orinka3 komentáře u knih

Příjemné, milé čtení. Stará poctivá Anglie, vřesoviště, osamělý dům se služebnictvem, dvěma podivnými starými pannami a jednou nešťastnou mladičkou maminkou bez dítěte. Lizzie Martinová tam nastupuje coby společnice mladé ženy, a protože jí vůbec nic neunikne, dělá si starosti. Dům i okolí jsou plné záhad, na které chce Lizzie stůj co stůj přijít. Když už tam je a nedá jí to spát. Její temná podezření se naplní vraždou potulného krysaře a už nic nebrání oficiálnímu vyšetřování. Navzdory odporu jedné ze sester, která lpí na dobré pověsti rodiny a nestrpí jakoukoliv poskvrnu na jejím naleštěném štítě. Ale všecko je jinak....pěkně jsem si početla, líbil se mi i jemný anglický humor, se kterým je kniha napsaná.

7 26.05.2023

Pěkně zamotaná historická detektivka! A aby se mi to pletlo ještě víc, tak jsou tam pro mě špatně zapamatovatelná jména aktérů. Ale možná jen můj problém, za to autor nemůže. ;) Moc se mi líbilo zasazení toho příběhu do hustých pohraničních hvozdů a vůbec přírody kolem. Ale popisů krajiny i šroubovaných úvah a dialogů bylo na můj vkus až příliš. Podle mě to není ani špatné, ale ani vynikající. Hodnotím jako průměr, chyběl mi větší spád a napětí.

2 21.05.2023

Autor má pestrý životopis, jistě i zkušenosti z oboru a dokázal je v psaní dokonale zúročit. Snadné čtení o příšerných skutcích. V thrillerech obvykle tolik obětí nebývá, tady rovnou několik desítek. Přiznám se, že některé pasáže jsem přeskakovala, poněvadž to vnímání děje vůbec neovlivnilo a já nepotřebuji znát veškeré detaily. První seznámení s Carterem, ještě si rozmyslím, jestli seberu odvahu k jeho dalším knihám.

3 19.05.2023

I když uznávám jakou si Connelly musel dát s knihou práci, musím taky přiznat, že je to tak trochu na úkor čtivosti, akčnosti. Je to snad až příliš podrobné, "technické". Takže mně se to moc dobře nečetlo, nejvíc mi vadil jasný vrah hned zpočátku knihy.

2 16.05.2023

Včera jsem se dívala na můj oblíbený film pro pamětníky Pytlákova schovanka. Vždycky mě znovu rozesměje, ačkoliv ji znám nazpaměť. Před spaním jsem pak otevřela vypůjčenou knihu o ženách ze statku F. V knihovně jsem netušila, jak to bude pitomoučké, při bleskovém prolistování to tak nevypadalo - a hned mi to ten film doma připomnělo! Prostě omyl, to se nedá brát vážně, takhle život nevypadá, toto je červená knihovna jako hrom a dá se to číst snad tak na lůžku v nemocnici, když se člověk probírá z narkózy a moc nepřemýšlí. Bohužel ta kniha ale parodie není ;)

3 08.05.2023

Dočetla jsem s převelikým úsilím a poctivě přiznávám, že na další díl už bych sílu neměla a doufám, že nebude. Přece jen, tolik stránek, tolik zla, temnoty, špíny a dekadence je neúnosný nápor. Navíc, po dlouhé pauze se znovu zorientovat v osobách, kdo je kdo, cizí jména a přibývající postavy, to pohodlnému čtení nenahrává. Rozhodně je to kniha výjimečná, jazyk neotřelý, skvostný (překlad taky) , ale pan spisovatel nenechá člověka vydechnout. Aspoň paprsek světla, naděje! No, a ta divadelní scéna, tak ta je skutečně koncentrátem hnusu a zvrhlosti. Proto jsem ráda, že knihu zavírám a jsem zvědava, jestli autor tentokrát napíše i něco "normálního". Aby se nezaškatulkoval.

3 06.05.2023

Pro mě zklamání. Zcela souhlasím s Annettkou1098. Potěšilo mě, že se Barney zvetil, ale jinak tam nevidím žádné výrazné klady. Komisařka Katie se bezvýchodně motá ve svých vnitřních problémech, gauneři mají volnou ruku a bezhlavých mrtvých přibývá. Bezmocná policie bojuje s korupcí ve vlastních řadách a to, co činí krimi knihu dobrou, tu docela chybí - aby vítězila spravedlnost. Nepomůže, jestli je Katie neohrožená a cílevědomá, když chodí na jeden pohřeb za druhým. A až nadmíru nechutné sexuální scény mi tu připadají zbytečné, děj nijak neposouvají. V pokračování předchozího dílu jsem se těšila na větší ucelenost a lepší spád.

