rostwin komentáře u knih

Krásná poezie jednoho z nejlepších českých básníků.Náboženské motivy, které jsou i po vzoru autorů českého unergroundů kombinované s erotikou, hořká ironie, z veršů je cítit inteligence Magora i láska k ženě Julianě, mnohé jsou i odkazy na Egona Bondyho.

7 06.12.2012

Úplná špička mnou přečtených knih. Výborně popsané postavy a jejich vztahy, a to vše v podstatě je skrze dialogy.

5 25.07.2013

Nejlepší autorovo dílo a nebojím se říci, jedna z nejpůsobivějších českých básnických sbírek. Bohatá obraznost i jazyk. Po zvukové stránce úchvatná. Četl jsem si ji na konci ne úspěšného dne,a dokázala mi perfektně zvednout náladu, naprosto splnila svoji funkci.

5 15.11.2012

Při studiu na UK a styku se studijním oddělení se díky této knize již umím přiřadit k jednomu literárnímu hrdinovi.

4 04.10.2013

Chtěli jsme stavět domy, toužili jsme po zahradách a terasách, protože jsme chtěli vidět moře a cítit vítr- ale nepomysleli jsme na to, že domy potřebují základy. Byli jsme jako ta opuštěná pole plná kráterů po granátech ve Francii,- ta jsou stejně tichá jako lány kolem, ale ještě v nich vězí zasypaná munice (...). Jsme ještě pořád vojáky, aniž to víme.Před čtením Cesty zpátky jsem si uvědomil, jak hlubokou stopu ve mně zanechalo Na západní frontě klid. A tohle volné pokračování ji snad ještě překonává. Nejlepší kniha o ztracené generaci, kterou jsem dosud četl.

4 20.03.2013

Jedna z nejlepších Molierových komedií, s velikým škralopupem na závěr, bohužel. Pochlebování králi, který na posledních dvou stranách vstupuje do děje jako Deus ex machina ještě násilněji než Anselm v Lakomci, kazí jinak výborný dojem z tohoto nesmrtelného a dosud oblíbeného dramatu.

3 15.11.2012

"já ostatně na kapitolu ve které je pouhé nic, pohlížím s úctou, na světě je tolik jiných horších věcí (...) každý má svůj příbeh vyprávět po svém".
trvalo mi to než jsem pochopil, abych se bavil touto knihou, musím přijmout že jí autor psal spíše pro potěchu svou než čtenářovu. Ale jo... nakonec doporučuji.

2 25.05.2020

přepis rozhlasových povídání Karla Kryla. V Krylogii jsou přítomné jeho písně i básně s krátkými autobiografickými vysvětlivkami jejich geneze. A jako ve veškeré autorově poezii, i jeho povídání je krátké, úderné, mnohdy mrazivé.

2 25.01.2018

Takové rozšíření Bdělosti.

2 12.10.2014

Van od Volkswagenu na cestě, bosá poloindiánka, odkazy na Hemingwaye, Kerouaca, Ferlinghettiho a další mé oblíbené autory, putování napříč Amerikou, auto plné "vypůjčených" knížek, kontrast mezi mýtickou Amerikou z časů indiánů a démytizovanou Amerikou osmdesátých let, vandrák jen s plachtovinou, hledání.

2 14.01.2014

Nejlepší české drama 19. století.
A mimochodem, s v hodnoceních kritizovanými dialektismy neměl ani Pražák problém.

2 09.06.2013

Čtyři hvězdy pro For Whom the Bell Tolls, minus jedna za překlad.

2 08.06.2013

Nepopírám, že některé verše ve mně vyvolaly bohatá asociace a obrazy, ale bohužel jsem k autorovi přistupoval jako k českému beatníkovi, a v porovnání s těmi americkými neobstál.

2 20.01.2013

Samotnou formou psaní je K. Amis pro mě snad nejlepší spisovatel (možná po Nabokovovi), bohužel mi ale v první třetině knihy přišlo, že děj spěje odnikud nikam. Pak jsem se už ale začetl. A ten slavný popis kocoviny je prostě geniální!

1 29.11.2013

Původně jsem si Dekameron pořídil ako záchodovou literaturu, jedno vyprávění na jednu velkou potřebu. Po první povídce ale šla kniha do pokoje a nakonec jsem jí přečetl jedním dechem.

1 05.11.2013

Vítězný oblouk mne nenadchl tolik jako ostatní Remarqueova díla. Možná byla na autora málo tragická, jistě jsem se ale plně neztotožnil s hlavní postavou, Ale hlavní myšlenka "(...) uprchlík je vždycky kamenem mezi dvěma kameny. Rodná zem je považuje za zrádce a v cizině jsou pořád příslušníky své rodné země," opět zanechala dojem.

1 11.05.2013

hvězdička za povídání o vlacích a hvězdička za vladimíra kučeru. ale na páně ryhlíkem tolik užívané slovo 'idiocie' jsem byl už v půlce knížky přímo alergický.

07.05.2019

hloupé bruselské myšlenky z pera chytrého německého biologa. Jsme bezohledné k přírodě a k zvířatům, protože jsme ale Němci a už od dob Kanta máme patent na morální imperativ, máme právo zvířatům ubírat jejich Svobodu, je to totiž pro jejich dobro...

neobvyklý vypravěčský postup, deník, román v románě, spisovatelské úvahy o vlastní knize, žádný popis postav které za sebe mluví svými činy, skvěle popsané rozpory subjektivní pohledy postav. Děj není strhující, přesto knihu doporučuji pro styl(y) jakým(i) je napsaný.

17.01.2016

Završení Rougon-Macquartů a kniha srdce. O tom, jak hloupé je se řídit rozumem proti srdci, životnímu svalu. Je hříchem dát knize pouze tři hvězdy, když ona ta první, rozumová, první část byla tak vleklá...

04.11.2015