Radimka
komentáře u knih
Cesta ven ze šíleného světa
Jan Menděl
Na mne trochu moc duchovna, ale jinak srozumitelný čtení. Občas chytré myšlenky, jejichž originalitu nechci soudit.
Cesty zármutku
Julia Samuel
Tak tohle bylo pro mne osobně hodně přínosný, knížka o vyrovnávání se se smrtí blízkých. Konkrétní příběhy s hluboce lidskými radami a komentáři psycholožky. Smutné, ale dokonalé. Škoda, že nic dalšího od paní nevyšlo.
Čekání na Lina
Cha Ťin
Knížka ze života v Číně nedávné. Docela mě to dostalo, příběh o chlapíkovi, který se snažil 18 let rozvést a nakonec to dopadne tak, že už je na všechno pozdě - na lásku i na život. Jestli jsme měli hroznej pocit z nesvobody za totáče, tak tohle je teprve hukot.
Člověk na pokraji svých sil
Jiří Šulc
Koupila jsem si ji v antikvariátu a myslela jsem si, že se jedná spíše o psychické síly. Ale tohle je o tom, čeho je tělo fyzicky schopné. Nakonec poměrně zajímavý, jen asi už trochu doba pokročila, tak už ne uplně aktuální. Nakonec jsem ji dala pryc, protože propagandistickej závěr se zmínkou o Brežněvovi a jeho energii hodné člověka o 20 let mladšího mě odrovnal.
Čmeláci v srdci
Petra Hülsmann
Jo bylo to hezký, dobře se to četlo, ale bylo to tak strašně prvoplánový. Po první kapitole bylo jasný, že příběh nemůže dopadnout jinak. Ale aspoň to nebylo hloupý a nehrálo si to na nějakou velkou literaturu.
Chyť mě, jestli to dokážeš
Frank W. Abagnale
Jo kluk to byl každým coulem šikovnej. Ale nějak mě to úplně nebavilo. Spousta informací o padělání šeků a to jsem moc nechápala. Asi byl film lepší než knížka.
Chtělo by to nový jména
NoViolet Bulawayo
Tak to byl mazec. Byla jsem nadšená a zděšená zároveň tak hrůzným dějem. Stylem psaní mi to připomínalo Stín banyanu. Hrůzy a bídy Afriky očima malý holky. O tom co je horší, jestli hlad fyzický nebo psychický. Odpověď asi neexistuje. Obojí stoji za h...
Chalupářka
Marcela Mlynářová
Nenáročná, místy vtipná, místy trochu jako stavební deník. Ale bavil mě pozitivní příběh, bez žehrání na těžkosti. Autorku jsem obdivovala, asi by mě hráblo.
Chlapec stále nezvěstný
John Searles
Po patnácti letech přečteno znovu a teď mi to přišlo jako ještě větší mazec. Fatální absurdita náhod, pocit nenapravitelné viny malýho kluka a sračkovitost hlavních viníků. Pecka!
Co mi pan Kuka nakukal
Radek Knapp
Tak jo, nebylo to špatný, dobře se to četlo, ale já prostě tyhle satirický hovadiny nemusím. Příběh o klukovi, kterej toho za pár dní ve Vídni prožil víc, než někdo za celej život. A pan Kuka - ten není vůbec důležitej.
Ceny
Erich Segal
Místy zbytečně odborné, ale osudy třech hlavních postav, které na konci protnula nominace na Nobelovku mě bavily.
Čaroděj
Wilbur Smith
Zdaleka mě to nebavilo, tak jako první díl. Myslela jsem, že ji nedočtu. Příběh naivní, pořád se opakovaly stejný situace a dost mě to nudilo. Taková nic moc fantasy pro YA. Čtvrtý díl už nedám.
Café Groll
Jan Štifter
Posloucháno na ČR - nejdřív to vypadalo jako takový příjemný vzpomínkový tlachání doktora, kterej léčil v Budějovicích prostitutky. Ale závěr mě úplně rozcupoval! A ejhle v tu chvíli změna žánru z beletrie na thriller. Skvělý!
Bylo nás pět
Karel Poláček
Přečteno už hodně dávno. Několikrát jsem viděla seriál, i ten byl super. Rozkošná knížka o světě viděném dětskýma očima.
Buď, prosím tě, zticha
Raymond Carver
Já prostě nemám ráda povídky a tyhle navíc na mne byly fakt dost bizardní a se zvláštní atmosférou. Asi je to na mne moc náročný.
Bůh chrání milence
Johannes Mario Simmel
Jedna za Simmelových prvotin. Nijak zvlášť mne nenadchla.
Blackstoneovy úklady
Quintin Jardine
Po kratší době už ani nevím, o čem to bylo. Taková stará detektivní škola, kde jsem se trochu ztrácela v tom, kdo a proč. Ale Edinburgh musí bejt krásnej.
Božský bastard
Christina Lauren
No nic moc. I když ke konci mě zajímalo, jestli erotický vztah může přerůst v něco víc. Jinak dost ubohoucky. Hlavní hrdinka mi byla dost nesympatická.
Bez naděje
Colleen Hoover
(SPOILER) Vůbec se mi do týhle knížky nechtělo a nadávala jsem si, co jsem si to koupila za blbost pro puberťáky a ve finále mě to rozsekalo na mraky. Nejdřív milej romantickej příběh a po větě "třináct let jsi pohřešovaná" se to rozjelo na plný obrátky. Už dlouho jsem něco tak rychle nepřečetla a moooc se mi to líbilo.
Bourneův mýtus
Robert Ludlum
Tak velký zklamání. Od začátku jsem se nudila, nakonec jsem přeskakovala a téměř nedočetla. Ve všem jsem se ztrácela, v ději, ve jménech. Připadalo mi, že každý honí každýho a ani neví proč.