NaiTenshi komentáře u knih

Karanténa a malá studijní krize mě přivedla k přečtení si mé oblíbené ságy znova. A protože jsem první díl četla naposledy asi v páté třídě, bylo to příjemné zavzpomínání. J. K. Rowling je mistryně vyprávění a popisu, v kombinaci se skvělým překladem pana Medka na vás kniha dýchá kouzelnou atmosféru. Oblíbila jsem si hlavně smolaře Nevilla a jeho eskapády, a pak samozřejmě Rona. Kdo by nechtěl mít takového kamaráda? První díl je takový hodně pohádkový, proto ho mám tolik ráda.

Tuhle knihu doporučuji kudy chodím. Ač jsem vášnivá čtenářka, dlouho se mi nestalo, že by mě kniha tolik vtáhla, to si mi stalo naposled s Harry Potterem. Hlavní hrdinku jsem si oblíbila tak, že jsem všechny její emoce prožívala s ní. A ano, konec je skutečně až moc pohádkový, ale po takové dávce skvěle vykreslené bezmoci si ani nic jiného nepřejete. Četla jsem i ve vlaku, což normálně nedělám.

3 18.11.2020

Brečela jsem úplně stejně jako u filmu. Krásné a citlivé. Přitom geniálně napsané. Děkuji pane Svěráku.

1 19.07.2019

Svěrák je národní poklad a mistr slova. Tohle byla moje první kniha od něj, ale rozhodně ne poslední. Málokdy se směji nahlas, ale tady se mi to povedlo.

6 19.07.2019

Skvěle napsaná autobiografie sympatického mladého kluka. Vrhla jsem se na ni ihned po dočtení Jiné. Petr mě zajímal vždycky, obdivuji, že to dotáhl tak daleko s tímto sportem, když žije a trénuje v zemi, kde nejsou podmínky ani prostředky jako například v Asii. Ale Petr byl odhodlaný a dokázal se vrátit na vrchol i po zákeřné nemoci. Nejvíc mě ale dojalo to, jak krásně umí mluvit o své ženě. Krásná autobiografie.

3 22.06.2019

Gabča byla můj vzor vždycky a pořád je. Hltala jsem každý její závod i vystoupení od mých třinácti let. Teď je mi devatenáct a hned po maturitě jsem se na tuto knížku vrhla. Během čtení jsem ji několikrát obrečela, máme totiž spoustu věcí společných. Mrzí mě, že se kolem ní sešlo spoustu negace, já ji plně chápu, taky nejsem hned s každým kamarádka. Protože její kariéru jsem bedlivě sledovala, popsané závody si pamatuji z pozice diváka a bylo zajímavé se k nim vrátit a zjistit, jak se tehdy Gábina cítila doopravdy. Kniha se mi moc líbila a určitě si ji přečtu znova. Navždy skvělá královna biatlonu. :)

3 17.06.2019

Tak a mám nového favorita na mou oblíbenou knihu. Oceňuji zejména styl, jakým je kniha napsaná. Ačkoliv uznávám, že děj není zrovna pro každého, zejména pro slabší povahy. Já mám však hroší kůži, proto jsem si knihu zamilovala a plnými doušky hltala každé slovo pana Koprfingla. Líbí se mi, jak groteskně jsou vyjádřeny některé situace a ještě nikdy jsem neměla při četbě takovou husinu, jako když Kárl vraždil, tedy pardon, spasil Miliho. Pět hvězdiček zaslouženě.
PS: Co kdybych tě, drahá, oběsil?

6 01.03.2019

Světlo se láme! Asi první cimrmanovka, kde mě úvodní seminář bavil více než samotná hra.

4 21.02.2019

Nádherné básně od našeho národního básníka. A taky můj los u ústní maturity z češtiny.

20.02.2019

Silná báseň. Je mi zle z toho, jak se minulý režim k tomuto básníkovi zachoval.

19.02.2019

Jako milovnice absurdního dramatu jsem ráda, že se ten to žánr pěstoval i u nás. Geniálně napsáno, přečteno během jedné hodiny a doufám, že si tento výtvor vytáhnu u maturity.

13.02.2019

Když jsem byla menší, tak to byla jedna z mých oblíbených knížek. Pan Špaček vysvětlil všechna základní pravidla nejen etikety, ale i bezpečného chování a přitom to nepůsobilo strojeně a kniha byla hezky vyprácována i graficky. Být maminka mladé slečny, tak jí tuto knížku rozhodně pořídím.

