Hledání ztraceného času I. – Svět Swannových

kniha od:


Koupit

V prvním dílu románového cyklu, postihujícího vývoj francouzské společnosti od Dreyfusovy aféry až po první světovou válku a stojícího u základů psychologického románu 20. století, představuje autor hrdinu, zámožného Pařížana, člověka ušlechtilého, ale zároveň neúprosně logického a pravdivého. Na jeho příběhu podává studii milostného citu, žárlivosti, společenských vztahů a mravů....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/18686/hledani-ztraceneho-casu-i-svet-swan-w5M-18686.jpg 4.4112
Série:

Hledání ztraceného času 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

À la recherche du temps perdu: Du côté de chez Swann, 1913


více info...
Nahrávám...

Komentáře (25)

Kniha Hledání ztraceného času I. – Svět Swannových

Dominik_13
15. ledna

Víte, pokud chcete vysvětlit krásu Proustova Hledání, spotřebujete buď tuny papíru, nebo jen několik málo slov. Volím druhou variantu: Pokud nečtete knihy jen kvůli líbivým příběhům a jednoduchým emocím, přečtěte si Prousta. Je to zážitek, který ve vás bude rezonovat už napořád.
A pokud po přečtení budete cítit smutek, že jinou literaturu už nemá smysl číst, budete mít trošku pravdu. Ale zkuste sáhnout třeba po Woolfové nebo Ishigurovi. Taky vám mají co dát.

sika444
18.12.2020

Je to velké utrpení, ale stojí to za to. Zvláště Swannova láska až bolí, nicméně zaryje se pod kůži a působí. Čas a paměť - to je něco, nad čím díky téhle knize přemýšlím úplně jinak. Mistrovské popisy přírody, interiéru tetina domu a Bouloňského lesíka.


AdamMez
14.07.2020

Geniální, urputné a umanuté. Zběsilé vršení vět do souvětí ve snaze dobrat se nejen absolutní pravdy každého popisovaného momentu, ale zejména analýzy dopadu této pravdy na širší okolí lyrického subjektu, na jeho budoucnost a formování této pravdy vším, co se mu událo dříve. O co megalomanštější a ambicióznější tento autorův plán je, o to častěji se čtenář, rozptýlený kolem projíždějícím cyklistou, výkřikem z oken protějšího domu nebo vlastní vzpomínkou podnícenou některou autorovou poznámkou, musí vracet zpátky na počátek souvětí a znovu se pokoušet proniknout systémem vzájemně se rozvíjejících vět.
Už v této první knize představuje autor čtenáři svou madlenkovskou teorii, která se stala v intelektuálním prostředí stejně známou a zmiňovanou jako Platonova jeskyně nebo koperníkovský obrat, milovaný to pojem naší pančitelky z gymnázia. Právě v návaznosti na Proustovu teorii asociativní psychologie je nutné říct, že je Svět Swannových zároveň nejsnáze čitelnou učebnicí, jakou jsem kdy v rámci všech odvětví společenských věd četl.
Velký dík patří Michalu Rybkovi a jeho nakladatelství za nádhernou edici a krásný úvod k ní.

stagno
30.06.2020

Velké dílo,kvalitou,významem i rozsahem,kterého se ale není třeba bát.
Četba se rytmu Proustova psaní přizpůsobí a těch několik desítek stran denně
se rychle stane návykem.
První čtyři díly,kterým autor stihl dát konečnou podobu,jsou skvělé,u zbylých tří
je občas patrná určitá nedokončenost,pořád je to ale výborná literatura,hlavně
Čas znovu nalezený.
Komplexnější rozbor přesahuje možnosti komentáře i moje schopnosti a tak jen
to,co mě oslovilo nejvíce-zachycení a zdůraznění často jen nenápadných
okamžiků/především v dětství a mladosti/,které se navždy vryjí do paměti,tedy
okamžiků,které se stanou věčností.K těm se během života,hlavně později,často
vracíme,vybavují se nám a tvoří tak jakýsi druhý čas,pouze náš,oproti reálnému
on-line prožívanému a s okolním světem sdílenému životu.Tento druhý čas
jednou navždy zmizí spolu s námi/jen Proustův koláček namočený do čaje
zůstane věčný/.

ranni.ctenar
02.10.2019

Kdo se pouští do Hledání, musí přistoupit na autorova pravidla. Je potřeba zpomalit a ztišit se. Občas přemýšlím, jaký typ čtenáře dnes může zvládnout přečíst všech sedm dílů. Není to kniha, která by se dala přečíst na jeden zátah, vyžaduje postupné dávkování, spoustu času a trpělivosti. A to si nemůže dovolit žádný knižní influencer ani student - ti musí číst jednu knížku za druhou a nemůžou "ztrácet" čas s Proustem. Takže to možná je kniha, kterou všichni znají z učebnic, ale málokdo ji skutečně přečte celou.

