postoran-CZ komentáře u knih

Knihu jsem minulý rok podpořil na Donio, před vánocemi přišla a až nyní jsem se k ní dostal. Přelouskáno během pár čtení. Obsahuje 100 příběhů "ze života" přerovských strážníků. Já osobně jsem spokojen a těším se na další příběhy. :)

Další z řady knih rozšiřující nádherný svět Středozemě. Podobně jako předešlé svazky, které vydal smrti svého otce vydal Christopher, je i tato kniha soupisem všeho, co kdy JRRT o dané problematice napsal.
V knize tak najdeme několik verzí příběhu Berena a Lúthien, stejně tak jako poznámky k příběhu a doplňující texty, kterými Christopher Tolkien "uvádí do problematiky".
Co musím pochválit a vyzdvihnout je překlad. S těmi veršovanými pasážemi si dali překladatelé Filip Krajník a Martin Světlík opravdu práci a výsledek je více než skvělý. Pánové, tleskám vám! Krásná práce!

2 03.04.2024

Nevím, nevím, ... ale já jsem těm povídkám prostě nepřišel na chuť. Čaroděj Zeměmoří jako takový to má u mě dobrý. Ale tohle mi nesedlo. Nějak jsem si nemohl s těmi postavami sednout.

07.03.2024

A tohle je krásné zakončení celé ságy. Opět se nejedná o nějaký "překotný úprk dějem", ale o pozvolné vyprávění příběhu. Bohužel arcimág Ged už zde vystupuje pouze jako vedlejší postava, která se v ději objeví na začátku a následně už jen ve zmínkách. Příběh se, podobně jako v Tehanu, točí kolem mladé (nyní již vlastně dospělé) Tehanu a novém Králi Lebanenovi.

1 16.02.2024

Pokud by se dala tato kniha shrnout jedním slovem, tak to slovo bude "komorní" (jak už tu několikrát zaznělo). Ale komorní není nudné. Ten příběh si tak postupně plyne až k samému závěru. Je to příběh ženy, která se snaží ochránit svoji svěřenkyni. A částečně i příběh Krahujce, který zhrzený vlastní bezmocí víceméně hledá sám sebe.

1 20.01.2024

Další příběh Čaroděje Krahujce. Nyní je o dost starší a již je z něj arcimág na Roke. Vydává se do západních dálav hledat původ problémů ztráty magie.
Kniha je částečně i reakcí spisovatelky na dobu, ve které vznikla. Úvahy nad drogami, otrokářstvím, nerovností. Tím vším prochází jako vinoucí se vlákno hledání Krahujce a jeho společníka prince Arrena po původu ztráty magie. Cesta, která končí až na "nejvzdálenějším pobřeží". Až tam musí dorazit, aby pochopili, co se děje. A proč.

25.12.2023

Dávám za 4. Ale Eru je mi svědkem, že to je jen kvůli Pádu Gondolinu, kterému jsem to dal za 4 také. (A vlastně nevím proč přesně.)
Tím nechci říci, že to je špatná kniha. To absolutně ne! Ale prostě tam není ta "příběhovost" (podobně jako u Pádu Gondolinu). Jedná se vlastně o chronologický soupis Briana Sibleyho všeho, co kde (JRR a/nebo Christopher) napsal(i) o Númenoru. Dozvídáme se jak o jeho slavném začátku a daru Eldar, tak i o jeho neslavném konci a pomoci Nepříteli. A mezitím i pár příběhů k dobru z dějin "Tolkienovy Atlantidy".
Vše doplněno (opět) fantastickými kresbami Alana Leeho. (Aha, vlastně proto 4 hvězdičky!) :)
Závěrem je snad jen nutno dodat: "Pánové, opět vám patří můj velký dík za možnost poznání dalších příběhů Středozemě!"

3 21.11.2023

Jorgu, máš to za čtyři. S odřenýma ušima, ale máš to tam.
Třetí díl vede Jorga směrem do Vídeňky, kde se má konat další Sněm. Jorg se opět chová prchlivě a nebojí se jít přes mrtvoly. Ale pořád to panu Lawrenceovi funguje. Neříkám, že to je nějaká ultrakrutopřísná fantasy, že je to nějak skvěle zpracované, to ne. Nejspíš za pár měsíců či let na toto úplně zapomenu a Jorga mi budou připomínat jen tři knížky na poličce. Nicméně nezlobím se, že jsem se do toho pustil. Nechť tě provází síla, Jorgu.

