Rocker007 komentáře u knih

Jan Hus je letos zřejmě nejčastěji skloňovaná historická osoba u nás. Kniha si však bere za úkol představit ho jako člověka, vzdělance - až intelektuála (středověk tento pojem neznal). Myslím, že pro někoho zde mohou být zcela nové informace. Tak například, že Hus naprosto cíleně a s využitím všech tehdejších dostupných metod šířil své myšlenky mezi lidi. Tehdejší řekněme politická kampaň.
Ve výsledku se dozvíme, že pražská univerzita v této době patřil mezi naprostou elitu v Evropě. Husovi současníci byli velmi vzdělaní a zcestovalí lidé (viz např. Jeroným Pražský, který studoval na Sorbonně - upřímně, komu se to dnes povede?). Jsou představeny též Husovy disputace a kázání v Betlémské kapli. Muselo to být docela živé divadlo. :)
Knihu doporučuji spíše lidem, kteří už vědí o čem čtou. Avšak naprostý laik si své samozřejmě také najde. ;)

2 16.10.2015

Pět hodin četby. Výborné. Čím více Nesba čtu, tím více se mi líbí jeho smysl pro humor. Ačkoli je příběh o nájemném vrahu, jsou tam někdy věty, které zkrátka jsou vtipné. :)
Velmi povedené, s chutí jsem přečetl.

2 11.10.2015

No páni, posledních 100 stran je výborných. Velmi pěkná kniha. U nás v pohraničí je hold minulost hodně napinava :)

3 11.10.2015

Vlastně to byla má první ryze česká kriminálka a mohu s čistým štítem říct - paní Klevisová je skvělá. Možná jsem čekal trochu hlubší poznání inspektora Bergmana, což snad v některém díle je/bude. Pachatele (nebo pachatelku?) jsem celou dobu znal... no a pak to byl někdo jiný. A to mě baví.
Kniha se mi líbila. I když se některé fráze opakovaly. Ve smyslu: No víte ... ale nic, vlastně to není důležité. Taková věta se tam opakuje několikrát u různých postav. Jako charakterový rys v poho, ale občas to rušilo. Což... ono to je vlastně jedno, jenom to je takový postřech. A dostala mě věta na konci: "Který kocour by zůstal u potrhlé vegetariánky..". To mě pobavilo.
Těším se na některý z dalších dílů a určitě si paní Klevisovou řadím mezi oblíbené autory.

3 07.10.2015

Kniha mi jako příznivci geocachingu samozřejmě neunikla. I když se mi některé pasáže zdály možná až moc umělé - v největším presu zavolá k tomu všemu neštěstí ještě manžel atd. Každopádně mě kniha vtáhla a do poslední chvíle jsem byl přesvědčen, že znám vraha. No, ale to byl cíl paní Poznanski. Přeji příjemné čtení, je to moc pěkná kriminálka.
P.S. Najít jednu z těch keší, tak se asi pos..... :D

Četl jsem, četla i rodina. Rodinu kniha bavila, já se v ní spíše zklamal. Ale jsou pasáže, kdy se člověk skutečně nasměje a o to samozřejmě jde. :)

2 07.04.2015

Silný příběh ze mě známého místa. Až na drobnější historické nepřesnosti, na které autor ale kriticky upozorňuje, je to dílo velmi zajímavé. Zaujme každého, nemusí být jen z Novosedlic. Doporučuji.

07.04.2015

Vytvořit hned několik sond k jednomu datu v české středověké historii se může zdát jako nadlidský výkon. Na tomto sborníku je to znát. Někteří historici se se zadaným tématem vypořádali na jedničku, někteří si úkol poněkud přizpůsobili. Ale to nevadí a knihu tím oživuje. Ukazuje, na jak vysoké úrovni je česká medievistická věda. Přínosnější je pro zasvěcenějšího čtenáře. Některé pasáže, připomínající styl psaní např. pana Vondrušky, je pak snesitelný i pro laického čtenáře.

1 07.04.2015

Abych pravdu řekl, nejprve jsem knize příliš nevěřil. V Levných knihách za asi 80kč, co to může být za kvalitu. Skutečně se kvalitám díla Dülmena nemůže blížit. Přináší ale přijatelnou formou dějiny hrdelních zločinů a trestů z Českého prostředí. To je samozřejmě důležité. Autor se tomuto tématu věnuje již delší dobu.
Kniha je čtivá. Chybí mi však nějaký podrobnější poznámkový aparát. Přesto mohu širší veřejnosti jen doporučit.

