novecento komentáře u knih

Kniha mě zaujala na první pohled. Hezké obrázky slovenského malíře Dušana Kallaye (*1948) vhodně doplňují text. Přesto, že jsem již 65+ mne příběh zaujal. Knížek, kde dobro zvítězí nad zlem je stále méně a méně. Není to ale čtení pro dětí do postýlky. Je určena těm, kdo již umí číst a sledovat táhlý příběh.

S pohledu člověka, který odpracoval 32 let v dole jsem čekal více příběhů z důlního prostředí a šachet, které slibovala paní spisovatelka. Jsou to dobře napsané příběhy, podobné se odehrávaly ale v každé vesnici. Postižení chudobou bylo a stále je aktuální.

Knihu jsem četl v lázních. Byla to moje jediná kniha. Po přečtení jsem znovu pročítal jednotlivé příběhy. Většina z nás má nějaké silnější prožitky a vzpomínky. Židovství je stále spojováno s holocaustem. Má ale také své obyčejné lidi, kteří si žijí své obyčejné životy. Také jim praskne WC, ujede vlak, nebo zakopnou a rozbijí si hlavu. Povodeň připravila o přístřeší stovky lidí, kteří neměli štěstí na nějakého Rudolfa Reicha. Kniha je taková malá exkurze do pražské židovské komunity při povodni v roce 2002. Celkově dobré za *** Hodně příběhů ještě neznamená kvalitu.

Několik nových myšlenek a neznámých fotografií. Kniha nenadchne, ale taky neurazí. Určitě dala hodně práce. Je dobré ji mít v knihovně a občas se začíst. Vždy překvapí. Naše paměť maže nepodstatné informace a odlehčuje mozkovému centru. Zapomínáme, což je dobře. Knihy nás vracejí zpět.

Svět je stále nasycen násilím, krutosti a bezmocí. Historické události nás nepoučily a velká část lidí nad nimi zavírá oči. Kniha odkrývá čtenáři další pohled na vznik, provoz a život v ruských nápravně pracovních táborech. Jen mám pocit, že množství těchto knih se začíná ztrácet v záplavě vydávaných knih o Wermachtu, Hitlerovi, Heydrichovi a dalších fašistických prominentech. S odpovědí, že je taková doba není něco v pořádku.

Neobvyklé téma. Příběh má plynoucí děj. Dobro a přátelství zvítězí nad nevraživostí a závistí. Určeno pro dospívající, ale zaujme i seniory.

Jedna z mnoha smutných knih. Svět má své hrdiny, ale také nevýrazné a neschopné postavy, jako učitel Bach. Když pominu dějinné události, tak mne kniha nezaujala. Poprvé v životě se dozvídám, že žena, kterou znásilnili tři kozáci je šťastná a spokojená-později těhotná?

Dobře napsaná kniha. Patřím mezi ty starší, ale příběh s krátkými kapitolami mi pomohl překonat počáteční ostych. Ilustrace mě od počátku odrazovaly, ale později jsem si zvykl. Modrá barva textu je dobře doplnila. Marko Čermák to ale ani zdaleka není. To je ale volba autorky, nic proti. Příběh je dobře vystavěn. Baseball je hra, která spojuje holky a kluky v jeden tým. Vznikají přátelské vztahy, které dovedou překonat překážky. Ubránit hřiště před developerem a porazit skvělý tým Lion Cubs. Pohledem do knihovny jsem si vzpomněl na starší příběh z knihy Vyvolení od Chaima Potoka. Ten začal školním utkáním v baseballu a pokračoval přečtením třinácti Potokových knih, které si hýčkám.