28.10.2023

Hmm ... Tak jsem nakonec po dalším dílu sáhl. Resp. sehnal, koupil, založil, přesunul, vytáhl, přečetl.
Nyní již král Honorous Jorg Ankrat je pořád stejný parchant, jako byl princ předtím. Jen je o něco starší. Lawrence nepolevil v "krvelačnosti" a mrtvolami se doslova brodíte.
Kupodivu, Jorg mi v tomto druhém díle přišel tak nějak zajímavější a zábavnější, než v díle prvním. Nevím proč. Možná si to jen špatně pamatuju, jelikož od prvního dílu je to více jak půl roku.
Nicméně "Deus ex machina" stále poletuje na Renearskou vysočinou a řeší vše, co Jorg natropil. Což je trošku škoda. Tak uvidíme, co přinese třetí díl.

20.08.2023

Jedná se o další pokračování předešlého příběhu (Poslední strážce), na který přímo navazuje. Temný portál byl otevřen, Stormwind ovládli Orkové a ženou se dál za svým cílem - dobytí Azerothu. Zbytky Stormwindkého vojska a obyvatel prchají do Lordaeronu, kde se jim dostává azylu díky králi Terenasovi. Nicméně je nutné se Hordě postavit a proto je svoláno zasedání všech panovníků svobodných území a jsou vysláni poslové i k dalším obyvatelům Azerothu - elfům a trpaslíkům.
Mezitím černokněžník Gul'dan spřádá plány, jak dosáhnout absolutní moci. Zatímco velitel Hordy Ogrim Doomhammer se snaží dobýt další a další území pro Hordu, aby se Orkové mohli přesunout z umírajícího Draenoru.
Začíná druhá válka mezi orky a lidmi ...
Mimochodem, v knize se poprvé setkáváme s některými dobrými známými - Uther Lightbringer, Sylvanas Windrunner, Jaina Proudmoore, nebo také mladý princ, syn krále Terenase - Arthas.
Chválím "přeskakování" příběhu mezi Hordou a Aliancí. Čtenář si tak nečte pouze jednostranný příběh obránců Azerothu, nebo naopak zase jen příběh orkských válečníků na cestě za dobytím území, kam by se společně mohli přesunout z Dreanoru.
Nečekejte od toho žádnou sofistikovanou knížku plnou krve a intrik. Jako oddechová literatura a pro fanouška Warcraftích her na doplněné lore je to však "must read".

17.06.2023

Ach jo ... Tohle bylo utrpení, ale konečně po hóóódně dlouhé době dočteno. A to slovo "konečně" bych klidně podtrhnul. Až se mi snad chce napsat: "díky mistru Kápě, že je to za mnou".
Nevzpomínám si, kdy naposledy se mi kniha četla takto těžce. Jestli vůbec někdy? Možná je to tím, že spíše čtu častěji po krátkých úsecích, možná jsem to prostě nepochopil, jsem nepozorný čtenář, nebo já nevím co ... Ale tohle dílo bylo pro mne opravdu vše možné, jen ne zábavné.
Kniha nabízí pro někoho možná mnoho postav, ale to bych neřekl, že je její problém. Nevím proč, ale napadla mne například série První zákon od Abercrombieho, kde se dalo sledovat taky několik dějových linek a postav. Takže v tom ten problém pro mne nebyl. Tak v čem tedy to bylo? A právě při úvahách nad tím, k čemu bych to přirovnal jsem na to přišel.
Ty postavy jsou nudné. Vlastně jsem se s žádnou z postav nedokázal zžít natolik, abych si k ní vytvořil vztah, který by mne nutil číst dál a dál, abych se dozvěděl, co se bude dít dál. Děj tak pro mne prostě poskakoval od jedné dějové linky ke druhé. Dějové linky se prolínali, ale čtenář jen tuší, že se prolínají. A je vám to vlastně jedno.
Osobně jsem nakonec překvapen, že jsem se kousl a těch +/- 600 stran nakonec dočetl. Ale asi to bylo kvůli tomu, že jsem prostě celou dobu čekal, jestli se to nějak nezlepší (vzhledem k tomu, jak vysoká hodnocení to tady má). Jestli to pro mne nakonec přece jen nezačne dávat smysl. Bohužel. Nestalo se. Posledních 50 - 100 stran jsem četl už vlastně jen proto, že mi bylo líto (ano, psáno s malým "l") to nechat na poličce nedočtené.
Závěrem je nutno říct, že Erikson ten svět má moc pěkně vymyšlený. Fakt jo! Nebál bych se dokonce tvrdit, že je i velice zajímavý (a proto jsem dal aspoň ty dvě hvězdičky). Ale ty postavy a styl vyprávění to celé tak strašně shazuje, že celá ta krása přichází vniveč. Bohužel. Na další pokračování asi nebudu mít "morál" a nechám Malazskou říši Malazskou říší a přesunu se do nějakého jiného fantasy světa.

