RyonMathrin komentáře u knih

V Českém království na počátku vlády Jana Lucemburského to bylo dozajista drsné a pěkný chaos. Pletichy mezi šlechtici a prostý lid velice chudý. Kulisy mi přišly dobře zvládnuté, autor to má evidentně nastudované.
Hrdinové a postavy působí velice uvěřitelně. Kniha byla napínavá a moc se mi líbila, i když už jsem možná pár let mimo cílovou skupinu. Wolfram je samozřejmě hrdina číslo jedna, silák a správňák, Beneš jistě taky, ale mé sympatie měl hlavně malý Čeněk, asi díky své odvaze a tvrdohlavosti.
Těším se na další díl a chystám se i na další série tohoto autora. Čtyři zasloužené hvězdy.

19 23.09.2023

Audiokniha. Tohle byla naprostá pecka! Fantazie autora ohledně zápletky a dějových zvratů mě dostala. Pouze začátek v pekle byl tak nechutný, tak kvalitně naturalisticky popsaný, že jsem to skoro nedával. A to jsem žil v domnění, že nejsem žádná měkkota. Z tohoto důvodu odebírám jednu hvězdu, navíc opět v porovnání s knihami pro mne opravdu zásadně pětihvezdičkovými. A teď chvála.
Akce: bezbřehá. Nápady: kulervoucí. Jazyk: ach, bože, nádhera. Ať se nikdo neurazí, ale slovní zásoba autorova mi připomněla bohatost výrazů Karla Čapka. Ta přirovnání. Ty obraty. Styl: napínavé (až moc), těsné vyváznutí bylo snad na každé stránce, postavy vždy o vlas proklouznout nebo uspěly, už mi to začalo lézt... ne, nezačalo. Ono to zatraceně funguje i po stopadesáté.
Po Rychlopalbě naprosto fenomenální čtenářský zážitek a jdu si honem obstarat další knihy pana Kopřivy.
Citát (jen 1,jinak bych tu musel vypsat čtvrt knihy):
"Samopal... Měl jsem si vzít spíš - plácačku..."

19 22.06.2023

Život v armádě je drsný a ve válce ještě horší. Zvlášť když vás dostane na starost kreatura typu desátníka Řemendera. Zase trochu víc moralizující dílo: napětí 70%, humor 10%, trpkost života 95%, celkově 4-5 hvězd, vynikající. Ano,ten konec byl trochu moc. Ale i tak.
Zpěváčková výborná, Honzárum dokonalý, Rubaška správně motivovaný. Nugát nebrat.

19 03.02.2023

Otázku života, vesmíru a vůbec v této knize sice nenajdete… ale hodně se jí přiblížíte. Netušil jsem, že jde propojit filosofii a víru (nechce se mi použít výraz náboženství, i když v některých souvislostech by bylo také výstižné).
Pan Zezulka byl bezesporu zcela výjimečný člověk. To, co nám v této knize sděluje, je něco úžasného. Doslova epochálního. Podle mého názoru je vše nejzajímavější tím, jak se mnoho věcí přirozeně propojuje (živly, reinkarnace, řád vesmíru… atd.) Dále pak tím, že nic nevnucuje, svou pokorou. Jaké téměř zapomenuté slovo v dnešní době…
Doporučuji všem. Zejména však hledačům, nebo těm kteří věří v něco, ale neumí se ztotožnit s žádným ze soudobých a/nebo oficiálních proudů.
Související weby:
www.dub.cz – Duchovní univerzita Bytí (Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky)
www.josefzezulka.cz

19 01.03.2022

Pozor, obsahuje lehké spoilery!
Prokousávání se podhoubím je zajímavé, ale občas trochu zdlouhavé.
Líbí se mi, jak každý díl odpovídá názvu každého posvátného čaje pětice, podle kterého se konkrétní díl jmenuje. Lucasův pád do temnot začíná být opravdu problém a časová prognóza ještě horší. Naštěstí se Lucas dovídá, že existuje něco jako lék, aby později tuto naději ztratil... nebo možná ne úplně? Zamotává se to velice, stále mám mnoho nezodpovězených otázek. Autorka taky ještě nezjevila, co je psáno v originálu dopisu od Lucasova otce.
Celkově dávám čtyři zasloužené *, aby se zprůměrovaly všechny zatím přečtené díly do cca 4,5*, protože občas se to opravdu táhne a pocity jsou pitvány až téměř do atomární škály. Nicméně laťka je stále vysoko a čtenářský zážitek parádní.

citace:
„Někdy je mi z tebe doopravdy špatně. Dokážeš být neuvěřitelně krutý.“
„Krutost je jen jiné slovo pro upřímnost. Myslíš, že to, co o ní říkám, není pravda?“