3 31.12.2018

Něco takového jsem dlouho hledala. Už je to pár let, co jsem tento příběh četla a doteď si pamatuji pasáž, kdy se hlavní hrdinka loučí s malou Norou. I když jsem si z počátku nemyslela, že to bude kdovíjaké veledílo, moc se mi ten příběh líbil a cítila jsem se, jak kdybych tam byla také. Navíc Margie byla velká sympaťačka, která přirostla k srdci.

30.12.2018

I když tragický příběh Anny a její rodiny znají všichni a víte jak knížka skončí, stejně doufáte v šťastnější konec, který se nakonec nekoná. S Annou si prožijete dva roky a zaznamenáte proměnu malé puberťačky ve skoro dospělou rozumnou mladou dámu. Díky stylizaci zápisů do dopisu máte pocit, že je Anna vaše kamarádka a příběhy ze zadního domu vypráví přímo vám. Nebudu vám lhát, i když jsem věděla, že to s ní neskončí dobře, brečela jsem jako želva.

Mám stejný názor jako AmoreLeget. Na knihu jsem narazila v rámci maturitní četby a kdyby nebyla tak krátká, tak ji snad ani nedočtu. Otřesné dokola se opakující dialogy a neskutečně líný děj. Z vyjímkou starého Candyho nesympatické postavy a předvídatelný průběh. Jsem ráda, že ji mam za sebou a mohu říct, že už se k ní nikdy nevrátím. Škoda, těšila jsem se a čekala jsem toho daleko víc.

5 29.12.2018

Asi před minutou jsem ji dočetla a zapínám okamžitě notebook, abych dokázala zachytit nejranější pocity. Takže - Kájo, Králíku, Karle, Kovy...děkuji. Sleduji tě už hodně dlouho. Přesto jsem ke knížce byla ze začátku poměrně skeptická, přecijen předchozí "youtuberské" knížky jako ono slavné "Já, jůtuber" nebo "Gogo, chalan z internetu" byly dost propadáky. Věděla jsem však, že tobě nejde jen o zisk a stejně jako koncipuješ tvá videa, chceš především aby si divák, popř. čtenář něco odnesl A tak se přesně stalo. Jsem plná krásných myšlenek, které jsi uvedl například v kapitole O cestování nebo O lásce. Jsem pobavena veselými historkami z tvého dětství. Jsem dojata z líčení tvé skvělé rodiny a vyprávění tvého coming outu. Jak píšeš na konci - ta knížka je skutečně O všem. Čtenář zažívá chvilky dojetí i pobavení, smutku i fascinování. Je jen málo knížek, kterým dám s čistým svědomím pět hvězdiček, ale tato mezi ně vskutku patří. Nevím, proč jsem to pojala jako dopis autorovi. Možná proto, že zachycuji aktuální čerstvé pocity a během čtení má čtenář pocit, že Kája sedí naproti a vše vám vypráví. Děkuji, že jsi se odhodlal k takovému kroku a knížku napsal. Dáš tím fanouškům určitě více než klasické tričko nebo náramek. Za to ti děkuji, děkuji, děkuji.

4 29.04.2018

Psal se rok 2011 a upíři byli naprosto ve všem. Já byla tou dobou v šesté třídě a když přišla hodina literatury, většina mých spolužaček, co v životě přečetly možná tak Honzíkovu cestu tuto knížku vychvalovaly až do nebes. A to bych to nebyla já, abych ji hned neotestovala. No a výsledek je asi takový - stalo se vám někdy, že se vám po dočtení udělalo špatně? Mně ano. uhodnete kdy? Po dočtení takovéhle knihy. Takovou lehce předpovídatelnou slátaninu jsme dlouho nečetla a doufám, že ani číst nebudu. Palec dolů.

Přečteno za dva promaroděné dny. Sice tvorba paní Lanczové není úplně my cup of tea, ale tahle mě dost vtáhla do děje a nemohla jsem se odtrhnout. :)

2 26.12.2017

Velké plus této knížky je spisovatelka - historička a zakomponování opravdových postav. Já učit dějepis na ZŠ, tak ji použiji jako učební pomůcku. Klobouk dolů.
Jinak příběh mě samozřejmě rozbrečel. I když je to knížka pro děti, upřímně ukazuje nelehký život v ghettu.

4 13.08.2017

Na základce jsem paní učitelku dost proklínala, když jsme to museli číst. Vůbec mě to nebavilo.

1 13.08.2017