Richie1 komentáře u knih

Knihy o upírech jsem měl vždy rád a po přečtení Nekroskopa jsem měl pocit, že lepší vysvětlení vzniku a původu upírů snad už vymyslet nejde. Nekroskop mě zcela fascinoval, originální myšlenky spojující svět živých, mrtvých i nemrtvých jsou skvělé. Kniha dokáže bavit, mrazit, šokovat - je to drsný moderní horor se vším všudy. Rozhodně patří mezi mé top knihy a další díly celé série (ale jen do 5. dílu) ten dojem ještě vylepšují.

30.5.2022 - přečteno potřetí a opět to byl skvělý zážitek. 90%

6 15.09.2014

Výborně zpracovaný popis neobyčejné mořeplavecké cesty anglického námořního kapitána Francise Drakea, který během tří let (celkem 1046 dní) přeplul Atlantický, Tichý i Indický oceán, přepadl několik španělských i portugalských lodí (přičemž získal neuvěřitelné bohatství), objevil nové země i mořeplavecké cesty a v neposlední řadě uzavřel přinejmenším jedno spojenectví začínajícího anglického impéria s místním královstvím v tichomořských Molukách.
Autor celou cestu ( i to, co jí předcházelo a co následovalo) popsal velice střízlivým jazykem a zároveň natolik příjemným stylem, že se kniha čte velmi dobře, ačkoliv se jedná o dílo na pomezí literatury faktu a populárně naučné literatury.
Dobrodružství plavby kapitána Francise Drakea rozhodně doporučuji k přečtení, a to nejen milovníkům anglické historie, ale i těm, kteří se zajímají o mořeplavecké počiny průkopníků, korzárů i badatelů.

17.08.2014

Když jsem jako kluk četl poprvé tuto knihu, tak pro mě byla Afrika zemí nepředstavitelně dalekou, až bájnou. Stejně tak tyto příběhy a pohádky pro mě měly zvláštní kouzlo. Také se v nich střetává dobro a zlo, láska či nenávist, hloupost a chytrost - v některých příbězích vystupuje do popředí tajemná magie, v jiných zvířecí hrdinové (chytrý zajíc a lstivá antilopa). Pohádka Lampy deseti teriel byla téměř hororová - o deseti zlých sestrách, jejichž životní síla je ukryta v deseti hořících lampách, a které se neštítí ani vražd nevinných dětí, jen aby získaly nějaký prospěch - analogie s naší ježibabou se nabízí.
Příběhy vypráví slepý stařec Makapho.
"Jsem žebrák a mrzák. Jsem však také boháč, neboť mi byly oplátkou svěřeny dary, jimiž mohu potěšit vás, kteří jste mě nakrmili a darovali mi čistou rohož, abych se neušpinil. Přistupte blíž, přátelé! Usedněte na zemi v kruhu! Přijměte můj dar! "
Lidé poslechli. Usedli na zemi v kruhu kolem starce, ztichli a čekali.
Makapho začal vyprávět: ....

1 17.08.2014

Myslím, že toto byla jedna z mých prvních knih, které jsem jako dítě dostal a také hned přečetl. Oba příběhy o zvířecích hrdinech se mi tenkrát nesmírně líbily a četl jsem je opakovaně.
Po zhruba 30 letech si tuto krásnou knihu přečetly i mé děti a byly rovněž uchváceny. Zcela jistě to je kniha, která v dětech dokáže navodit ten správný vztah nejen k přírodě, ale i ke knihám samotným.

1 17.08.2014

Tohle byla moje hodně oblíbená dětstká kniha. Jako kluk jsem si rád četl o fyzikálních jevech, o atomech, elektrárnách i bombách. Později mě (možná i vinou špatných učitelů ve škole) přestala fyzika bavit, ale na tuhle knížku vzpomínám rád. Dnes je věda o mnoho dále, ale pro malé čtenáře jsou Kovalovy popisy základních fyzikálních vlastností a zákonitostí velice přitažlivé, stejně jako Follovy vtipné a přiléhavé ilustrace.

