Panpalapax komentáře u knih

(SPOILER) I druhý díl Divokých karet mě docela bavil. Jak už to antologií bývá, některé povídky mě bavily více, jiné méně. Celou knihou se táhne jako červená nit hrozba zničující invaze na Zemi. Někteří protagonisté invazi chtějí zabránit, jiní zase - ze zištných důvodů - napomoci. Všelijak se to zamotává a odhalují se další a další souvislosti. Asi nejvíce mě bavil superhrdina Modulár, který se začal vtipně sebeuvědomovat. Asi si i přečtu třetí díl...

25.04.2024

Mně ta fantastická alternativní historie celkem bavila. Některé příběhy se mi hodně líbily, jiné byly dobré a několik bych hodnotil průměrně. To spojení povídek různých autorů také pomocí známých "es" mi přišlo logické a zapadalo do konceptu.

11.04.2024

Hodně se mi ten příběh líbil. Drsný vzhledem k době, kdy se odehrává. Také se mi líbilo, že takových těch fantasy klišé tam bylo pramálo. Naopak jsem byl dějovými zvraty občas. Překvapen. Jen logičnost v pár případech se mi zdála trochu narušená. Hlavně když Yanniga svážou, nikde jsem nedohledal (a to jsem si to pak ještě pročítal) že by ho rozvázali. A on pak utíká a šplhá po skále... Ale možná jsem se stejně spletl. Hodnocení jsem dal vyšší i kvůli tomu, že je to poslední kniha J. Mosteckého.

2 18.03.2024

Warhammer fantasy čtu již pár let. Sérii Time od Legends jsem si koupil na doplnění, i když mě zrovna zas tak moc zrod Říše nepřitahoval. Tento druhý díl se mi četl dobře. Bylo v něm však až příliš mnoho žánrových klišé. A také nelogičností a přehnaností, dokonce i na hrdinskou fantasy. Některé momenty se mi líbily, to přiznávám. Ale o dost více je těch, při kterých jsem si v mysli řekl "ach jo, zase ty béčkové scény a komentáře."

21.02.2024

Kdysi jsem četl knížku Měsíc mého života. Nedávno pak Hu!, povídky Dědka Čucháka a Ultimus. Před chvilkou jsem dočetl Hvězda mého života. Že to tak trochu na přeskáčku mi nevadilo. V knize Hu! je na konci přehled jak to šlo všechno za sebou. Hvězda mého života mi tedy doplnila ságu o další příhody a důležité události, o kterých se mluvilo v následujících knihách. U čtení jsem se rozhodně nenudil. Ba přímo jsem si užíval toho krásného ilustrovaného vydání od Mystery Press.

1 09.01.2024

Jakože jo, celkem dobře napsané. Přesto se nemohu ubránit dojmu takovému umělému a až příliš okatému navazování událostí. Takže dej do sebe pěkně zapadá, ale mám z toho takový rozpačitý dojem. I když jsou některé nápady dobré a potěšily mě. Hodnocení bylo na hraně 3 a 4. Nakonec jsem dal nižší počet *, protože jsem prostezod Ryana čekal víc.

29.08.2023

Za mě skvělá kniha. Napínavé a vzhledem k současné ruské agresi i příjemné počtení. A navíc, jeden z hlavních kladných hrdinů se jmenuje Melichar. Stejné příjmení měla i moje máma za svobodna.

1 17.06.2023

Tato antologie se mi těžko hodnotí. Některé povídky se mi moc nelíbily. To co napsal Correia byl jen takový fragment. Styl povídky Hraničník vůbec není podle mého gusta. Některé povídky byly pro mě tak normál. Více se mi líbil text Jak zacházet se strašidly, Otázka lačnosti a smrti (podle které je i opět povedená obálka knihy) a Vodník. A úplně nejvíce se mi líbila Procházka parkem od Pavlovského a pak (nepřekvapivě) V souladu s přírodou od Kotlety.

1 02.06.2023

Jakože dobrý příběh, byť pro mě v něm pár nelogičností. Jak čtu převážně fantazy, tak v žánru nejsou bohužel výjimkou, spíše zavedeným klišé. Líbil se mi hlavní hrdina i jeho pomocník. Hlavně pro jejich charakterovou realističnost. Což vyvažuje to, o čem jsem psal předtím. A jelikož také hraji počítačovou hru Vermintide ll ze světa Warhammer, kde se to zplozenci chaosu jen hemží, a kde je možno mít i postavu Witch Huntera, tak se mi to pěkně doplňuje.

1 25.04.2023

Celkem dobře napsaný závěr trilogie. Ale pro mě fantasy klišé bez momentů překvapení. Četl jsem to jako popis děje a snadno jsem domýšlel, co bude následovat. Tím nemíním, že je to špatná kniha, jen bez výraznější originality.

28.01.2023

Řemeslně celkem dobře napsaná kniha. Pro mě však bez překvapení. Dalo se očekávat, jak se dej bude odvíjet, takže jsem vlastně četl jen jakýsi popis. Za celou dobu čtení jsem si v duchu neřekl "tak to jsem opravdu nečekal, to je dobrý!". A tenhle moment mi u W. Kinga chyběl snad v každé knížce. A to jsem jich od něj četl již dost.

