petra.kosiky komentáře u knih

Napínavé, tajemné, pěkně přeložené. Knížku jsem přečetla dětem před spaním a na konci každé kapitoly volaly: "Ještě, ještě!" a "To není možné, že to zrovna teď končí!!" Překvapivé, příjemné čtení.

11.01.2022

Na podzim jsem si vyšetřila čas na čtyřdenní vandr Šumavou, je to od nás přes celou republiku. Dostala jsem se tam po jedenácti letech. A jsem okouzlená Šumavou čím dál víc. Knížky Zmizelá Šumava 2 a 3 se mi dostaly do rukou dva dny před odjezdem a všechno to krásné, tajemné, minulé, šumavské mi hned připomněly. Doporučuji všem, kdo mají rádi Šumavu...
(Velké fotografie jsou dechberoucí, historické fotografie neuvěřitelné, texty psané lidově čtivě, příběhy pestré, nechybí mapka, popisky, paráda.)

2 11.01.2022

Mám chuť napsat něco podobného jako martin č., naprosto s ním souhlasím (palec).
Knihou pana Čapka jsem uchvácena! Vlastně už léta o ní vím a dlouho jsem se neodvažovala se do ní pustit. Není to v některých pasážích úplně jednoduché čtení. (A přiznávám se, že mě k přečtení tak trochu "dokopala" čtenářská výzva. Například u této knihy u mě zafungovala čtenářská výzva znamenitě!!)
Mám v knize tolik zatržených míst, tolik zvýrazněných myšlenek, že vůbec nemá cenu je nikam opisovat. Snad jen si je čas od času zase a znovu přečíst.
Zůstala jsem s ústy dokořán a s vírem myšlenek v hlavě, když jsem pochopila, co všechno pan prezident znal, přečetl, pochopil, promyslel, viděl, navštívil, objevil, domluvil, dokázal... Neznám v našich novodobých dějinách nikoho takového druhého.
Jen alespoň malinko napíšu - k tématům v knize zmíněným (a pro mě nečekaným) (tušila jsem, že bude v knize popsáno dětství pana prezidenta, dospívání, rodinný život atp., ale to všechno ostatní?? co všechno dokáže jedna lidská bytost obsáhnout???):
--- rovnost mužů a žen (str. 74),
--- sebekritika (str. 95),
--- kdo je státníkem? (str. 110),
--- lež (str. 128),
--- zahraniční politika (např. str. 155),
--- růst na zdravém vzduchu (makrobiotika) (str. 158),
--- poznání, pravda (např. str. 170, 176),
--- duše a její nesmrtnost (např. str. 194, 237),
--- duše, tělo i hmota (např. str. 197),
--- náboženství Ježíšovo (např. str. 209, 212),
--- konflikt rozumové filosofie a vědy s teologií (např. str. 226),
--- řád světa vs. církev (např. str. 232),
--- moderní kapitalismus a demokracie (např. str. 259, 263)
a další a další...

A přece alespoň jeden citát: str. 121: " Já mám i v zapomínání svou metodu; co už je odbyto, vyhodím z hlavy, abych ji měl volnou a čistou: jako když se dělá pořádek na psacím stole. A pak, abych byl upřímný, nemohu říci všechno: nejen kvůli lidem. Mám pochybnosti, má-li člověk dost vhodných slov, kterými by vyjádřil to nejvnitřnější. Kdo umí číst, najde mě v mých pracích mezi řádky."

4 03.01.2022

Str. 255: "...lidská osobnost je růst, součet všech dřívějších životů dohromady, jak mohl vrchní dozorce Atherton zlomit mého ducha mučením v cele? Jsem život, který přetrval, stavba vybudovaná za minulé věky - jaká to byla minulost! Co pro mě znamenalo deset dní a deset nocí ve svěrací kazajce? ..."
Str. 284: "Sedím teď ve své cele, mouchy bzučí v ospalém letním odpoledni a já vím, že můj čas se krátí. Brzy mě nastrojí do košile bez límečku... Ale tiše, mé srdce. Duch je nesmrtelný. Až přejde temnota, budu žít znovu a zase budou ženy. Budoucnost mi schovává roztomilé ženy v životech, které mám ještě prožít. A přestože hvězdy plynou a nebesa lhou, stále zůstává žena, skvoucí, věčná, jediná žena, tak jako já ve všech svých převlecích a při všech svých neblahých příhodách jsem jediný muž, její druh."

10 14.11.2021

Pohádky netradiční, i když některé motivy známé. Text se čte dobře, není třeba při přednesu nic upravovat, jako tomu často je u některých pestrobarevných dětských knížek vytištěných na křídovém papíře (a překládaných hodně horkou jehlou). A ilustrace jsou nádherné! (Jediná vada knížky, kterou jsme zrovna my měli doma, je špatná vazba. Tedy spíš špatné lepidlo. Knížka se mi prostě rozpadla v ruce, snad 30 listů mi z ní vypadlo. Škoda. Ani nevím, jak bych tolik listů vlepila zpátky.)

1 20.09.2021

Skvělá detektivka, z roku 1972, švédská, v reáliích doby a země, opravdová, napínavá, poutavě napsaná, místy vhodně komická, jinde naopak nekompromisně realistická. Přečteno jedním dechem. Doporučuji.