Kniha nám přiblíží osobnost Dmitrije Šostakoviče. Jeho povaha se naplno projevuje při skládání 7. symfonie - tzv. Leningradské. Druhá velká postava je Karel Eliasberg, dirigent symfonického orchestru Leningradského rádia. Svádí každodenní zápas o přežití, ale navíc je dirigentem orchestru, který ho neposlouchá. Šostakovič odlétá do Moskvy, aby v klidu dokončil své dílo. Ruku nad ním drží Stalin. Dokončenou symfonii má zahrát orchestr v obklíčeném Leningradě a odvysílat rádiem do celého světa. Jak to ale provést, když je jeho 25 členů mrtvých a 15 nezvěstných. Začíná strastiplná cesta zkoušek s lidmi, kteří trochu umějí hrát na nějaký nástroj. Někteří jsou tak zesláblí, že umírají přímo ve zkušebně. Zdvojnásobení denního přídělu chleba většině zachránil život. ,,Koncert všem jasně ukáže, že obyvatelé Leningradu se nenechají zlomit. Poslouchejte." Spisovatel Julian Barnes napsal ve své knize Hukot času o Šostakovičovi. ,,Někdy se nám podaří svojí silou a opravdovostí tento hukot přehlušit, ale stejně se vše časem promění v šum historie.´´

Kdo byla ve skutečnosti Milena Jesenská? Často jsem slýchával od různých lidí, že to byla ta komunistka a milenka Franze Kafky, která byla popravena v Ravensbrücku. V knize se dozvíte, že jako v každém životě je všechno složitější a jinak. Pro mě dobrá kniha, ze které jsem se dozvěděl, co jsem potřeboval. V knihovně mám ještě Chudí z Lodže a Vyvolení od stejného autora. Čekají na vhodnou chvíli, kdy si je čtenář vezme do rukou a svůj zrak ponoří do dalších smutných osudových příběhů.

Doba nebyla jednoduchá a život přinášel v konečném účtování více strastí, než radosti. Obdivuji Ilonu Borskou, že zpracovala dostupné informace do velice čtivé knihy. Ani jsem netušil, že je autorkou další kvalitní knihy Příběhy staršího bratra o Josefu Čapkovi, kterou mám v knihovně. Celkem se uvádí jejich 36 knih. Byla opravdu dobrá spisovatelka, podobně jako Vlasta Kalalová-Di Lotti žena a lékařka.

Velký obdiv k této ženě. Její kniha vás provede strastiplnými životy obyčejných lidí, kteří přežívají v oblastech sužovaných válečnými konflikty: Afghanistán, Kurdistan, Jemen. Pochopíte, proč se vydávají za možnosti lepšího života v Evropě. Smutná, ale citlivě napsaná kniha. Nevidím důvod, proč nedat ***** lékařům bez hranic.

King: Minulost není zatvrzelá, je v harmonii sama se sebou a budoucností. Odpor vůči změně je úměrný tomu, nakolik s tímto činem můžeme změnit budoucnost. ,,Stále jde něco proti nám!!" Neohlížej se. Lidé jsou ale nastaveni, aby se ohlíželi. Proto máme v krku ten otáčecí obratel. Nechej toho, než přetneš hlavní strunu, která drží vesmír pohromadě. Je to příjezdová cesta do myšlenkového průseru, který se později realizuje. Motýlí efekt (též známý jako efekt motýlích křídel) je jev, kdy malé změny ve vstupních podmínkách tohoto jevu mohou způsobit velké rozdíly v konečném důsledku. Efekt bývá připodobňován k mávnutí křídel motýla, který tímto činem způsobí hurikán tisíce kilometrů od něj. Wikip. V závěru knihy King uvádí odkaz na krátkou povídku Ray Bredburyho-Hřmění. Je z jeho starší povídkové knihy Zlatá jablka sluneční. ,,Cestovní kancelář nabízí lovecké cestování v čase, do kteréhokoliv roku minulosti. Vyberete si zvíře, my vás k němu zavezeme a vy si ho zastřelíte. Kromě vysoké ceny jsou dány přísné podmínky pohybu, jen po umělém chodníku z antigravitačního kovu. Stroj času odvezl lovce 60 milionu let zpět. Do krajiny Dinosaurů. Lovec Eckels skolí z blízka Tyrannosaura. V šoku sejde s chodníku na travnatou hlínu. Poruší daný příkaz, ohrozí svou zemi možnou kontaminací, nebo zašlápl ohrožený druh? Před odletem na safari byla ukončena válka na Ukrajině a demokratka Kamala Harrisová vyhrála volby v USA. Po návratu ze svých botů odlupuje hlínu. Je v ní přilepený mrtvý motýl. Zabití jednoho motýla nemůže být přece tak důležité. Nebo snad ano? Kdo vlastně vyhrál ty prezidentské volby? Žertujete, přece Donald Trump a válka na Ukrajině pokračuje." Aktualizováno. King: Někde ve vesmíru, nebo ještě dále, tiká velká mašina a roztáčí svá bájná soukolí-vesmír. Má svého stvořitele ,,Boha". Číst knihu Dallas 63 není ztracený čas. Po přečtení o ní budete ještě dlouho přemýšlet. A to myslím autor chtěl.

