Pavlaj komentáře u knih

Historický román z doby španělské inkvizice a dobývání Nového světa, ale děj zmatený a nudný. Mám pocit, že i překlad je dost kostrbatý. Po autorově vynikající Havárii docela zklamání.

2 17.02.2022

RomanTIka s velkým R.
Ke knížce jsem se dostala přes film, který jsem si zamilovala. Jak už to bývá, je v knížce zápletka zajímavější a spletitější. Film je ochuzený o několik hezkých a zajímavých postav jako paní Cordozová, Phillip nebo Jessica, ale zase má úžasnou vizuální atmosféru 60. let, nádherný soundtrack a Boota a Roryho s naprosto neodolatelným šarmem.
Takže za mně knížka fajn, ale film lepší.

11 04.02.2022

Často se nám předkládá, že věda a víra jsou neslučitelné, že nějak stojí proti sobě. Rozhovor Frankla s Lapidem je založený na přesvědčení, že „víra a věda jsou dvě různé cesty hledání pravdy“. Hledání, které se tady na zemi sice nedá dokončit nebo rozsoudit, ale žene nás dopředu. Oba autoři tu ukazují nejenom ochotu naslouchat a dívat se na věci z jiných úhlů, ale opravdovou životní moudrost.

6 30.01.2022

Totální pecka. Jedna z nejlepších reportážních knih, co jsem četla. Film miluju a znám dobře, přesto knížka řekla spoustu nového a na pár dnů mě úplně pohltila. Oprášila moji touhu podívat se aspoň do základního tábora a vzdát hold těm, kdo chtěli dokázat něco výjimečného a rozhlídnout se ze střechy světa. Because it´s there. Nebo jak řekl Doug Hansen: Because I can.

4 15.01.2022

(SPOILER) Dobrodružný historický román z doby okupace New Orleans yankeeským vojskem.
Bromfieldův nejznámější román Když nastaly deště je moje srdcovka a v Divoké řece přesně poznávám autorův jazyk a styl. Zaměřuje se na kontrasty charakterů a nestaví se přitom na žádnou stranu. Nejednoznačné postavy ztělesňují kladné a záporné stránky Severu i Jihu – yankeeský generál v čele okupační armády a jeho fanatická puritánská manželka jsou zkorumpovaní a hamižní, jižanská aristokratka je ve skutečnosti chladná proradná mrcha, obdivovaný seveřanský důstojník slabošský požitkář a otroci se po osvobození mstí tak krutě, že je těžké k nim cítit sympatie. Nenávist seveřanů a jižanů nepramení ani tak z postoje k otrokářství, jako z kontrastu puritánských charakterů z Nové Anglie a uvolněné morálky francouzsko-kreolského města.
Rozhodně zajímavý vhled do historie, krásně popsané prostředí louisianských bažin i frivolního New Orleansu. Když nastaly deště je vysoká laťka, ale Wild Is the River mně nezklamalo.

2 15.01.2022

+ + starý deník z doby války, maják, moře, pobřeží, německé ponorky, divoká romantika
- - příliš mnoho melodramat
Slušná oddychovka, nic výjimečného, jako vycpávka mezi lepšími knížkami fajn. 70%.

2 02.01.2022

Je spousta příběhů o válce a sirotcích, spousta příběhů o ukrytých židech, spousta o bombardování Německa. Tenhle je úplně jedinečný, a to způsobem podání. Smrt je originální a drsná vypravěčka. Klidně na začátku prozradí prostředek a v prostředku konec a je jí fuk, co vy na to. Barvy, stíny a mraky jsou pro ni stejně živoucí jako lidi, pro které si chodí, vlastně možná víc, protože těm, pro které si chodí, už moc života nezbývá. Občas sama sebe malinko polituje, jak to má v té válce všechno stíhat - frontu, Stalingrad a ještě ty židy z pecí. Celkově si ale hraje na drsňačku. Dokud neprohodí něco, co celou tu drsnou image rozbourá a vás dostane do kolen s balíčkem papírových kapesníčků. Jako třeba: Děti jsem odnášela v náručí.

35 29.12.2021

Krásná sonda do historie svébytného regionu. Svébytného, protože těžba uhlí a protože česko-polské pomezí. Historická fakta a události, které jsem neznala, moc krásný příběh. Není co vytknout, takových knih z české historie ať vzniká co nejvíc.

30 12.12.2021

Podle toho, co jsem zatím od JP přečetla, je Vlk samotář taková její „typická“ kniha: 1. kontroverzní společenské téma, zde eutanazie 2. vyprávění z pohledu více aktérů 3. hodně zaměřené na rodinné/mezilidské vztahy 4. důmyslně vystavěná zápletka, aby to všechno drželo pohromadě 5. součástí je soudní líčení nebo kriminální vyšetřování, což autorce umožní shrnout argumenty pro a proti 6. překvapivé rozuzlení.
Stejně jako v Času odejít je výlet do světa zvířat nejvíc fascinující částí knížky. Stejně jako v Času odejít se tu porovnává lidská morálka a přírodní zákony smečky/stáda. Přišlo mi, že závěrem JP jasně vyjádřila svůj názor, zda eutanazie ano či ne. Je to sice názor, který já osobně nesdílím, ale za tak krásně zpracovaný příběh stejně díky.

Mám ráda knížky, které dokáží fundovaně vyjádřit a pojmenovat ty zmatené myšlenky, pocity a strachy, co se mi honí v hlavě. Tohle je jedna z nich.