07.04.2015

Bílá hora se po nějakém tom čase dostala do populární literatury. Populárně naučné, dle mého názoru. Jsou lidé, kteří odsuzují taková díla ale já nemám proč. Dušan Uhlíř je český odborník na vojenské dějiny a v oblasti třicetileté války doslova zazářil s knihou Černý den na Bílé hoře. Drama B. h. velkou část z Černého dne přebírá. Vůbec není na škodu vytvářet nová díla s tímto tématem, zvláště, když jsou opatřena zajímavým obrazovým materiálem.
Informačně kniha skutečně lavíruje na křehké hranici populární a populárně-naučné literatury. Já osobně toto kvituji, protože je tím dostupná širší veřejnosti a hlavně mladší generaci, kterou zaujme barevným zpracováním.
Nic záporného na knize neshledávám. Operuje s již známými fakty, cituje kvalitní literaturu... Doporučuji.

07.04.2015

Rokem 2014 jakoby měli někteří autoři nutkavou potřebu napsat něco o první válce. Občas se to povede, občas to není úplně ono. Na tuto knihu jsem náhodou přišel při vybírání knih v knihovně pro jednu seminárku. Řekl jsem si, inu proč ne. Zběžné představení autorky mě ale zarazilo. Fotografka, autorka kuchařek a přebalů k cd chce "dojemně" popsat první světovou válku? Už jen fakt, že sice upozorňuje na inspiraci skutečným příběhem, ale představením svého zdroje se nezdržuje ve mě vyvolalo neklid.
Hlavní hrdina Fanda. Alkoholik, kterého trpí v pitevně jenom pro jeho nákresy lidských orgánů? Řekněme, je to možné. Jeho postava ale není takovou, se kterou by se čtenář nějak vyvíjel. Působí na mě příliš uměle. Je špatný a tím vše končí. To je veškerý popis osoby, se kterou projdeme dalších asi 190 stran. To skutečně nemá žádný plus? Není u něj nic hlubšího? Ale dobře.. je to nihilista. :)
Horší byly reálie doby. Pokud nějaké byly. V podstatě nebýt upozornění, že jde o příběh z první války, můžeme ho zasadit kamkoliv. Vojáci, co ještě před týdnem byli civilisté, jdou bojovat do cizí země za někoho, koho ani moc dobře neznají. Mrtvolami posetá pole, bahno... Klasika. Zde asi chybí nějaké konkrétní znalosti východní fronty. Což je samozřejmě škoda a i chyba při románu, který aspiruje na přídomek "historický". Děje se zde tvoří tak nějak nelogicky a příliš uměle. Autorka píše o sedmi lidech, bum najednou jsou tři. Jenom ty tři, co zrovna potřebovala. Postřílel je kulomet, který tam za pět minut nebyl. (upřímně, tato pasáž se mi zdála zřejmě nejakčnější z těch bojových scén)
Pokud bychom v ději hledali "dojemné scény", můžeme je hledat až ke konci. Zde by se mohlo mluvit i o nějakých reáliích. Opět - je jich pramálo. Pokud bych měl vybrat postavu, která mě skutečně zaujala jak popisem, tak vlastnostmi - byla to Válka (pejsek). Věrná, společenská a po celou dobu jsem z těch všech lidí právě jí držel palce.
Knihu jsem přečetl za dva dny (dohromady několik hodin čtení). Rozhodně to není úroveň románu "Na západní frontě klid". Zřejmě ani nechce popisovat válku jako takovou. Zároveň jsem ale nenašel nějaký morální aspekt. Chyběla mi hloubka příběhu. Vše spíše povrchní. Musím ale ocenit autorku v jednom - stále jsem si myslel, že příběh skončí popravou (která by u vojenských zběhů jistě následovala). Takže tři hvězdičky, na víc to nevidím. Hlavně kvůli odstavci, který mě skutečně naštval....
Strana 176 - 177 (zkráceně): "Jestli se vocaď dostanu, napíšu vo tomhle všem humorný román". "Tak jo. A jak se jmenuješ? Abych si to jednou přečet". "Jarda Hašek, to si zapamtuj". Sakra... to jako proč? :(

5 30.10.2014

Monografie, která vyšla v rámci katedry historie FF UJEP, kterou i studuji a jsem na to pyšný. I když se většina biografií snaží ukázat danou osobnost v lepším světle, tato kniha se nebojí říct, že na něco daná postava na něco nestačila. Osobnost Zenkla jako národního socialisty je pojatá s lidskými slabostmi i přednostmi. Nevidíme Zenklům ,,do talíře", nezjistíme kolikrát se doma pohádali nebo jakou značku saka Petr Zenkl nosil. Máme ale dokonale představenou osobnost politika, jenž vyrostl za Františka Josefa, své největší slávy se dočkal za první republiky, v období druhé republiky a protektorátu musel prožít ,,peklo na zemi" (i když se v koncentračním táboře neměl zcela špatně, resp. nebyl na úrovni běžných muklů), zažil pak rozklad třetí republiky a (a to zřejmě pocítil nejhůř), rozklad zahraničního poúnorového exilu.
K tomu všemu dodává autorka velmi slušnou zásobu použitých pramenů a dalších monografií či článků. 5 hvězdiček.