I já jsem se s Proustem dlouho "pral". Několikrát jsem znovu začínal a znovu končil. Dlouhá souvětí, nekonečné popisy, zvláštní vnitřní svět vypravěče, to všechno mi dalo pořádně zabrat. První díl jsem s přestávkami četl skoro dva roky. Pak jsem sice docela rychle přečetl první půlku druhého dílu, jenže potom jsem se nějak "zadrhl" v Balbecu a dal si na několik let pauzu. Už jsem myslel, že to nikdy nedočtu.

Až letos to přišlo. Začátkem června jsem se do Hledání znovu pustil. Začal jsem v půlce druhého dílu a chvilku mi trvalo, než jsem si zase připomněl, kdo jsou Guermantovi, Františka, co vypravěč zažíval s Gilbertou apod. Ale po pár dnech jsem byl zpátky v příběhu a od té doby čtu každý den. A věřte nebo ne, je to krása. Možná jsem zestárl, možná jsem trpělivější čtenář než dřív, nebo jsem se zkrátka konečně správně naladil. Nevím. Ale užívám si teď každou stránku.

Když tohle píšu, čtu už šestý díl. Poslední dobou čtu průměrně 20 stran denně, takže koncem října bych měl mít dočteno celé Hledání ztraceného času. A řeknu vám, bude se mi stýskat. Celou dobu jsem to chtěl přečíst, chtěl jsem si dokázat, že to zvládnu, a najednou je mi líto, že ten příběh skončí. I když ono nejde tak úplně o příběh, že? :-) Ta knížka ve mně určitě zůstane. Čist Prousta se vyplatí, není to ztracený čas.

ravenrain
29.08.2019

Pochopiť Hľadanie strateného času predpokladá predovšetkým vôľu k pochopeniu alebo ešte skôr vôľu k čítaniu. Pochopiť Prousta znamená nečítať iba Prousta, ale aj niečo z obrovského množstva literatúry, ktorá je venovaná jeho dielu, či jeho životu. Oboznámiť sa s umeleckými dielami citovanými v Proustovom románovom cykle ako aj s jeho ďalšími textami. Je to oveľa zložitejšie, než odložiť knihu, ktorá nás odradila kvôli svojmu na prvý pohľad zložitému jazyku, zdĺhavým opisom zdanlivo nepodstatných vecí, či udalostí, absencii ľahko čitateľného príbehu, či iným nenaplneným očakávaniam. Je to o vytrvalosti, ktorá nám skoro môže priniesť pôžitok z čítania.

Lessana
14.08.2019

Pred rokmi ma zaujala Swannova láska a povedala som si, že raz si chcem prečítať celé Hľadanie strateného času. Ono "raz" práve nastalo, tešila som sa... no ostalo mi rozčarovanie a sklamanie.
Spomínam si, ako nám na prednáškach na univerzite bolo povedané, že autor bol, vzhľadom na svoj zdravotný stav, často a na dlhé obdobia pripútaný na lôžko. Z tohto dôvodu sa musel zabaviť sám a ako vedel. Začal teda spomínať a opätovne prežívať, čo už raz zažil. A následne to dával na papier. Snažil sa vybaviť si všetky spomienky čo najživšie, so všetkými vôňami, chuťami, zvukmi, farbami, ktoré ich sprevádzali... aby sa v tej posteli a sám tak nenudil. Vyšperkované súvetia alias lingvistická onania na pol strany, niekedy na celú stranu knihy nenechávajú na pochybách, že mal, chudák chorľavý, (strateného) času dosť.
Nemôžem si však pomôcť, táto autorova snaha o akúsi sebahygienu, toto jeho vypĺňanie času nenašlo odozvu v mojej duši a obralo ma o čas, ktorý viem stráviť hodnotnejšie ako vyčerpávajúcim rýpaním sa v nasilu konštruovaných vetách. Iste, niektoré autorove spomienky môžu byť podobné tým mojim, môžem zacítiť vôňu svojho detstva, prázdnin, záhrad, parkov a miest, ktoré som navštívila... ale Proustovo podanie jeho zážitkov ma nezaujalo. Nič mi neodovzdalo. Nebola v nich nijaká nadhodnota.
A teda, prepáčte, pán Proust, nebudem ďalej strácať môj drahocenný čas preto, aby som sa brodila hľadaním toho vášho, strateného. Výsledný pocit z Vašich textov je únava. A ja chcem mať pri čítaní radosť.