2 23.04.2023

A já si nemyslím, že by kniha byla slabá. Možná je v ní pro někoho zbytečně moc té politiky a korupce a je tím složitější na čtení. Zastaralá tedy určitě není, protože takhle to holt na světě chodí. Mocní světa mají mocné páky na ty, kdo jsou v hierarchii pod nimi a spoléhají na to. A když se tam objeví někdo jako Banermann, ten pak bojuje s větrnými mlýny a proti všem. Svět autistické dívenky přiměje k zamyšlení a je fajn, že nakonec i ona dostává svou šanci. Pro mě byla knížka napínavá, zajímavá i poučná. May se k novějšímu vydání sám v úvodu vyjadřuje, je potřeba si ho přečíst taky.

6 16.04.2023

Připadá mi, že Pilíře země napsal nějaký jiný Follet. Protože tato knížka je vysloveně béčková záležitost. Pravda, jsou tu historické skutečnosti, kvůli kterým jsem si třeba na Wikipedii přečetla Romellův životopis. Ale kvůli tomu to snad autor nepsal? Dost mě to nudilo a nemohla jsem se dočkat konce. Jsou tu pěkné popisy kypícího života Káhiry ve čtyřicátých letech, systém dorozumívání se špionů, ukrývání, stíhání. Ale co ta červená knihovna? Ta z toho dělá čtení pro paní a dívky v tom špatném slova smyslu. Zkrátka: nepodarek, nedoporučuji.

4 12.04.2023

Tuto bichli jsem našla v regále mezi detektivkami a v oddělení pro dospělé čtenáře. Domů jsem přišla natěšená na pěkné napínavé počtení. Po pár kapitolách přišlo velikánské zklamání. Už mám bohužel několik desetiletí občanku a tato literatura je jistě určena pro čtenáře dospívající. Ty určitě nezklame, oškliví Vyzáblí se tu neustále kolébají na svých ohavných končetinách a výrůstcích, mlaskají, škrabou po všem na co sáhnou a celí se tetelí oba hlavní hrdiny sežrat a nenechat z nich nazmar ani nehet u palce. A taky je pokoušou! Tady mi není jasné jak to, že je ty ohavné příšery kousnutím nenakazily?! Bylo by to určitě zajímavé zpestření, aspoň jednoho, trošičku... Clare a Dorran přesto statečně unikají, Dorran je pravý gentleman, který Clare na své hrudi neustále konejší, říká jí "ššššš" a tím u ní zabraňuje hyperventilaci.( A to je taky zajímavé! Za mých mladých let se v její situaci většinou lapalo po dechu, nyní se moderně hyperventiluje. Nu což, pokrok nezastavíš a vypadá to asi efektněji.) On ten Dorran je jaksi bezpohlavní a skrz naskrz kladný, hotový dobrodinec lidstva. Vlastně se oba chovají jako studenti střední školy na randíčku, ale ti by byli jistě čipernější a místo psychologizování by se měli k dílu. Tak dál. Ty potvory jsou všude a strašlivě se množí! Nezbývá, než se složitě propracovat k nabouranému autu a podniknout záchrannou misi k sestře Beth. Která je zabetonovaná v tom bunkru. Vyzáblí je cestou obtěžují....hele! Teď mi napadlo "šumí a kolem klapají a takto píseň skuhrají" . No není to celé jako ten sbor kostlivců v Svatební košili od Erbena? Jo, omlouvám se, dělám si z toho srandu, protože vážně to brát fakt nejde! Autorka je tedy velice šikovná, když dokázala stvořit takový tlustospis s jedním motivem - strašáci a oni dva ve stále se opakujících situacích. To teda klobouk dolů! ;)