Chytil ji za hýždě a přirazil na sebe. Říkal si, že to bude záležitost několika vteřin ... Jenže ona se vůbec nepohnula.
„Pomalu přece,“ zašeptala mu do ucha, když se o to pokusil on. „Jestli se nedokážeš ovládnout, říkej si při tom žalmy.“

19 23.04.2019

Není oboru, kam by Mistr plodně nezasáhl... Pro mě jedna z nejoblíbenějších her. Opera Panama... Kovář Jirsa... ("Dřevník je od kovárny vzdálen 20 kroků..." "...ještě 2!" "...kolem dřevníku se vine pěšina do vsi vzdálené asi 1,5 kilometru... aha... z časových důvodů vynecháme")
Nejraději mám zvukový záznam, kde prof. Vondruška hraje roli roztržitého a vyrušujícího. "To jste divný chodec..."
A samozřejmě: "Rozmysli si, Jíro, rozmysli..."
:-)

19 04.12.2018

Tohle muselo být ve své době docela slušný šok. Kniha si krásným způsobem dobírá mnoho věcí a typů lidí. Maloměšťáky, intelektuály, umělce... respektive všechny, kdo to v tom konkrétním smyslu přehánějí (květnatá jména literárních buditelů konce 19. století...).
Zároveň ale hraje na vlasteneckou notu s tím, že se na Měsíci mluví česky (jistě logicky díky době, ve které kniha vznikla) a nehraje na ni špatně: ani moc silně, ani falešně.
Je trošku náročnější číst sto let starý jazyk, přece jen se za tu dobu trochu vyvinul. Možná ale právě to dává knize to správné kouzlo.

A závěr (pozor, spoiler!), kdy najdou pana Broučka a všechno se jeví prostě tak, že si ten večer dal jen poněkud přes míru piva, to mi přišlo geniální.

Skvělá dobová satira s přesahem do dnešních časů. Doporučuji.

19 12.10.2018

Velmi poutavá a nápaditě vymyšlená budoucnost. Použití houbové technologie a össeanské písmo mě fascinovalo, autorka svět promyslela do podrobností (když nemáte netlog, prakticky neexistujete...). Stejně tak zvláštní schopnosti össeanů a jejich elit (zametení stop v "protonaci" atd.) je zcela originální a poutavé. Paní Kadlečková moc pěkně pracuje s jazykem. Většina knihy je trošku pomalejší, ale jako celek vše funguje a svět, kde lidstvo již několik roků používá výdobytky cizí tisíce let staré civilizace, je detailně popsán. Důležité střípky informací jsou podávány po malých dávkách, byl jsem pořád více či méně napjatý, co se z toho vyvine.
Ke konci knihy jsou některé otazníky zodpovězeny, ale mnoho dalších se objeví. Už kvůli tomu se určitě chystám na pokračování, chci vědět, jak to s Lucasem dopadne.
Navíc mnohé moudré myšlenky fungují i v reálném světě:
"Nikdy se nikoho neptej, jak si u něj stojíš. Jen tím upozorníš na to, že se nějaké skóre může počítat..."

19 29.08.2018

Útlý svazek, který vám však zajistí nevšední výlet do krajiny snů plný hříček se slovy. V dětství to byla jedna z mých nejoblíbenějších knih. Chtěl bych sem napsat své oblíbené pasáže pro ty, kteří knihu neznají, ale to bych ji zde musel citovat skoro celou.
Hmmm… dobře, tak alespoň něco:

… Byl z toho všecek n a m ě k k o. A cítil se jak v a j í č k o.
Pak byl z v a d l ý a přišlo mu, že je s a l á t.
Byl u š l ý a měl se za z i s k. …
… Takhle semlel, na co přišel. A omílal to, omílal, až z toho omílání byl dočista omýlený. Načež se s e s y p a l a prohlásil o sobě, že je k r u p i c e.
A s tím, že je krupice, usnul. Naštěstí!
Poněvadž jako krupice se mohl dostat do pěkné kaše.

„Co pořád máte s tím jelínkem?“ povídá ten jelínek. „Kdo je u vás jelínek?!“
„Ty snad nejsi jelínek, jelínku?“
„No bodejť! Vy nepoznáte veverku?!“
„Tak ty jsi veverka, jelínku?“
„No bodejť,“ povídá ten jelínek a chtěl se pohladit po hlavě, jenže nepohladil, neb narazil na parohy.
„Hrome, co to tady mám?“
„To jsou parohy, veverko!“
„Aha, už to mám! To ti kluci! Dělali po lese paseku a les, chudák, dočista ochraptěl, jak se jim musel ozývat. A já jsem z toho celá jelen! Má poklona! Na shledanou! Poroučím se!“ povídá ten jelínek a zmizel v koruně stromu docela jako veverka.

