RoseDadas komentáře u knih

Popisy z pohledu násilníků nešetří brutalitou, vulgarismy a lidskost by se u nich dala hledat jen stěží. To autorka uměla vždy na výbornou. Příběh zahalují do temného závoje, především pak v druhé polovině je ta temnota natolik hustá, že čtenář má až úzkostné pocity, zda existuje nějaké východisko, nějaký záblesk světla.

Jak chutná strach je napínavé psychologické čtivo, s nímž čas bude utíkat opravdu rychlostí blesku. Doporučuji převážně dospělým čtenářům, kteří chtějí zakusit trochu toho dobrodružství, napětí a strachu.

2 18.11.2021

Text Jane Austen se vyznačuje sarkasmem a kritikou tehdejší společnosti, především pak snahy dostat mladé dívky pod čepec s tím nejvhodnějším (a také nejbohatším) partnerem. Na stránkách se mezi postavami odehrává slovní šerm, který baví.

Ženské hrdinky děl Jane Austenové jsou sice svazovány společenskými konvencemi, avšak mají svoji vlastní hlavu, některé dokonce i tvrdší než oříšek, a nebojí si mnohdy prosadit svou nebo předvést své vzdělání a inteligenci. Anna je v tomto případě považována za již vyzrálou ženu, i přes své sny, stojí pevně nohama na zemi, nechce nikomu škodit, naopak všem pomáhá, její povaha je vskutku ryzí.

4 15.11.2021

Shiny Broken Pieces je velice vydařeným zakončením série. V tomto případě rozhodně neplatí, že druhý díl nemůže překonat ten první, zde je tomu přesně naopak. V knize jsou vykreslena trápení dívek, pro které je balet úplně vším, obětovaly mu veškerý svůj čas, přátelství a vztahy, neúspěch tak pro ně neexistuje. I Natalie Portman, hlavní představitelka snímku Černá labuť, by byla v šoku z toho, jaké temné myšlenky jsou ukryty pod zdobenou tiárou.

Balet není jen pozlátko v růžových šatičkách, především je to dřina a obrovský tlak na psychiku, zejména u mladých lidí. Pobyt v baletním světě jsem si užila, dozvěděla jsem se zas něco nového a rozhodně mě text neodradil od obdivování tohoto druhu tance. Sympatické na sérii je, že se jedná o duologii, tudíž žádné natahování, pořád se něco děje a nakousávají se vážná témata jako šikana, bulimie, drogy apod.

1 09.11.2021

Autorčin styl psaní mě s každou knihou baví víc a víc. Ráda sleduji, jak se nitky začínají zašmodrchávat a jak se následně rozplétají, přičemž nic už nemůže být stejné, jak tomu bylo doposud. V knize vystupují do popředí především psychologické pochody postav - jednak Alice a jednak Beth, jež dostane také prostor pro vlastní verzi svého příběhu.

Kniha vypráví rodinné drama, kde vystupují do popředí mezilidské vztahy. Díky dvou zcela odlišným vypravěčkám příběhu nahlédneme do života dvou žen ze zcela jiných společenských poměrů - Alice je bohatá a zajištěná, kdežto Beth je matka samoživitelka. Závěrečné kapitoly jsou napínavé a nechávají čtenáře napnuté až do poslední chvíle. Zápletka je promyšlená, není tak snadné ji odhalit moc brzo a vše nakonec do sebe pěkně zapadne.

4 04.11.2021

Jako malá jsem milovala film Labyrint z roku 1986, zbožňovala jsem ten příběh, kouzla a písně Davida Bowieho v roli krále skřítků. Jakou radost jsem měla, když se mi do rukou dostal komiksový příběh z téhož světa, který vypráví o tajemném původu krále skřítků.

Kresba se na první pohled může zdát poněkud dětská, ale při důkladném prozkoumání se v ní skrývají detaily, jež zaujmou leckterého dospělého. Komiks má přes 300 stran a klidně bych uvítala i více, protože bylo velice těžké se od knihy odtrhnout, a ráda bych poznala další tajemná zákoutí Labyrintu.

