Frantina
kniha od: Karolina Světlá (p)
Jeden z nejznámějších románů autorky. Vesnický román o hrdince, která ve jménu cti a spravedlnosti obětuje život svého milého ve chvíli, kdy zjistí, že se stal vůdcem loupeživé bandy.
Komentáře (26)
Komentáře 26 Recenze 0
Frantinu prostě musím ohodnotit 5* a to už proto, že Karolina psala o silných a chytrých ženách. Takový romány se v dnešní době čtou "jedna báseň".
Moc se mi to líbilo! A asi nemám co k tomu víc napsat- to, jak se mi "za mlada" do těchto knih nechtělo a to, jak je teď jedním dechem hltám, vypovídá o všem. :)
jsem přesvědčen, že Frantina Karoliny Světlé je literárním výstupem Náprstkova emancipačního projektu zvaného Americký klub dam = Světlá chtěla pro českou (nóbl) společnost, potažmo literaturu stvořit vzorovou hrdinku - činorodou svobodnou ženu, která má a umí používat vlastní rozum i vůli; takže postava české Amazonky a protofeministky za jedna, no, ale co se týče příběhu, to už myslím Světlá trochu přehnala: pokusila se spojit příliš mnoho (zejména z dnešního pohledu) nesourodých prvků, jmenovitě:
* Chateaubrianda (divošský původ Frantiny, jeskyně dětí-milenců-mrtvých)
* Rousseaua (idylická příroda, volná výchova)
* George Sand (feminismus)
* německou romantiku (loupežníci)
* katolickou morálku (Bartoloměj) a zároveň polemiku vyznání (přírodní pohanství částečně zastupuje evangelické křesťanství)
* sentimentalismus vs. osvícenství (nekonfliktní manželská a pak slepá milenecká láska vs. racionální rozhodování a jednání Frantiny jako dokonalé hospodyně a dokonce mluvčí povstání na trhu, období vlády a kladně hodnocené reformy Josefa II.)
* myšlenky VFBR (volnost, rovnost, bratrství - teda sesterství)
* kritiku společenského zřízení (zvůle a krutost panstva vůči poddaným, zloději na trhu a krádeže lesňáků)
* podještědské folklorní motivy
určitě jsem na něco zapomněl, ty obrazy, témata a ideje se děsně tlučou, ale dokážu si představit, že to jsou různě barevné kamínky, které před 150 lety mohla na poli vzdělání sesbírat ambiciózní žena z vyšší střední třídy a že jí s odstupem zkušenosti skládaly docela zřetelný obraz tehdejšího světa
Kniha je psaná, tak že dnes ne všem může být čeština srozumitelná a lehce čtitelná. Nicméně obsahuje vysvětlivky některých slov. Dále obsahuje seznam rozdílů v prvním a druhém vydání a různé úpravy v textu. Neobvyklé tvary a genitivní vazby. Co se románu týče, tak se mi kniha líbila. Bylo v ní napětí, láska, příběh a bohužel tragický konec. Jednu hvězdičku jsem ubral právě pro ten konec. Protože mám rád dobré konce, kdy jsou všichni šťastní a žijí až do smrti.
Karolína Světlá opět překvapila. Sice se mně možná Vesnický román líbil o krapet více, ale i toto bylo pěkné čtení s překvapivým závěrem. Nebojte se klasiky :-)
Jsem opravdu mile překvapená. Světlé jsem se roky obávala, ale taky mě přitahovala. Jsem ráda, že jsem začala kratší Frantinou. Okouzlilo mě to. Ta silná ženská hrdinka, vztah k přírodě, životu, právům člověka a lásce. Ten kontrast Frantinina životního názoru, který si sama vytvořila, a na druhé straně papouškování naučené víry, nulové vlastní myšlení a shrbené hřbety. Ano, je tam silné morální poselství, je to idealalizované, ale je to krásné.
Hodně již bylo řečeno v komentářích pod knihou. Připojuji citát ze str. 77:
"Mně je to jedno - umru-li, aniž z mrtvých vstanu. Nepokládám se za žádnou takovou osobu, abych chtěla přečkat všecky věci a ještě býti, když ani snad žádného již světa nebude. Když tu ještě několik let v zdraví a spokojenosti potrvám, ze všeho jaksepatří rozumu nabudu, co tu krásného, z toho hodně se potěším a od dobrých lidí pochvalu a lásku utržím, tu si pomyslím, že jsem tu marně nebyla, a ráda odejdu, aby na moje místo postoupil zas jiný a zde také v radosti poznal a užil, čeho jsem poznala a užila já."