3 11.12.2021

Vynikající úlovek z Levných knih. Podle tohohle příběhu by mohl Tarantino klidně natočit dalších Osm hrozných.

2 02.12.2021

Měla jsem náladu na něco odpočinkového s trochou romantiky, ale tohle jsem si snad nezasloužila. Chudičká dcera z dobré rodiny se vzdá studií klasické hudby, aby splatila rodinné dluhy, a osud jí vrhne na dobytkářský ranč. Tam jí všichni ubližují, např. ji nutí jezdit v otevřeném autě anebo se k ní někdo pořád „hrozivě“ blíží. Knížky, které patří do harlekýnek, by měly mít příslušné označení. Už nevím, po které autorce sáhnout, když si chci přečíst něco nenáročného, ale zároveň ne úplnou k***inu.

9 24.11.2021

Slum v jižní Africe, zanikající čínská vesnice, jihokorejské vojenské pásmo, americký venkov - každá povídka se odehrává na jiném místě zeměkoule a každá skvěle zachycuje jeho genius loci. Žádné propojení postavami ani událostmi jako třeba u Davida Mitchella, zato jsou všechny propojené motivem, jak důležitá je pro nás paměť. Ať už ve formě osobních vzpomínek nebo právě genia loci. Některé mají téměř happy end, některé jsou bez konce, jako by to byly jen náhodné výseče paměti, zachycené na disk v motivu z hlavní povídky. Přišlo mi, že se autor snaží říct, že i když je spousta vzpomínek bolestných, bez nich bychom to nebyli my.

5 19.11.2021

(SPOILER) Komentáře Finn69 a woodward kompletně souhlas. Vesnice je vynikající. Na začátku jsem přitom ke čtení přistupovala spíš z povinnosti, protože Pobertové, které jsem četla naposledy, jsou psaní dost archaicky a dali mi zabrat. Ve Vesnici ale Faulkner vykreslil fascinující společenství se spoustou silných, krásných postav. Ty absurdní situace i postavičky s nádechem tragikomiky by byly zábavné, kdyby od začátku nebylo zřejmé, jak smutně skončí. Někde vysoko nad tím vším totiž ční Flem Snopes, který svojí neuchopitelností a zvláštní prázdnotou připomíná Kurze ze Srdce temnoty nebo Soudce z Krvavého poledníku. Posouvá figurky na šachovnici až k jejich hořkému konci, naprosto lhostejný ke komukoli a k čemukoli, vedený jen vidinou peněz a společenského postupu.

6 19.11.2021

Čte se samo, napínavé a podnětné od začátku do konce. Nejen že kombinuje historii klanu se současností, ale obecným popisem života a tradic amerického Jihu uvádí rasismus do širších souvislostí. Překvapila mě ta obrovská míra beztrestnosti, která je s lynčováním spojená, jak se zločiny páchaly ne pod kápí, ale veřejně, jak jsou zachycené na fotkách, přesto je nikdy nikdo nestíhal. A konečně taky vím, proč je „blackface“ pro Afroameričany tak urážlivý. Na historickém kontextu prostě záleží. U blackface, u klekání při hymně, u BLM, u všeho.

8 10.11.2021

200 let stará kniha, ale satira ostrá jak břitva. Austenová si dělá legraci nejen z fanynek gotických románů, ale z celého tehdejšího způsobu života žen z „lepší“ sociální vrstvy. Moc by mě zajímalo, jestli se svým způsobem života byla smířená a knížku zamýšlela jako laskavé poškádlení. Anebo jestli svůj život ve skutečnosti nenáviděla. Protože jeho povrchnost, malichernost a zbytečnost viděla a popsala nemilosrdně.

14 05.11.2021

Irské reálie byly zajímavé, ale po Z písku a popela jsem čekala o malinko víc. Asi mi vadilo, že celá zápletka Anne, jejího dědečka a cestování časem byla prozrazená brzy po začátku, takže pak už bylo jasné, jak to celé skončí.

4 02.11.2021

Kniha mého dětství, o kterou jsme pak přišli při stěhování. Vyprávění je to tak kruté, že jsem ho tehdy snad ani celé nepřečetla. Ale obrázky, ty jsem znala nazpaměť. Fotky Sedícího býka, Rudého oblaku a Geronima zformovaly mojí představu o Indiánech víc než mayovky. Takže teď to bylo krásné setkání po velmi dlouhé době, s obrázky i s příběhy, které se k nim vážou.
Ale věřím, že kniha je to zajímavá pro všechny. A když už je sláva indiánských bojovníků pryč, měli bychom si jejich příběhy aspoň pamatovat.

4 27.10.2021

Vůbec se nedivím, že je kniha považovaná za takovou senzaci, protože je to vážně bomba. Krátké kapitoly mě nutily číst pořád dál a v druhé půlce jsem se nemohla dočkat, jak to dopadne. 250 stránek a jeden život chudé a nevzdělané černošky. Autorka tam dostala všechno - násilí na ženách, LGBT, emancipaci, rasismus, ženskou solidaritu, kolonialismus, víru, smysl života... Přitom je to přirozené, uvěřitelné, napínavé, zajímavé jazykem i formou.

7 17.10.2021

Na to, že bylo napsáno před 130 lety, se překvapivě snadno a pěkně čte. Poutavý děj, reálné, i když rázovité postavy - hajní, pytláci, celníci, nešťastné manželky, kněží, co se plahočí hodiny a dny, aby dali poslední pomazání... A ty popisy přírody, ty braly dech. Je to hrozná fráze, ale stará Šumava na stránkách fakt a doslova ožívá před očima.

26 14.10.2021