Red_ komentáře u knih

Lákalo mne si přečíst něco z oblasti psychologie. Po doporučení jsem nakonec sáhl po knize Johna Graye Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše.
Kniha metaforicky přirovnává pohlaví k obyvatelům dvou různých planet, kteří bez sebe vzájemně nemohou existovat. Jakožto obyvatel jiné země (planety) má odlišný jazyk, výchovu, zvyklosti atd., tak to samé podle knihy platí i pro muže a ženu. V rámci komunikace tyto někdy zcela odlišné předpoklady vedou k nedorozumění případně ke konfliktu. A zde autor nabízí návod, jak podobným situacím předejít.
Po přečtení musím říct, že se v knize nachází spoustu pravd a kolikrát jsem si říkal, že podobnou situaci jsem několikrát zažil a zachoval se přesně tak, jak by se zachoval typický "Marťan". Samozřejmě následně přišla negativní, typicky "venušanská" reakce a já si řekl, že Gray asi ví o čem píše.
Ovšem podle mého názoru nic není černobílé a ne vždy se lze chovat podle "příručky".
Za prvé každý jsme jiný a už sám autor na začátku knihy předestírá, že to co je v knize zobrazeno jako typická vlastnost venušanky (ženy) může platit i pro marťana (muže) a naopak. Takže pak čtenář zjistí, že v běžném životě svého partnera musí nejlépe poznat jedině on sám a jedná se spíše o dlouhodobou praxi.
Za druhé při konfliktech hrají velkou roli emoce, zatímco knihu čtu pěkně v klidu.
Za třetí mi přijde těžké aplikovat něco, o čem druhý není úplně přesvědčen - tzn. ideální stav = knihu mají přečtenou oba dva partneři :)
Suma sumárum: Je dobré si uvědomit konkrétní hlavní rozdíly mezi ženou a mužem (nemám na mysli, ty fyzické :)) a občas se nad sebou zamyslet. Na kolik vám k tomu pomůže tato kniha a nebo zjistíte vy sami, už nechám na vás ;)

6 17.08.2016

Nedokážu posoudit, zda je to způsobené překladem, ale pasáže, u kterých bych se měl s největší pravděpodobností smát, mi až tak vtipné nepřišly. Je to příběh o specifické povaze člověka, se kterým se každý z nás v životě určitě alespoň jednou setkal, takže ví, jak je těžké si k těmto lidem najít cestu. Obzvlášť když vás něčím zazdí či odpálkují hned v počátku této cesty. Příběh je hezký, ale čekal jsem od toho trochu něco jiného - více humorných pasáží. Myslím, že by se jich tam vešlo více nebo při nejmenším v trochu jiném podání.

4 29.07.2019

Moc krásné čtení. Jsem zvědavý jaký bude film. Už teď se těším.

4 07.04.2017

Popravdě mé dojmy z tohoto románu jsou poněkud rozpačité. Kniha se mi už od začátku četla velmi těžko - zejména kvůli sáhodlouhé pasáži popisující Goldsteinovu knihu. Na jednu stranu chápu, že bez těchto informací by člověk velmi těžko pochopil podstatu příběhu, ale nechápu proč to nešlo napsat stručněji nebo alespoň trochu více čtivou formou. Během vstřebávání tolika informací mi několikrát hlavou proběhla myšlenka: Kdy už to skončí.
Stejně tak rozvleklý mi připadal závěr příběhu, kdy se postavy prakticky nehnou z místa. Autor zřejmě chce na čtenáře přenést veškeré myšlenkové pochody, emoce a absurditu už tak bezvýchodné situace, což určitě do knihy patří. Jen mi opět v hlavě vyskočila otázka - Proč je tomu věnováno tolik stran?
Na druhou stranu oceňuji autorovu myšlenku a popis hrůzostrašného režimu, který lidem odepřel veškerou svobodu a z toho plynoucí zamyšlení či poselství, že by si lidé měli své svobody vážit a hájit ji za každou cenu.
Některé recenze či komentáře označují Orwella za vizionáře. Alespoň podle tohoto románu si tím nejsem tak jistý. Jelikož určité praktiky, ze kterých kniha vychází, v té době byly už známé - německé Gestapo či ruské NKVD a Berija, Hitlerjugend - také to byli takoví malí práskači.

Suma sumárum:
Myšlenka určitě zajímavá, ale do čtení jsem se musel hodně nutit - proto pouze 3 hvězdy.

Paní učitelka by mne asi za takovéto hodnocení klasické literatury ve škole moc nepochválila a zřejmě by řekla: "Vůbec jsi to nepochopil. Jdi si to přečíst znovu."
Ještě, že už pár let do školy nechodím. Podruhé bych to už asi nepřelouskal.

3 08.04.2017

O Dreyfusově aféře jsem toho moc nevěděl - pouze to, že kauza vstoupila do dějin jako jeden z největších justičních omylů. Proto jsem hledal knihu, která by mi nenásilnou formou tuto historickou událost více osvětlila. A to kniha splnila nad moje očekávání. Kniha je vyprávěna z pohledu plukovníka Georgse Picquarta, který původně stál u odsouzení kapitána Dreyfuse. Dílo je velmi čtivé a musím říct, že jsem se nestačil divit, čeho byli vrcholní představitelé francouzské armády schopni, aby pravda nikdy nevyšla najevo.