(SPOILER)
Překrásné! Pojetím, jazykem i hlavní hrdinkou, jež vyrostla mimo běžnou společnost, nebyla jí formována, a proto mohla jasně poukazovat na rozpory a nedostatky v jednání a smýšlení lidí. Proto mohla jednat podle svého vlastního rozumu.
"...vždyť jste to spáchala vraždu, ženo nešťastná, zbloudilá..."
"A kdybychme byli toho hejtmana lesňáckého tehdáž lapili, pánům odevzdali a ti by ho dali katem svým odpravit, jakž bys pak jeho smrt, jeho bídnou, strastiplnou smrt nazval? Také vraždou? Tuším asi, že jen trestem spravedlivým..."
"Toť něco jiného."
" To že prý něco jiného? A proč? Poněvadž mají páni moc svou nad lidskými životy stvrzenu černé na bílém a červenými pěknými pečetěmi opatřenou?"
Mnoho nečekaných, podnětných myšlenek. O tom, co přijímáme, aniž bychom o tom přemýšleli.
A krásná, silná ústřední dvojice Frantiny a Apolína, který jediný se jí rovná ve svém pojetí světa. Skutečná radost z příběhu.
nalezena v knihobuce...přečtena před několika dny...
a stále uvažuji, co napsat...velmi pěkná čeština.plynulá vazba slov, vět...čtení jsem si užila. Příběh samotný je něco mezi legendou, baladou a pohádnou. OSoby jako Frantina přeci nemůžou být skutečné...(souhlasím s výhradami popsanými již uživateli přede mnou - sleze z hor a hned všechno ví, je nejchytřejší, nejlaskavější, nejhodnější...) a pak se Frantina zamiluje, a tu dostává příběh svého tragického konce. Připomíná Erbena...rozkol mezi láskou a svědomím, také pak již zmíněn Frantinin pohled na víru v Boha, posmrtný život...
Zajímavá knížka, čas rozhodn nebyl ztracen. Ale opět lituji možnosti hodnocení - chybí mi půlhvězda, kterou bych ubrala..
Tento román je opravdu výborný a je velice čtivý. Souhhlasím,
že všechny ještědské romány od této autorky jsou vynikající.
Tato autorka se mi líbí i přes ten archaický jazyk
Knihu jsem četla až po padesátce a musím říci, že až tehdy jsem "objevila K. Světlou", přestože s jejími jinými díly jsem se seznámila už mnohem dříve. Nejvíce mě nadchla forma příběhu, kdy v 19. století hluboce věřící člověk vypráví s velkou láskou a úctou o ženě, která byla víceméně ateistka.
Mnoho z nás si řekne , povinná četba, biedermaier nebo chcete-li doba obrození (viktoriánská ?! ) .
Nicméně po letech na knihu nahlížím z úplně jiného pohledu , má hloubku a poukazuje na nešvary tehdejší doby, nicméně stále nadčasové .
Kniha samozřejmě trpí nejrůznějšími nešvary typickými pro literaturu 19. st.: především průhlednost a předvídatelnost děje (pro tehdejší čtenáře to nebylo tak průhledné?), přehnaná sentimentalita (lidi pořád vzdychají, omdlévají...), přehnané hodnocení některých postav (když je někdo kladný, tak je většinou až dokonalý a nemá žádnou chybičku), nerealističnost některých jevů (Frantina, která žila celé dětství a dospívání mimo civilizaci a nikdy nebyla na statku, se stala okamžitě dokonalou selkou jen díky tomu, že o hospodaření slyšela vyprávět) atd. Ale to nemění nic na tom, že kniha je čtivá a plná zajímavých myšlenek. Ráda čtu o tehdejším životě na venkově, o tom, jak lidé přemýšleli, jak žili v sepětí s přírodou, a v neposlední řadě se mi líbí tehdejší jazyk.
Příjemné překvapení. Ta kniha má myšlenku a obstojnou hloubku. Začátek poněkud nezajímavý, závěr přehnaně melodramatický, ale to vše mezi tím super.
Nejzajímavější je střet Bartolomovy křesťanské morálky a přirozeného vnímání etiky u Frantiny, ale také to, jak šel u Frantiny veškerý zájem o druhé a obětavost stranou, když se zamilovala. Tenhle fenomén jsem ještě jiného spisovatele řešit neviděl...
