase přečteme :-).

Brouk Pytlík opět sklízel velké ovace, vnoučata si hrdiny této knihy zamilovali. Zkusíme další knihu od pana Sekory a uvidíme jak budou reagovat. Musím přiznat že mě čtení taky hodně bavilo, k tomu ty nádherné ilustrace no prostě paráda.

Můj favorit brouk Pytlík není, ale malé se jeho příběhy líbily. Mně to přišlo takové dost opakující se a tak trochu o ničem, ale dvouletá dcera vždy přišla, že chce číst Pytlíka. A ilustrace jsou na jedničku.

Brouk Pytlík patří mezi hrdiny mého dětství. :-) Ilustrace jsou nádherné!

Naše druhačka si myslí, že knížka je hodně vtipná. Líbí se jí příběh i ilustrace.

Krásná knížka s krásnými ilustracemi.

Jedna z mých nejmilejších knih z dětství :)

Docela lituji, že mě tahle kniha v dětskví minula. Z knih, které jsem od autora přečetl (Ferda Mravenec, Mravenci se nedají) je tato nejucelenější, nerozpadá se na jednotlivé epizody a taky je suverénně nejvtipnější. "Pak se posadil na vršek větvičky a čekal, až se začne dělat pavučina. Něco se v něm skutečně dělo... Nakonec se to v něm začalo s úžasnou silou všechno trhat , válet, myslil, že se rozsype. "Teď, teď jdou nitě" zasténal, rozpřáhl se do vzduchu a skočil..." Geniální je rovněž scéna pohřbu jak vystřižená z filmu nové vlny 60. let.

Konečně jsem si našel čas dočíst tuhle klasiku celou. Byť mi to trvalo třicet let :D

Tuto knihu jsem jako malá obzvlášť milovala, skvělé ilustrace.

Fakt jsem se pobavila a navíc jsme poznali další broučky. Nejvíc nás nadchla asi koktavá krtonožka. A já jsem si z knihy mimo jiné odnesla i to, jak pavouk dělá svou pavučinu. Trochu jsem se obávala, že druhá část knihy o malířských trampotách bude nudnější, ale nebyla:-) Pytlíkovo výukové metody jsou úžasné. A děti se nejvíc řehtaly u scény, jak Pytlík zastrkuje motýla zpět do kukly:-D Potěšilo nás, že byl v knize i roháč. Toho děti moc dobře znají, protože je často vídají u babičky na zahradě. Ale trochu nás zklamalo, že Pytlík skoro vůbec neříkal své „Pardón, pardón“.

Jsem moc ráda, že se to v této knize hemží pouze hmyzem a ne nejrůznějšími narážkami na tehdejší dobu. Všimla jsem pouze dvou mini narážek:-)

Tak jsme po Ferdovi dočetli i Pytlíka. Kupodivu naše chlapečky nejvíce zaujaly ilustrace a brouci, které znají z přírody...Já si na Pytlíkovy příběhy pamatuju jako na strašnou srandu a velké dobrodružství, ale ono to dneska už tak úplně legace k uválení není a i ty příběhy trochu ztratily pel našeho dětství...

I tak to bylo hezké čtení a já i s trochou nostalgie dávám plný počet. Prostě - Ferda a Pytlík jsou naši a v dětských knihovničkách mají stále své místo.