alef
05.06.2019

„Čtení: vnímání psané formy jazyka, rozumění psanému textu…“
(Encyklopedický slovník češtiny)

Na téhle definici mě zaujalo slovo „rozumění“ … a přemýšlela jsem, proč tam není „porozumění“? Už od té doby, co jsme se naučili číst, slovům rozumíme, … porozumět textu, to už je ovšem trochu jiný level :-) … tak o tomhle jsem přemýšlela, když jsem psala komentář k panu Proustovi, protože s ním je to nějak podobně :-) … a tay jsem si vzpomněla na mého „oblíbence“ Umberta Eca:

„Nechci tvrdit, že rychlost je hodnota sama o sobě. Čas vyprávění se může zpomalovat, může být cyklický či nehybný ... Tato chvála rychlosti neznamená popření rozkoše z otálení. Pokud by taková rozkoš neexistovala, nemohli bychom vpustit Prousta do Pantheonu literatury.“
(Umberto Eco – Šest procházek literárními lesy) – je to totiž jeho oblíbené téma .

Ale teď už zpátky k Marcelu Proustovi a Swannovým … a co z téhle „předehry“ vyplývá? Pokud se pustíte do Hledání ztraceného času, jako čtenář, který rozumí slovům a zajímá ho především „jak to dopadne“, nebo jinak řečeno, vrhnete se na Prousta kvůli příběhu a tomu „o čem to je“, pravděpodobně brzo zjistíte, že buď musíte přijmout trochu jinou roli čtenáře, takového, který chce především textu pozorumět (tím myslím stále jen ve své osobité interpretaci), nebo přiznáte porážku a knihu nejspíš odložíte. U Prousta je to totiž podobné jako u Eca … žádá od čtenáře mnoho.

Série Hledání ztraceného času se tak pro mě stala nejspíš čtením na spoustu let, protože i přečtení první knihy mi trvalo opravdu hodně dlouho, když totiž čtete s cílem pochopit význam některých vět, uvědomíte si, že vás to nutí hlavně … zpomalit a nespěchat.

Co skutečně chtěl čtenáři Proust říct? … je stále otázkou, a to i pro jiné, daleko erudovanější čtenáře, možná by se divil kolik intrepretací a výkladů už na světě je a ještě jich určitě spousta přibude (už jen věnovat se v Proustově díle tématu „čas“ by vydalo asi na spoustu publikací :-), nejvíc přiblížit své úmysly by nám mohl asi jen Proust sám, jeho komentář bych si určitě přečetla.

Jaký je tedy svět, do kterého vstupujete? … Je to svět plný ohromného množství událostí, některé autor jen naznačí, nebo jen tušíte, nebo si myslíte, že tušíte, anebo netušíte vůbec, každopádně od čtenáře se žádá, aby domyslel, a aby si spoustu mezer zaplnil sám … a taky to je svět, jehož základním kamenem je právě „čas“ (informace, kterou můžete využít při čtení ve svůj prospěch), protože, jak říká Eco: „bojovat s Proustovým časem nejde“ :-) … a pak je to svět, který vyžaduje z vaší strany spoustu entuziasmu – nadšení, chuti a trpělivosti, protože pak vám toho nabídne … hodně :-).

„Člověk, který spí, má v kruhu kol sebe proud hodin, pořad let a světů. Procitaje, táže se jich, veden … pudem, a čte v nich ve vteřině místo země, jež zaujímá, dobu, jež uplynula až do jeho spánku; ale jejich řady se mohou smísiti, prolomiti … Jestliže usne v poloze ještě nevhodnější … například po obědě, sedě v lenošce, tehdy zmatek ve světech, vybočivších z dráhy, bude úplný, kouzelná lenoška s ním závratnou rychlostí bude cestovat časem a prostorem, a ve chvíli, kdy otevře víčka, bude se domnívati, že ulehl před několika měsíci v jiném kraji.“

1