Knihu jsem četl několikrát.Poprvé jako povinnou četbu a protože se mi líbila pak ještě několikrát.Autorka ve svých knihách používá normální jazyk a tak knihu může číst každý.
Pekna knizka, ktera nijak neprekvapi ani neurazi. Dej byl docela predvidatelny (aneb vrah je zahradnik). Nejzajimavejsi mi prisly uvahy nad bohem a peklem, kdy Frantina tvrdosijne odmita existenci neceho bozskeho nebo certovskeho. Jako peklo bere samotnou zemi a pekelnici jsou pro ni lide, kteri zlo delaji. Podle me dost odvazna myslenka na tehdejsi dobu, kdy knihu Svetla psala.
Ke knize jsem se dostala v rámci povinné četby, ale velice mě překvapila. Dobře se četla a děj mě také oslovil, nastoluje polemiku o vině a odpovědnosti. Po celou dobu jsem byla napnutá, i když jsem věděla, jak kniha končí. I samotné zpracování konce, které je protkané ne černobílým pohledem, ale spíš jakýmsi smířením se stavem věcí je to, co knize propůjčuje její nadčasovost.
Světlá psala s neuvěřitelnou lehkostí. Překvapil mě námět, díky kterému jsem knihu přečetla za dva dny. Některé pasáže - zvláště ty s náboženským zaměřením - byly poněkud zdlouhavé, ale daly se překousnout. I když jsem předem věděla, jak román skončí, stále jsem musela přemýšlet, zda to nedopadne jinak. Rozhodně stojí za přečtení třeba jen pro představu o české realistické tvorbě.
Román Frantina mně velice překvapil. A to příjemně. Jednak námětem díla, ale také čtivostí a velkou dávkou napětí. Tímto románem si mně autorka získala. I když i Vesnický román se mi líbil, tohle jasně vede. Krásně vykreslila charakter hlavní hrdinky a postupným odkrýváním dějem mně ani chvilku nenudila, spíše více napínala. Kdo se chce seznámit s Karolínou Světlou, myslím, že tento román je výborným začátkem. :)
Narozdíl od Kříže u potoka, kterým jsem se musela prolouskat, aby mi trochu ulpěl v hlavě, takhle kniha mš hned vhodila do děje. Je to velice čtivé, každý by chtěl poznat příběh ptáčníkovy dcery. Moc se mi to líbilo, ale tuhle knihu spíše náročnějším čtenářům, kterí mají rádi staré knihy.
Zápletka knihy se mi líbila, způsob napsání už o něco méně. Postavy jsou popsány tak nějak *po lopatě*, aby každý pochopil, co autorka myslí. Děj se dá předvídat (např. neustále zmiňovaní *lesňáci* se opravdu *nečekaně* objeví v druhé části knihy). Jazyk knihy je poplatný době napsání a komu se líbí čeština 19. století, bude si v tomto ohledu libovat od první stránky.
Kniha mě již před lety oslovila, také i pro vykreslení tehdejšího postavení žen a soudobou společnost.
Příběh téměř detektivního rázu, kterému chybí detektivní rozuzlení...Vražda zůstane nepotrestána (i když největším trestem pro vraha je nutnost žít s vlastním svědomím) a vražedkyně je dokonce dávána v závěru knihy za vzor: "To byla nějaká ženská takhle Frantina!" Záleží na každém čtenáři, jak se tim vyrovná...
Strhující děj dokázala Světlá napsat tak, že mě to nutilo číst dál. Velmi zajímavá je pointa knihy, kdy žena (Frantina), která bezmezně miluje jednoho muže, jej dokáže zabít pro blaho ostatních lidí, i když ona sama bude trpět. Další dílko z povinné četby, které se dá číst a je dokonce docela čtivé.
Milá kniha, hezky vykreslené postavy, ale hlavně krajina. Řeč, kterou je tato kniha psaná se mi na pár dní vryla pod kůži, druhý den jsem podobným stylem psala pracovní emaily :) nejvíce se mi ale asi líbilo to, že zde zdravý selský rozum vítězí nad dogmatickou vírou...
Štítky knihy
venkovské romány život na horách život na vesnici
Autorovy další knížky
| 1981 |  Vesnický román |
| 1988 |  Frantina |
| 1976 | Nemodlenec |
| 1998 | Námluvy |
| 1979 | Černý Petříček |
Kniha Frantina je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 247x |
| Čtenářské výzvě | 20x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 117x |
| Chystám se číst | 24x |
| Chci si koupit | 5x |