1 17.08.2014

Kultovní kniha stojící u zrodu dnes tolik využívané upírské tématiky. Příběh hraběte Draculy je natolik známý, že není třeba ho představovat. Já ho četl už mnohokrát a vždy mě uchvátí svou atmosférou jak viktoriánské Anglie, tak tajemností a strašidelností karpatských hor.
Autor byl při zpracování samotného příběhu inspirován životními osudy valašského vojvody Vlada, panujícího v druhé polovině 15. století, jehož ukrutnost a krvavé skutky byly tak pověstné, že podle lidového podání byl prý spolčen s ďáblem.
Na svou dobu zpracování (1897) je příběh stále velmi čtivý. Svou atmosférou mi trochu připomíná styl Arthura Conana Doyle (s nímž se ostatně Stoker setkal). I když se autor nevyhnul určitým nelogičnostem a děj místy možná neplyne rychlým tempem, je zoufalý boj skupinky přátel proti mocnému upírovi strhujícím vyprávěním a žádný obdivovatel hororů by tuto knihu neměl vynechat.

Rychlé šípy jsem už jako malý kluk poznával a měl rád z komiksových časopisů. Později jsem četl Záhadu hlavolamu jako školák a rázem se tato kniha stala jednou z mých nejoblíbenějších.
Postavy tohoto krásného chlapeckého příběhu mi učarovaly. Přál jsem si mít charakterové vlastnosti Mirka Dušína a chtěl jsem být také vtipný jako Rychlonožka. Přesně jak to měl pan Foglar úmyslem, staly se mi Rychlé šípy vzorem v době dospívání.
A moc bych si přál, aby byly vzorem i pro další generace.

Naprostá klasika mezi dobrodružnými romány! Četl jsem obě knihy poprvé už jako školák a teprve později jsem viděl několik povedených i nepovedených filmových adaptací. Na knihu ale žádný film nemá, tu atmosféru Dumasových mušketýrů si prostě musíte vychutnat četbou. Jako kluk jsem se s mušketýry zcela ztotožňoval, d'Artagnan byl můj oblíbený hrdina. I v dnešním světě si myslím, že mnohé mušketýrské zvyky a vlastnosti by byly lidem k užitku (čest, věrnost, statečnost, kavalírství ...).

"Jeden za všechny, všichni za jednoho!" :-)

Velmi slabý pokus o scifi román s prvky romantického příběhu na pozadí ekologické katastrofy.
Nedoporučuji číst ani zarytým scifistům, škoda času.

Toto paperbackové vydání povídek o Conanovi od spisovatele R.E. Howarda (s krásnými ilustracemi od Káji Saudka) jsem si koupil a přečetl někdy na přelomu roku 1989-90 - a rázem jsem propadl žánru fantasy. O Conanovi jsem si poté přečetl velké množství dalších knih jak od jeho stvořitele Howarda, tak i od jeho následovníků. Přesto tato první conanovská kniha pro mě zůstane trvale krásnou vzpomínkou na počátky poznávání žánru meče a magie.
10.7.2019 - přečteno podruhé. Jednoduché a geniální, 100%

Nepřemožitelný řadím ke třem nejlepším románům Stanislava Lema (kromě Návrat z hvězd a Solaris). Příběh jsem četl několikrát a při každém čtení se mi líbil více a více. Vlastně to byl jeden z mých prvních scifi románů v době školní docházky a plně jsem ho pochopil až při pozdějších čteních. Je to klasické dílo té pravé vědeckofantastické literatury.

Jako kluk jsem rád četl příběhy z Divokého západu. Málokterá taková kniha však dosáhla kvalit Muže se srdcem kovboje. Je to velmi lidský i reálný příběh o kovboji, jehož celoživotní láskou byli koně. Román v sobě spojuje dobrodružství i romantiku Divokého západu s realitou nelehkého života kovbojů. Hlavní hrdina Monte Walsh mi učaroval a jeho životní příběh mě dojal. Knihu jsem četl několikrát a vždy s nadšením.

3 17.08.2014

Ben Hur je román, který velmi ovlivnil mou celoživotní lásku k historii. Dnes vím, že autor si v knize popisovanou historii mírně upravoval, aby lépe odpovídala jeho příběhu, který ostatně oslavoval především křesťanství. Nicméně, když jsem kdysi jako mladík román poprvé četl, tak jsem byl učarován nejen romantickým příběhem, ale i jeho historickými kulisami.
Životní příběh hlavního hrdiny, židovského šlechtice, tragédie jeho i celé rodiny (střet s římskou mocí, pád na samé dno tehdejší společnosti a pozdější postupný vzestup), historické souvislosti pravdivé i smyšlené (setkání s Ježíšem) - to vše dává knize mimořádný rámec a činí ji čtivou i přes více než sto let od jejího napsání.
Kniha byla také veleúspěšně zfilmována (v hlavní roli s Ch. Hestonem) - film patří rovněž ke skvostům světové kinematografie.