1 12.10.2014

Jednoho dne jsem v Levných knihách zakoupil tuto knihu. Jelikož jsem od autora ještě nic nečetl, šel jsem do toho. A najednou jsem měl prvních 100 stran přečtených. Autor se i přes románové zpracování drží historických reálií. Parádně vystihl náladu vojáků před bitvou, táborový život atd. Rozhodně mě kniha zaujala a autor potěšil.

5 09.10.2014

Zajímavý pohled na dějiny třicátých let minulého století. Pan Klimek si rozhodně nebere servítky, nesnaží se jít v cestě ,,mnichovské zrady". Spíše se snaží najít předpoklady k rozkladu ČSR. Hledá se tedy odpověď na otázku, kterak nástup Hitlera k moci v Německu ovlivnil roli Masaryka/Beneše v Československu. Stojí to za přečtení, je to další velmi povedená práce z této řady Dnů...

2 03.10.2014

Výborně zpracovaná kniha. Musím ale souhlasit s komentářem níže. Pokud by si autor určil konkrétní oblast, bylo by to daleko přínosnější. Navíc se pohybuje především v západní Evropě (od Šlesvicka přes Říši k Anglii...), přitom v té střední a východní Evropě byly naprosto jiné podmínky. Například nevolnictví, které v těchto oblastech v podstatě nebylo. Ale i tak je myslím právě tato kniha řazena k historické klasice.

11.09.2014

Jo Nesbo zde přichystal kriminálku, která mě bavila, neměla (příliš) mnoho vedlejších dějů. Příběh příjemně utíkal a i když jsem měl podezření na viníka už od druhé poloviny knihy, konec knihy mě překvapil.

4 01.09.2014

Předložená práce, devátý svazek z edice Osobnosti českých a moravských dějin, věnována jednomu z nejdůležitějších vladařích na rožmberském panství má jméno Jana III. z Rožmberka přímo v názvu. Podtitulek ,,Generální převor johanitského řádu v Čechách" je snad ale přesnější popis toho, co v knize nalezneme.
Předně se musíme rozloučit s klasickým pojetím životopisu, který známe u celé řady autorů. A tak kromě nezbytného představení Jana III. se seznámíme nejen s politikou Českého království v období vlády Jagellonců a Ferdinanda I., ale i s obecnějšími informacemi týkající se řádu Johanitů jak ve světě, tak u nás.
Váha knihy je pak ale v bojích i rožmberské dědictví mezi Janem a jeho třemi bratry. Pomocí slušné pramenné základny tak pronikneme do hlubin vnitřní organizace rožmberského dominia v době, kdy se rod vracel na výslunní své slávy. Nutno podotknout, že šlo spíše o labutí píseň, neboť jednoduše řečeno - rod od poloviny 16. století spíše chudl.
Do všech těchto odvětví velkou měrou zasahovala osoba Jana III z Rožmberka. Šíře jeho zájmu o politiku či umění se dá shrnout pod pojem renesanční člověk. A jako takového chce dle mého autorka tohoto člena starobylého českého rodu představit širší veřejnosti.

30.07.2014

Jedna z knih nebo povídek, ke které se člověk nesmí nutit ale musí na to přijít chuť.

5 25.07.2014

Humoristický příběh z prostředí imaginární české politiky. Čistě jako výkřik, nebo ulevení si autora. Jinak než knihu na zpříjemnění večera dílo ani brát asi nejde. Občas zazní pěkné a vtipné hlášky, celkově je to ale tuctovina. Čtyři hvězdičky za humorné zážitky a spád při čtení. Někomu mohou vadit časté narážky na erotiku či přímo sex. Možná to byla snaha autora - pohoršovat. Že by pokus o umění?

1 17.07.2014

Renesanční výprava z centra svaté říše (za Rudolfa II. to byla Praha) do centra islámského světa, Byzance. Střet dvou kultur poznamenal mladého Václava Vratislava téměř na životě. Popisuje východní kulturu, jako kulturu na poměrné úrovni - již tedy novověkým myšlením. Nesnaží se za každou cenu srovnávat s Evropskou kulturou. Za to si knihy velmi cením a pokud dokáže oslovit i čtenáře po více než 400 letech, pak není co řešit. Budoucího čtenáře se sluší upozornit, že prvních asi 100 stran je poměrně zdlouhavých.

08.07.2014