2 25.05.2023

Tak jestli má Thrall pět hvězdiček, tak jeho tatík nemůže zůstat pozadu. A lup tam Durotanovi plnou. Paní Christie Golden ten Warcraft prostě psát umí.
Děj nás provede tím, co se stalo na Draenoru, původní zemi Orků a jak se dostali do Azerothu. Dějově je první knížkou v příběhu Wacraftu. Ale nesmutněte, že máte již něco přečteno. Já mám za sebou 3 knížky (Den Draka, Vládce klanů, Poslední Strážce) a určitě to nevadí. :) Ale jestli chcete brát Warcraft knížky chronologicky, tak tady začínáte. A pokud tady začínáte, tak Christie Golden vám ukáže, že se oplatí sehnat i další knihy a ponořit světa Warcraftu nejen skrze obrazovku počítače, ale i skrze knihy, kde se budete setkávat se "starými známými".

17.03.2023

Omlouvám se, Arho, ale za 4 to není. Na ty dosáhl tak tak Krahujec. Tak uvidíme, jak si povede Krahujec v dalším díle.
Jinak Atuánské hrobky jsou takové nezajímavé místo. Divné. Rádoby strašidelné, ale vlastně tam nic není. Nic se tam neděje. Být tahle kniha úvod do universa, tak nevím, nevím, zda bych měl náladu v dalším díle pokračovat. Na druhou stranu, ty knihy jsou tak útlé, že vlastně proč ne ...

2 09.03.2023

Výborný příběh, krásné vyprávění (a hlavně překlad - tleskám vám, pane Janiši!). Ale proč je to pro pána krále (Havrana?) tak dlouhé? Vyprávění se pak zbytečně táhlo a táhlo. Závěr byl dobrý (cca posledních 300 stran) a hodně mne nutil do čtení. Ale to předtím ... A ty poznámky pod čarou odkazující se na poznámky pod čarou jinde. To už mi hlava nebrala. Až si říkám, zda by té knize nebylo ku prospěchu ji trošku provzdušnit a zkrátit na nějakých rozumných cca 600 stran.
Ale i přes délku jsem nakonec spokojený.
Pozn.: Vzhledem k tomu, že jsem původně uvažoval nad třemi hvězdičkami, tak jsem se raději podíval, čemu jsem dal "jen" 3 a ... tahle kniha by si v tom případě zasloužila 4. Tak je tam má ... Ale paní Clarková, máte to na hraně. ;)

2 03.03.2023

"Ale pro tuto chvíli, pro tvou chvíli, musíme dál hrát své role. Všichni musíme platit. Teprve pak budeme mít šanci začít znovu."
Díky Medivhu. Díky Khadgare. Byli jste skvělí! Třetí kniha Warcraftu a jsem nadmíru spokojen. A budeme pokračovat i dále. Nicméně po Dni Draka a Vládci Klanů to zkusím vzít chronologicky a nikoli podle toho, jak byli knihy vydávány, jelikož to není z hlediska příběhu popořadě. ... Takže "Zrod Hordy" - brzy se uvidíme!