Završení série se mi líbilo. V tomto dílu silná vazba na Lizbethinu minulost (pozadí první trilogie a jejího otce). Myslím, že to je mistrně zvládnuté. Jak z útržku informace a smrti zdánlivě bezvýznamného člověka může vzniknout mezinárodní aféra, do které jsou zapojeny tajné služby... Postupně odkrývaný děs nelehkého rozhodnutí ve velehorách a tlak na Johannese byly sice trochu zdlouhavé, ale velmi působivé. Množství postav je velké, síť vztahů velmi propletená, ale ne nepřehledná. A do toho klasická akce a odplata, jako žehlení košile...
Poslední kapitola a konfrontace byly podle mého gusta.
Celou sérii (od původního autora Larssena i knihy jeho následovníka) vřele doporučuji.

18 11.08.2023

Opět bezvadný napínák. Žádná ze starých postav nezklamala, noví padouši taky docela sedli. Rodiny ovládáné fanatismem je vděčné téma. A jak to nandala té alfa vězeňkyni, to bylo něco. Lizbeth je nezmar a hezky se o tom čte. Stejně tak o jejím talentu s počítači a mobily, o tom se normálním smrtelníkům může jen zdát.
Perfektní pokračování série. Doporučuji.

18 11.08.2023

Tak jsem byl taky překvapen, že to není trilogie. A je to dobře - už se těším na pokračování. Mám dojem, že dílo má mírně rostoucí kvalitu s postupujícími díly. I když velmi výjimečně jsou zde dialogy "jen" ukecané a nijak důležité nebo zajímavé. Valná většina je však skvěle napsaná, ze skvěle namíchaných ingrediencí a nápadů. Poklad, korzáři, astrobiologie, psychické bojové schopnosti... V neposlední řadě erotické scény, které jsou psány podle mě skvělým, romantickým stylem (např. výprask na holou působí vysloveně něžně, je to však dáno Petrovým charakterem). Nejvíce se mi však líbil styl a jazyk, ten jsem si opravdu užíval.
Vynikající poslechový zážitek.

18 16.04.2022

Kniha inspirovaná Dračím doupětem a přímo z něj vycházející (něco jako krátké české DragonLance). Už je to nějaký ten pátek... ehm, desetiletí, co jsem četl, ale zpracování se mi líbilo. Dobrodružství (příběhy) si pamatuju jako celkem typické, ale dobře zpracované a čtivé. Povídka s Pavoučnatkou byla dokonce laděná až romanticky, což nebylo pro každou hru typické, ale četlo se to dobře. Čtenáři Dračákem netknutí možná ohodnotí jako průměrnou fantasy, někteří si možná mohli k jedné z nejlepších společenských her (jasně, že přeháním, ale jako Pán Jeskyně nemohu jinak :-) ) díky knize najít cestu.
Shrnuto: obstojná klasická fantasy, která však vznikla v ručně kreslené mapě a vymyšleném příběhu díky mnoha hodům kostek - a protože se řadím k podobné krevní skupině (D jako DrD :-) ), přidávám hvězdu navíc.

18 09.06.2019

Pěkné, stojí za přečtení. Ti, kteří znají knihy Pavla Renčína se to bude pravděpodobně líbit. I když... měl jsem problém se začíst. Ze začátku se děj rozjíždí docela pomalu, slušné tempo to nabere až v první třetině až polovině knihy. Přišlo mi, že i styl se taky postupně vylepšuje přímo úměrně počtu otočených stránek. Obdivuji použitý jazyk, plný hříček se slovy a různých narážek. Chvílemi jsem se dost bavil.
Původně jsem chtěl dát 4*, za bezbřehou fantazii autora i jazykový humor. Ale možná právě kvůli gejzíru nápadů vše ve výsledku působí trošku preplácaně. Chvílemi městská fantasy, chvílemi groteska, chvílemi ještě něco jiného... A tak i přesto, že se jedná o mého oblíbeného autora, dávám 3,5 - v porovnání s Labyrintem nebo Městskými válkami to není taková pecka. Ale přes to všechno - stojí za přečtení.

18 22.05.2019

Při první kapitole jsem si říkal: Merde, tohle snad odložím... peripetie muže, který si chce vrznout se svou přítelkyní ve venkovském domě jejích rodičů a samozřejmě se nezadaří, byly zbytečně dlouho popisované. Naštěstí od chvíle, kdy se Paul vrátil do Paříže, se úroveň opět trochu zvedá. I když se stále jedná o řešení vztahů a do toho střety s francouzskými svéráznými zvyky, je to příjemná odpočinková jízda. Opět plno narážek, klasický jednoduchý přeháněcí humor, ale jako oddechovka to funguje. První díl mi však přišel lepší.