3 25.09.2016

Po Pilířích země a Na věky věků mne tento román trochu zklamal. Knihu bych definoval spíš jako politicko-erotický román. Očekával jsem, že se Follett pustí více do popisu průběhu významných bojů 1. světové války a rozvine hlavně to, čím se konflikt od ostatních válek lišil. O to je v knize více románků, které jsou na můj vkus až příliš detailně vykreslené. Zrovna zde bych čekal něco podobného, co Follett popsal v románu Na věky věků - z bitvy u Kresčaku jsem si "sedl" na zadek. Bohužel to se mi v titánech nestalo. A příležitostí bylo dost - Verdun, Ypres atd.
Naopak se mi líbil popis ruské revoluce a politických příčin jednoho z největších konfliktů na světě.
Rozhodně nesouhlasím s některými komentáři ohledně toho, že má román "oslavovat sociální myšlení". Věřím, že lidem (především v carském Rusku) se v té době nežilo lehce a doufali, že socialismus/komunismus jim přinese lepší budoucnost. Tehdy ještě nemohli vědět do čeho se hrnou. Follett tohle v románu podle mne vystihl dost jasně.

2 16.05.2017

Kdo má rád britský humor, tak se mu kniha bude určitě líbit. Šílená vesmírná jízda na nepravděpodobnostní pohon, kde dějová linka hraje druhé housle. Čtenář-pozemšťan se bude v průvodci ztrácet, ale rozhodně by neměl propadat panice a číst dál... Oblíbená postava: Bíblbrox.

2 16.05.2017

Zatímco u knihy jsem se defacto smál od začátku do konce, tak u filmového zpracování jsem se málem ukousal nudou. Hlavní hrdina Alan si z ničeho moc velkou hlavu nedělá a věci se většinou vyřeší sami - hlavně když je u toho láhev kořalky :) I když se příběhy Alana a Forresta nedají srovnávat, tak i přesto mi některé rysy obou postav připadají podobné. Určitě knihu doporučuji, zatím můj TOP z kategorie humorných knížek.

1 05.01.2017

Původně jsem knize chtěl dát pouze dvě hvězdičky. První hvězdu za styl jakým je kniha napsaná - to jest z pohledu tří osob podle nichž se kniha dělí na jednotlivé kapitoly. Druhou hvězdu za to, že mne kniha nepustila dokud jsem ji nedočetl do konce. Tento fakt si vysvětluji jedině tím, že jsem si chtěl ověřit zda konec se shoduje s mojí představou jak by kniha mohla dopadnout. A tím se dostávám ke třetí hvězdě :) Podobné zakončení jsem opravdu nečekal, a to mne vždy jak u knihy, tak i u filmu, potěší. Na druhou stranu 2 stržené hvězdy za hodně, hodně vlažný rozjezd - někdy kolem 200 sté strany jsem si říkal, že mi autorka, kromě hlavní zápletky startující už od úvodu a pocitů hlavních aktérů, skoro nic neprozradila. Což z celkového počtu 328 stran je opravdu žalostný počin. Závěrem bych knihu rozhodně neoznačil za TOP a něco mi říká, že označení Bestseller si kniha přivlastnila na úkor Zmizelé, ke které je román přirovnáván a čtenáři od něj očekávali podobný wow efekt.

1 03.09.2016

Po této knize jsem sáhl ze dvou důvodů - obecně mám rád zvířata a zároveň jsem hledal něco, u čeho bych se odreagoval a zasmál. V těchto ohledech mne bohužel kniha uspokojila pouze na 50%.
Kniha je rozhodně zajímavá, jelikož čtenáři nabídne pohled do světa zvířat z pohledu veterináře. Bohužel na druhou stranu mi kniha nepřišla až tak humorná, jak jsem očekával. Osobně bych knihu zařadil spíše do žánru Povídky. Proto ve výsledku dávám tři hvězdy.

1 17.08.2016

Kamenná opice je moje třetí kniha od Deavera a musím říct, že se mi zatím na spisovateli líbí, jak dokáže zasadit zápletku do nepříliš tradičního děje. Nehledě na to, že dvojice detektivů mi přirostla k srdci.

12.03.2017

Knihu jsem četl hned po Sběrateli kostí a musím říct, že se mi líbila o něco víc - konkrétně tématikou. Ačkoli to bude znít trochu divně, tak po každé vraždě jsem se nemohl dočkat další :) Jelikož ze všeho nejvíc se mi líbily popisy kouzelnických triků, které vrah při své práci využívá.

05.01.2017

Pentagram je moje první kniha od Nesba. Ze všeho nejvíc mi vadil hlavní hrdina Harry Hole, a to je podle mne u knihy docela zásadní problém. Popisy jeho stavů tzv. "úplně na mol" jsem se snažil přečíst co nejrychleji to šlo. Bohužel od toho se odvíjí i mé hodnocení. Další knihu této série už číst nejspíš nebudu.

05.01.2017