05.02.2023

Thralle, synu Durotanův, náčelníku Hordy, bylo s tebou trošku složitější, než jsem čekal. Nebo možné je lépe říci, bylo to jiné, než jsem (po první knížce*) čekal.
Místo přímočaré, a v některých místech celkem prvoplánové akce příběhu čaroděje Rhonina, jsem dostal něco zcela jiného, co jsem asi tak nějak předem "fakt nečekal" (díky, Karle!). Podívali jsme se společně s Christie Golden do "duše" Orka, toho krvelačného monstra, co žere děti. Nebo vlastně ne?
Poté, co jsem dal prvnímu dílu 4 hvězdy, tak Thrall si zaslouží těch hvězd pět.
Závěrem jedna výtka - Ten příběh by si zasloužil více stran, více příběhu. Ale chápu, doba tomu (asi tolik) nepřála. Tehdy by tak rozsáhlou věc (nejspíš) nikdo nevydal. Škoda. Zdá se mi, že paní Golden má co říci i lidem, kteří si své sedací ústrojí useděli u Warcraftu I, II a III ... Za hordu život položím!

/* Richard A. Knaak - Den Draka

1 26.01.2023

Bohužel musím dát Krahujci slabší čtyřku. A na tu trojku to má chlapec hodně nahnuté.
Universum si paní Le Guinová nachystala dobře. Dokonce i Krahujce jsem nakonec vzal, ačkoli mě prvních několik desítek stran docela svým chováním iritoval. Nicméně mi občas přišlo, že styl psaní je takový fádní. Naštěstí, nebo možná právě proto, ta knížka je hodně tenká.
Uvidím, co přinesou další díly. Vzhledem k rozsahu bych je klidně zkusil i dál.

2 06.01.2023

Rhonine, máš to dnes u mě za 4.
Moje první Warcrafťácká knížka a už teď vím, že nebude poslední. Jakožto zasloužilý hráč War1, War2 a Warcraft III (chjo, to byly časy) mi ani moc nedělalo problém se zorientovat v pojmech a spojenectvích. Jen jsem teda musel trošku pochopit, "kdy" se příběh odehrává.
Kniha se dá sfouknout celkem rychle. Jen jí trošku ubírá to, že občas jsou situace řešeny celkem ... no divně, ve stylu Deus Ex Machina.

26.12.2022

Já vlastně ani nevím, jestli se mi ta kniha líbila či ne. 3 hvězdy nedávám moc často. Ale princ Honorous Jorg Ankrat mi prostě na víc nedal šanci.
Na jednu stranu zajímavý příběh pomsty malého kluka za to, co mu provedli jako desetiletému (resp. jeho matce a bratru). Na druhou stranu řešení většiny problémů ve stylu "Deus ex machina", kdy se prostě najednou něco stalo a bylo vyřešeno. Nebo zasáhla kamarádka náhoda. Jorg je postava divná a nějak jsem jí nemohl přijít za celou knihu na chuť. Jedna z mála pro mne sympatických postav byl Makin, který se choval tak nějak rozumně.
Podle recenzí jsem asi bohužel čekal něco víc, než jsem nakonec dostal. Dám tomu tak jednu dvě knížky oddych a uvidím, jestli se pokusím se dozvědět, jaký je další Jorgův osud. Třeba když od toho nebudu tolik čekat, tak se mi ten další díl bude líbit víc.

12.12.2022

Představte si, že si to tak uháníte Evropou v kamionu, za vámi se ženou vaše temné stíny minulosti a pak ... Pak se objeví ona. Z ničeho nic. Je tam. Vaše naděje. Váš znovunalezený smysl života?
Nebo jinak - váš svět je rozprostřen mezi "svatou trojici": víru - kostel - rodinu. Nic víc není.Nic jiného není důležité. A svět je jen černý a bílý. Ale pak se něco stane a vy najednou uháníte Evropou v kamionu a zjišťujete, že svět má mnoho odstínů černé a bílé a dost pološerých míst. A hledáte naději. A najdete ji na nejméně očekávaném místě.

... I went down, down, down
And the flames went higher
And it burns, burns, burns ...

4 15.11.2022