Knihu rozhodně doporučuji všemi deseti, má totiž v sobě vše, co je třeba k uspokojení čtenáře - lásku, zradu, odvahu, napětí, magické bytosti, krásnou a nápaditou kresbu, díky níž se na stránkách knihy skutečně odehrávají kouzla.

31.10.2021

4,5*
Knihou Kůň Převalského jsem se poprvé obeznámila s autorčiným dílem a rozhodně to nebylo naposledy. Maja Lunde si dokáže mistrně pohrávat s jazykem a se způsobem vyjádření, díky tomu se v knize střetávají různé styly, jako je tomu například ve vyprávění z 19. století, kdy je Michailův příběh stylizován do podoby cestopisu. Isa zas píše dopisy svému kamarádovi Larsovi, jenž z Norska i s rodinou odešel, tudíž se jedná pouze o jednostrannou korespondenci. Kdo ví, jestli si dopisy Lars někdy přečte. Tím, že text není jednotvárný, si velmi dobře udržuje čtenářovu pozornost.

Maja Lunde má potenciál oslovit opravdu širokou veřejnost, proto se nelekejte, že její knihy bývají takové malé cihličky, a jděte do nich.

2 31.10.2021

4,5*
Ztracená Bílá kniha za mě rozhodně není titul, který by měl číst čtenář neznalý světa lovců stínů. Příběh je zasazen do určitého kontextu, a přestože se u knihy jedná o volnou návaznost, je třeba mít určité povědomí o vystupujících postavách, o rasách a vzájemných vztazích mezi všemi.

Prostředí exotické Šanghaje nabízí čtenáři něco zcela jiného, kulturně pestrého a netradičního. Není to však Šanghaj, kde se odehrává většina dobrodružství, nýbrž peklo, které je rozděleno do několika kruhů, podobně jako to Danteho. Tato pasáž mě neskutečně bavila, nechyběla dynamika, humor a dojemné scény.

1 14.10.2021

3,5*
Nemůžu si pomoct, ale příběh mi silně evokoval knihy o lovcích stínů Cassandry Clare. V Půlnočních kronikách jsou jedinci, kteří bojují s podsvětem - upíry, ghúly, duchy apod. - a kteří k jejich poražení používají speciální amulety. Lovci stínů také bojují s nadpřirozenem a k boji jim slouží stély. V Kronikách je v každé zemi základna, v lovcích jsou zas Instituty... Podobností jsem našla v knize více, ale není potřeba zde vše vypisovat.

Děj mi ze začátku nepřišel ničím moc originální, i proto jsem měla problém se do knihy začíst. Je to první díl, takže je zřejmé, že než se vše vysvětlí a než nás autorka do svého světa vtáhne, bude to chvilku trvat, a tudíž ten rozjezd bude trochu pomalejší. Čekala jsem však, že příběh nabere spád, což se stalo až někde za polovinou.

Začátek nové série sice nepřinesl nic převratného - a co se týče žánru fantasy, jsou zde patrné určité mezery, zejména pak v bojových a akčních scénách -, přesto si nemyslím, že je kniha Ve skrytu stínů úplně marná. Příběh má tendence čtenáře oslovit a nabídnout jim mix romantiky a urban fantasy, který může dost dobře fungovat.

28.09.2021

Po obsahové stránce je příběh slabší, je vyprávěn strohým stylem, to aby se to nejvíce přibližovalo psímu vypravěči. Kniha je na první pohled nenáročná, psaná jednoduchým jazykem, zároveň je však místy těžká, co se týče naturalistických pasáží. Děj mohl být klidně více rozvinutější a jít o něco víc do hloubky.

Příběh mě dojal, šokoval a umocnil snahu pomáhat bezbranným tvorům. Asi bych knihu nedoporučila úplně malému čtenáři, spíše už o něco starším dětem právě kvůli zobrazované drsné realitě.