2 31.08.2021

Souhlasím s komentářem Atuin, Miriam i Slůníka.
Příběh z hlubokého dávnověku, příběh oživující strnulé formulky z učebnic dějepisu, příběh odehrávající se v kamenných zdech ponurých hradů i temných síních ubohých chat nejprostších osadníků. Zprvu mě udivoval ten souboj pohanstva a křesťanstva. Autor svým líčením ale vlastně jen potvrzuje všechny ty známé myšlenky o uchvacování krajiny i lidské duše křížem. Ach ty souvislosti s obrovským tisíciletým přesahem. A nad tím vším světlá kněhyně Drahomíra, Drahuška, dcera Přemysla Otakara I., později mocného krále, který svou dceru pojmenoval po vražedkyni Drahomíře proto, aby usmířil bohy a Boha, aby zrušil její prokletí. Drahuška se později stala královnou Dagmar, sluncem dánského lidu.

Jen malinký citát ze str. 299: „Mladistvá královna dánská se zasvěcovala smrti pro bratrský smír … Takovéto vládkyně ostrovy zdejší ještě nikdy neměly.“

Máte-li jen trochu rádi historii a české dějiny, věřím, že budete knihou stejně uchváceni jako já.

A dovětek: Královna Dagmar vyšla poprvé roku 1883. Já četla vydání z roku 1970 a bylo to vydání již dvanácté (!) – s nákladem 50 000 výtisků.

1 09.08.2021

Stále žasnu na aktuálností jazyka, jakým Jaroslav Havlíček psal. Jednoznačně doporučuji k přečtení!

4 23.06.2021

Knihu jsem zhltla za dva dny. Styl paní autorky je opravdu podmanivý, nemám co vytknout. Snad je to i tím, že je to první kniha, kterou jsem o podobném tématu (nebudu prozrazovat) přečetla. Rozhodně doporučuji!!

22 08.05.2021

Jazyk kouzelný, básnivý, snivý, pestrý, ale děj smutný, tak smutný, až se ho člověku místy až nechce číst...

1 05.05.2021

Hodně již bylo řečeno v komentářích pod knihou. Připojuji citát ze str. 77:
"Mně je to jedno - umru-li, aniž z mrtvých vstanu. Nepokládám se za žádnou takovou osobu, abych chtěla přečkat všecky věci a ještě býti, když ani snad žádného již světa nebude. Když tu ještě několik let v zdraví a spokojenosti potrvám, ze všeho jaksepatří rozumu nabudu, co tu krásného, z toho hodně se potěším a od dobrých lidí pochvalu a lásku utržím, tu si pomyslím, že jsem tu marně nebyla, a ráda odejdu, aby na moje místo postoupil zas jiný a zde také v radosti poznal a užil, čeho jsem poznala a užila já."

1 22.04.2021

To je tak nádherný příběh! Tak plný fantazie, tak opravdově krásný i opravdově temný a strašlivý. Jako svět tam venku. Čtu před spaním dětem každý večer, čteme knížky z mého dětství, na doporučení, podle recenzí, podlé přání dětí ("něco o kočkách" třeba) a občas mezi těmi všemi příběhy objevíme skvost. Skvost s nádherným příběhem, napsaný jazykem, kde nechybí ani nepřebývá ani slovíčko, skvost v knížce nádherně vypravené, skvost, který nepošleme "dál do světa". Mio, můj Mio je knížka, kterou s velkou radostí zařadím do naší rodinné knihovničky, hned vedle O kapybaře, která chtěla létat, nebo třeba vedle Kočičin kocoura Damiána.

2 05.04.2021

A kdyby bylo hvězdiček 10, dám všechny....

9 02.04.2021

Vánoční koledu jsem už znala z rozhlasového zpracování, tak mě vlastně nepřekvapila. Zvony se mi zprvu zdály nekonečné, potom nekonečně smutné a nakonec, hurá, na Vánoce - dobré konce. A nejvíc mě zaujal Cvrček na krbu. Sice na začátku trochu moc cvrčel, ale ten nádherný styl, jazyk, překlad, příběh, rozuzlení, všeho akorát.

3 21.02.2021

Četli jsme vydání z roku 1928, které mám doma po prababičce. Ta knížka je skoro sto let stará, ale ta čeština, ta čeština! Nebylo téměř třeba při čtení cokoliv pozměňovat, i pro dnešní děti je tenhle sto let starý jazyk srozumitelný. Byly to pro mě večery návratů do dětství...

6 21.02.2021

Úžasné pohádky! Čteme každý večer a po všech českých pohádkách jsou tyhle orientální tak nezvyklé a přitom tak moc pohádkové a plné fantazie. Děti byly nadšené! O překrásných ilustracích Jiřího Trnky ani nemluvě. Děti i já vřele doporučujeme!!!

5 21.02.2021

Už si ani nepamatuji, co jsem od F. Kafky četla poprvé, tak dlouho to je. A teď tu tiše žasnu, co ono to je za příběh, za téma, za zpracování, jak je to současné, aktuální, pořád platné. Těžko nějak komentovat. Číst a vstřebávat...

7 29.12.2020

Taková vzpomínka na dětství v socialistické Praze. Některé pasáže už jsou pro dnešní děti nepochopitelné.

1 29.12.2020

Po dlouhých letech jsem knihu přečetla znovu - tentokrát dětem před spaním. Děti byly nadšené! Nemohly se vždy dočkat dalšího čtení a nejraději by knihu přečetly najednou.
A já si příběh ráda zopakovala, zjistila jsem, že jsem si ho vlastně vůbec nepamatovala.
Krásné vzpomínky na dětství, krásná inspirace pro dětskou fantazii, perfektně dobrodružný příběh.

13 30.11.2020

Jak moc záleží na pojetí. V moderní literatuře by byl takový příběh (dle doslovu se jedná o skutečný příběh ze 16. století) zpracován jako thriller. V pojetí Selmy Lagerlöfové vybarvený s jemnou poetičností a zarámovaný pohádkovou scenérií však vyzní spíše jako balada, pohádkově realistická báseň v próze.

1 14.11.2020