18 20.02.2019

Nádherná kniha pro děti. Vtipná (už jen ta jména - Miš, Maš a Šaš :-) ), ale zároveň výchovná. A ilustrace Miloše Nesvadby jsou prostě skvělé.

18 13.02.2019

Název je trochu dost zavádějící... o ráj se rozhodně nejedná. Není spoiler napsat, že pojednává o období, kdy Šumavu postihla pohroma a jen na pár let umožnila mnoha lidem dobře placenou práci při odvozu a zpracování padlých stromů - zmíněný krátkodobý ráj. Ale osudy lidí, o kterých Klostermann píše, jsou z velké většiny tragické. Je to strhující a drsné. Bude to zcela neoriginální, když napíšu, v jak v jak úžasné době žijeme, ale jako připomenutí toho kniha vůbec není marná.
Jen jsem čekal stejně jako u Ze světa lesních samot více těch proslulých popisů Šumavy. Jsou opravdu nádherné, ale je jich po čertech málo. Tragické příběhy postav tvoří silně převažující většinu obsahu.
Přesto... rozhodně stojí za přečtení.

„Máš-li srdce citlivé, duši velebnosti přírody otevřenou, vnímavou pro krásu její, staneš v němém úžasu, budeš se klaněti tvůrci a jeho dílu. Vzdáš hold svůj naší staré Šumavě, vydají ohlas struny srdce tvého.“
A ještě mne zaujalo (jedná se o dobové myšlení?):
„...snad uvažoval o tom, co je horší. Jestli se bít s Garibaldovci, nebo odmlouvat ženě.“ :-)
Na druhou stranu, některé vztahy rodičů a dětí mne na tu dobu dost překvapily (nepříjemně).

18 21.12.2018

Jednoduše geniální, ostatně jako všechny další cimrmanovské kusy. Ze semináře: Tahání se o světových skladatelů o operetu Proso ("...syn je neduživý! Půda ho neuživí!") nebo referát p.Bruknera ("Bach..." - "Hezky celé to řekněte..." - "Offenbach...")...
Samozřejmě i hra samotná nemá chybu... i když určité scénky (zejména ty zpívané a taneční) si vychutnáte lépe při sledování divadelního záznamu.

"...děvenka moje starostlivá..."

"To že řekla? To musí být ženská..."

18 01.09.2018

„Meč osudu má dvě ostří. Jedním z nich jsi ty.“

Druhá sbírka se mi líbí skoro víc než Zaklínač I. - Poslední přání. Hlavně povídky Hranice možností a Meč osudu, to je prostě paráda. Borch Tři Kavky, zerrikánky... brokilonské dryády ... Za mě nejoblíbenější záležitosti, jednoduše nemají chybu.

... „Jak se vlastně jmenuješ?“ otázal se Geralt té, která zůstala u stolu. Vea blýskla bílými zuby. Košili měla hluboko rozepnutou – k hranici možností. ...

Namlsán Zaklínačem vrhl jsem se na tuto knihu a upřímně jsem nevěděl, co vlastně čekat. Příběh mne brzy vtáhl do děje. Typicky syrový Sapkowského styl, aplikovaný na rozsáhlé historické prostředí s mnoha barvitými postavami perfektně funguje. Příběh mi byl blízký i tím, že se odehrává v Čechách a ve Slezsku…
Byl jsem překvapen, jak citlivě zapracoval do husitského středověku fantasy prvky, sedí to perfektně.
Historické reálie jsou pečlivě zpracované a jistě je za nimi mnoho hodin a dnů studia. Dobře vykreslené společenské poměry a zhýralá církev. Intriky šlechtických rodů, do kterých jsou zapojeni i církevní hodnostáři. Uvěřitelný popis mentality husitského vojska v boji za spravedlivou věc ruku v ruce s fanatismem. A tím vším procházející mladý hrdina, který umí praktikovat čarodějnictví…
Kniha ve mně zanechala hlubokou stopu. Naprosto mě třeba odrovnal "vznik" postavy Samsona Medáka.
Celkově shrnuto: výjimečná, dobře namíchaná směsice dobrodružství, násilí (které k té době prostě patří) a humoru (zejména Šarlejova).
Všem doporučuji.
Kdo má rád historické romány, přijde si na své. Kdo má rád fantastiku, určitě to ocení. A kdo má rád napínavé příběhy, bude nadšen.
Myslím, že o kvalitě knihy svědčí i to, že je dlouhodobě vyprodána. Netušíte někdo, jestli se bude znovu u nás vydávat?

18 09.04.2018