2 26.09.2021

Po obsahové stránce je příběh slabší, je vyprávěn strohým stylem, to aby se to nejvíce přibližovalo psímu vypravěči. Kniha je na první pohled nenáročná, psaná jednoduchým jazykem, zároveň je však místy těžká, co se týče naturalistických pasáží. Děj mohl být klidně více rozvinutější a jít o něco víc do hloubky.

Příběh mě dojal, šokoval a umocnil snahu pomáhat bezbranným tvorům. Asi bych knihu nedoporučila úplně malému čtenáři, spíše už o něco starším dětem právě kvůli zobrazované drsné realitě.

Svět vytvořený autorskou dvojicí nepřestává překvapovat. V Evině iluzi do něj nahlížíme zas z o něco jiné perspektivy (Michael), poznáváme jeho temná zákoutí, jeho funkčnost a v tomto díle i jeho "nejspodnější" obyvatele. Čtenář je svědkem vnitřního uspořádání OPZ, jejich drsných vyslýchacích metod a tajemství, jež jsou před zraky všech skryta. Velice se mi líbila celková propracovanost příběhu, kterou má na starost bezbřehá fantazie jeho stvořitelů, a poselství, které je součástí každého dystopického příběhu, což je, jak by se lidé rozhodně neměli chovat.

1 14.09.2021

Vyprávění je v ich-formě z pohledu už starší Rosy, která se dopisem adresovaným Liz vrací vzpomínkami do minulosti. Čtenář se tak postupně dozvídá, jak se vše odehrálo. Příběh ke konci graduje a je napínavý. Po většinu času se však jedná o odpočinkový román o lásce, naději, přátelství i bolesti. To vše v kulisách francouzského městečka, v době charlestonu a bujarých večírků. V příběhu může čtenář vidět dvě strany mince - smetánku a bujarý život na jedné straně a tvrdě pracující ženy na straně druhé. Slečny se rozhodly vyjet ze zajetých kolejí, vymanit se ze společenských konvencí, žít svobodně a nezávazně. Co jim tento život přinesl? A byly opravdu šťastné?

1 05.09.2021

3,5*
Autorka má velmi chytlavý styl psaní, díky němuž si dokáže udržet čtenářovu pozornost. Od poloviny knihy děj plyne svižně kupředu a zamotané nitky se postupně rozplétají. Škoda, že si většina autorů nechává rozřešení na posledních cca 10-20 stránek příběhu, stejně i tady je vše ponecháno až na samotný konec, který má šokovat, avšak z mé strany byl docela předvídatelný. Některé věci by si zasloužily trochu více dovysvětlení, ale i tak se domnívám, že se autorce opět podařilo napsat skvělý příběh, a přestože si Matčina hra u mě vedla o něco lépe, tak Nevlastní sestra jí šlape na paty.

1 05.09.2021

3,5*
Klapzubova jedenáctka je klasikou, ke které se mnozí čtenáři často a rádi vrací. Nejsem si ale úplně jistá tím, zda pro dnešní mládež není příběh už trošku zastaralý a možná i méně přitažlivý. Záleží také na tom, co si kdo od knihy slibuje. Za mě se jedná o ideální, spíše klučičí čtení, které není nijak vulgární, nepostrádá dobrodružství a jež se zaměřuje na morální hodnoty.

Příběh o au paire a vyhaslé lyžařské hvězdě chytí za srdce a nepustí. Děj mě velmi dojal a rozhodně chci vědět, kam povedou další cesty hlavních hrdinů. Přestože zápletka není nijak šokující a víceméně je vyprávění postaveno na klasických klišoidních prvcích romantických titulů, tak to, co z knihy činí vskutku jedinečné dílo, je malebné prostředí Green Valley, obklopené divokou přírodou, a samotné postavy, které je velice snadné si oblíbit.

Pokud hledáte romantiku, při které poletují v břiše motýlci a srší barevné ohňostroje, pak je kniha Nové začátky to pravé. Bez přehánění mohu titul označit za zatím nejpovedenější romantický příběh tohoto roku.

