RH faktor komentáře u knih
Autorka, která mě nevtirave provází moji životní literární poutí... Princ a Skřivánek, Dům u nemocnice, Až bude padat hvězda... Dlouhá léta jsme o sobě nevěděly a potom, díky knihobudkám, Zlaté rybky, Nevěra a Mne soudila noc... Mám knihy této paní spisovatelky moc ráda. Jsou hluboké, nanejvýš citlivé, plné vhledu, nadhledu, síly, slabosti, odvahy zbabělosti; zkrátka plné vší lidskosti. Poctivě a krásně napsané. Obávám se, že takové knihy už se snad ani nepisou...
Výborné dílo! Úpadek a pád jednoho života. A za vším stála jakási nuda či co...Neschopnost trvalého zaujetí pro něco či nekoho, neschopnost či /jen/ neochota žít teď a tady. Nehci jen moralizovat, je tady ještě faktor ten, že si vzala takovýho toho hodnýho moulu, který ji ničím nepřitahoval, jen byl prostě hodnej, oddanej a tak... a ti chlapi okolo měli prostě to, co on by ze sebe nevykřesal, kdyby se stokrát rozkrájel...sex appeal, charisma a všechno to, pro co jsou mnozí muži u žen, tak neodolatelně přitažliví... a tak tedy, myslím, že ji /řečeno s Fitzgeraldem/ mimo jiné zničila ,,víra v to zelené světlo, v šílenou vzrušující budoucnost, která před námi rok za rokem ustupuje. Teď nám unikla, ale to nevadí - zítra poběžíme rychleji, ještě víc rozpřáhneme paže... A jednoho nádherného rána - Tak se potácíme kupředu, jako lodě proti proudu, bez přestání odnášeni zpět do minulosti." Rozhodně stojí za přečtení.
Afektované jako sama autorka...Když je "dobré jméno" povýšeno na umění vznikají tato a podobná dílka...
Netuším kolikrát jsem romanci přečetla, ale vím jistě, že ji ještě mnohokrát číst budu...
Vždyť je to hrozně povrchní a plytké...dočítala jsem to se sebezapřením...Nechápu proč ta kniha byla vůbec napsaná, vždyť samotný příběh, ten skutečný okolo této vily - TO BY BYLO NA ROMÁN samo o sobě, není třeba nic vymýšlet!
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Ponurá, mysteriózní atmosféra, krásná čeština... Pana Theodora jsem si oblíbila...
Stručné, jasné, podnětné....a nad to velice aktuální.
Shodou okolností čtu v době, kdy Dbalý nastupuje do vězení... 7 let, 10 mio peněžitý trest + 50 mio nahrazení škody NNH. Nepravomocně zvýšeno na 10 let + propadnutí majetku. Dost binge, což, pane šiditeli... Děsí mě ale, že Dbalý je vlastně jen malá ryba... (A že jich je!) Ti Paraziti s velkým P, jsou zdá se, naprosto nedotknutelní! Rittig, Babiš a jim podobní jsou stále u zdrojů a přicházíme tak o víc než si dovedeme představit!
V roce 1994 jsem se přestěhovala z tehdy šedivého, bezútěšného Brna do optimisticky živé Prahy. Milovala jsem ten neutuchající ruch Václaváku, davy turistů z celého světa, divadla, galerie, festivaly, Vltavu, Sázavu, Berounku... Roky jsem to zde milovala, až jsem najednou začala zjišťovat, že se to nějak (ve mně?) mění... Brno se začalo měnit v úžasnej svébytnej prostor a já jsem ho začínala milovat a žít... Kruh se uzavírá a letos se stěhuju do krásné čtvrti pod Kraví horou a těším se, až budu Brno nově objevovat... Nejen těch úžasných 111 míst... Kniha je to skvělá, až na překlepy a pochybení: Židé byli transportováni z nástupiště číslo 5, ne z nástupiště číslo 1.
Je to výborný! A to nejsem fanoušek Lovecrafta...
ufff, neskutečná nálož. Intenzivní zážitek. Všechno tam je - kus života i smrti a něco /všechno/ mezi tím...
...příspěvek Jeronýma Klimeše je stylu šedá je teorie - zelený strom života, a až na pár úletů v této knize, je to inspirativní čtení. Rozhodně doporučuju, jen se obávám, že to budou číst ti, co jsou s těmito věcmi takto srozuměni a ostatní se do toho pouštět s největší pravděpodobností stejně nebudou...
Odvážný počin...Myslím, že snad i do určité míry potřebný... Až na ty bláboly, co tam místy zazněly, a knize fakt nepomohly...
No a v neposlední řadě rozporuplná osobnost pana Hnízdila, která by stála též za rozbor...
https://www.znamylekar.cz/jan-hnizdil/prakticky-lekar-ortoped/trebon#tab=profile-reviews
Překvapení! Milé překvapení. Autor si s tím vyhrál a tak máme k dispozici informaci na každém rohu, resp. na každé stanici elektrické dráhy. Nastupte a projíždějte ulicemi Brna křížem krážem proti proudu času... Stojí to za to!
Krásně se to čte, protože Remarque umí, ale je to hrůzný, jak jen hrůza už hrozná umí být...
O této knize není moc slyšet, není nikde moc vidět a je to škoda. Je to krásně napsaný životní příběh v kostce o neuvěřitelných zvratech v životě jednoho kluka a jeho rodiny. Ten příběh by vydal na román...Říkám to furt: kdyby si každý člověk psal svůj deník, nemusely by se psát žádné romány a bylo by pořád co číst, a že by to byly příběhy!
Jestli bych kdy přiřadila nějakému dílu adjektivum náročná /literatura/, tak je to bezpochyb právě Proustovo Hledání. Je to kniha sáhodlouhá, jen tak plynoucí si /jako čas/, bez zjednodušení a zkratek se vší barvitostí, místy skoro až šedí /mnoha odstínů samozřejmě/, a vůbec je plná všeho toho, o čem se jen literatuře může zdát...Kniha vyvolává vzpomínky, asociace, chutě, vůně všeho druhu...Dílo pro fajnšmekry ;-)