Romance pro křídlovku

3 13. února

Smutné...

6 01. ledna

Na střední škole, když jsem jela do zahraničí na výměnný pobyt, dala mi paní učitelka českého jazyka Romanci pro křídlovku, abych si s sebou vzala kousek českých luhů a hájů. Knížka mě nečekaně pohltila svou atmosférou dusného léta. Hrubín používá krásné metafory, když mluví o životě, smrti a lásce a nechává se inspirovat právě přírodními motivy. Líbí se mi i melancholická napůl malátná atmosféra, což je vlastně pohled/postoj hlavního hrdiny na svět/k světu.

36 16.12.2020

Živote postůj, já jsem jen tvůj.....Kniha rozhodně napsaná skvostně, leč mě se bohužel dostala do ruky v době, kdy se pomalu moji rodiče ohlížejí a uklízejí svůj živit, kdy se pomalu dostávají do cílové rovinky a i já už začínám pomalu bilancovat a otáčet se a bát se o to, abych po sobě nezanechala nějaký "balast" . Asi i proto jsem polovinu knihy probrečela, polovinu provzdychala a vzpomínala na tu nádhernou naivitu mládí. Proč mladí nevěří, že ten život tak strašně rychle letí..Proto ta věta: ŽIVOTE POSTŮJ ....U čtení této nádherné a velice citlivě napsané knihy jsem si utřídila své myšlenkové pochody a trochu se uklidnila a trochu i znervózněla. Nebojím se absolutního odchodu, mám čím dál větší strach ze ztráty soběstačnosti a ze ztráty mého JÁ.
Co se týče knihy a myšlenky, jak praví češtináři: "Co tím chtěl básník říci..." ? Pro mě jasná výzva- važme si života, opravky se tady netolerují...

4 12.12.2020

Osobně je pro mě tato kniha jedním z nejoblíbenějších děl co se poezie (možná i celkově literatury týče). Musím říct že je to až zvláštní, jakým způsobem se pro mě změnila ve chvíli, kdy jsem ji někomu předčítal nahlas. Stejně jako říká František o Terině, musím já o Romanci...
Chci si ji vypodobnit, je však nevypodobitelná...

3 30.11.2020

K této knize se vracím aspoň jednou ročně, je moje nejoblíbenější a má čestné místo v mé knihovně. A přitom, pokaždé, když ji čtu, je něčím jiná :)

7 25.11.2020

K Romanci pro křídlovku jsem se dostala již na základní škole, kdy mě naprosto uchvátila. Pamatuji si i zběsilou jízdu po antikvariátech, které se účastnila celá rodina, protože nikde nebyla k sehnání a já jí prostě potřebovala. Bylo v tom i kouzlo předvánoční Prahy. Achjo, úplně se mi chce plakat :D Četla jsem jí tisíckrát a pokaždé v tom objevím jinou nádheru. Dokonce i film jsem viděla snad stokrát.

5 16.11.2020

(...) Je všechno,
co mých dvacet let do mne nanosilo
z vůní a tvarů a z čeho si dnes ona
jak z pláství vybrala strašné sladkosti.
Je všechno, co naráz zastavuje srdce,
a přece to není smrt. A je všechno,
čím vždycky člověk poprvé vydechne.