5 17.08.2014

Možná jedna z mých úplně prvních knížek. Nevím, kolikrát jsem ji četl, ale myslím, že mě nikdy nezklamala. S Ferdou Mravencem je to pro děti to úplně nejlepší, co lze z dětské literatury vybrat.
Dodnes si pamatuji, jak mě rozesmávala kapitola o tom, jak se Pytlík rozhodl udělat síť místo pavouka. Jak okoukal postup, pak jako pavouk snědl starou pavučinu a čekal, až se v něm začne dělat pavučina. A když už mu bylo hodně špatně, tak byl přesvědčen, že z něj konečně půjdou nitě a skočil z větévky dolů. Samozřejmě se za ním žádná nit netáhla, jen sebou švihnul o zem a ztratil vědomí :-)
Kromě podobně krásných příběhů byla knížka také nádherně ilustrovaná. Ondřej Sekora byl prostě génius.

8 17.08.2014

Kazan (i jeho syn Barí) patří k mým nejoblíbenějším knihám o přírodě stejně jako Volání divočiny (pes Buck) nebo Bílý tesák od Londona. Je to krásně napsaná kniha, která má tu sílu oslovit nejen děti, ale i dospělé.

6 17.08.2014

Drsný román. Četl jsem ho asi 3x a vždy to ve mně zanechalo silný dojem. Asi si ho přečtu znovu. :-) London prostě umí.

1 17.08.2014

Tohle byla velmi oblíbená kniha mého dětství. Jedna z prvních, které jsem o přírodě přečetl a také jedna z nejhezčích vůbec. Curwood píše velmi poutavě - příběh o medvědu grizzly člověka chytne a nepustí. Epizoda, kdy opuštěné černé medvídě Muskwa potká krále šedých medvědů, obrovského Thora, patří k nejdojemnějším a nejkrásnějším okamžikům příběhu, ale neméně krásný je i vnitřní přerod lovce Jimma Langdona, jenž si ve správnou chvíli uvědomí pravé hodnoty přírody i života.
9.1.2016 - v ranních hodinách dočteno - už asi počtvrté.

8 17.08.2014

Od chvíle, kdy jsem přečetl Bílého tesáka od Londona, jsem miloval knihy o zvířatech (a o psech a vlcích zvláště). Seton umí tyto knihy z přírody psát skvěle. Jeho Krále vlků jsem jako kluk zhltal před více než 30 lety, ale stále mám tuto knihu v hlavě a doufám, že se k ní zase někdy dostanu.
Setonovy příběhy o zvířatech jsou někdy až drsné, ale myslím, že také velmi pravdivé - tak jako je pravdivá sama příroda. Je v nich mnoho moudrosti - občas v těchto příbězích hledám i analogii v chování člověka, ať už k přírodě nebo k sobě samému.
Určitě doporučuji nejen mladým čtenářům, ale i těm dospělým.

20.7.2015 - po 30 letech jsem si knihu opět přečetl a opět jsem podlehl zvláštnímu kouzlu Setonova vypravěčství. Jeho povídky dokáží laskat po duši i mrazit a po přečtení už přírodu navždy vnímáte trochu jinak.

Pamatuji si, že jsem tuto knihu jako školák přinesl jednou do družiny, přečetli jsme si tam jednu z kapitol a pak jsem tam knihu musel nechat a četli jsme si z ní již pravidelně - tak se všem líbila. Jako kluk jsem si určitě přál zažívat podobná dobrodružství a bylo mi líto, že se mi to tak nedařilo jako Kopytovi a Mňoukovi :-)

3 17.08.2014

Tato sbírka povídek autora sovětské éry mě příliš nezaujala. Možná jsem to mohl zvládnout přečíst v osmdesátých letech, ale dnes bych po této knížce v žádném případě nesáhl - je mnoho lepších knih scifi.

17.08.2014