Nemám rád Kingovy krvavé horory, ale tohle mě zaujalo. Nesmíte se zaleknout 725 stránek. Děj plyne a příběh se odvíjí. Ani se mi moc nezdá, že je to pohádka. Je tam hodně reality. Dobrou recenzi napsala níže paní ,,Witchann" tak si jí přečtěte. Doporučuji číst mládeži od 14 let, kdy může čtenář pochopit knihu jako celý, osudový životní příběh.

Osobní vzpomínky malíře Oldřicha Lasáka na svoje malířské studie na pražské akademii. Od roku 1905 studoval u profesora Bukovace a poté u Hanuše Schwaigra. Jeho dnes známí kolegové byli: Rabas, Blažíček, Grus a desítky dnes již neznámých osobností. Ty Lasák vyjmenovává, ale dnes jsou většinou zapomenuti. Proto si zde čtenář rád připomene jeho vzpomínky na známější osobnosti: Jožu Úprku, Adolfa Kašpara, Františka Kavana, Stanislava Lolka, Jana Konůpka, Bohumira Jaroňka, nebo Jiřího Wolkra. Většinou veselé příhody z malířského prostředí. Takové hezké pohlazení na duši pro milovníky výtvarného umění.

Životy dětí slavných osobností mívají často smutné osudy. Ani Jiří Pavel tátově nemoci neunikl. Svůj zoufalý boj o osobní podprůměrnou životní seberealizaci popsal v útlé knížečce. Najdete zde krátké vzpomínky na otce, matku a okruh přátel Oty Pavla. Také ale 80% zbytečných vět o ničem.

Tuto knihu doporučuji číst v létě. Po přečtení většina z vás nebude mít dobrý pocit a určitě poklesne zájem o lyžování. Obsah útlé knihy je v podstatě z 80% líčení lékařských záchranných akcí ze základny Mont Blanc Helicopters v lyžařském středisku Avoriaz.. Většinou zlomeniny, otřesy mozku-bezvědomí, ochrnutí celého těla po zlomeninách krční páteře, rozbité obličeje, úrazy malých dětí...Obdivuji velkou snahu a lékařské umění Kristiny Höschlové.,,Lidé bděte a neblbněte!!´´

Dobře napsaný román, ve kterém je Alice obklopena rodinou, milujícím manželem a dobrými přáteli. Ve skutečnosti je většina pacientů osamocena a odkázána při troše štěstí na domovy se zvláštním režimem ,,Alzheimer home´´ Co nás čeká, to nás nemine. Je dobré si zapisovat své zajímavé životní příběhy, alespoň na A4. Později se k nim můžete vracet. Mám jich nyní 68 a často se k nim vracím a tím ,,dobíjím baterky´´. Film je stejně dobrý jako kniha.

Převozník: ,, Jednu věc jsem se v životě naučil: ničeho se nedrž. Máš krávu nebo koně a jsi jejich otrokem. Oženíš se a hned jsi otrokem manželky, jejich spratků a její matky". Dnes jsme se stali otroky své náboženské víry a dovedeme úspěšně nenávidět a zabíjet věřící jiných církví. Jsme otroky svých mobilů, komunikačních sítí a komerčního způsobu života. Z duchovního mystéria našich dědů se stalo mystérium našeho materiálna. Obraz pohanského stromu či sv. Václava vystřídal obraz ,,svatého McDonalda" Co nás čeká dále? Staneme se otroky umělé inteligence...

Další dobrá kniha, kterou autor píše přes šablonu podobných dějů. Jen základní téma je jiné. Za mě již dost Enza Maclouda. Ale ten, kdo předešlé knihy nečetl nebude zklamaný.