7 16.08.2021

Ze začátku mi trvalo zhruba prvních cca 40 stran, než jsem se do knihy pořádně začetla, ale poté jsem ji už neodložila, jak byla neuvěřitelně čtivá. Věděla jsem, co od knihy mohu očekávat, a tak jsem také k jejímu čtení přistupovala. Chtěla jsem něco romantického, pohodového se sympatickými postavami - to vše se mi v knize dostalo. Truly má určitý přesah, kdy se v knize nakousává vážná tematika fyzického napadení. Hodnotila bych ji jako lepší průměr.

2 07.08.2021

Komiks Uzemněni na mě působil dojmem, že se mezi jednotlivými příběhy tříštila soudržnost - časté přeskakování v ději a nelogické návaznosti. Samostatné příběhy se v závěru spojí, ale vše klouže pouze po povrchu. Na to, že se jedná o završení série, je příběh v některých věcech nedotažený. Vztahy mezi postavami jsou na vedlejší rovině a hlavní pozornost si, jako vždy, uzme Thanos, přičemž jeho boj se Strážci působí trochu jako fraška - nejmocnější nepřítel ve vesmíru dostane "držkovku" a je konec? Co chybí ději, vyvažuje kresba, jež je opravdu perfektní a která překypuje barvami. Hezky se na ni kouká.

1 28.07.2021

Ocelový příboj je druhým dílem pirátské třídílné série Seafire s Kaledonií Styx. Oproti prvnímu dílu je čtenář do děje vtažen okamžitě, vše je již rozehráno, a tak se bez okolků jde na věc. Kaledonie se připravuje na osvobození svých holek z područí Aricových Střel, to znamená, že se musí vydat přímo do nepřátelského území. Výprava do Slipmarku mě moc bavila, opět se prokázalo, že Kaledonie není žádná křehotinka, ale naopak silná dívka, která se nebojí obětovat i svůj vlastní život pro záchranu svých milovaných. Stále se však nechává příliš unášet emocemi. Zhruba od poloviny knihy se děj stal velmi napínavým a ubíhal opravdu rychle.

12.07.2021

V pěti kapitolách je Praha představena z různých úhlů tak, jak ji zachytilo oko fotografa. Praha je navíc město velmi fotogenické, a tak se není čemu divit, že ať už snímky byly vyfoceny odkudkoliv, vždy se jednalo o krásu. Krom historického jádra přitahovaly nejrůznější umělce a fotografy pražské mosty coby technická chlouba. Na mnoha fotografiích tak mosty tvoří dominanty, které jsou někdy frekventovanější než tradiční pamětihodnosti. Jindy to byly každodenní činnosti jako například věšení prádla ve Zlaté uličce nebo práce ledařů na Šítkovské náplavce. Fotografie jsou většinou černobílé, některé pak kolorované. Jednotlivé fotky nejsou řazeny chronologicky, ale spíše tematicky podle daných městských částí. U popisku fotografie je vždy uvedeno jméno autora, pokud se nejednalo o neznámou osobu.

2 06.07.2021

Dílo má velice vydařenou obálku, jež na mě působí až nadpozemsky. I samotné příběhy uvnitř knihy jsou jako z jiného vesmíru. Obsah povídek se nedrží fyzikálních a jiných zákonitostí, překračuje jejich hranici, čímž se příběh posouvá na jinou rovinu, na které se dá moc dobře poukázat na danou problematiku, na kterou autorka chce upozornit. Spisovatelka ke sdělení poselství bravurně využívá metafor a dalších jazykových prostředků. Ani u jedné ze všech 30 žen není zmíněno jméno, díky tomu se lze snáze do vyprávění ponořit, jako kdyby písmenka na stránkách promlouvala přímo ke svému čtenáři.

Kniha Řev nebude dle mého názoru čtením úplně pro každého. I já jsem od titulu očekávala něco trošku jiného, přesto jsem se rozhodla přistoupit na autorčinu hru. I když mě nenadchly úplně všechny příběhy, našla jsem si tam některé, které mě oslovily a donutily k zamyšlení.

1 16.06.2021