Radimka komentáře u knih

Posloucháno na ČRo. Byla jsem velmi překvapená, jak je kniha nadčasová a hlavně, že ji napsal muž, protože zrovna muži z ní nevyšli úplně nejlépe. Autor naprosto skvěle popsal ženské pocity - péče o druhé, touha po dítěti i po fyzické lásce, její prožívání i potlačování. Skvěle načteno.

Posloucháno na ČRo s naprosto famózní paní Tomicovou. Nebudu hodnotit životní příběh paní Skalické a její přístup k životu, to nám nikomu nepřísluší. Nikdy bych knížku nepřečetla, kdybych na ni nenarazila na ČRo. Ale můj dojem z ní je přesto velmi silný. Chvílemi jsem se smála, chvílemi červenala a chvílemi jsem byla zhnusená, ale celkově jsem byla nadšená a obdivovala jsem tu sílu a houževnatost jít dál životem, který by chtěl žít málokdo z nás. Paní Skalická je rozhodně svá a myslím, že je ji úplně fuk, co tady všichni píšeme. A právě tu svobodu ji závidím.

Posloucháno na ČRo. Bylo to hedvábné. Místy až lyrický text krásně doplňoval melancholický příběh. Opatrný tanec kolem přátelství, lásky a vztahů rodičů a dětí. Byla jsem napnutá, jak to celé dopadne. A dopadlo to z mého pohledu nejlépe, jak mohlo.

Bože, to bylo krásné - hrozně smutně krásné. Typická TM - drsná, smutná, nevzdávající se, ukazující na problémy barevných, bídy a hlavně dětí. Příběh černošské holčičky Pecoly, která věří, že kdyby měla modré oči, byla by přijatelnější pro rodinu i společnost. Kolem ní se vynořují další postavy, ale její osamění se naopak stále více prohlubuje. Násilí a odmítnutí ze strany rodiny u ní způsobí psychické zhroucení. Je to velmi smutný příběh, tohle by děti nikdy zažívat neměly. Poslouchala jsem na ČRo, skvěle načteno. Moc děkuju, že jsem se díky tomu ke knize dostala.

Tohle pro mne bylo velký překvapení. Nejdřív jsem ji ani nechtěla číst, myslela jsem, že se jedná o nějakou pubertální blbinu. Ale opak byl pravdou. Bylo to skvělé, skvěle napsané, skvěle vymyšlené, skvěle vážné i skvěle citlivé. A hlavně hodně smutné.

Posloucháno na ČRo. Čtyři ženské osudy, navzájem propojené fyzicky i tématem - mateřství. Jedna děti nechce /paradoxně učitelka/ z důvodu odpovědnosti vůči planetě, druhá vlastně neví, ale stejně to nejde, tak je vyřešeno, třetí je má, ale mateřství ji nic nedává, právě naopak a poslední milující matka, která se snaží vyrovnat se ztrátou dítěte. Příběhy silné, které "nemají řešení"

Tak tohle byla jízda! Příběh byl hodně sugestivní a působil celývěrohodně autobiograficky. Poslouchala jsem na ČRo, skvěle načteno. Příběh ženy, která se se životem nepárala a on se nepáral s ní. Příběh odvyprávěný místy až cynicky, často velmi zábavně a přesto s citelnou pachutí smutku z osamělosti stáří.

Posloucháno na ČRo. Nejspíš jsem to nepochopila, Temný je celý příběh, hlavní hrdinka i prostředí u moře. Nebylo mi z toho hezky, ale unikal mi důvod. Viděla jsem i film a měla jsem z něho stejný pocit. Temně divný

Mezi krimi bych to úplně nazařadila, protože už od začátku příběh směřuje spíš k psychologické zápletce a ke schovaným kostlivcům jednotlivých postav. Ze začátku jsem byla nadšená a nemohla jsem se odtrhnout. No a tak za polovinou to nějak začalo drhnout. Nevadil mi předvídatelný děj, i postavy mi byly sympatický, ale nějak se to začalo táhnout a knížka ztratila šťávu. Škoda

Tohle jsem nedala. Možná fajn, ale mne tak strašně rušily pasáže z bible a křesťanský příměry, že mi z toho v hlavě nic nezůstalo. Po 40 stranách odloženo.

Zjistila jsem, že toho ve mně moc z tak vychvalované knížky nezůstalo. Hned po dočtení jsem měla dost rozporuplný pocity.Rozhodně se neztotožňuju s těmi nadšenými ohlasy. Vlastně se mi to moc nelíbilo.

(SPOILER) Je to dlouho, co jsem ji četla, a jediný, co ve mně knížka nechala je to, že mě mrzí, že mám ještě jednu knížku od téhle autorky. Navíc si myslím, že detektivka skutečně nemůže mít otevřenej konec.

Simmelova knížka o dětech a pro děti

Tak tohle byla moje psí bible, když jsem byla malá. Znala jsem ji skoro nazpaměť, sama psa nemaje.

Kravina o zacatku az do konce

Jo docela fajn, taková klidně plynoucí detektivka. Pravda, až do konce jsem nevěděla, kdo tu starou paní zabil. Zajímavé debaty s bývalou psycholožkou. Jinak mne trochu zarazilo, že po vraždě v zapadákově se do zapadákova přestěhovalo celý komisařství i s dost nesympatickou policajtkou. Nechápu, proč ji šéfík nevyrazil.

Tak tohle se mi moc líbilo. Snažila jsem se nevnímat tu hrůzu, která se tam děla a pojmout to jako psychotriller a fakt super.

Tak tohle jsem dočetla s velkým sebezapřením a hodně jsem přeskakovala. Pro mne naprosto zbytečná kniha o ničem.

Jo hezky se to četlo, ale něco tomu chybělo. Příběhy lidí z luxusní londýnské ulice, kterým ve finále není co závidět. Trochu nuda.

Myslela jsem si, že povídky budou o jiném loučení. Tohle mne nebavilo, některé jsem vůbec nepochopila. Líbila se mi jen Milovaná dcera.