1 19.01.2023

Tři pěkné, drsné rytířské příběhy. Čest i zrada, stín povstání černého draka. Pro mě najednou příliš mnoho postav, potulných rytířů, lordů i souvislostí mezi nimi. A hlavně propracovaný svět Ledu a ohně.

3 21.12.2022

Možná je to mou netrpělivostí, ale kniha se mi občas četla pomalu a musel jsem vynaložit úsilí k dalšímu postupu. Mnoho latinských, francouzských, anglických, německých a snad i jiných citátů a promluv, toho bylo důvodem. A také důkladně popisovaný děj, který se jen pozvolna odvíjel vpřed. To v mých očích snížilo hodnocení.
Samotná idea knihy je však skvěle nápaditá a velmi dobře propracovaná... Samý závěr byl takový sladkobolný, v jistém smyslu útěšný a v jiném zase vlastně beznadějný.

3 04.12.2022

Mně se to četlo dobře, stejně jako zatím všechny knížky od Longa že světa Warhammer, které jsem četl. Občas sice takové dost hrdinské, ale naštěstí ne přespříliš. Členové Černých srdcí mi celkem přirostli k srdci. Tedy to jejich zdravé jádro.

03.11.2022

Líbí se mi knihy, kde hrdinové nejsou zcela dokonalí. Chovají se prostě jako lidé. Ženy mají menstruaci, starý muž se uprdne nebo lpí na svém domě plném knih... Také pochybují, chybují, prohrávají v boji s přesilou, přichází o ty které mají rádi, a o to co mají rádi. Ostýchají se dát najevo své city, nepadají si ihned do náruče. Věci kolem se mění. Také to, co by se dalo nazvat dobrem, zcela nevítězí tak jako pohádkách. Vzájemné přátelství skupinky dobrodruhů však vytrvalo.

1 28.09.2022

Již záhy po té, co jsem začal toto veledílo číst, jsem věděl, že si zaslouží nejvyšší hodnocení. Občas se četlo obtížně. Nedocházelo mi, kam postupně odkrývaný děj, navíc postupně dovypravovaný vlastně směřuje. Jak to tedy všechno vlastně je, jak to skončí, jestli to vůbec skončí... Užíval jsem si tedy podrobné vyprávění, množství opravdu skutečných i skutečných literárních postav a popisů míst i věcí. Když se psalo o žraločím vzhledu letadla Me 262,tak jsem si to dohledal a skutečně tak vypadalo. Nebo když někdo třímal MG 42, tak jsem si to pro lepší představu dohledal. To je sice možné i v jiných textech, které popisují reálné věci, ale tady byla ta komplexnost nebývalá. A ta rozmanitost paralelních světů. A ta bezútěšnost v některých z nich. Také naturalistické popisy bojů a nasilí mě silně zasahovaly. Silné hlavní příběhy veleknihy jsou plné nejen hrdinství, moudrosti a síly ale i bezradnosti, chybování, zoufalství a nakonec i spásného sebeobětování. Autor stvořil opravdu jedinečné dílo. To, kolik čtenářů je schopno a ochotno ho plně docenit, je věc jiná.

1 18.08.2022

(SPOILER) Ze všech tří knih série se mi tento líbil nejvíce. A to hlavně nápad, s obřím netvorem pod New Orleans. S tím, jak v doslovu Earl shrnul názor na Chada, souhlasím. Také jsem neměl hlavního hrdinu rád. Opět jsem v příběhu postrádal nějaké nečekané zvraty a překvapení. To mi tedy docela vadilo. Tím pádem chybělo nějaké napětí. Většinou bylo vše snadno předvídatelné. Takže celkem dobře napsané, ale rozhodně ne špičkové.

1 01.08.2022

Podobně jako v prvním dílu se mi není blízký takový ten Chadův frajírkovský styl. Je to však nenáročné čtení, takže to do knihy tohoto druhu asi patří. Musím však uznat, že se to rychle čte. Více se mi však líbily knihy, které psal Correia sám.

17.07.2022

Musím napsat, že lovec monster Chad mi není sympatický. Pan dokonalý, sukničkář a velký drsňák. Asi jsem zaujatý, ale prostě to tak vnímám. Podání Johna Ringae mi celkově moc nesedne. Co píše Correia sám se mi líbí víc. Ale přesto jsem během čtení osciloval mezi 3* a 4*. Musí se nechat, že různých military, politických a všelijakých jiných reálií je tam dost, což oceňuji. Možná ale zase až příliš mnoho. Občas má děj i žádoucí spád, i když je vše celkem předvídatelné. A dopadne předvídatelně dobře. Možná až na závěr, ale zase je to úplné klišé, ach jo. Někdy se zase autor zasekne na popisech podružných věcí, které mě nudily. Přesto jsem stále váhal, jaké hodnocení dát. Třeba tipy profesionála se mi libily. Nakonec si autor za o něco nižší hodnocení může sám: já totiž grunge poslouchám, a mám ho rád.

2 04.07.2022

Moc se mi to líbilo. Bylo dobře, že to Correia napsal s ženou, když hlavní hrdinkou je žena. Pan Popelnice byl fajn humorným aspektem. Souboj upíří babičky o "svého" vnuka se mi také líbil. Stejně jako závěr, který byl krvavou tečkou, a který jsem takto nečekal.

1 23.06.2022