4 05.04.2023

(SPOILER) Konečně jsem se dostala k četbě téhle novější dektivky od mého oblíbeného autora. Myslím, že Masterton by měl být vzorem pro všechny, kdo se o detektivní žánr pokoušejí. Nechybí tu nic a ani nepřebývá. Setkáváme se znovu s Katie Maguireovou, nebojácnou a sveřepou bojovnici proti zločinu a terorismu v irském Corku. Má proti sobě silné protivníky a hlavně dobře organizovanou síť těch, co stojí za hranicí zákona. Začíná to ničivým požárem, kterému padne za oběť celý soubor mladých tanečníků, právě se připravujících na rozhodující soutěž. Katie se snaží přijít na motiv činu a pomalu a důsledně sleduje stopy. V její práci jí podlým způsobem háže klacky pod nohy náměstek policejního policejního prezidenta Magorian (nomen omen?), jehož sexistické macho řeči musí Katie se zaťatými zuby snášet. Katie se snaží usvědčit hlavního podezřelého Davy Dorgana, vyšinutého a krutého šéfa organizace. Aby toho neměla málo, dovídá se o chystaných psích zápasech na počest narozenin všem známého organizátora těch zápasů McMagnuse. Katie se musí smiřovat s prohrami i s výsměchem zločinců. Ještě tu proběhne hodně nebezpečných akcí ba dokonce další výbuch s krvavými obětmi. Je to napínavé od začátku do konce. Hodně mě mrzí ten pes Barney, to mi Masterton dělat fakt neměl :( A ještě bych chtěla dodat, že přestože mi obecně vadí nadužívání milostných vztahů hlavních hrdinů v detektivkách, tak tady to ladí s celým dějem docela dobře a vůbec se mi to nezdá násilně naroubované jen tak pro efekt.

3 04.04.2023

Nestojí za dočtení, nudné, roztahané, chaotické a bez jakéhokoliv náboje.

4 29.03.2023

Tak tohle se mi nelíbilo. Navíc to není žádné originální téma. Hon na lidi je častým námětem filmařů a teď už to použil i Thilliez. Podle mě dost povrchní knížka. Autor nadužívá kruťárny a žádné postavě se tu nevěnuje jaksepatří. Ani ten Servaz tu nepůsobí sympaticky. Víc se tu řeší společenské problémy - vzpoury menšin ve Francii, Covid atd. - takže tu vlastně máme nechutnou politickou bramboračku a pátrání po pachatelích je jen v pozadí. Obtěžující vzpomínky na minulost na různých bojištích. Samoúčelné pasáže s podivnými sexuálními praktikami. V pozadí démonický modrooký muž. Zkrátka mě to nebavilo, snad jen na začátku, než se to trapně rozjelo do takové splácaniny. Vrchol všeho byl, když autor vypočítává své knihy na regále knihovny, o kterých tu v rámci románu taky píše. No nic, všecko se podařit nemusí a už jsem od něj četla i lepší věci.

8 28.03.2023

Řekla bych, že je to dokonalé. Po trošku klopýtavém čtení na začátku jsem se pak začetla a jen nerada knihu odkládala. Líbily se mi i ty krátké kapitoly. Děj svižně pokračoval, postavy byly jako živé. Před očima se odvíjí obraz života horalů v Krkonoších, devatenácté století je ve znamení navyklého soužití Němců i Čechů, jejich všední radosti i starosti, prožijeme s nimi první světovou válku a pak už vidíme neodvratné následky učení Adolfa Hitlera. Smutné osudy místních Židů, zfanatizovaní mladí Němci, kteří nábožně věří všemu, co vůdce vysloví. Postavy v románu jsou rovněž zajímavé a nanejvýš životné. Hanz Hollman je typem tvrdého bezcharakterního kšeftmana, pro kterého je nejvyšší metou zisk. Podřídí mu všechno a za války mu není žádná špinavost natolik špinavá, aby ji odmítl. Pohybuje se v nejvyšších sférách společnosti, dokonce pronikne i do rodiny R. Heydricha. O něm je tu hodně zajímavého, i o jeho rodině. Anežka a Zdenka, kamarádky od dětství, mají propletené osudy a nikdy se od sebe definitivně nevzdálí tak, aby jejich přátelství skončilo. V závěru knihy je vylíčený odsun Němců na základě Benešových dekretů. Nic radostného, pohnutky českých sousedů se dají pochopit. Ve válce i po ní člověk nějakou spravedlnost a ušlechtilost může čekat jenom stěží. Knížku vřele doporučuji, je čtivá a v dobrém slova smyslu poučná.

7 25.03.2023

Parta mladých jede dvěma auty na týdenní pobyt do Beskyd. Nikdy tam nebyli a má to být tak trochu dobrodružství. V opravené usedlosti uprostřed přírody. Mohlo by to být lepší čtení, kdyby se tam dělo i něco víc, než jenom bloudění mezi stromy a hledání správné cesty, to všecko doplněné o bezduché dialogy. O napětí se nedá ani mluvit, čtení není vůbec náročné na přemýšlení ani na čas. Když přeskočíte kapitolu, nic se nestane a děj se neposune. Přečteno za jeden večer, vyšumělo do rána.

9 18.03.2023

Typický brak a slátanina, promarněný námět. Potoky krve, hromady mrtvol, natvrdlá trojice mstitelů a ani postava žurnalistky mi nevychází v dobrém světle. Jednoduchoučký, průhledný děj. Sotva se v knize mihne např. postava taxikáře Ibrahima, ihned je jasné, co bude následovat. Vražedná komanda z Ruska, Jižní Ameriky, afghánský vysloužilec.... Francois Merlin něco podobného na svém starém psacím stroji (ve filmu Muž z Acapulca, co v něm má dvojroli Belmondo) sepisuje, aby měl na živobytí. Ten jeho Bob Saint-Clare je aspoň úžasný po všech stránkách a zachraňuje chatrný děj. Ale tady se není koho chytit. Lituju a omlouvám se nadšencům, ale není to zdařilé a uvěřitelné. S úlevou vracím městské knihovně.

1 16.03.2023

Jsem na vážkách, jestli mám dát čtyři anebo pět hvězdiček. Ale - vem to čert, dávám plný počet. Connelly přece nemůže za to, že mi dalo dost práce se soustředit na to, co od něj čtu? Spíš moje, než jeho chyba. Vážně to nebyla legrace. Celá kniha na mě dělá dojem odborné literatury a to kvůli textu, nabitému odbornými výrazy, které jsou jasné snad jen zasvěcencům. To, že autor pracoval coby redaktor, je zřejmé hned na začátku. Ví, jak to v redakci chodí, ví jak pracovat se zdroji i jak si musí přízeň čtenářů vysloužit a udržet. Novinářská rutina a postupy, o kterých tu píše, se musí zažít a ty on má zjevně v krvi. Na začátku tu jsou sice zavražděné ženy, ale celá podstata knížky je v mravenčí práci při hledání souvislostí, které se počínají v laboratoři a pokračují na dark webu. Bez nich by Jack padoucha, co láme vazy, vypátral jen stěží. Mravenčí práce je i čtení, do jedné stránky je napěchováno tolik informací, že by to stačilo na solidní lekci pro začátečníky v oboru genetiky :D Hlavu jsem měla jak včelín. Ale i tak musím uznat, že je to dílo velmi přesvědčivé, napínavé, nenudící. Kdo vydrží, nebude zklamán. Vlastně - tak trochu jsem zklamaná byla já. Těšila jsem se na bombastické zatčení vraždícího fantoma a ono to bylo jinak. A to, jak snadno se dají ovlivnit zásadní výsledky v DNA neetickým laboratorním zákrokem, mi nahání husí kůži. Snad je to jen autorův výmysl, sci fi.

3 14.03.2023

Veliké zklamání. A myslím, že i zbytečná kniha. Postupně jsem přicházela na to, že čtu to, co jsem už mnohokrát přečetla dřív v jiných knihách. "Co by, kdyby" mě nijak neuchvátilo a B.N. rozhodně v ničem nepomohlo. Nepokládám to za dobrý nápad. Za mě je Božena Němcová i bez prodloužení stále skvělá sběratelka krásných pohádek i črt z lidového prostředí, jen bohužel tvořila v době, co ženám moc nepřála. Ale, kdo ví? Možná, kdyby žila v dostatku a při plném zdraví, by po sobě takový literární odkaz nezanechala.

2 10.03.2023

Na tohoto autora se budu muset zaměřit. Jeho vypravěčský styl mě zaujal stejně jako obsah jeho knihy. Období panování Václava II., dětství Elišky Rejčky. Je to dobře napsaný a čtivý román z našich dějin, plný životných postav i situací. Proto dávám 5 hvězdiček, padl mi do noty.

2 09.03.2023

Dvakrát stejná knížka z městské knihovny. Zpočátku jsem si to neuvědomovala, ale až když došlo na Matyldu při jejích urputných bojích o trůn v Anglii, pochopila jsem, proč jsem na to hned nepřišla. Já to totiž nebyla schopná dočíst už tehdy! Neustálé přesuny, boje, to bylo tak jednostranné, přehuštěné, že mi to dělalo tenkrát a - jak vidím i po letech - značný problém. Proto se mi to zdálo nové, protože jsem to předtím taky sklapla předčasně. No, a žádná změna, jsem to pořád já a pořád ta samá kniha. :D Lepší to už nebude.

1 07.03.2023